Alelická interakce
Alelická interakce je interakce mezi alelami jednoho nebo více genů, které mají vliv na výslednou podobu znaku.
Mezi alelami jednoho (i vícero) různých genů mohou existovat často i nesmírně složité interakce. Jednotlivé alely se tak mohou projevovat nezávisle, nebo mohou potlačovat, měnit, či podporovat si navzájem svůj fenotypový projev. Obvykle zkoumáme znaky kvalitativní. Vyskytují se samozřejmě i u genů pro kvantitativní znaky (znaky kódované velkým množstvím genů), nicméně tam se špatně zkoumají a ještě hůře vysvětlují. Navíc je jejich význam u kvantitativních znaků obecně menší.
Interakce mezi alelami jednoho genu
Rozlišujeme několik typů takových interakcí:
Úplná dominance a úplná recesivita
Úplná dominance a úplná recesivita vzniká na základě existence úplně dominantní alely a alely úplně recesivní. Uvažujeme-li lokus, pro který existují jen dvě možné alely (A, a), existují u diploidního jedince 3 možné genotypy. Za prvé mohou být obě alely úplně dominantní. Označíme-li je písmenem A, výsledný fenotypový projev bude projevem alely úplně dominantní, čili A. Za druhé, budou-li obě alely úplně recesivní, můžeme je označit písmenem a. Výsledný fenotypový projev pak bude projevem alely a. Za třetí, bude-li jedna alela úplně dominantní (A) a druhá úplně recesivní (a), alela A potlačí fenotypový projev alely a. Výsledný fenotypový projev bude projevem alely A.
Při úplné dominanci tedy nemůžeme odlišit heterozygota (= diploidní jedinec, který má daný gen zakotven 2 různými alelami) od dominantního homozygota (= diploidní jedinec, který má daný gen zakotven 2 stejnými, dominantními alelami). Všichni jedinci s genotypy AA a Aa tak jsou v daném znaku stejní. Například je-li alela A alelou pro červenou barvu květu a alela a pro bílou barvu květu, pak všichni jedinci AA, Aa mají výsledný projev znaku barvy červené a všichni jedinci aa mají výsledný fenotypový projev znaku barvy bílé.
Neúplná dominance a neúplná recesivita
Neúplně dominantní alela (A) zcela nepotlačí fenotypový projev alely neúplně recesivní (a). To znamená, že alela A se podílí určitou měrou na fenotypovém projevu jako alela a. Nicméně alela A se podílí na výsledném projevu znaku větší měrou. Speciálním případem je intermediarita, kdy na výsledném fenotypovém projevu se podílí obě alely A/a stejnou měrou.
Při neúplné dominanci, kdy alela A nese znak pro červenou barvu a alela a nese znak pro bílou barvu, budou heterozygoti rozlišitelní, tzn. rozložení bude následující: jedinec AA-červená barva, jedinec aa-bílá barva a jedinec Aa-růžová barva. Při neúplné dominanci můžeme tedy podle fenotypu rozlišit heterozygota od dominantního homozygota.
Kodominance
Kodominance se projevuje u heterozygota rovnocenným, paralelním fenotypovým projevem obou alel (obě jsou stejně dominantní), tzn. alely se vzájemně neovlivňují, každá se projevuje fenotypově nezávisle na druhé. Příkladem je krevní skupina AB.
Interakce mezi alelami více genů
Interakce mezi alelami více genů mohou být také různého druhu:
