Advokátní přímus
Advokátní přímus označuje povinnost být zastoupen advokátem v určitém řízení před soudem a účastník takového řízení se pak proto nejen nemůže hájit sám, ale nemůže se nechat zastupovat i tzv. obecným zmocněncem. Ve stanovených případech jsou však z tohoto pravidla umožněny výjimky, zejména tehdy, pokud sám účastník řízení má vysokoškolské právnické vzdělání.
Povinnost být zastoupen advokátem v českém právu nastává:
- v případech tzv. nutné obhajoby v trestním řízení[1]
- v řízení o dovolání (v civilním procesu s výjimkou vlastního právního vzdělání)[2]
- v řízení o kasační stížnosti (s výjimkou vlastního právního vzdělání)[3]
- v řízení před Ústavním soudem[4] (výjimkou je situace, kdy ústavní stížnost podává sám advokát[5])
Zvolený nebo ustanovený advokát nosí v případech, kdy je zastoupení jeho prostřednictvím povinné, vždy talár.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ § 35–36a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
- ↑ § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a § 265d odst. 2 trestního řádu.
- ↑ § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
- ↑ § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
- ↑ Stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15, č. 290/2015 Sb. [online]. Ústavní soud České republiky, 2015-10-08 [cit. 2015-11-04]. Dostupné online.
- ↑ § 17a odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.