Přeskočit na obsah

Kulturní rasismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka: „'''Kulturní rasismus''' (neorasismus<ref name=":0">{{Citace periodika | příjmení = Rodat | jméno = Simona | titul = Cultural Racism: A Conceptual Framework | periodikum = Revista de Stiinte Politice / Revue des Sciences Politiques | datum vydání = 2017-04 | číslo = 54 | strany = 129–140 | url = https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=poh&AN=123098544&lang=cs&site=ehost-live | datum přístupu = 2023-11-26 }}</ref><ref>{{Citace periodika | př…“
značky: první editace přepnuto z Vizuálního editoru
(Žádný rozdíl)

Verze z 26. 11. 2023, 23:06

Kulturní rasismus (neorasismus[1][2], rasismus bez rasy[1], diferenciální neorasismus[1][3]) - forma rasismu[4], ideologický systém[5], který je založen na kulturních rozdílech mezi skupinami lidí[6].

Na rozdíl od biologického rasismu, který je založen na fyzických charakteristikách, kulturní rasismus zahrnuje předsudky a vztahy založené na kulturních[6][7][8], etnických[1][6][9], jazykových[4][5] nebo náboženských[4][8] charakteristikách.

Kulturní rasismus je dnes středobodem všech ostatních forem rasismu[10][11][12], nicméně existuje názor, že se nejedná o novou formu, ale pouze o doplněk tradičního chápání rasismu[13].

Interpretace

Pojem "rasismus" je jedním z nejkontroverznějších a nejjednoznačnějších pojmů v sociálních vědách. Fenomén rasismu lze posuzovat v širokém spektru - od úzkých definic, které považují rasismus pouze za reprezentativní jev, za ideologii, která používá jeden nebo více biologických znaků jako kritérium pro popis kolektivních skupin za účelem rasové konstrukce, až po komplexní definice, které berou v úvahu nejen ideologický obsah rasismu, ale také jeho konkrétní vznikající postoje a jednání, jakož i formy a praktiky diskriminace, které ospravedlňuje.[1] Obtížnost definice kulturního rasismu spočívá také v tom, že rasové kategorie jsou sociálně konstruované a proměnlivé a ze své podstaty je obtížné je empiricky měřit.[5]

Podle Foucaulta není kulturní rasismus jen iracionální předsudek, forma sociálně-politické diskriminace nebo ideologický motiv politické doktríny, ale forma státní moci vytvořená za účelem kontroly obyvatelstva.[8]

Jak uvádí Balibar, kulturní rasismus nepopírá rozdíly mezi rasovými, etnickými nebo náboženskými skupinami. Naopak, tvrdí, že "kulturní rozdíly jsou nepřekonatelné".[14]

Historie

Možnost rasismu založeného na kultuře předpověděl již Lévi-Strauss v roce 1952 ve svém zásadním díle o rase a historii.[9] Po druhé světové válce došlo k významnému posunu v globální koloniální/rasové formaci a objevila nová forma rasismu a antirasismu, kterou lze nazvat "pozdní modernitou" nebo "postmodernitou".[15] Biologický rasistický diskurz o geneticky méněcenných "jiných" byl v krizi v celé kontinentální Evropě. Nacistická okupace delegitimizovala biologické rasistické diskurzy v mnoha zemích kontinentální západní Evropy.[10] S porážkou nacistické okupace v západní Evropě a bojem za občanská práva v Británii a USA v 60. letech 20. století se globální rasový diskurz posunul od biologického rasismu ke kulturnímu rasismu.[16] Ačkoli se někteří badatelé domnívají, že kulturní rasismus nevznikl po druhé světové válce, ale již před ní, neboť systémy "kulturního rasismu" Třetí říše explicitně nepoužívají pojem "rasa" ve smyslu biologické rasové podstaty.[8][17]

Etiopští Židé

K migraci etiopských Židů do Izraele na přelomu 80. a 90. let 20. století vedly různé faktory, včetně politických, náboženských a humanitárních. Důležitým faktorem byla touha etiopských Židů naplnit své náboženské aspirace a znovu se spojit s židovskou komunitou v Izraeli, který považují za vlast svých předků. Emigraci podnítila také zhoršující se politická situace v Etiopii, včetně občanských nepokojů, hospodářské nestability a pronásledování etiopských Židů.

V reakci na to izraelská vláda vyhlásila asimilační politiku pro etiopské Židy, jejímž cílem bylo jejich začlenění do izraelské společnosti, a realizovala různé programy a iniciativy. Ty zahrnovaly jazykové a kulturní integrační programy, odborné vzdělávání a možnosti vzdělávání. Děti etiopských Židů byly zapsány do izraelských škol, kde se učily hebrejsky a seznamovaly se s izraelskou kulturou. Vláda také poskytovala etiopským přistěhovalcům bydlení a finanční pomoc, aby jim pomohla začlenit se do izraelské společnosti.

