Wikipedistka:Meloun1212/Pískoviště

Diastola je období srdečního klidu. Nejedná se o napínání svalstva, jak se mylně udává, ale jde o období mezi dvěma stahy, mezi dvěma systolami. V diastole je sval plně uvolněný, srdce je lépe prokrvováno, plní se krví a obnovují se zásoby energie. Diastola trvá obecně déle než systola.

Při měření tlaku se diastolický tlak udává jako druhý. Např. při zápisu 120/80 je 80 tlak diastolický.

Diastola je klidová fáze srdečního cyklu, kdy se srdeční komory uvolní a plní se krví. Po diastole následuje systola, kdy se srdeční komory stahnou a pumpují krev do velkých tepen a do periferie. Termín diastola pochází z řeckého slova διαστολή (diastolē) a znamená rozšíření.

Úloha diastoly v srdečním cyklu

Srdeční cyklus je definován jako rytmické střídavé stahování a uvolňování srdečních síní a komor, které slouží k přečerpávání krve do celého těla. Každý srdeční cyklus má diastolickou fázi neboli diastolu, kdy je srdeční komora ve stavu uvolnění a plní se krví, která přichází ze žil, a systolickou fázi neboli systolu, při níž se srdeční komory stahují a pumpují krev tepnami směrem k periferii.

Celý srdeční cyklus zdravého lidského srdce trvá obvykle 0,8 sekundy. Při obvyklé srdeční frekvenci 75 tepů za minutu cyklus vyžaduje 0,3 sekundy v systole komor (kontrakci) - čerpání krve ze dvou komor do všech tělesných systémů - a 0,5 sekundy v diastole, kdy se znovu naplní srdeční síně a komory, celkem tedy 0,8 sekundy na dokončení cyklu.

Předsíně i komory procházejí střídavě fází systoly a diastoly. Zpočátku jsou síně i komory v diastole a následuje období rychlého plnění komor a krátká systola síní. Současně dochází k odpovídajícímu poklesu arteriálního krevního tlaku na minimum (diastolický krevní tlak), u člověka obvykle kolem 80 mm Hg. Po vypuzení krve do aorty a plicní tepny během systoly komor nastává opět komorová diastola.

Diastola začíná uzavřením aortální chlopně a končí uzavřením mitrální chlopně a má čtyři fáze:

• Izovolumická relaxace – tlak v komoře klesne, aby se komora mohla zcela uvolnit a připravit se na plnění. Protože se jedná o nepatrný časový okamžik, kdy jsou obě chlopně uzavřeny, objem komory se nemění. Jakmile tlak v levé komoře klesne níž než tlak v levé síni, otevře se mitrální chlopeň a začíná další fáze.
• Rychlé plnění – po otevření mitrální chlopně dochází k rychlému naplnění komory a tím se zvýší její objem a tlak. Tlak v levé síni a její objem se rychle snižují, jak je krev vytlačována do komory a vyprazdňuje se ze síně. Během této doby je do komory vtaženo přibližně 80 % krve.
• Diastáza – délku trvání této fáze určuje srdeční frekvence. Jakmile se tlak v levé komoře zvýší a v levé síni se v důsledku rychlého plnění komory sníží, začnou se oba tlaky vyrovnávat. Protože většina krve byla během fáze rychlého plnění vtažena do komory, zůstává v síni jen minimum krve. Proto se během této diastolické fáze přesune do komory pouze malé množství krve.
• Kontrakce síní – je to poslední fáze diastoly. Síně se stahují v důsledku mírného zvýšení tlaku v levé síni a zbývajících 20 % krve je vytlačeno do komory. Tím je tlak v levé komoře vyšší než v levé síni a dojde k uzavření mitrální chlopně.

Srdeční cyklus

Srdeční cyklus je série tlakových změn, které probíhají v srdci. Tyto tlakové změny mají za následek pohyb krve různými komorami srdce a tělem jako celkem. Tyto tlakové změny vznikají jako vodivé elektrochemické změny v myokardu, které vedou k soustředěné kontrakci srdečního svalu. Chlopně uvnitř srdce usměrňují pohyb krve, což vede k organizovanému pohonu krve do další komory. Tato rytmická sekvence způsobuje změny tlaku a objemu, které jsou často graficky znázorněny v podobě Wiggersova diagramu nebo žilních tlakových drah.

Celý srdeční cyklus zdravého lidského srdce trvá obvykle 0,8 sekundy. Při obvyklé srdeční frekvenci 75 tepů za minutu cyklus vyžaduje 0,3 sekundy v systole komor (kontrakci) - čerpání krve ze dvou komor do všech tělesných systémů - a 0,5 sekundy v diastole, kdy se znovu naplní srdeční síně a komory, celkem tedy 0,8 sekundy na dokončení cyklu.

Srdeční cyklus zahrnuje úplnou relaxaci a kontrakci síní i komor a trvá přibližně 0,8 sekundy. Začíná diastolou všech komor a krev pasivně proudí z žil do síní a přes atrioventrikulární chlopně do komor. Po depolarizaci síní se začnou síně stahovat (systola síní) a přečerpávat krev do komor. Komory se začnou stahovat (komorová systola), čímž se zvýší tlak v komorách. Když tlak v komorách stoupne nad tlak v síních, krev proudí směrem k síním a vydává první srdeční zvuk, S1 nebo lub. Když tlak v komorách stoupne nad dvě hlavní tepny, krev tlačí na otevření dvou semilunárních chlopní a ve fázi komorového výdechu se přesouvá do plicního kmene a aorty. Po repolarizaci komor se komory začnou uvolňovat (komorová diastola) a tlak v komorách klesá. S poklesem tlaku v komorách má krev tendenci proudit z velkých tepen zpět do síní, čímž vzniká dikrotický zářez na EKG a uzavírají se obě semilunární chlopně. Druhý srdeční zvuk, S2 nebo dub, se ozve, když se semilunární chlopně uzavřou. Když tlak klesne pod tlak v síních, krev se přesune ze síní do komor, čímž se otevřou atrioventrikulární chlopně a označí se jeden kompletní srdeční cyklus. Chlopně zabraňují zpětnému toku krve. Selhání správné funkce chlopní způsobuje turbulentní proudění krve v srdci; výsledný srdeční šelest lze často slyšet stetoskopem.