Třída Jung-feng
| Třída Jung-feng | |
|---|---|
_Shipped_at_No.7_East_Pier,_Zuoying_Naval_Base_20161112a.jpg) Jung-ťia (MHC-1302) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Námořnictvo Čínské republiky |
| Typ | minolovka |
| Lodě | 4 |
| Osud | aktivní (2020) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 464,2 t (standardní) 558,3 t (plný) |
| Délka | 49,9 m |
| Šířka | 9,8 m |
| Ponor | 2,6 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 15 uzlu |
| Dosah | 2877 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 45 |
| Výzbroj | 1× 20mm kanón |
Třída Jung-feng je třída pobřežních minolovek námořnictva Čínské republiky. Jedná se o plavidla typu MWV50 německé loděnice Abeking & Rasmussen.[1] Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě jsou od roku 1991.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Stavbu provedla německá loděnice Abeking & Rasmussen.[2]
Jednotky třídy Jung-feng:[3]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Jung-feng (MHC-1301) | 14. září 1988 | 26. dubna 1990 | 12. července 1991 | aktivní |
| Jung-ťia (MHC-1302) | 14. září 1988 | 26. dubna 1990 | 12. července 1991 | aktivní |
| Jung-ting (MHC-1303) | 23. března 1989 | 22. října 1990 | 12. července 1991 | aktivní |
| Jung-šun (MHC-1305) | 23. března 1989 | 22. října 1990 | 12. července 1991 | aktivní |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Jejich trup je vyroben ze dřeva a uhlíkových kompozitů. Můstek je vyroben ze slitiny hliníku. Minolovky nesou protiminový systém Thomson-CSF IBISV, navigační radar Decca a trupový sonar typu Thomson-CSF TSM2022. Slouží především jako nosiče dálkově ovládaných podvodních prostředků pro hledání a likvidaci min typu Pinguin A1 a Pinguin B3. Pro vlastní obranu loď nese jeden 20mm kanón T-75. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 8V 396 TB93, každý o výkonu 2180 HP a dva cykloidní pohony Voith-Schneider. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů. Dosah je 2877 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SAUNDERS, Stephen. Jane’s Fighting Ships 2009-2010. London: Jane’s Information Group, 2009. Dostupné online. ISBN 0-7106-2888-9. S. 794. (anglicky)
- ↑ GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen. Conway’s All The World’s Fighting Ships 1947-1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. Dostupné online. ISBN 1-55750-132-7. S. 460. (anglicky)
- ↑ 永豐級獵雷艦 [online]. mdc.idv.tw [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (čínsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Jung-feng na Wikimedia Commons
