Brousse tigrée: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
nová stránka: „Brousse tigrée (v angličtině jako Tiger bush) je francouzské označení pro členité rostlinné společenstvo a půdu tvořenou střídajícími se pásy stromů, keřů a trav oddělenými holou půdou nebo nízkým byllinným porostem. Tyto pásy jsou rovnoběžné s vrstevnicemi stejné nadmořské výšky. Obrazce tvořené tímto uspořádáním se vyskytují na nízkých svazích v suchých a polosuchých oblastech a na okrajích tropických pousští. Pří…“
 
Přidána kapitola Formace, upraveny citace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Tiger Bush Niger Corona 1965-12-31.jpg|náhled|Letecký pohled na náhorní plošinu s tygřím keřem v Nigeru. Vegetace je tmavá, zatímco světlejší prvky představují holou půdu. Vzdálenost mezi po sobě jdoucími pásy vegetace se pohybuje mezi 60 a 120 metry.]]
Brousse tigrée (v angličtině jako Tiger bush) je francouzské označení pro členité rostlinné společenstvo a půdu tvořenou střídajícími se pásy stromů, keřů a trav oddělenými holou půdou nebo nízkým byllinným porostem. Tyto pásy jsou rovnoběžné s vrstevnicemi stejné nadmořské výšky. Obrazce tvořené tímto uspořádáním se vyskytují na nízkých svazích v suchých a polosuchých oblastech a na okrajích tropických pousští. Příklady můžeme pozorovat v Austrálii, sahelské západní Africe a Severní Americe<ref>{{Citace elektronické monografie
Brousse tigrée (v angličtině jako Tiger bush) je francouzské označení pro členité rostlinné společenstvo a půdu tvořenou střídajícími se pásy stromů, keřů a trav oddělenými holou půdou nebo nízkým byllinným porostem. Tyto pásy jsou rovnoběžné s vrstevnicemi stejné nadmořské výšky. Obrazce tvořené tímto uspořádáním se vyskytují na nízkých svazích v suchých a polosuchých oblastech a na okrajích tropických pousští. Příklady můžeme pozorovat v Austrálii, sahelské západní Africe a Severní Americe.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Deblauwe
| příjmení = Deblauwe
| jméno1 = Vincent
| jméno = Vincent
| příjmení2 = Barbier
| příjmení2 = Barbier
| jméno2 = Nicolas
| jméno2 = Nicolas
⚫
| titul = The global biogeography of semi-arid periodic vegetation patterns
| příjmení3 = Couteron
⚫
| url = https://doi.org/10.1111/j.1466-8238.2008.00413.x
| jméno3 = Pierre
⚫
| vydavatel = Global Ecol Biogeogr
⚫
| titul = The global biogeography of semi-arid periodic vegetation patterns
⚫
| datum_vydání = 2008-10-15
⚫
| url = https://doi.org/10.1111/j.1466-8238.2008.00413.x
⚫
| datum_přístupu = 2022-07-20
| vydání = Volume 17, Issue 6
⚫
| jazyk = en
⚫
| vydavatel = Global Ecol Biogeogr
⚫
}}</ref>.
⚫
| datum vydání = 2008-10-15
⚫
| datum_přístupu = 2022-07-20
⚫
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Valentin
| jméno = Christian
| titul = Encyclopedia of Geomorphology
| url = https://courses.ess.washington.edu/ess-306/links/Goudie_Encyclopedia_of_Geomorphology.pdf
| editoři = Andrew S. Goudie
| typ vydání = edition published in the Taylor&Francis e-Library, 2006
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2022-07-20
| edice = Volume 1, A-I
| strany = 102-103
⚫
}}</ref>

== Formace ==
Střídavý vzorec je výsledkem vzájemného působení [[Koloběh vody|hydrologických]], ekologických a [[Eroze|erozních jevů]]. V oblastech, kde se vyskytuje tygří buš, je růst rostlin omezen vodou - nedostatek srážek brání vegetaci pokrýt celou krajinu. Místo toho se stromy a keře mohou prosadit buď pomocí laterálního čerpání zásob půdní vláhy, nebo vysíláním kořenů do větších hloubek, kde je půda vlhčí. Díky kombinaci rostlinné podestýlky, kořenových makropórů a zvýšené hrubosti povrchu se zlepšuje infiltrace do půdy v okolí základny těchto rostlin. Povrchový odtok přicházející k těmto rostlinám se tak pravděpodobně stane splaveninou a infiltruje se do půdy.

