Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Obrázky a fotografie

Fotografie

Je důležité ujasnit si, co lze a co nelze fotografovat, aby to bylo možno uveřejnit jako vlastní fotografii. Pokud hovoříme o fotografii, myslíme tím i všechny fotografii podobné techniky. Dále je potřeba vědět jaké obrázky a jakým způsobem mohou být uveřejněny.

AutZ, který vychází z Bernské úmluvy (dále jen RBÚ) říká, že fotografie je chráněna jako každé normální dílo, pokud je autorským dílem (§ 2 odst 1 AutZ, což znamená, že je výsledek tvůrčí činnosti autora), ale zároveň navíc přidává (§ 2 odst. 2 AutZ) právní konstrukci, pomocí které chrání i další fotografie a to takové, které splňují předpoklad, že ... jsou původní v tom smyslu, že jsou (fotografie a podobnými technikami vytvořená díla) autorovým vlastním duševním výtvorem. To de facto znamená, že je chráněna každá fotografie.

Zároveň se na fotografie vztahuje i § 2 odst. 6, který mj. říká, že AutZ nechrání myšlenku ani postup. Tzn. pokud vyfotografuji něco nějakou novou technikou nebo pokud vyfotografuji nějaký nový námět je chráněna pouze fotografie nikoli námět ani technika jakou jsem toto provedl. Techniku by bylo možno pokrýt jedině patentovým zákonem, což je u fotografie prakticky nemožné. Námět nemůže být chráněn.

Z toho je patrné, že fotografovat lze vše co není autorským zákonem jinak chráněno v zásadě lze říci, že vlastním dílem, ke kterému se nevztahují žádná omezení jsou vlastní fotografie čehokoli co není lidským výtvorem a lidské výtvory, které nejsou součástí autorskoprávních vztahů. Prakticky neomezeně lze používat díla volná (§ 28 AutZ)

Zajímavé případy fotografií věcí, které jsou předmětem autorskoprávních vztahů

Toto co je zde napsáno, je psáno pouze ve vztahu k Wikipedii a k věcem možným na Wikipedii, některá tvrzení nemají obecnou platnost (resp. informace zde jsou neúplné), ale platí právě pro Wikipedii.

Není možno fotografovat autorským zákonem chráněná díla a to vyjma případu zmíněného § 33 AutZ (tato problematika je podrobně rozvedena Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Díla na veřejných prostranstvích).

