Wikipedista:ZK001/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pokračování v článku |
-hotový článek, +příprava na nový |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Image:Yarkovsky.jpg|thumb|Ivan Yarkovsky]]'''Ivan Osipovich Yarkovsky''' (''Iwan Osipowicz Jarkowski'', 1844-1902) was a Russian-Polish civil engineer. He worked for a Russian railway company and was obscure in his own time. Beginning in the 1970s, his work on the effects of thermal radiation on small objects in the solar system (e.g., [[asteroid]]s) was developed into the [[Yarkovsky effect]] and the [[Yarkovsky-O'Keefe-Radzievskii-Paddack effect|YORP effect]]. The [[asteroid]] [[35334 Yarkovsky]] is named in his honour {{MPCit_JPL|35334}}. In 1888 he also created a [[Mechanical explanations of gravitation|mechanical explanation of gravitation]]. |
|||
{{Probíhající vesmírný let}} |
|||
{{Infobox Vesmírná družice |
|||
| pozadí = |
|||
| name = 1995-065A – SOHO |
|||
| foto = [[Soubor:Soho2.jpg|250px]] |
|||
| popisek = Solar and Heliospheric Observatory (SOHO) na oběžné dráze |
|||
| organizace = [[NASA]], [[ESA]] |
|||
| hlavní_dodavatelé = Matra Marconi Space, [[Velká Británie]] |
|||
| Jiné_názvy = Solar and Heliospheric Observatory |
|||
| cospar = 1995-065A |
|||
| umístění = Obíhá [[Librační centrum|librační bod L1]] |
|||
| typ_dráhy = Heliocentrická |
|||
| výška = |
|||
| doba_oběhu = 1 rok |
|||
| oběžná_rychlost = |
|||
| zrychlení_gravitací = |
|||
| datum_startu = [[2. prosinec|2. prosince]] [[1995]] |
|||
| místo_startu = Cape Canaveral Air Force Station<ref name="fact">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = SOHO – Fact Sheet |
|||
| url = http://sohowww.nascom.nasa.gov/about/docs/SOHO_Fact_Sheet.pdf |
|||
| datum vydání = 2003-06-30 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2009-6-5 |
|||
| vydavatel = NASA |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
| nosná_raketa = [[Atlas II|Atlas IIAS]]<ref name="SPACE">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Vítek |
|||
| jméno = Antonín |
|||
| odkaz na autora = Antonín Vítek |
|||
| titul = 1995-065A - SOHO |
|||
| url = http://www.lib.cas.cz/space.40/1995/065A.HTM |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = 2008-06-23 |
|||
| datum přístupu = 2009-6-5 |
|||
| vydavatel = Encyklopedie SPACE 40 |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
| délka_mise = {{věk v letech a dnech|1995|12|02}} (mise probíhá) |
|||
| návrat = |
|||
| vlnová_délka = [[Záření gama]] |
|||
| hmotnost = 1850 kg (při startu)<ref name="fact" /> |
|||
| stránka = [http://sohowww.nascom.nasa.gov/] |
|||
| typ_dalekohledu = |
|||
| průměr = |
|||
| sběrná_oblast = |
|||
| ohnisková_vzdálenost = |
|||
| chladicí_látka = |
|||
| přístroj_1_název = EIT |
|||
| přístroj_1_vlastnosti = dalekohled pro extrémní ultrafialovou oblast |
|||
| přístroj_2_název = VIRGO |
|||
| přístroj_2_vlastnosti = studium změn intenzity slunečního záření a gravitační oscilace |
|||
| přístroj_3_název = MDI |
|||
| přístroj_3_vlastnosti = Michelsonova dopplerovská kamera pro studium oscilací Slunce |
|||
| přístroj_4_název = SUMER |
|||
| přístroj_4_vlastnosti = sledování slunečního ultrafialového záření |
|||
}} |
|||
