Neúplná rodina

Neúplná rodina je v obecném pojetí rodina, ve které k výchově dítěte či dětí dochází bez přítomnosti jednoho z rodičů. Liší se tak od úplné (jádrové) rodiny (ta se skládá z muže, ženy a jejich dítěte/dětí a je stále považována za přirozenou a převládající formu rodiny). Problém této definice však spočívá v tom, zda do ní zahrnout i páry nesezdané, kdy však partneři žijí pohromadě a podílejí se na výchově dětí oba. Český statistický úřad označuje tento druh soužití jako tzv. faktické manželství a řadí ho mezi rodiny úplné.

Neúplná rodina v uvedeném obecném pojetí je označována za negativní jev. Ke vzniku neúplných rodin dochází z mnoha příčin – úmrtí rodiče, rozvod, úplná rodina nikdy nevznikla (svobodný rodič) aj. Počet neúplných rodin v České republice stoupá a to především z důvodu narůstající rozvodovosti a poklesu sňatečnosti. Výchova dítěte v neúplné rodině se může pojit s řadou problémů (absence mužského/ženského vzoru, špatná ekonomická situace aj.)

Příčiny vzniku neúplné rodiny

Důvodů přechodu z úplné rodiny na neúplnou může být celá řada. Může tak dojít jak přirozenou cestou - úmrtí jednoho z rodičů, nepřirozenou – rozvod, případně úplná rodina nikdy nevznikla - svobodný rodič. Ivo Možný uvádí i další důvody ukončení nebo dlouhodobého přerušení (dočasného ukončení):

1. Opuštění rodiny jedním z partnerů
   
2. Rodina vyprázdněné skořápky (empty shell family): jedná se o stav, kdy spolu partneři sice sdílejí obydlí, ale absentuje emocionální podpora, nekomunikují spolu a spolupracují jen v nejnutnějších záležitostech.
   
3. Dlouhodobá absence jednoho z partnerů: k této situaci dochází z důvodu pobytu ve vazební věznici, dlouhodobého pobytu v cizině, službě v armádě, emigraci, ilegalitě aj., kdy daný partner není přítomen a nemůže tak plnit funkce, které by běžně plnil.
   
4. Zánik některé z funkcí manželství: příčinou může být fyzická, emocionální případně mentální patologie jednoho z partnerů.

Jako jednu z příčin vzniku těchto situací je považuje Ivo Možný vnímání žen jen jako matek a s tím související společenské tlaky, které jsou na ně vyvíjeny. Jejich úkolem je počít do určitého věku dítě, protože poté je to již považováno za společensky nevhodné. Ženy tak hledají vhodného partnera, což se jim však nemusí v požadovaném období povést. Rozhodnou se tak počít potomka s partnerem, kterého nepovažují za ideálního. Budoucí vztah je tím narušen a dlouhodobě nevydrží – žena zůstane sama s dítětem a dojde k přechodu na neúplnou rodinu.

Důsledky výchovy v neúplné rodině

Výchova dítěte v neúplné rodině je považována za sociální problém, jelikož dochází k narušení jejích funkcí a společnost na to dostatečně nereaguje. Může dojít jednak k ekonomickým problémům, kdy finanční prostředky opatřené jedním rodičem nedostačují, chybí vzor jednoho z rodičů (mužský/ženský), děti z neúplných rodin mají též větší pravděpodobnost, že v dospělosti budou mít těž neúplnou rodinu.

Neúplná rodina v České republice

Neúplných rodin v České republice přibývá – jednak z důvodu růstu rozvodovosti, zároveň též klesající sňatečnosti (děti se rodí mimo manželství). Ivo Možný však uvádí okolnosti, které je nutné brát v potaz: v minulosti měli lidé méně času na rozvod, jelikož nebyl tak vysoký věk dožití, zároveň se v dnešní době v nižší míře uzavírají sňatky (lidé žijí běžně tzv. na psí knížku). Dle šetření ČSÚ bylo v roce 1961 v České republice 7,8 % neúplných rodin, v roce 1970 8,8 %, v roce 1980 8,4 %, v roce 1991 10,7 % a v roce 2001 13,5 %.

Odkazy

Literatura

MOŽNÝ, Ivo. Moderní rodina: (mýty a skutečnosti). Brno: Blok, 1990. 312 s. ISBN 80-7029-018-8.
MOŽNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. 2. vyd. Praha: SLON, 2002. 252 s. ISNB 80-86429-05-9.
MPSV. Sociodemografická analýza neúplných rodin s nezletilými dětmi v ČR. Národní centrum sociálních studií o.p.s. 12/2005.
HR135/05 196 s. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/4355/analyza.pdf
PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník. Univerzita Karlova. Praha: Karolinum, 1996. 746 s. ISBN 80-7184-310-5.