• Zde je nutno zmínit, že není možno fotografovat knihy, návody, booklety
• Zajímavá situace vzniká u výrobku, který není chráněn autorským zákonem, ale vyskytuje se na něm nějaká věc, kterou AutZ chrání. Typicky se jedná o případ např. stínítka do auta, na nichž je umístěn obrázek např. Fiony a Shreka. Takovýto případ je velmi složitý a nejednoznačný v případě, že by byla takováto fotografie využita pouze ve článku stínítko do auta a bylo-li by v případě sporu prokázáno, že záměrem bylo vyfotografovat pouze stínítko do auta, nejednalo by se o porušení AutZ, ale pro takovýto případ je pro Wikipedii zcela zbytečné používat takovýto model daného výrobku. V případě, že by tento obrázek byl využit v článku Shrek s nějakou poznámkou typu: "Shrek a Fiona se po svém komerčním úspěchu dočkali i komerčního využití na řadě výrobků ..." jednalo by se zcela jistě o porušení autorského zákona. Zrovna tak není možno fotografovat monitor, televizi či jiné zařízení na němž je jakoby náhodou umístěno chráněné dílo.
• Lze fotografovat jakoukoli budovu, není-li to jinak zakázáno. Nebo věci, které jsou trvale umístěny na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství, znamená to, že vyfotografuji-li budovu na níž se nachází nápis, logo anebo jméno firmy a umístím ji do článku oné firmy, neporušuji AutZ. Viz. např. toto. Jelikož však tento nápis není mým dílem, nesmím do něj nijak zasahovat, poškozovat ho atp. Což znamená, že fotografie budova firmy ABC a její uveřejnění (sdělování) je v souladu s AutZ, výřezy loga či názvu firmy již nikoli.
• Objekty na nichž je umístěn zákaz fotografování (tradičně vojenské objekty, v některých státech např. nádraží), na takovýchto objektech je umístěn zákaz fotografování. Stížnosti na to, že byl vyfotografován a následně na Internet umístěn takovýto objekt jsou problematické, každopádně odpovědnost je zcela na uživateli, neboť Wikipedii není a nemůže být známo, že tento objekt není možno fotografovat.
• Libovolně lze fotografovat cizí tvorbu, která nespadá do ochrany autorského zákona ať již na základě toho, že se nejedná o tvorbu k tomu způsobilou (§ 2 zejména odst 6 AutZ) nebo dílo z této ochrany vyjmuté § 3 AutZ, zde je však třeba pamatovat na to, že výtvory tradiční lidové kultury ... lze užít jen způsobem nesnižujícím hodnotu tohoto díla.
• Fotografie volného díla (tj. takového díla k němuž autorská práva vypršela § 28 AutZ), lze dělat libovolně, ovšem i zde je třeba zohledňovat, že některá osobnostní práva (ve smyslu § 11 odst. 5 AutZ) nezanikají Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých, toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských..
• Fotografie v muzeu galerii atp. zde platí, že se v těchto objektech zpravidla fotografovat, za nějaký poplatek smí. Tímto poplatkem však nezískávám práva na sdělování díla, čili nesmím takové fotografie dále sdělovat, pokud se nejedná o díla volná (§ 28 AutZ). U uměleckých děl, pokud se jedná o článek týkající se tohoto díla, lze v případě že je uveřejněn i celý obrázek, použít jeho výřez, který by případně osvětloval další výklad.

Podle § 33 (a) AutZ je možno fotografovat dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.

Je možné fotografovat a dále sdělovat (rozšiřovat) jakékoliv volné dílo, zde musím brát ohled na smyslu § 11 odst. 5 AutZ Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých, toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských..

Doba ochrany u fotografií

Český autorský zákon jim přiznává stejně dlouhou dobu ochrany jako jiným dílům, tj. 70 let od smrti autora, pokud je tento znám a 70 let od prvního zveřejnění fotografie, pokud jde o dílo anonymní. Toto však není pravidlem ve všech státech, neboť RBÚ článek 7 odstavec 4 říká Zákonodárstvím států Unie se vyhrazuje možnost stanovit dobu ochrany u fotografických děl a u děl užitého umění, pokud jsou chráněna jako díla umělecká; tato doba však nesmí být kratší než období dvaceti pěti let od vytvoření takového díla.. Můžeme se tak setkat se státy, kde je ochrana fotografických děl jiná a to tak, že kratší, Potom je třeba uplatnit ustanovení § 107 AutZ, říká, že Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než ve státu původu díla. Protože zároveň platí ustanovení § 107 odst. 4 Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než ve státu původu díla., lze tvrdit, že pokud je fotografie ze státu, kde je jí přiznána kratší ochrana, platí pro ni tato, kratší ochrana.

Použití cizích chráněných souborů

V řadě diskusí jsem si všiml, že se zde často hovoří o tom jak to dělají Internetové obchody, nemyslím si že to stojí za hlubší rozbor, protože to jde zcela mimo Wikipedii. Přesto v této souvislosti zmiňuji existenci § 72, dále pak na skutečnost, že mezi subjektem vlastnícím práva a prodejcem, dochází k uzavření licenčních a podlicenčních smluv a navíc je Internetový obchod upravován některými dalšími předpisy. Zvláštností Internetového obchodu proti Wikipedii je, ze z činnosti takovéhoto zařízení plyne majiteli práv zisk, zatímco z Wikipedie nikoli. Argument, že i z Wikipedie mu může plynout zisk je neprokazatelný a nevyčíslitelný, proto i nezajímavý. Snaha o posunutí této role do role reklamní je taktéž založena na mylných tvrzeních, neboť reklama je cílená propagace a musí tak být označena, nebo jinak musí být patrné, že o reklamu jde. Taková činnost je pak prováděna na základě smluv. Wikipedie není ani recenzent, protože je encyklopedie.