'''Solar and Heliospheric Observatory''' (sluneční a heliosférická observatoř neboli '''SOHO''') je kosmická sonda vypuštěná 2. prosince [[1995]] určená ke studiu [[Slunce]], která začala svou činnost v květnu [[1996]]. Jedná se to společný projekt [[Evropská kosmická agentura|Evropské kosmické agentury]] (ESA) a [[NASA]]. Původně plánovaná jako dvouletá mise, SOHO pracuje už více než 10 let a kromě vědeckého výzkumu je hlavním zdrojem dat o Slunci na předpověď vesmírného počasí. |
|||
== |
==See also== |
||
*[[Yarkovsky effect]] |
|||
* Výzkum vnějšího okraje Slunce, který se skládá z [[Chromosféra|chromosféry]], [[Sluneční přechodová oblast|přechodové oblasti]] a [[Koróna|koróny]]. Pro sledování této oblasti jsou určeny přístroje CDS, EIT, LASCO, SUMER, SWAN, a UVCS. |
|||
*[[Yarkovsky-O'Keefe-Radzievskii-Paddack effect]] |
|||
* Zkoumání [[Sluneční vítr|slunečního větru]] a dalších jevů v okolí bodu L1 (přístroje CELIAS a CEPAC). |
|||
*[[List of asteroids/35001–36000]] |
|||
* Výzkum podpovrchových struktur na Slunci – [[helioseismologie]] (přístroje GOLF, MDI, a VIRGO). |
|||
==References== |
|||
==Konstrukce sondy== |
|||
* {{Citation | author=Yarkovsky, I. O.| title = Hypothese cinetique de la Gravitation universelle et connexion avec la formation des elements chimiques | place= Moscow | year =1888}} |
|||
Sondu postavila britská společnost Matra Marconi Space ve spolupráci s firmami ve 14 evropských zemích, provozovatelem je Evropská kosmická agentura. Tělo sondy má rozměry 4,3 × 2,7 × 3,7 m, rozteč roztažených slunečních panelů je 9,5 m. Při startu sonda vážila 1850 kg, hmotnost na oběžné dráze je 610 kg.<ref name="fact" /> |
|||
* Beekman, George (2006). "I.O. Yarkovsky and the Discovery of 'his' Effect", ''Journal for the History of Astronomy'' '''37''', 71-86. |
|||
==External links== |
|||
SOHO je tříose stabilizovaná sonda, která se skládá ze dvou základních částí: |
|||
* [http://www.brera.mi.astro.it/sormano/full_citations.html Citations for asteroids discovered at Sormano Astronomical Observatory] |
|||
* přístrojový modul, který nese přístrojové vybavení |
|||
* servisní modul, který zajišťuje komunikaci, napájení, činnost motorů |
|||
[[Soubor:LASCO20011001.gif|thumb|left|Sluneční bouře z roku 2001 zaznamenaná přístrojem LASCO]] |
|||
===Přístrojové vybavení=== |
|||
Na sondě je umístěno dvanáct sad přístrojů:<ref name="ian" /> |
|||
* dalekohled pracující v [[Ultrafialové záření|ultrafialové oblasti spektra]] EIT ({{Cizojazyčně|en|Extreme Ultraviolet Imaging Telescope}}) – výrobce [[Goddardovo kosmické středisko|NASA-GSFC]], USA |
|||
* [[koronograf]] se [[spektrometr]]em LASCO ({{Cizojazyčně|en|Large Angle Spectrometric Coronagraph}}) – výrobce [[Naval Research Laboratory]], USA |
|||
* spektrometr pro výzkum [[Koróna|koróny]] CDS ({{Cizojazyčně|en|Coronal Diagnostics Spectrometer}}) – výrobce [[Rutherford Appleton Laboratory]], [[Velká Británie]] |
|||
* přístroje pro výzkum [[Sluneční vítr|slunečního větru]] CELIAS ({{Cizojazyčně|en|Charge, Element, and Isotope Analysis System}}) – výrobce [[Universität Bern]], [[Šýcarsko]] |
|||
* přístroj pro studium supratermálních a energetických částic COSTEP ({{Cizojazyčně|en|Comprehensive Suprathermal and Energetic Particle Analyzer}}) – výrobce [[Christian-Albrechts-Universität]] [[Kiel]], [[Německo]] |
|||
