Přeskočit na obsah

Třída Infanta Maria Teresa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Infanta Maria Teresa
Infanta Maria Teresa
Infanta Maria Teresa
Obecné informace
UživatelŠpanělské námořnictvo
Typpancéřový křižník
Lodě3
Osudpotopeny
NástupceEmperador Carlos V
Technické údaje
Výtlak6890 t
Délka103,63 m (mezi svislicemi)
110,94 m (celková)
Šířka19,87 m
Ponor6,58 m
Pohon2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
2 lodní šrouby
Rychlost20,2 uzlu
Posádka484
Výzbroj2× 279mm kanón (2×1)
10× 140mm kanón (10×1)
8× 12liberní kanón (8×1)
10× 3liberní kanón (10×1)
8× kulomet Nordenfeld
2× kulomet Maxim
8× torpédomet
Pancíř254-305mm boky
229mm barbety
51–76mm paluba
305mm můstek

Třída Infanta Maria Teresa byla lodní třída pancéřových křižníků španělského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Všechny tři byly potopeny ve španělsko-americké válce roku 1898.

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Objednány byly roku 1889. Stavbu zajistila loděnice v Bilbau. Na vodu byly spuštěny v letech 1890–1891.[1]

Jednotky třídy Infanta Maria Teresa:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěn Vstup do služby Osud
Infanta Maria Teresa Arsenal del Bilbao 1890 30. srpna 1890 1893 Dne 3. července 1898 potopen v bitvě u Santiaga de Cuba.
Vizcaya Arsenal del Bilbao 8. července 1891 1893 Dne 3. července 1898 potopen v bitvě u Santiaga de Cuba.
Almirante Oquendo Arsenal del Bilbao 1889 4. října 1891 1893 Dne 3. července 1898 potopen v bitvě u Santiaga de Cuba.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Základní uspořádání třídy
Pancéřový křižník Vizcaya po bitvě u Santiaga de Cuba

Křižníky byly silně vyzbrojené, ale slabě chráněné pancéřováním. Hlavní výzbroj představovaly dva 279mm kanóny Hontoria ve slabě chráněných barbetách na přídi a na zádi a dále deset 140mm kanónů na otevřené horní palubě, chráněné lehkými štíty. Všechny byly zranitelné dělostřelbou. Doplňovalo je osm dvanáctiliberních kanónů, deset tříliberních kanonů Hotchkiss, osm kanónů Nordenfeld, dva kulomety Maxim a osm torpédometů. Boční pancéřový pás měl sílu 254-305 mm, barbety 229 mm, paluba 51–76 mm a můstek 305 mm. Křižníky poháněly dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 13 700 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,2 uzlu. Neseno bylo 1050 tun uhlí.[1]

  1. a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 382. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. 440 s. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]