Nasr al Bahr (L2)
 Nasr al Bahr (L2) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | tanková výsadková loď |
| Číslo trupu | L2 |
| Spuštěna na vodu | 1984 |
| Uvedena do služby | 13. února 1985 |
| Osud | aktivní (2016) |
| Předchůdce | Al Munassir (L1) |
| Následovník | Fulk al Salamah (L3) |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 2500 t (plný)[1] |
| Délka | 93 m |
| Šířka | 15,5 m |
| Ponor | 2,3 m |
| Pohon | 2 diesely 7800 bhp |
| Rychlost | 15,5 uzlu |
| Dosah | 4000 nám. mil při 13 uzlech |
| Posádka | 91 |
| Výzbroj | 4× 40mm kanón (2×2) 2× 20mm kanón (1×2) |
| Elektronika | Decca TM 1226 |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Ostatní | 240 vojáků |
Nasr al Bahr (L2) je tanková výsadková loď ománského námořnictva.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Plavidlo postavila britská loděnice Brooke Marine v Lowestoftu. Plavidlo bylo na vodu spuštěno roku 1984. Do služby bylo přijato 13. února 1985. Další dvě podobná plavidla loděnice Brooke Marine dodala Alžírsku jako třídu Kalaat Beni Hammed.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Plavidlo může převážet až 450 tun nákladu při výsadku na pláž, nebo 650 tun v případě využití přístavu, popř. 240 vojáků, nebo sedm tanků. Paluba pro uložení vozidel a nákladu má rozměry 75×7,4 metru. Vozidla plavidlo opouští příďovou rampou, pěchota může využít dvou vyloďovacích člunů LCVP.[2] Na zádi se nachází přistávací plocha pro vrtulník, plavidlo však není vybaveno hangárem.[3] K vlastní obraně slouží dva 40mm dvoukanóny systému OTO Melara DARDO a 20mm dvojkanón Oerlikon.[1] Pohonný systém tvoří dva diesely Paxman Valenta s celkovým výkonem 7800 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 15,5 uzlu. Dosah je 4000 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Class Nasr al Bahr Landing Ship Tank [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 246.
- ↑ World Navies Today: Oman [online]. Hazegray.org [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nasr al Bahr (L2) na Wikimedia Commons
