Přeskočit na obsah

Šačí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šačí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šačíja Mata

Šačí „Mocná“, též Indrání „Indrova královna“ či Aindrí, je hinduistická bohyně nebes, hněvu a žárlivosti a manželka hromovládného boha Indry. Je dcerou asury – démona krále Pulómana. Po své manželce je Indra také nazýván Šačípati „pán Šačí“.[1]

Když Indra Šačí poprvé spatřil byl natolik okouzlen jejími půvaby že ji unesl do svého paláce. Ta se ho nejdříve bála, nakonec se však do něj zamilovala a vdala se za něj. Ač původem asurská princezna, byla jí podána amrta a stala se tak nesmrtelnou. Indra poté, ze strachu z kletby, jejího otce Pulómana zabil. Jiná verze mýtu o manželství Indry a Šačí je známa z rádžasthánského města Osian, kde leží chrám Šačíja Maty „Matky Šačí“. Podle tohoto podání v Osianu kdysi vládl král Pulóman, který měl krásnou a chytrou dceru Šačí, zaslíbenou královu generálovi Vrtrasurovi. Princezna si však chtěla raději vzít krále či prince, nikoliv otcova podřízeného, a tak Vrtrasura odmítla a urazila. Ten poté opustil dvůr a meditoval, až od Šivy získal jako odměnu téměř dokonalou nepřemožitelnost. Nově nabytou moc využil k tomu, aby získal království větší než Pulómanovo a nakonec napadl i svého bývalého pána, načež král povolal na pomoc Indru. V souboji jeden na jednoho Indra Vrtrasuru nakonec porazil díky své božské zbrani – vadžrovi a za odměnu získal ruku princezny Šačí.[2]

V rgvédském hymnu 10.86, věnovaném Indrovi, uráží opičáka Vršákapiho, který opovrhl jejími půvaby, a chválí své přednosti těmito slovy:

Žádná žena nemá hezčí zadnici než já,

žádná není souloživější,
žádné se více netiskne (k muži),
žádná neroztahuje více stehna.[3]

  1. FILIPSKÝ, Jan. Encyklopedie indické mytologie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-52-4. S. 154. 
  2. KRISHNAN, SA. The Indras of Amaravathi: Short Stories from Hindu Puranas about Indra. [s.l.]: SA Krishnan S. 66–68. 
  3. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 78. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]