Přeskočit na obsah

Kristus uzdravuje nemocné (Rembrandt van Rijn)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rembrandt van Rijn, Kristus uzdravuje nemocné, Národní galerie v Praze

Kristus uzdravuje nemocné, neboli „stozlatkový list“ je jedním z nejslavnějších Rembrandtových grafických listů. Rembrand desku přepracovával několik let a dokončil ji až roku 1649. Sbírka grafiky a kresby Národní galerie v Praze vlastní vzácný autorský otisk z nedokončené desky. U tohoto listu je známo celkem šest stavů, z nichž první, nejcennější, je znám pouze v devíti exemplářích.[1]

Popis a zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Lept, suchá jehla a mědiryt, nedokončeno, stav před retušemi. Velikost 275 x 395 mm. Dar dr. Huga Richtera (1981). Inv. č. R 179577

Grafický list Kristus uzdravuje nemocné byl vysoce ceněn již za umělcova života a patří k nejslavnějším Rembrandtovým dílům. Označení stozlatkový list má původ v ničím nedoložené legendě obchodníka s uměním J. P. Marietteho, že Rembrandt jej sám zpětně vykoupil a zaplatil nezvykle vysokou částku 100 guldenů obchodníkovi nebo jej za tuto částku koupil v aukci.[2] S tímto listem v rukou namaloval svůj autoportrét i jeden z posledních Rembrandtových žáků Aert de Gelder.[3]

Pro Rembrandta byla bible hlavním inspiračním zdrojem a biblickým výjevům je v jeho tvorbě věnováno více než 80 grafických listů.[4] Na této desce pracoval několik let (možná už od roku 1642) a při tisku experimentoval i s různými druhy papíru. Ke grafickému listu se dochovala řada návrhových kreseb a je známo několik Rembrandtových (nebo dílenských) portrétních studií hlavy Krista.[5] Podle rukopisné básně, kterou k jednomu vydání stozlatkového listu připojil Rembrandtův současník Herman Frederik Waterloos, kreslil Rembrandt postavu Krista podle živého modelu.[6] Kromě leptu použil i techniky suché jehly a desku dokončil rytím. Kombinuje v ní hluboké stíny na pravé straně s jasným světlem ozařujícím centrální výjev. Kresbu figur na levé straně tvoří lehké a čisté linie.[3]

List zobrazuje několik příběhů z evangelia podle Matouše.[7] Kristus se svatozáří, stojící v centru kompozice, žehná levou rukou nemocným a gestem pravé ruky zve ženy s dětmi, aby k němu přistoupily. Po jeho pravici stojí Kristovi učedníci v čele se sv. Petrem. Před nimi s obličejem v dlani sedí bohatý mladík, kterému Kristus pravil aby se zbavil majetku, jestliže chce věčný život v nebi. Z pravé strany přichází ke Kristu zástup chudých starých a nemocných žádajících o uzdravení, jeden z nich je vezen na trakaři. Vpředu ležící žena na rohoži je slepá. Velbloud na konci zástupu, procházející klenutým průchodem, je zmíněn v Ježíšově výroku o čistotě chudoby. Na levé straně výjevu diskutují kolem stolu farizejové, kteří Krista obvinili z malověrnosti.

Děj se vztahuje k několika konkrétním pasážím evangelia. Poslední pasáž, hovořící o stonásobku, mohla souviset i s názvem listu:[8][9]

Tehdy k němu přinesli malé děti, aby na ně vkládal ruce a modlil se, ale učedníci je okřikovali. Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně – vždyť právě takovým patří nebeské království!“ (Mt 19, 14-15)
Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského. Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království. (Mt 19, 21-23)
"A každý, kdo pro mé jméno opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole, získá stokrát více a obdrží za dědictví věčný život. Mnozí první pak budou poslední a poslední první.“ (Mt 19 29-30)
Aert de Gelder – autoportrét (po 1685)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Michaela Brixová, in: Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1, s. 156-157
  • Friedrich Wilhelm Heinrich Hollstein, Dutch and Flemish Etchings, Engravings and Woodcuts ca 1450-1700, Amsterdam, Roosendaal, Rotterdam 1949-2001, d XVII 74
  • Christopher White, Rembrandt as an Etcher: A Study of the Artist at Work, Yale University Press; 2 edition (August 11, 1999), ISBN 978-0300079531
  • Jindřich Marco, O grafice: kniha pro sběratele a milovníky umění, Mladá fronta Praha 1981
  • Arthur Mayger Hind, A Catalogue of Rembrand’s Etchings. Chronologically Arranged and Completely Illustrated, London 1923, č. kat. 236
  • Woldemar von Seidlitz, Die Radierungen Rembrands, Leipzig 1922, p. 125-128

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]