Přeskočit na obsah

Index biologické stability

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Index biologické stability je velmi jednoduchý, avšak zdlouhavý test biologické stability, založený na úbytku hmotnosti měřených materiálů v simulovaných podmínkách substrátů v květináči. Známé množství substrátu se vloží do plastového květináče a překryje se černou plastovou fólií, v průběhu pokusu se udržuje substrát stejně vlhký přídavkem vody. Každý měsíc se provádí vážení substrátů vysušených do konstantní vlhkosti. Ztráta hmotnosti organické hmoty se vyjadřuje v procentech a slouží jako ukazatel stability. Pokus trvá 120 dní.

Zajímavým zjištěním publikovaným v práci Lemaire (1997) je, že rašelina je méně stabilní než faremní komposty (viz tabulka 4).

Tabulka 4: Některé materiály a jejich index biologické stability dle Lemaire (1997)

Druh organického materiálu Index biologické stability poměr C:N
faremní kompost 96,4 10
jemný faremní kompost 89,7 10
hrubý faremní kompost 93,5 13
kompost z borovicové kůry 97,4 92
jemná lignocelulosová vlákna 96,8 400
hrubá lignocelosová vlákna 95,3 400
hrubé kokosové vlákno 100 220
německá rašelina Sphagnum 93,4 20 – 40
finská rašelina Sphagnum 85,0 20 – 40
lněný odpad (parzeří) 59,6 110
obilná sláma 38 80

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LEMAIRE, F.: The problem of the biostability in organic substrates, Proceedings of the international symposium on groving media and plant nutrition in horticulture, No. 450, 63 – 69; 1997