Švýcarská sypavka douglasky

Ilustrativní obrázek. Opadané hnědé jehličí douglasky.

Švýcarská sypavka douglasky je houbová choroba rostlin způsobená houbou Phaeocryptopus gaeumannii z řádu vředovcotvaré (Dothideales). Podle příznaků na hostiteli se napadení švýcarskou sypavkou douglasky často obtížně určuje, patogen bývá na hostiteli nalézán společně s jinými patogeny.

EPPO kód

PHARGA

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Seznam podle EPPO a Biolib pro patogena Phaeocryptopus gaeumannii.

• Adelopus gaeumannii

Zeměpisné rozšíření

Evropa, Amerika, Nový Zéland. Patogen je původem z Oregonu a infikuje pouze douglasky.

Výskyt v Evropě

Choroba byla poprvé popsána v roce 1926 na dvacetileté douglasce ve Švýcarsku. Je rozšířena ve větší části Evropy.

Výskyt v Česku

V ČR do roku 2002 zjištěna nebyla. Zřejmě první nálezy houby Phaeocryptopus gaeumannii v Česku byly zaznamenány v červnu 2002 na Mělnicku, u obce Řepín (porost 81 B3, stáří porostu 32 let, 55% zastoupení douglasky). Druhý nález byl na Jindřichohradecku, u obce Číměř (130 D1, 17 let, 100 %). První nález z Moravy je z téhož roku z Uherčic na Znojemsku a ze ŠLP Křtiny. V letech 2003–2006 byla zjištěna v několika ohniscích, kde její přítomnost dříve unikala pozornosti.

Po roce 2012 byl nárůst případů napadených douglasek švýcarskou sypavkou v meziročním porovnání hodnocen jako mimořádný, když houba parazitovala na douglaskách všech věkových tříd.

Hostitel

douglaska Pseudotsuga menziensii

Příznaky

• žloutnutí až hnědnutí jehlic směrem od špiček
• propadání jehlic
• usychání a opad jehlic směrem od spodních pater
• nevýrazné mramorování jehlic, v pokročilém stadiu jehlice šedozelené, bledě žlutě nebo hnědě skvrnité
• na spodní straně jehlic se vytvářejí shluky drobných, černých zárodků plodniček, seřazených rovnoběžně se středním nervem
• žloutnutí celých stromů
• žloutnutí celých skupin dřevin

K nákaze dochází v květnu až červnu na právě rašících jehlicích. Typický znak je žloutnutí až hnědnutí směrem od špiček jehlic a poté propad jehlic. Napadána jsou většinou dříve spodní patra dřevin a postupně v závislosti na hustotě porostu stoupá propad i výše. V prvním roce vzniku infekce dochází k mírnému a nevýraznému žlutozelenému mramorování jehlic, které později splývá, až celé jehlice získají žlutozelenou barvu. V jehlicích je pak přítomno pouze mycelium prorostlé palisádovým parenchymem. Teprve v následujícím roce v květnu až červnu se v místě průduchů na rubu jehlice objevují na spodní straně jehlic shluky drobných, černých zárodků plodniček,. Jsou seřazeny rovnoběžně se středním nervem v několika řadách. Tyto zárodky plodniček dozrávají až na jaře příštího roku. Plodničky vyrůstají v místech průduchů. Pod průduchem je shluk podhoubí, jenž ve spleti vyrůstá ven, a na něm sedí plodničky, které jsou kulovité, černé a matné. Jehlice intenzivněji žloutnou, během léta pak jejich zbarvení postupně přechází přes bronzový nádech až do červenohnědé barvy a opadávají. Někdy se mohou plodničky objevit na napadeném jehličí, aniž by došlo k výrazné změně jeho barvy. Švýcarská sypavka douglasky se v porostech nejprve objevuje na ojedinělých stromech, teprve později se šíří do celého porostu. Choroba způsobuje také zakrňování, slabý růst a slábnutí kořenového systému.

Plodnice – černá, drobná psedothecia (0,1 mm)obsahují kyjovitá vřecka s dvoubuněčnými askosporami. Konidiové stádium není známo. Výtrusy jsou bezbarvé, dvoubuněčné, uprostřed s příčnou přehrádkou, 9–10 x 3,5–6 µm velké, přičemž jedna buňka bývá většinou širší.

Význam

Houba Phaeocryptopus gaeumannii napadá stromy všech věkových skupin. Při silné, opakované infekci dochází k významnému odlistění a postupnému odumření stromů, především mladších. U starších stromů dochází vlivem infekce k snížení rezistence douglasek k sekundárním biotickým škůdcům (dřevokazné houby, jiné sypavky, nekrózy aj.) a abiotickým faktorům (mráz, sucho). Úhyny starších dřevin jsou vzácné, vyskytující se pouze po mnoha letech defoliace. Silně napadené lesy hodnotí ekonomické škody jako vážné a provádí v místech napadení náhradní výsadby jinými druhy dřevin.

Celosvětový vliv Phaeocryptopus gaeumannii není uváděn. V Oregonu,choroba postihuje jistě 109.000 hektarů lesní půdy v západní části státu zahrnující soukromé, státní, federální a domorodou půdu. Ekonomické ztráty na přírůstcích se odhadují v rozmezí 23 a 52% v závislosti na závažnosti onemocnění (Maguire et al., 2002). Pro 76.000 hektarů mezi Newport a Astoria v Oregonu se odhaduje ztráta na 21.500.000 dolarů ročně (asi 50 %). Swiss jehla obsazení také ovlivňuje Douglas-jedle vánoční strom průmyslu, v hodnotě asi 100 milionů dolarů za rok, v Oregonu a Washingtonu. Ekonomické dopady Phaeocryptopus gaeumannii na průmysl vánočních stromů zahrnují náklady na fungicidy i ztráty způsobené chorobou. Odhaduje se, že 4000-8000 ha vánočních stromků se postříká ročně pesticidy na ochranu před napadením.(GA Chastagner, Washington State University, Department Plant Pathology, osobní sdělení, 2004).

Ochrana rostlin

Dodržování sponu, pokos vysokého plevele, včasné probírky porostu, výběr lokality s dobrým prouděním vzduchu. Patogenu vyhovují poměry v přehoustlých porostech a na lokalitách s vyšší vlhkostí vzduchu. Výsadba odolných kultivarů nebo odolných druhů dřevin.

Chemická ochrana

K chemické ochraně lze použít fungicidy doporučované pro sypavky borovice, aplikace se provádí pouze ve školkách. V lesních porostech nejsou postřiky uvedenými prostředky efektivní a působí jiné škody.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu švýcarská sypavka douglasky na Wikimedia Commons
• (anglicky)pestinfo.org