* přístroj pro studium energetických a relativistických [[nukleon]]ů a [[elektron]]ů ERNE ({{Cizojazyčně|en|Energetic and Relativistic Nuclei and Electron Experiment}}) – výrobce [[University of Turku]], [[Finsko]] |
|||
* přístroj pro studium nízkofrekvenčních [[Kmitání|oscilací]] Slunce GOLF ({{Cizojazyčně|en|Global Oscillations at Low Frequencies}}) – výrobce [[Institut d'Astrophysique Spatiale]], [[Francie]] |
|||
* Michelsonova dopplerovská kamera pro studium oscilací Slunce MDI/SOI ({{Cizojazyčně|en|Michelson Doppler Imager/Solar Oscillations Investigation}}) – výrobce [[Stanford University]], USA |
|||
* přístroj pro registraci slunečního ultrafialového záření SUMER ({{Cizojazyčně|en|Solar Ultraviolet Measurements of Emitted Radiation}}) – výrobce [[Max-Planck-Institut für Aeronomie]], Německo |
|||
* pozorování a výzkum [[Lymanova série|Lymanova alfa záření]] SWAN ({{Cizojazyčně|en|Solar Wind Anisotropie}}) – výrobce [[FMI]], [[Finsko]] a [[Service d'Aeronomie]], Francie |
|||
* koronograf se spektrometrem pro ultrafialovou oblast UVCS ({{Cizojazyčně|en|Ultraviolet Coronagraph Spectrometer}}) – výrobce [[Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics]], USA |
|||
* přístroj pro studium změn intenzity slunečního záření a gravitační oscilace VIRGO ({{Cizojazyčně|en|Variability of Solar Irradiance and Gravity Oscillations}}) – výrobce [[ESTEC]], [[Nizozemsko]] |
|||
{{DEFAULTSORT:Yarkovsky, Ivan Osipovich}} |
|||
== Oběžná dráha == |
|||
SOHO obíhá kolem Slunce po kruhové dráze. Nachází se v bodě, kde sluneční gravitace spolu se zemskou dovolují sondě mít shodnou oběžnou periodu kolem Slunce jako má Země ([[Librační centrum|librační bod L1]]). Librační bod L1 leží 1,5 milionu kilometrů od Země směrem ke Slunci.<ref name="vitek">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Mrázek |
|||
| jméno = Daniel |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Osmičková výročí: družice SOHO – rozhovor s Mgr. Antonínem Vítkem z Akademie věd ČR |
|||
| url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/468514 |
|||
| datum vydání = 2008-6-25 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2009-6-8 |
|||
| vydavatel = Český rozhlas |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
<!--{{astronomer-stub}} |
|||
I když se uvádí, že sonda SOHO je umístěna v bodě L1, není toto tvrzení přesné. Umístění sondy přímo do bodu L1 by přineslo některé nevýhody. Radiový signál by byl při komunikací se Zemí rušen [[interference]]mi ze Slunce a oběžná dráha by nebyla stabilní. Sonda se tedy pohybuje v rovině kolmé ke spojnici Slunce – Země, která prochází bodem L1. Obíhá bod L1 po eliptické dráze se středem v L1, [[librační centrum]] oběhne jednou za šest měsíců. Tím je zajištěna kvalitní komunikace se Zemí po celý rok.<ref name="fact" /> |
|||
{{asteroid-stub}} |
|||
==Komunikace se Zemí== |
|||
Při běžné činnosti při přenosu fotografií a dalších dat komunikuje sonda se sítí NASA [[Deep Space Network]] rychlostí 200 kbit/s. Data ze sondy slouží k určení předpovědí [[Sluneční erupce|slunečních erupcí]], které by mohly ovlivnit činnost elektrických rozvodů a družic a umožňují tak chránit přístroje před poškozením. |
|||
[[de:Iwan Ossipowitsch Jarkowski]] |
|||
V roce 2003 ESA oznámila závadu na [[Elektromotor#Krokový motor|krokovém motoru]] vysokoziskové antény, jehož činnost je nezbytná pro správné zaměření antény na Zemi a zajištění přenosu dat vysokou rychlostí. Kvůli této závadě se předpokládaly výpadky v přenosu dat ze sondy trvající dva až tři týdny každé tři měsíce.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
