Přeskočit na obsah

Wikipedista:Tori241999/Plzeňská brána (Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie


Plzeňska brána ( Beroun )

[editovat | editovat zdroj]
Plzeňská brána v Berouně. Pohled na vnitřní (východní) stranu od náměstí.

Plzeňska brána se nachází ve městě Beroun. Jako město se poprvé uvádí v roce 1294 a bylo opevněno dvěma branami (Pražská a Plzeňska). Také se říká Horní brána.

Nachází se západně od náměstí a uprostřed západní strany městského opevnění v Palacké ulici. Tato brána vznikla na počátku 14. století, kde sloužila jako opevnění, ochrana obyvatel proti nepřátelům, využití obecních cenností a zbraní.

Plzeňska brána v Berouně. Pohled na vnější stranu od náměstí.

1508 - brána napodobovala český orloj (24 hodinový ciferník), kvůli věžním hodinám. Důležitým prvkem byly zvony na střeše brány.

16. století - renesanční úprava a sgrafitová výzdoba.

1599 - požár města Beroun, brána byla poškozena ohněm - později přestavba.

1735 - opakující se požár - brána vyhořela. Poškozeny byly hodiny a zvony.

1736 - 1737 Barokní rekonstrukce. Český orloj byl nahrazen německým (se dvěma ciferníky), hodinář F. Gortner. Vznik baňatého krovu střechy s lucernou. Obraz smrtonošce s kosou a latinský chronogram.

do roku 1784 - výběr clo (celní poplatek)

do konce 19. století - (1876) ozdobena sgrafitovou dekorativní výzdobou, později nahrazena obrazem malíře V.Preise (Obraz boha Chronose a sudičky Moiry).

Dnes - majetek muzea Českého krásu a přístupná expozice.

Popis exteriér

[editovat | editovat zdroj]

Původní vstup do brány byl přes berounské hradby, později se vstupovalo z pudy přilehlého domku.

Dříve před bránou se nacházeli předbráni se střední a vnější branou. Tato předbráni zanikla počátkem 19. století. Délka kurtin byla 20 i více metru. Parkan uzavřený nad příkopem parkánovou zdi měl šířku 8 - 10 metru. Půdorys brány 10.3 - 9,6 metru a svou výškou zastupovala městskou hlásku. Síla zdi brány je 2,5 metru.

Přízemí věže do dnes tvořeno průjezdem zaklenutým valenou klenbou se dvěma hrotitě lomenými portály s profilovaným ostěním. Hluboký výklenek, nacházející se na venkovní jihozápadní straně věže, sloužil jako prostor pro vyzdvižení padací mříže.

Z jihovýchodního boku věže je vedeno do prvního patra vřetenové schodiště. První patro brány je rovněž zaklenuto válenou klenbou. Dnes slouží jako pokladna pro návštěvníky.

Do druhého patra pokračuje schodiště v sile severovýchodní zdi. Místnost druhého patra je rovněž zaklenuta valenou klenbou. Podlaží osvětluje okno na jihovýchodní straně. V této výškové úrovní jsou umístěny i věžní hodiny s ciferníky do obou stran průjezdu.

Třetí nejvyšší patro brány je přístupné dalším úsekem schodiště, a to opět v síle zdi. Křížova klenuta prostora je opatřena třemi okny. Zde byl byt povězného, do je povinnostech spadalo každou hodinu byt na cimbál a každou čtvrt hodinu pískat píšťalkou. Tato funkce byla zrušena v polovině 20. století. Otopné zařízeni světničky tvořila kamna. Brána nemá věžní ochoz. Střechu tvoří barokní helmice zakončena malou věžičkou.

Ve válenem prostorů v prvním patře probíha historická expozice města Beroun, kde se zachovali architektonické prvky dané brána a Berounského opevnění.

Expozice obsahuje kopii celého plánu Plzeňské brány, dobové kresby s námětem Berouna a zachovalé obrázkové rekonstrukci berounských hradem ve středověké podobě. V prvním patře se nachází pozůstatky (architektonické fragmenty z dominikánského kláštera) z roku 1421 od husitského vojska, které se vtrhlo do města.

Nová expozice je založená na královských privilegií. Pro tuto expozici bylo zrekonstruováno poslední čtvrtek patro, které původně sloužil jako byt pro hlásného a prověžného. V tom to patře je vystaveno šest barevných fotografii z celkových dvanáctí královských privilegii. Ve fondech státního Berounského archivu jsou uchovány originální listiny, které nejsou přístupné pro veřejnost.

Celá expozice byla doplněná kopii soupisu obyvatel žijící ve městě Beroun. V soupis se dochovaly seznam všech profesí a jednotlivé občanské majetky. Dále lze prohlédnout mechanizmus starých hodin a výhled z okna na cele město.

HRADILOVÁ, Dana. Plzeňská brána [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online.[1]

Beroun - Památky a zajímavosti. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2020-06-17]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

FIŠERA, ZDENĚK, 1954-. Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Libri Dostupné online. ISBN 978-80-7277-061-8, ISBN 80-7277-061-6. OCLC 320481391

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. HRADILOVÁ, Dana. Plzeňská brána [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online.