Eugen Wüster
Eugen Bernhard Wüster (10.10.1898 Wieselburg, Rakousko - 29.3.1977), syn průmyslníka, studoval elektrotechniku a promoval v roce 1927. V roce 1931 získal doktorát a ve stejném roce převzal vedení rodinného podniku (pily s elektrocentrálou a válcovnou). Továrna mu umožnila financovat mnohé vědecké projekty. Je světově uznáván jako jeden z otců technické terminologie a normalizace. Ve svých dílech o terminologii počítal s esperantem jako s mezinárodním normalizačním jazykem budoucnosti.
Eugen Wüster získal velké renomé ve vědeckých kruzích. Jeho dílo o normalizaci v technice přeložil Ernest Drezen do ruštiny (1935) a v následujícím roce sovětský normalizační výbor inicioval založení Technického Výboru ISA 37, zabývajícího se normalizací principů tvoření termínů a vytvářením odborných slovníků. Po druhé světové válce, když se ISA změnila na ISO Wüster dosáhl znovuvytvoření komise jako ISO/TC 37 (Terminologie: principy a koordinace). V roce 1971 Wüster inicioval ve Vídni zaloení organizace Infoterm, kterou vedl až do své smrti.
Jako lexikograf Wüster spolupracoval na 1. vydání 6-jazyčného Mezinárodního elektrotechnického slovníku (International Electrotechnical Vocabulary, London 1938). Dále se zabýval problémy bibliografických záznamů, reformou německého pravopisu, zajímalo ho Mezinárodní desetinné třídění, problémy informatiky, byl odborníkem na pily (habilitace 1952), redigoval vzorný odborný slovník na příkladu nástrojů (The Machine Tool, London 1968) a vyučoval jako profesor na Zemědělské univerzitě ve Vídni. Zanechal mnoho nepublikovaných rukopisů na různá témata.
V mládí aktivně pracoval v esperantském hnutí a zanechal bohaté dílo:
Překlady:
- Kabanov: La germana inteligentularo kaj la milito (1917, z ruštiny s Maskem)
- La efiko de la U-boata milito (1917)
- Pilorio (1917)
- Hauff: La Kantistino (1921)
- Chamisso: Petro Schlemil (1922)
Eseje o esperantu:
- La lastaj tagoj de l'Majstro (1921)
- Die Bedeutung der Welthilfssprache Esperanto für den Techniker (1921 a 1924)
- Die Verhältniswörter des Esperanto (1923)
- Internationale Sprachnormung in der Technik. Besonders in der Elektrotechnik. (1931 - obsahuje kapitoly o esperantu a jeho využití v terminologii)
- Konturoj de la lingvonormigo en la tekniko (1936, přeložil Dr. Emil Pfeffer)
Slovníky
- Masxinfaka Esperanto-Vortaro (1923)
- Enciklopedia Vortaro Esperanta-Germana (1923, 1925, 1926, 1929)
- Zamenhofa Radikaro (1927)