Přeskočit na obsah

Fotografická past

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Fotopast)
Fotografická past pro fotografování zvěře v přírodě; nahoře je detektor pohybu, uprostřed objektiv, dole blesk a vlevo LCD s počtem pořízených snímků
Tygr sumaterský zachycený na snímku fotografické pasti. Tohle zvíře stačilo zničit tři zařízení za víkend
Nastražená past se schovaným přijímačem infračerveného signálu. Vše je umístěno tak, aby potenciální zvíře přerušilo paprsek a bylo zachyceno fotoaparátem

Fotografická past (fotopast) je automatizovaný fotoaparát sloužící k zachycení fotografie volně žijících zvířat. Využívány jsou též policií pro identifikaci pachatele.[1]

Fotografická past se instaluje v místě, ve kterém se vzácné zvíře vyskytuje a tudíž se očekává, že jej navštíví. Když pohybový nebo infračervený senzor detekuje přítomnost zvířete, spustí se mechanismus, který pořídí fotografii. Po uplynutí určité doby se majitel obvykle vrátí k fotoaparátu a zkontroluje pořízené fotografie.

Fotografické pasti jsou důležitým nástrojem při výzkumu vzácných, plachých nebo nočních zvířat. Obecně vzato tato technologie volně žijící zvířata neruší, ale záblesky mohou způsobit, že se některá zvířata odstěhují.

Někdy může dojít k poškození kamery samotnými zvířaty. Někdy techniku poškodí, zničí nebo odnesou lidé.

Moderní fotopasti používají offline záznam na paměťové medium, v pokročilých funkcích mohou být vybaveny aktivním bezdrátovým přenosem dat s pomocí wifi, nebo GSM.

Kamerové (foto) pasti mohou zachytávat i krátké videosekvence a podle nastavení lze ukládat konkrétní časový úsek tak, aby po aktivaci pohybem bylo zvíře skutečně zaznamenáno. Zařízení má vlastní nastavení časového razítka a geolokačních souřadnic. Čas a datum je možné zapsat přímo do zachycené fotografie, nebo do metadat.

Rozlišení kamer je nastavitelné od nízkých (pro dlouhodobé záznamy, aby nezabíraly prostor v paměťovém mediu) až po vysoké rozlišení, kdy jde o široké záběry exterieru a zvířata jsou vzdálena od objektivu, tedy jsou v malé velikosti, nebo je cílem získat kvalitní záznam.

Kamery mívají ochranu proti ukradení, náhodnému poškození, proti vlhkosti a ponoření do vody, proti poškození přímým sluncem, nebo extrémním povětrnostním podmínkám.

Fotopasti se používají například jako:

  • improvizovaná bezpečnostní kamera pro pasívní hlídání majetku na místech bez jiné ochrany
  • kamera pro sledování výskytu a pohybu zvěře za účelem péče o zvěř, nebo lovu zvěře myslivci
  • kamera pro zachycení výskytu divokých zvířat za účelem pozorování přírody, vědeckého nebo ochranářského projektu který shromažďuje informace o výskytu, o hnízdění, o návštěvách lokality a podobně.

Obvyklé umístění fotopasti v terénu

[editovat | editovat zdroj]

Pro úspěšné zachycení zvěře se kamery umisťují:

  • nedaleko přirozených nebo umělých brodů, napaječek, krmítek, újedi a krmelců
  • v krajině nedaleko zvířecích stezek, míst kterým se zvěř nemůže vyhnout
  • v porostu naproti norám, přirozeným hnízdištím, nebo instalovaným budkám
  • na stromy a pevné povrchy ve výšce tak, aby zachytily očekávanou zvěř a nebyly poškozeny zvěří nebo lidmi
  • v přírodních lokalitách, které jsou špatně dostupné pro jiné typy pozorování a vyžadují klid k pozorování
  • na soukromých pozemcích a zahradách, kde se vyskytuje divoká zvěř a ptáci
  • u vodních ploch, kde jsou těžké pozorovací podmínky
  • v úhlu objektivu tak, aby nedocházelo k oslnění zapadajícím, nebo vycházejícím sluncem
  • směrem mimo lidská sídla a mimo rušivé jevy, které by nežádoucím způsobem aktivovaly fotospoušť