V praxi se však nově příchozí často ocitali v podřadném a marginalizovaném postavení. Asimilační proces byl ztížen kulturním rasismem a diskriminací, s nimiž se etiopští Židé v izraelské společnosti potýkali. To vedlo mladé etiopské Židy k vytvoření jedinečné a komplexní izraelské identity, v níž se černošství stalo důležitým prvkem.[13]

Kulturní rasismus v oblasti zdraví

Kulturní rasismus udržuje nerovnosti v oblasti zdraví prostřednictvím materiálních, kognitivních/afektivních, biologických a behaviorálních mechanismů v průběhu celého života, což vede k marginalizaci a znevýhodnění rasových a etnických menšin. Tato marginalizace může marginalizovaným skupinám vytvářet překážky v přístupu ke zdravotní péči. Nerovnoměrné rozdělování zdrojů ovlivněné kulturním rasismem může dále prohlubovat nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči. Stereotypy, předsudky a diskriminační postoje udržované kulturním rasismem mohou ovlivňovat rozhodování poskytovatelů zdravotní péče o léčbě a jejich interakce s pacienty, což vede k nerovnému přístupu k odpovídající zdravotní péči.[5]

Kritika

V mnoha zemích Severní Ameriky a Evropy se z antirasismu stal svého druhu průmysl, který přináší zisky vydavatelům a vysoké honoráře uznávaným odborníkům.[17]

  1. a b c d e RODAT, Simona. Cultural Racism: A Conceptual Framework. Revista de Stiinte Politice / Revue des Sciences Politiques. 2017-04, čís. 54, s. 129–140. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. 
  2. BLUM, Lawrence. “Cultural Racism”: Biology and Culture in Racist Thought. Journal of Social Philosophy. 2023-09, roč. 54, čís. 3, s. 350–369. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 0047-2786. DOI 10.1111/josp.12370. (anglicky) 
  3. TAGUIEFF, Pierre-André. La force du préjugé: essai sur le racisme et ses doubles. Paris: La Découverte 644 s. (Collection tel). ISBN 978-2-07-071977-8. 
  4. a b c The Wiley‐Blackwell Encyclopedia of Social Theory. Příprava vydání Bryan S Turner. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-118-43086-6, ISBN 978-1-118-43087-3. DOI 10.1002/9781118430873.est0079. (anglicky) DOI: 10.1002/9781118430873. 
  5. a b c d MICHAELS, Eli K.; LAM‐HINE, Tracy; NGUYEN, Thu T. The Water Surrounding the Iceberg: Cultural Racism and Health Inequities. The Milbank Quarterly. 2023-09, roč. 101, čís. 3, s. 768–814. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 0887-378X. DOI 10.1111/1468-0009.12662. PMID 37435779. (anglicky) 
  6. a b c FROIO, Caterina. Race, Religion, or Culture? Framing Islam between Racism and Neo-Racism in the Online Network of the French Far Right. Perspectives on Politics. 2018-09, roč. 16, čís. 3, s. 696–709. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 1537-5927. DOI 10.1017/S1537592718001573. (anglicky) 
  7. GERONIMUS, Arline T.; JAMES, Sherman A.; DESTIN, Mesmin. Jedi public health: Co-creating an identity-safe culture to promote health equity. SSM - Population Health. 2016-12, roč. 2, s. 105–116. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. DOI 10.1016/j.ssmph.2016.02.008. PMID 27022616. (anglicky) 
  8. a b c d SHAMS, Said. Cultural Racism and Ethnic Cleansing: The Islamic Republic of Iran and Minority Rights. Review of Middle East Studies. 2022-06, roč. 56, čís. 1, s. 73–87. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 2151-3481. DOI 10.1017/rms.2023.2. (anglicky) 
  9. a b RAMOS, Alice; PEREIRA, Cicero Roberto; VALA, Jorge. The impact of biological and cultural racisms on attitudes towards immigrants and immigration public policies. Journal of Ethnic and Migration Studies. 2020-02-17, roč. 46, čís. 3, s. 574–592. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 1369-183X. DOI 10.1080/1369183X.2018.1550153. (anglicky) 
  10. a b ALCOFF, Linda Martín. The Persistent Power of Cultural Racism. Philosophy. 2023-07, roč. 98, čís. 3, s. 249–271. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 0031-8191. DOI 10.1017/S0031819123000074. (anglicky) 
  11. RAMOS, Alice; PEREIRA, Cicero Roberto; VALA, Jorge. The impact of biological and cultural racisms on attitudes towards immigrants and immigration public policies. Journal of Ethnic and Migration Studies. 2020-02-17, roč. 46, čís. 3, s. 574–592. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 1369-183X. DOI 10.1080/1369183X.2018.1550153. (anglicky) 
  12. BEKERMAN, Zvi. Reflection on the Dangers of 'Cultural Racism' in Intercultural Education. Journal of New Approaches in Educational Research. 2020-01-15, roč. 9, čís. 1, s. 1. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 2254-7339. DOI 10.7821/naer.2020.1.534. 
  13. a b BEN‐ELIEZER, Uri. Becoming a black Jew: cultural racism and anti‐racism in contemporary Israel. Social Identities. 2004-03, roč. 10, čís. 2, s. 245–266. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 1350-4630. DOI 10.1080/1350463042000227371. (anglicky) 
  14. BALIBAR, Étienne; WALLERSTEIN, Immanuel Maurice; BALIBAR, Étienne. Race, nation, class: ambiguous identities. Reprinted. vyd. London: Verso 232 s. ISBN 978-0-86091-327-6, ISBN 978-0-86091-542-3. 
  15. HARVEY, David. The condition of postmodernity: an enquiry into the origins of cultural change. Nachdr.. vyd. Cambridge, Mass.: Blackwell 378 s. ISBN 978-0-631-16294-0. 
  16. GROSFOGUEL, Ramón. Introduction: "Cultural Racism" and Colonial Caribbean Migrants in Core Zones of the Capitalist World-Economy. Review (Fernand Braudel Center). 1999, roč. 22, čís. 4, s. 409–434. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 0147-9032. 
  17. a b LAUVE‐MOON, Tim A.; PARK, Jerry Z. Racism in the Hands of an Angry God: How Image of God Impacts Cultural Racism in Relation to Police Treatment of African Americans. Journal for the Scientific Study of Religion. 2023-09, roč. 62, čís. 3, s. 605–623. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. ISSN 0021-8294. DOI 10.1111/jssr.12863. (anglicky)