[[es:Ivan Osipovich Yarkovsky]] |
|||
| příjmení = |
|||
[[nl:Iwan Jarkowski]] |
|||
| jméno = |
|||
[[pl:Iwan Jarkowski]] --> |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Antenna anomaly may affect SOHO scientific data transmission |
|||
| url = http://www.esa.int/esaCP/SEMWPBWO4HD_index_0.html |
|||
| datum vydání = 2003-6-24 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2009-6-15 |
|||
| vydavatel = ESA |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> Technikům se podařilo problém vyřešit využitím nískoziskové všesměrové antény, na kterou se při výpadku přepíná přenos dat. Zároveň se k ochraně před ztrátou dat využívá ukládání do paměťového zařízení na sondě ({{Cizojazyčně|en|Solid State Recorder}} – SSR).<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = SOHO's antenna anomaly: things are much better than expected |
|||
| url = http://www.esa.int/esaCP/SEM0VZWO4HD_index_0.html |
|||
| datum vydání = 2003-7-2 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2009-6-15 |
|||
| vydavatel = ESA |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
==Průběh mise== |
|||
[[Soubor:Atlas IIAS launch with SOHO.jpg|thumb|Start sondy SOHO pomocí rakety Atlas IIAS]] |
|||
===Start, dosažení oběžné dráhy=== |
|||
Observatoř SOHO odstartovala do vesmíru [[2. prosinec|2. prosince]] [[1995]] v 8:08 UTC z [[Cape Canaveral Air Force Station]] pomocí nosné rakety [[Atlas II|Atlas IIAS]]. Po dosažení oběžné dráhy byla sonda navedena do oblasti libračního bodu L1 přibližně 1,5 milionu km od Země směrem ke Slunci. V dubnu 1996 byla zahájena základní dvouletá mise sondy. |
|||
===Ztráta spojení se sondou=== |
|||
Dne 24. června 1998 prováděli technici se sondou rutinní manévry a kalibrace gyroskopů. Operace probíhaly do 23:16 UTC, když najednou sonda ztratila zaměření na Slunce.<ref name="diary">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = SOHO - A Diary of the Recovery |
|||
| url = http://sohowww.nascom.nasa.gov/operations/Recovery/recovery_diary.html |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = 2002-6-4 |
|||
| datum přístupu = 2009-6-26 |
|||
| vydavatel = NASA |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref><ref name="investigation">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = SOHO Mission Interruption Joint NASA/ESA – Investigation Board |
|||
| url = http://umbra.nascom.nasa.gov/soho/SOHO_final_report.html |
|||
| datum vydání = 1998-8-31 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2009-6-26 |
|||
| vydavatel = NASA, ESA |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> Počítač, který sondu řídí se přepnul do bezpečnostního módu ({{Cizojazyčně|en|Emergency Sun Reacquisition}} – ESR), při kterém se snažil dostat SOHO do správné polohy. Technikům se podařilo nasměrovat sondu na Slunce, ale 25. června v 02:35 UTC sonda přešla do bezpečnostního módu znovu. Po pokusech pozemního střediska získat nad sondou kontrolu se sonda ve 04:38 UTC zcela odmlčela a kontakt se sondou SOHO byl ztracen. Sluneční observatoř se dostala do neřízené rotace, solární panely nebyly schopny dodávat elektrickou energii pro napájení přístrojů.<ref name="vandenbu">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Vandenbussche |
