Třída Squalo
| Třída Squalo | |
|---|---|
 Tricheco | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Regia Marina |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 4 |
| Osud | 3 ztraceny 1 vyřazena |
| Předchůdce | třída Bragadin |
| Nástupce | třída Settembrini |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 920 t (na hladině) 1125 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 69,8 m |
| Šířka | 7,21 m |
| Ponor | 5,19 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 15 uzlů (na hladině) 8 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | 5650 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 100 nám. mil při 3 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 53 |
| Výzbroj | 1× 102mm kanón 2× 13,2mm kulomet (2×1) 8× 533mm torpédomet (8×1, 12 torpéd) |
| Ostatní | operační hloubka ponoru 90 m |
Třída Squalo byla třída středních ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1930–1948. Účastnily se bojů druhé světové války. Ve válce byly tři ztraceny.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Ponorky konstrukčně vycházely z předcházející třídy Bandiera. Celkem byly postaveny čtyři ponorky této třídy. Postavila je italská loděnice Cantieri Riuniti dell'Adriatico (CRDA) v Monfalcone. Do služby byly přijaty v letech 1930–1931.[1]
Jednotky třídy Squalo:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Delfino | 1928 | 27. dubna 1930 | červen 1931 | Dne 23. března 1943 se poblíž Tarentu potopila po kolizi. |
| Narvalo | 1928 | 15. března 1930 | prosinec 1930 | Dne 14. ledna 1943 poblíž Tripolisu donucena k vynoření britským torpédoborcem HMS Pakeham a eskortním torpédoborcem HMS Hursley. Následně potopena vlastní posádkou. |
| Squalo | 1928 | 15. ledna 1930 | říjen 1930 | Vyřazena 1948. |
| Tricheco | 1928 | 11. září 1930 | červen 1931 | Dne 18. března 1942 poblíž Brindisi potopena britskou ponorkou HMS Upholder. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Nesly čtyři příďové a čtyři záďové 533mm torpédomety se zásobou 12 torpéd. Dále nesly jeden 102mm kanón a dva 13,2mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Fiat o výkonu 3000 bhp a dva elektromotory CRDA o výkonu 1300 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů na hladině a 8 uzlů pod hladinou.[1] Dosah byl 5650 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 100 námořních mil při rychlosti 3 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.[2]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]Kvůli nedostatečné stabilitě byly na boky dodatečně přidány výdutě.[2] Squalo a pravděpodobně i její sesterské lodě za války dostaly menší velitelkou věž.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 308. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Squalo na Wikimedia Commons
