Wikipedista:Fialova.tereza10
Pěstounství[editovat | editovat zdroj]
Pěstounství neboli pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v České republice. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník. Takto rozhoduje po dobu, kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě.[1]
Charakteristika pěstounské péče[editovat | editovat zdroj]
Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, zabezpečované z jeho strany hmotnou podporou. Většinou se jedná o děti, jejichž rodiče se o ně z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí postarat nebo o děti s rizikovou anamnézou, nejistou prognózou, děti s různými postiženími, psychicky deprivované, s poruchami psychického vývoje a děti starší. Pěstounská péče umožňuje život v rodině těm, kteří by se z různých důvodů nedostali do adopce a hrozilo by jejich setrvání v ústavní péči.[2] Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká zletilostí dítěte nebo nabytím svéprávnosti.
Pěstounem se může stát fyzická osoba nebo v určitých případech manželský pár.
Práva a povinnosti rodičů[editovat | editovat zdroj]
Práva:[editovat | editovat zdroj]
- Rodičům zůstávají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti s výjimkou práv, které stanoví soud pěstounovi.
- Rodiče mají právo se s dítětem pravidelně stýkat a znát informace, které se dítěte týkají.
- Rodiče mají právo požadovat dítěte zpět do své osobní péče. Soud návrhu vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte.
Povinnosti:[editovat | editovat zdroj]
- Rodičům zůstávají povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti.
- Rodičům zůstává vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti.[3]
Práva a povinnosti pěstounů[editovat | editovat zdroj]
Práva:[editovat | editovat zdroj]
- Rozhodovat o běžných záležitostech a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění.
- Právo na odměnu pěstouna.
Povinnosti:[editovat | editovat zdroj]
- Osobně o dítě pečovat.
- Informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech.
- Udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými.
- Umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči.
Formy pěstounské péče[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2006, kdy byla uzákoněná nová forma pěstounské péče, existují dvě formy.[4]
Dlouhodobá pěstounská péče[editovat | editovat zdroj]
- Jedná se o pěstounskou péči, která je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.[2]
Pěstounská péče na přechodnou dobu[editovat | editovat zdroj]
- Jedná se o dočasnou péči o děti, u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď v jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte. Tato forma pěstounské péče může trvat maximálně jeden rok.[5]
Dávky pěstounské péče[editovat | editovat zdroj]
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí upravuje dávky pěstounské péče, na které má pěstoun nárok:
- příspěvek na úhradu potřeb dítěte
- odměna pěstouna
- příspěvek při převzetí dítěte
- příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla
- příspěvek pří ukončení pěstounské péče[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ {{Citace Sbírky zákonů | typ = zákon | číslo = 89 | rok = 2012 | titul = občanský zákoník | paragraf = 958 | odstavec = 1 }}
- ↑ a b SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 11.
- ↑ {{Citace Sbírky zákonů | typ = zákon | číslo = 89 | rok = 2012 | titul = občanský zákoník | paragraf = 961 | odstavec = 1 }}
- ↑ SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti.. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 9.
- ↑ ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 197 s. ISBN 978-80-262-0065-9. S. 174.
- ↑ MPSV. Formy náhradní rodinné péče [online]. Dostupné online.