Naopak plochy mezi těmito většími rostlinami obsahují větší podíl holé půdy a bylinných rostlin. Jak holá půda se svým hladším povrchem a půdní krustou, tak bylinné rostliny s menším počtem makropórů brání infiltraci. To způsobuje, že většina srážek, které spadnou v oblastech mezi korunami stromů, stéká po svahu a infiltruje se pod většími rostlinami. Větší rostliny tak vlastně sbírají srážky z půdy bezprostředně na svahu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tongway
| jméno = David J.
| příjmení2 = Ludwig
| jméno2 = John A.
| titul = Theories on the origins, maintenance, dynamics, and functioning of banded landscapes
| url = https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-1-4613-0207-0_2
| vydavatel = ECOLSTUD
| datum vydání = 2001
| datum přístupu = 2022-07-20
| edice = Volume 149
| kapitola = Banded vegetation patterning in arid and semiarid environments
| strany = 20-31
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===

Verze z 20. 7. 2022, 11:55

Letecký pohled na náhorní plošinu s tygřím keřem v Nigeru. Vegetace je tmavá, zatímco světlejší prvky představují holou půdu. Vzdálenost mezi po sobě jdoucími pásy vegetace se pohybuje mezi 60 a 120 metry.

Brousse tigrée (v angličtině jako Tiger bush) je francouzské označení pro členité rostlinné společenstvo a půdu tvořenou střídajícími se pásy stromů, keřů a trav oddělenými holou půdou nebo nízkým byllinným porostem. Tyto pásy jsou rovnoběžné s vrstevnicemi stejné nadmořské výšky. Obrazce tvořené tímto uspořádáním se vyskytují na nízkých svazích v suchých a polosuchých oblastech a na okrajích tropických pousští. Příklady můžeme pozorovat v Austrálii, sahelské západní Africe a Severní Americe.[1][2]

Formace

Střídavý vzorec je výsledkem vzájemného působení hydrologických, ekologických a erozních jevů. V oblastech, kde se vyskytuje tygří buš, je růst rostlin omezen vodou - nedostatek srážek brání vegetaci pokrýt celou krajinu. Místo toho se stromy a keře mohou prosadit buď pomocí laterálního čerpání zásob půdní vláhy, nebo vysíláním kořenů do větších hloubek, kde je půda vlhčí. Díky kombinaci rostlinné podestýlky, kořenových makropórů a zvýšené hrubosti povrchu se zlepšuje infiltrace do půdy v okolí základny těchto rostlin. Povrchový odtok přicházející k těmto rostlinám se tak pravděpodobně stane splaveninou a infiltruje se do půdy.

Naopak plochy mezi těmito většími rostlinami obsahují větší podíl holé půdy a bylinných rostlin. Jak holá půda se svým hladším povrchem a půdní krustou, tak bylinné rostliny s menším počtem makropórů brání infiltraci. To způsobuje, že většina srážek, které spadnou v oblastech mezi korunami stromů, stéká po svahu a infiltruje se pod většími rostlinami. Větší rostliny tak vlastně sbírají srážky z půdy bezprostředně na svahu.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DEBLAUWE, Vincent; BARBIER, Nicolas; COUTERON, Pierre. The global biogeography of semi-arid periodic vegetation patterns [online]. Volume 17, Issue 6. vyd. Global Ecol Biogeogr, 2008-10-15 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ VALENTIN, Christian. Encyclopedia of Geomorphology [online]. Příprava vydání Andrew S. Goudie. 2004 [cit. 2022-07-20]. (Volume 1, A-I). S. 102-103. Dostupné online. 
  3. ↑ TONGWAY, David J.; LUDWIG, John A. Theories on the origins, maintenance, dynamics, and functioning of banded landscapes [online]. ECOLSTUD, 2001 [cit. 2022-07-20]. (Volume 149). Kapitola Banded vegetation patterning in arid and semiarid environments, s. 20-31. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brousse_tigrée&oldid=21482696“