Je samozřejmé, že lze nahrát i takový obrázek, kde je uvedena licenční smlouva, která umožňuje nahrání do Wikipedie, nebo pokud autor dá Wikipedii svolení (není nutné písemné svolení, ale Wikipedie by na takovémto způsobu měla trvat). I u takovéhoto svolení by měla být šablona potvrzeno OTRS. Dále platí, že lze využívat díla volná (§ 27 AutZ) a díla nezpůsobilá ochrany (§ 2 AutZ) nebo díla z této ochrany vyjmutá (§ 3 AutZ).

Použití cizích obrázků

Použití cizího díla v tomto případě je prakticky nemožné, pokud nejde o již jmenované případy (díla volná (§ 27 AutZ) a díla nezpůsobilá ochrany (§ 2 AutZ) nebo díla z této ochrany vyjmutá (§ 3 AutZ)). V této oblasti nelze nezmínit nemožnost citací (§ 31 AutZ), neboť citovat lze (za Wikipedii) pouze výňatky což neumožňuje citovat celý obrázek, zároveň není možno dělat z cizích děl výňatky, protože je nutno užít jich ve svém díle a v případě obrázku a textu se jedná o dvě díla, obrázek je uložen jinde a do textového díla na něj vede pouze odkaz. Obrázek lze užít bez textu. Vyjma toho nelze do jednoho díla sloučit dvě díla odlišné povahy. Případ, že bychom citovali výňatek do koláže bych nerozebíral a spokojil se s konstatováním, že to za jistých okolností pravděpodobně lze, ale neumím si představit, že to má nějaký význam pro Wikipedii. Bílé pozadí programu Gimp, není dílem. Podobných případů, kdy citujeme cizí foto hrocha a umístíme ho na námi vyfocenou vrbu vymyslíme jistě mnoho, přijatelné je to jen pokud to umístíme do článku o vrbě, která bude dominantní a zdůvodníme přijatelnost oné citace, což bude nelehký úkol.

Hudba a film

Český autorský zákon nestanovuje žádnou toleranční dobu, která by vymezovala hudební citaci. Bývá zvykem, že se za citaci považuje ukázka do 30 vteřin, tento zvyk však vychází z toho, že na takové ukázky nebyla doposud podána žaloba. Některá vyjádření z poslední doby naznačují, že RIAA v této oblasti zvažuje možnosti právních kroků. Právní úprava USA je v tomto ohledu poněkud nepřehlednější a nejednotnější než úpravy evropské. Často bývá omezována počtem taktů a účelem. U normální citace na základě § 31 AutZ je kladen důraz na odůvodnitelnou míru hudební citace v encyklopedickém článku, není odůvodnitelná míra, neboť se nejedná ani o věc, která by měla pro článek nějaký význam, ani o věc dokládající nějaké tvrzení. Jedná se vlastně o věc, která je řešena pomocí nějakého odkazu, avšak není přímou součástí článku (technicky je nutno kliknout na uvedený soubor). Z tohoto hlediska se však jedná o stejnou věc jako udělat odkaz kamsi na Internet, alespoň pro uživatele. Pozor, nemělo by být odkazováno na stránky s nelegálním obsahem. Námitka, že takový soubor nemusí být na Internetu je taktéž poněkud problematická, protože pak lze předpokládat, že si majitel práv nepřeje takovéto sdělování. Pokud by byla využívána díla volná (§ 2 AutZ), nebo díla z ochrany vyjmutá (§ 3 AutZ) je třeba dávat pozor, aby nedošlo k narušení práv výkonného umělce, protože platí-li, že hymna není chráněná autorským zákonem, neplatí, že takto není chráněna nahrávka konkrétního zpěváka, nicméně pokud se kterýkoli z Wikipedistů rozhodne nazpívat hymnu a uveřejnit ji pod nějakou licencí, pak se nedopouští porušení ničích práv. K této problematice se dále vztahuje zákon o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl (273/1993 Sb.). Výpočet trvání práv pro audiovizuální dílo je obsažen v § 27 odst. 5 AutZ. Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle.

