HMS Wilton (M1116)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
HMS Wilton (M1116)
HMS Wilton (M1116)
Základní údaje
Námořní vlajka Velké Británie
Typminolovka
Číslo trupuM1116
UživateléRoyal Navy
Zahájení stavby7. srpna 1970
Spuštěna na vodu18. ledna 1972
Uvedena do služby14. července 1973
Osudvyřazena 1994
Předchůdcetřída Ley
Následovníktřída Hunt
Takticko-technická data
Výtlak450 t (plný)[1]
Délka46,3 m (max.)
Šířka8,9 m
Ponor2,5 m
Pohon2 diesely
3000 hp
Rychlost16 uzlů
Posádka37
Výzbroj1× 40mm kanón
Elektronikaradar typu 975
sonar typu 193M

HMS Wilton (M1116) byla minolovka britského královského námořnictva. Ve službě byla v letech 1973–1994. Jako první minolovka na světě byla postavena ze sklolaminátu.[2] Roku 1991 byla převedena do Darmouthu jako cvičná loď. Roku 1994 byla vyřazena a prodána.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Vyřazená minolovka Wilton po úpravě na jachtklub

Zkušební prototyp nové generace sklolaminátových minolovek konstrukčně vycházel z třídy Ton. Pohonný systém a další vybavení pocházely z požárem zničené minolovky HMS Derriton třídy Ton.[2] Plavidlo postavila britská loděnice Vosper Thornycroft ve Woolstonu. Stavba byla zahájena 7. srpna 1970, na vodu byla loď spuštěna 18. ledna 1972 a do služby byla přijata 14. července 1973.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Vyřazená minolovka Wilton po úpravě na jachtklub

Plavidlo bylo postaveno ze sklolaminátu. Bylo vybaveno radarem typu 975 a sonarem typu 193M. Obrannou výzbroj představoval jeden 40mm kanón. Neseny byly dva rychlé čluny a vybavení pro nasazení potápěčů. Pohonný systém tvořily dva diesely Napier Deltic 18-7A o výkonu 3000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c WILTON mine-hunter (1973) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen; BUDZBON, Przemysaw. Conways All the World's Fighting Ships 1947–1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. S. 542. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]