|||
| jméno = F. C. |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = SOHO’s Recovery – An Unprecedented Success Story |
|||
| url = http://www.esa.int/esapub/bulletin/bullet97/vandenbu.pdf |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2009-6-26 |
|||
| vydavatel = ESA |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
Tým expertů [[ESA]] byl bezodkladně odeslán do Spojených států, aby se pokusil přímo z řídícího střediska letu získat znovu kontrolu nad sondou, ta se však neozývala. 23. července se technici radioteleskopem [[Observatoř Arecibo|observatoře Arecibo]] a anténami sítě [[Deep Space Network]] (DSN) pokusili zjistit polohu sondy pomocí [[radar]]u. Sonda SOHO byla nalezena poblíž předpokládané pozice. Přístroje, které obvykle směřují směrem ke Slunci, byly natočeny na bok a sonda rotovala rychlostí 1 otáčku za minutu.<ref name="vandenbu" /> 3. srpna přijaly antény sítě DSN monitorovací radiový signál ze sondy, poprvé od 25. června. Řídící středisko se pokusilo odeslat do palubního počítače sondy sekvenci příkazů. Po několika dnech nabíjení palubních baterií se podařilo 8. srpna stáhnout telemetrická data o stavu sondy. |
|||
Řídící tým<ref name="">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = The SOHO Recovery Team |
|||
| url = http://sohowww.nascom.nasa.gov/operations/Recovery/recovery_team.html |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = 2002-1-4 |
|||
| datum přístupu = 2009-7-1 |
|||
| vydavatel = NASA |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> začal řešit, jak nejlépe využít velmi omezené množství elektrické energie. Jelikož zmrzlo palivo [[hydrazin]] v nádržích, 12. srpna bylo zahájeno jeho rozmrazování. Poté bylo rozmrazeno palivové potrubí a motory. Pomocí nich byla 16. září sonda přeorientována do správné polohy s čelní částí proti Slunci. Po týdnu dalších oprav a úpravě oběžné dráhy přešla sonda 24. září 1998 v 19:52 UTC do běžného operačního režimu. Následovalo oživování a testy jednotlivých přístrojů, které začalo oživením přístroje SUMER 5. října a bylo dokončeno 24. října 1998 zařízením CELIAS.<ref name="vandenbu" /> |
|||
Nově oživená sonda měla funkční jen jeden [[gyroskop]] a i ten přestal 21. prosince 1998 fungovat. Správnou orientace zajišťovaly pouze ze Země manuálně řízené zážehy raketových motorků. Technici ESA vyvinuli nový automatický řídící režim, který udržuje orientaci sondy bez gyroskopů a který byl implementován 1. února 2009.<ref name="vandenbu" /> |
|||
==Objevy komet== |
|||
Sonda sleduje pomocí širokoúhlého a spektrometrického [[koronograf]]u LASCO ({{Cizojazyčně|en|Large Angle and Spectrometric Coronograph}}) blízké okolí Slunce. Přístroj je určen k výzkumu sluneční [[Koróna|koróny]] a přestože se s tím původně nepočítalo, na snímcích z přístroje bylo objeveno přes 1500 komet. Sonda objevuje komety, které se přiblížily do takové blízkosti Slunce, že je není možné detekovat pomocí pozemních dalekohledů kvůli přezáření od Slunce. Kometa s pořadovým číslem 1500 byla objevena 25. června 2008.<ref name="komety">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Tichý |
|||
| jméno = Miloš |
|||
| odkaz na autora = Miloš Tichý |
|||
| titul = SOHO kometa číslo 1500 |
|||
| url = http://www.komety.cz/article.php3?sid=193 |