Různá rozlišení fotografií

Narazil jsem zde na zajímavý problém a rád bych s ním polemizoval. Problém je postaven na dotazu zda lze uvolnit obrázek jako volný pod rozlišením např. 1024x800 px, ale na vyšší rozlišení si práva ponechat. (Původní dotaz možno nalézt zde Wikipedie:Pod lípou (práva)/Archiv 01#Licence obrázku). Podle mého názoru se pak není možno domoci jiných než osobnostních práv i k tomuto obrázku s vyšším rozlišením.

Jestliže uvolním obrázek pod nějakou licencí, uvolňuji tím celé autorské dílo, čili veškeré procesy, které nejsou tvůrčí činností lze považovat, podle mého názoru, za volné dílo. Čili pokud jinde na Internetu uveřejním obrázek s jiným rozlišením s licencí "vykastruji každého, kdo se na něj jen koukne" a zde uveřejním tentýž obrázek s menším rozlišením a někdo ten obrázek s větším rozlišením užije dále jako volné dílo, nedopouští se IMHO porušení autorských práv. Nelze zde totiž uplanit ani § 2 odst. 2 AutZ Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Což dle poslední věty tohoto odstavce platí i pro fotografie. Toto však nelze uplatnit, protože i z tohoto hlediska nelze říci, že by změna rozlišení byla autorovým vlastním duševním výtvorem. Proto se domnívám, že nelze uveřejnit jedno rozlišení pod volnou licencí a ponechat si práva k obrázku s plným rozlišením. Samotné zveřejnění pod jinou licencí ničemu až tak moc nevadí, ale nelze se dožadovat dodržení přísnější licence a lze, podle mého názoru, aplikovat na velké rozlišení i licenci s rozlišením malým. Proto bych všem, kteří zde nějakou fotografii uveřejňují doporučoval neuveřejňovat (nesdílet) takové fotografie, se kterými byť v jiném rozlišení mají nějaké jiné záměry. Z hlediska fungování amerického práva je takovýto krok ještě problematičtější a ani tam IMHO není šance domoci se uznání tohoto kroku v jiném případě než kdyby šlo o náhledy.

Jiná situace by byla, kdybych zde uveřejnil výřez z obrázku s tím, že je volný a jinde uveřejnil obrázek celý, pak mezi těmito obrázky je rozdíl, alespoň ve smyslu, že druhý obrázek je autorovým vlastním duševním výtvorem AutZ §2 odst. 2 a nelze tedy pak na celý obrázek aplikovat licenci z obrázku malého. Pokud však je obrázek šířen pod licencí, která umožňuje dělat z obrázku výřezy, nemůže autor na jednotlivé části obrázku uplatňovat jinou licenci, resp. může, ale domáhání se svých práv bude velmi problematické a velmi pravděpodobně neúspěšné. --Hippopotamus 13:50, 13. 11. 2006 (UTC)

Všeobecně mi nejsou jasné podklady pro tvrzení "Jestliže uvolním obrázek pod nějakou licencí, uvolňuji tím celé autorské dílo". Pokud dám na commons soubor s fotkou ptakopyska v rozlišení 120x80, a k ní licenci Creative Commons, pak se dle mého laického názoru ta licence vztahuje na nahraný soubor, a na nic jiného. Uvítal bych nějaké podrobnější vysvětlení, proč by se takové uvolnění mělo automaticky vztahovat na veškeré předchozí (mezi)kroky. --che 13:19, 18. 11. 2006 (UTC)