Čeština: Velký pařezitý rybník na pohlednici ze 30. let. „Několik metrů jen, abychom spatřili perlu tohoto zátiší, Pařezitý rybník… Stačí prochoditi žárné letní dopoledne na veliké té hrázi vroubené staletými buky, stačí usednouti na některý z vysedlých balvanů, když slunko chýlí se k západu, a rozteskniti se zatikáním osamělého ptáka, zarmoutiti rybou, která marně zatouží k slunci a k obzoru nebes a vymrštivši se ve svých letech, zase nucena jest zůstati dole v hlubině, stačí uslyšeti zvonky pasoucích se na kraji lesů stád, stačí jedenkráte vrhnouti se bez bázně v náručí tvých studených, ach, i v žáru letním tak svůdně studených vln, a nechat se unášeti jejich vděky a doplavati kamsi daleko, daleko až ku středu rybníka – malého horského jezera! – daleko ku středu, odkud lze rozeznat pouze kontury hráze a hor, a modro nebes míti nad hlavou a děsnou hloubku vodní pod sebou: a potom člověk nezapomíná, nezapomene, a vždy po tobě se rozteskní.“ (Lidové noviny, 27. ledna 1901)