|||
| datum vydání = 2008-6-28 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2009-6-8 |
|||
| vydavatel = Observatoř Kleť |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
Předpokládá se, že většina z objevených kometárních jader jsou fragmenty z původní velké komety, která se dostala příliš blízko ke Slunci a [[Slapová síla|slapové síly]] ji roztrhaly. Tyto fragmenty patří do Kreutzovy rodiny komet.<ref name="komety" /><ref name="ian">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Kubala |
|||
| jméno = Petr |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Deset let Slunce on-line |
|||
| url = http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1633 |
|||
| datum vydání = 2005-11-27 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2009-6-8 |
|||
| vydavatel = Instantní astronomické noviny (IAN) |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
==Odkazy== |
|||
{{Překlad |
|||
| jazyk = sk |
|||
| článek = Solar and Heliospheric Observatory |
|||
| revize = 2250014 |
|||
| jazyk2 = en |
|||
| článek2 = Solar and Heliospheric Observatory |
|||
| revize2 = 279194126 |
|||
}} |
|||
{{Portál Kosmonautika}} |
|||
===Reference=== |
|||
<references /> |
|||
===Externí odkazy=== |
|||
{{commons|Category:SOHO (spacecraft)}} |
|||
* {{cs}} [http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1995/065A.HTM Sonda v encyklopedii SPACE 40] |
|||
* {{en}} [http://sohowww.nascom.nasa.gov Domovská stránka sondy] |
|||
<!-- [[Kategorie:Sondy ke Slunci]] |
|||
[[Kategorie:Vesmírné teleskopy]] |
|||
[[Kategorie:Librační centrum]] |
|||
[[Kategorie:Sondy NASA]] |
|||
[[Kategorie:Sondy ESA]] |
|||
[[bg:СОХО (космически апарат)]] |
|||
[[ca:Solar and Heliospheric Observatory]] |
|||
[[da:Solar and Heliospheric Observatory]] |
|||
[[de:Solar and Heliospheric Observatory]] |
|||
[[en:Solar and Heliospheric Observatory]] |
|||
[[es:SOHO]] |
|||
[[eu:SOHO]] |
|||
[[fi:SOHO]] |
|||
[[fr:SoHO]] |
|||
[[he:SOHO]] |
|||
[[hr:SOHO]] |
|||
[[hu:Solar and Heliospheric Observatory]] |
|||
[[it:Solar and Heliospheric Observatory]] |
|||
[[ja:SOHO (探査機)]] |
|||
[[ko:소호 태양 관측 위성]] |
|||
[[lt:SOHO]] |
|||
[[nl:SOHO (ruimtesonde)]] |
|||
[[no:Solar and Heliospheric Observatory]] |
|||
[[pl:SOHO (sonda kosmiczna)]] |
|||
[[pt:Sonda Soho]] |
|||
[[ru:SOHO (КА)]] |
|||
[[sk:Solar and Heliospheric Observatory]] |
|||
[[sv:Solar and Heliospheric Observatory]] |
|||
[[uk:SOHO (космічна станція)]] |
|||
[[zh:太阳和太阳风层探测器]] |
|||
--> |
|||
Verze z 10. 8. 2009, 16:52
Ivan Osipovich Yarkovsky (Iwan Osipowicz Jarkowski, 1844-1902) was a Russian-Polish civil engineer. He worked for a Russian railway company and was obscure in his own time. Beginning in the 1970s, his work on the effects of thermal radiation on small objects in the solar system (e.g., asteroids) was developed into the Yarkovsky effect and the YORP effect. The asteroid 35334 Yarkovsky is named in his honour Šablona:MPCit JPL. In 1888 he also created a mechanical explanation of gravitation.
See also
References
- Yarkovsky, I. O. Hypothese cinetique de la Gravitation universelle et connexion avec la formation des elements chimiques. Moscow: [s.n.], 1888.
- Beekman, George (2006). "I.O. Yarkovsky and the Discovery of 'his' Effect", Journal for the History of Astronomy 37, 71-86.
External links