Soubor:Liteň nádraží pohled do nádraží.JPG
Původní soubor (5 184 × 3 456 pixelů, velikost souboru: 7,78 MB, MIME typ: image/jpeg)
Tento soubor pochází z Wikimedia Commons. Níže jsou zobrazeny informace, které obsahuje jeho tamější stránka s popisem souboru. |
Popis
PopisLiteň nádraží pohled do nádraží.JPG |
Čeština: Více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_stanice_Lite%C5%88
Železniční stanice Liteň je úvraťovou stanicí jednokolejné regionální železniční trati 172 Zadní Třebaň - Lochovice. Stanice je situována v obvodu Městyse Liteň. [1] Úvrať Železniční stanice Liteň tvoří úvrať trati Zadní Třebaň - Lochovice: vlak do stanice vjíždí i z ní vyjíždí přes jedno zhlaví stanice (druhé je slepá kolej). Vlak ve stanici mění směr, aby mohl pokračovat do cílové stanice. Ke změně směru slouží výhybka před nádražím s mechanickým výměníkem č. 1. Změna směru vlaku se v této úvraťové železniční stanici provádí takto: vlak při vjezdu před stanicí zastaví, průvodčí nastaví výměníkem č. 1 výhybku pro výjezd vlaku ze stanice na druhou příjezdovou kolej. Vlak pak zastaví ve stanici, strojvedoucí se přemístí na stanoviště strojvedoucího na opačném konci motorového vozu. Vlak pokračuje v další jízdě proti směru, ve kterém do stanice přijel a na výhybce odbočí na druhou kolej. Vznik trati 172 Provoz na trati byl zahájen roku 1901. Stavbu trati iniciovali podnikatelé v zemědělství, zejména liteňský statkář Daubek, který chápal význam železnice pro odbyt produktů jeho velkostatku. S cílem dovést trať do nejbližší vzdálenosti k budovám velkostatku v centru Litně, byla zvolena varianta úvraťové stanice (důvodem byly i složité podmínky v terénu v okolí Litně). K zajištění výstavby bylo zřízeno Družstvo pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň - Hostomice. Výstavbu realizovala stavební firma J. Kubíček z Královských Vinohrad v Praze. Trať v délce 26, 5 km byla postavena za jeden rok. První vlak stanicí projel. srpna 1901. [2] Nádraží Liteň V rámci výstavby trati byla postavena nádražní budova. Pro úsporu nákladů na projekci byl použit typový list LVI/H Zemského výboru Království českého. V době vzniku trati po ní jezdily kromě osobních vlaků i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů liteňského velkostatku, jeho pivovaru a lihovaru. Pro nakládku sloužily již nedochované skladovací prostory u manipulační koleje. Skladovací objekty a nákladová rampa na východním konci nádraží před železničním přejezdem byly v 2. polovině 20. století rozšířeny. Nádražní budova již neslouží svému účelu, protože stanice není od roku 1985 obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku. [3] Zajímavé jsou původní keramické dlaždice pod přístřeškem pro cestující a dřevěná konstrukce přístřešku. Kolejiště odpovídá provozním podmínkám parní trakce, kdy musela být parní lokomotiva odpojena a následně připojena na opačný konec vlaku. Stejně se postupovalo i po nasazení motorových lokomotiv. Jako poslední vedly vlaky do stanice lokomotivy T 441 přezdívané Karkulka [4] Provoz na trati 172 v roce 2011 Po trati 172 jezdilo v roce 2011 v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Vlaky jedoucí z Litně do Zadní Třebaně mají přípoj na osobní vlaky S na trati Praha - Beroun v obou směrech a jsou uzpůsobeny pro přepravu kol (na trati Praha - Beroun jsou používány soupravy City Elefant přezdívané Hliník, Ešus nebo Ledovec). Dopravu ze Zadní Třebaně do Litně a dále do Lochovic (a zpět) zajišťuje motorový vůz M 810 přezdívaný Autobus. [5] Podbrdský motoráček na strati 172[ V letní sezoně (od června do září) podle zvláštního jízdního řádu zajišťuje přepravu na trati Zadní Třebaň - Liteň - Lochovice a dále na Příbram nostalgický Podbrdský motoráček společnosti KŽC Praha. Trať je nazývána podle úvraťové stanice Liteňka. Cestující do Litně přepravuje historický motorový vůz M 262. Na zpáteční cestě je cílovou stanicí Karlštejn. Provozovatel nostalgického Podbrdského motoráčku na stejné trase nabízí i speciální jízdy pro uzavřené skupiny na objednávku. [6] Nádraží Liteň a Naučná stezka Liteň[ Železniční stanice Liteň je zastavením C 2 modré trasy Naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati. [7] Reference. Související články[ • Liteň • Okres Beroun • Naučná stezka Liteň • Železniční trať Zadní Třebaň – Lochovice Klíčová slova: Atelier Svatopluk, o.p.s. Liteň - Beroun - Berounsko - Doprava v okrese Beroun - historie techniky - historie železnice - Karlštejnsko - Liteň - Lochovice - mikroregion Horymír - - mikroregion Karlštejnsko - nádraží - Naučná stezka Liteň - okres Beroun - Podbrdský motoráček - Středočeský kraj - Technické památky - Zadní Třebaň - - Železniční doprava v Česku - Železniční stanice ve Středočeském kraji |
Datum | |
Zdroj | Vlastní dílo |
Autor | Elektracentrum |
Licence
- Dílo smíte:
- šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
- upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
- Za těchto podmínek:
- uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
- zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.
Položky vyobrazené v tomto souboru
zobrazuje
Nějaká hodnota bez položky na Wikidatech
14. 9. 2013
Historie souboru
Kliknutím na datum a čas se zobrazí tehdejší verze souboru.
Datum a čas | Náhled | Rozměry | Uživatel | Komentář | |
---|---|---|---|---|---|
současná | 25. 11. 2014, 10:53 | 5 184 × 3 456 (7,78 MB) | Elektracentrum | User created page with UploadWizard |
Využití souboru
Tento soubor používá následující stránka:
Metadata
Tento soubor obsahuje dodatečné informace, poskytnuté zřejmě digitálním fotoaparátem nebo scannerem, kterým byl pořízen. Pokud byl soubor od té doby změněn, některé údaje mohou být neplatné.
Značka fotoaparátu | Canon |
---|---|
Model fotoaparátu | Canon EOS 600D |
Expozice | 1/200 s (0,005) |
Clona | f/18 |
Nastavení ISO citlivosti | 400 |
Datum a čas pořízení obrázku | 14. 9. 2013, 16:08 |
Ohnisková vzdálenost | 20 mm |
Orientace | Normální |
Rozlišení obrázku na šířku | 72 dpi |
Rozlišení obrázku na výšku | 72 dpi |
Datum a čas vytvoření obrázku | 14. 9. 2013, 16:08 |
Umístění Y a C | U sebe |
Expoziční program | Normální |
Verze Exif | 2.3 |
Datum a čas digitalizace | 14. 9. 2013, 16:08 |
Význam jednotlivých složek |
|
Expoziční čas (APEX) | 7,625 |
Clona (APEX) | 8,375 |
Změna expozice | 0 |
Způsob měření | Vzorkové |
Blesk | Blesk byl použit, vynucené použití blesku |
zlomky sekundy pro DateTime | 29 |
zlomky sekundy pro DateTimeOriginal | 29 |
zlomky sekundy pro DateTimeDigitized | 29 |
Podporovaná verze Flashpix | 1 |
Barevný prostor | sRGB |
X rozlišení ohniskové roviny | 5 728,1767955801 |
Y rozlišení ohniskové roviny | 5 808,4033613445 |
Jednotka rozlišení ohniskové roviny | palců |
Uživatelské zpracování | Běžné zpracování |
Expoziční režim | Automatická expozice |
Vyvážení bílé | Automatické vyvážení bílé |
Druh scény | Standardní |
Hodnocení (1–5) | 0 |