Přirozené lymfoidní buňky: Porovnání verzí
Nová stránka: Přirozené lymfoidní buňky (z angl. innate lymphoid cells, ILC) patří mezi buňky přirozené imunity a dělí se do tří skupin – ILC 1, ILC 2, ILC 3.<ref name=":0">{{Cit… značka: editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 30. 1. 2019, 20:28
Přirozené lymfoidní buňky (z angl. innate lymphoid cells, ILC) patří mezi buňky přirozené imunity a dělí se do tří skupin – ILC 1, ILC 2, ILC 3.[1] ILC pocházejí z lymfoidního progenitoru a tvoří funkční a fenotypovou paralelu k T lymfocytům, neboť ILC1 a Th1 shodně reagují na intracelulární patogeny, Th2 a ILC2 reagují na extracelulární parazity a alergeny a ILC3 a Th17 zajišťují imunitní odpověď proti extracelulárním bakteriím a houbám.[1] Na rozdíl od T lymfocytů u nich nedochází ke klonální selekci a nenesou specifické receptory pro antigen.[1] ILC2 jsou pevně integrovány do tkání a reagují velmi rychle - řádově v minutách až hodinách[2]. Jejich hlavní funkcí je produkce cytokinů a udržení tkáňové homeostázy.[2]
Přirozené lymfoidní buňky druhého typu (ILC2)
ILC2 jsou lokalizované v periferní krvi, kůži, plicích, respiračním a gastrointestinálním traktu.[3][1] Pro jejich vývoj jsou zásadní transkripční faktory GATA3 a RORα a podobně jako Th2 lymfocyty produkují cytokiny IL-5, IL-4 a IL-13.[4] Na svém povrchu exprimují MHC II glykoproteiny a kostimulační molekuly, čímž mohou aktivovat antigen specifické T lymfocyty.[1]
Imunitní odpověď ILC2
ILC2 se účastní imunitní odpovědi proti extracelulárním patogenům, především mnohobuněčným parazitům, a podílejí se na rozvoji alergických a astmatických onemocnění.[3] [5] Jejich hlavní úlohou je produkce cytokinů IL-4, IL-5 a IL-13, které stimulují dendritické buňky k migraci do sekundárních lymfatických uzlin, kde následně prezentují antigen T lymfocytům.[4] Díky expresi MHC II glykoproteinů a kostimulačních molekul CD80 a CD86 mohou ILC-2 prezentovat antigen a aktivovat T lymfocyty přímo.[1]
- ↑ a b c d e f MCKENZIE, Andrew N. J.; SANTO, James P. Di; COLONNA, Marco. Innate lymphoid cells: A new paradigm in immunology. Science. 2015-05-22, roč. 348, čís. 6237, s. aaa6566. PMID: 25999512. Dostupné online [cit. 2019-01-30]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aaa6566. PMID 25999512. (anglicky)
- ↑ a b SPITS, Hergen; POWRIE, Fiona; MEBIUS, Reina E. Innate Lymphoid Cells: 10 Years On. Cell. 2018-08-23, roč. 174, čís. 5, s. 1054–1066. PMID: 30142344. Dostupné online [cit. 2019-01-30]. ISSN 0092-8674. DOI 10.1016/j.cell.2018.07.017. PMID 30142344. (English)
- ↑ a b COSMI, Lorenzo; LIOTTA, Francesco; MAGGI, Laura. Role of Type 2 Innate Lymphoid Cells in Allergic Diseases. Current Allergy and Asthma Reports. 2017-09-11, roč. 17, čís. 10, s. 66. Dostupné online [cit. 2019-01-30]. ISSN 1534-6315. DOI 10.1007/s11882-017-0735-9. (anglicky)
- ↑ a b DIEFENBACH, Andreas. Profiling the diversity of innate lymphoid cells. Nature Immunology. 2015-03, roč. 16, čís. 3, s. 222–224. Dostupné online [cit. 2019-01-30]. ISSN 1529-2916. DOI 10.1038/ni.3107. (anglicky)
- ↑ LUND, Sean; DOHERTY, Hannah H. Walford and Taylor A. Type 2 Innate Lymphoid Cells in Allergic Disease. Current Immunology Reviews [online]. 2013-10-31 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. DOI 10.2174/1573395510666140304235916. PMID 24876829. (anglicky)