Třída Matchanu
Třída Matchanu | |
---|---|
HTMS Matchanu | |
Obecné informace | |
Uživatel | Thajské královské námořnictvo |
Typ | ponorka |
Lodě | 4 |
Osud | vyřazy |
Technické údaje | |
Výtlak | 370 t (na hladině) 430 t (pod hladinou)[1] |
Délka | 51 m |
Šířka | 4,11 m |
Ponor | 3,65 m |
Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 1000 + 540 hp |
Rychlost | 14,5 uzlů (na hladině) 8 uzlů (pod hladinou) |
Dosah | 3000 nám. mil při 10 uzlech |
Posádka | 24 |
Výzbroj | 1× 76mm kanón 1× 13,2mm kulomet 5× torpédomet |
Třída Matchanu byla třída pobřežních ponorek thajského královského námořnictva. Ve službě byly v letech 1937–1951. Všechny byly vyřazeny po neúspěšném vojenském převratu námořnictva, které bylo následně degradováno na pobřežní službu a velikostně redukováno.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Všechny čtyři ponorky této třídy postavila japonská loděnice Mitsubishi v Kobe. Do služby byly přijaty v letech 1937 a 1938.[1]
Jednotky třídy Matchanu:
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Matchanu | 1936 | 1936 | září 1937 | Vyřazena 1951. |
Wirun | 1936 | 1936 | září 1937 | Vyřazena 1951. |
Plai Chumpol | 1936 | 1937 | 1938 | Vyřazena 1951. |
Sinsamut | 1936 | 1937 | 1938 | Vyřazena 1951. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Ponorky byly vyzbrojeny jedním 76mm kanónem, jedním 13,2mm kulometech a pěti 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 1000 hp a dva elektromotory o výkonu 540 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,5 uzlu na hladině a 8 uzlů pod hladinou. Dosah byl 3000 námořních mil při plavbě na hladině rychlostí 10 uzlů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Matchanu na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c VILUN submarines (1937-1938) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 330.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.