Třída Jüan Wang
| Třída Jüan Wang | |
|---|---|
 Jüan Wang 2 | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády |
| Typ | loď pro sledování satelitů a řízených střel zpravodajská loď |
| Lodě | 6 kusů |
| Osud | aktivní (2015) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 17 000 t (standardní) 18 400 t (plný)[1] |
| Délka | 186 m |
| Šířka | 22,6 m |
| Ponor | 7,5 m |
| Pohon | 1 dieselmotor |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Posádka | 470 |
| Letadla | 1× vrtulník |
Třída Jüan Wang je třída lodí Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády sloužících ke sledování satelitů, řízených střel a balistických raket. Mohou sloužit také jako zpravodajské lodě. Do roku 1996 byly postaveny čtyři lodě této třídy, přičemž dle některých pramenů celá série zahrnuje celkem 6 jednotek.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Loděnicí Ťiang-nan v Šanghaji byly v 70.–90. letech 20. století postaveny čtyři lodě této třídy, pojmenované Jüan Wang 1 až Jüan Wang 4. První dvě byly do služby nasazeny roku 1979, třetí v dubnu 1995 a čtvrtá na konci roku 1996. Druhý pár byl postaven v modernizované podobě s ohledem na jejich program kosmických pilotovaných letů a jsou používány i jako retranslační stanice pro spojení se zemí.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Plavidla nesou řadu antén několika typů pro spojení a sledování vzdušných cílů. Na zádi jsou vybavena přistávací plochou pro vrtulník, nemají však hangár. Pohonný systém tvoří jeden dieselmotor Sulzer o výkonu 12 975 kW pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 198.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Jüan Wang na Wikimedia Commons