Zpracování

[editovat | editovat zdroj]

Se záznamem kamerovými pastmi úzce souvisí následné použití a zpracování snímků. Pokud je cílem pouze informace o narušení hlídaného prostoru, nebo o očekávaném výskytu zvěře na lovišti, snímky zpravidla přijímá majitel kamery po naplnění záznamové paměti a k tomu stačí běžný prohlížeč fotek v PC. Snímek je důkazem přítomnosti, ale uživatel dále už snímky nezpracovává. Pokud jsou kamerové pasti nasazeny v přírodovědném projektu k monitorovacím účelům a sběru dat do občanské vědy, vzniklá data jsou dále zpracována v pracovním postupu. Postup bývá navržen s těmito parametry:

nabírání - proces nabírání nasnímaného materiálu a výběrové omezení dat, které nebudou zpracovány (např. snímky bez zvířat, snímky aktivované člověkem, nebo vozidly, nebo jiným pohybem nesouvisejícím s pozorováním, snímky výrazně znehodnoceny sluncem, zakrytím objektivu, nebo špatnými světelnými podmínkami)

ukládání medií - způsob uložení foto a video dat na úložiště, dnes už zpravidla na sdílená úložiště, např. v cloudu. S uložením souvisí i systém pojmenování souborů aby bylo možné je lépe časově zařadit.

softwarové zpracování - používá se specializovaný software, který je přizpůsoben jako media asset management s prvky zpracování s pomocí strojového učení na detekci objektů v obrazu. Software dávkovým způsobem detekuje na fotce nebo videu zvěř, je schopný rozeznat zvěř v různé poloze, v různých překrytích i světelných podmínkách a navrhnout základní rozeznání druhu.

klasifikace taxonu - kombinací detekce obrazu s pomocí strojového učení, nebo A.I., označení možného druhu zvěře a lidského rozeznávání podle navržených skupin očekávaných zvířat. Přiřazuje se přesný druh s vědeckým a nebo místním názvem. Přidávají se další metadata detailněji popisující druh zvěře, jeho další znaky, jako např. pohlaví, rozeznaná životní fáze (mládě, dospělý) ale i konkrétní specifická data, pokud jde o opakované pozorování stejného živočicha, nebo příslušníka smečky. Na snímcích může být i více živé zvěře, včetně kombinací různých. Vše se opatřuje metadaty.

export datové sady - klasifikované snímky obsahující metadata se exportují do datových sad, které obsahují kompletní zjištěnou informaci. Lokalitu, časové razítko, fotografii pozorovaného organismu, metadata, licenci, autora, parametry a typ kamery, atd.

Pro záznamy z kamerových pastí vznikl standard Camera Trap Data Package (Camtrap DP) který slouží pro definici jak mají být data strukturována, aby bylo možné je zařadit do datových sad biologické rozmanitosti.

Právní minimum použití fotopasti

[editovat | editovat zdroj]

Podle platných zákonů ČR by měly být fotopasti umístěny na místě, kde má provozovatel fotopasti souhlas od majitele pozemku, nebo je to jeho vlastní pozemek. V případě použití myslivci, to může být tam, kde má myslivec právo vykonávat honitbu. Zároveň je dobré přihlédnout k okolnostem a neumísťovat fotopast tak, aby to zjevně bylo v konfliktu s jinými právy a svobodami jiných lidí. Například právo na soukromí. Fotopast, nebo lokalita může být opatřena informační cedulkou. Nakládání s fotografiemi se řídí pravidly GDPR, tedy pokud je na fotografii zachycena osoba a tuto fotku chce provozovatel zachovat a zpracovat, musí dodržet povinnosti podle GDPR. Pokud by měla fotopast sloužit jako zdroj důkazu, je vhodná konzultace použití s právníky.[2]

Průkopníkem ve vývoji fotografické pastí byl Frederick Walter Champion (1893–1970). V Siwaliksu v severní Indii využíval při dokumentování volně žijících zvířat fotoaparáty, které spouštěl nataženými dráty. S touto technikou pořídil pozoruhodné snímky volně žijících tygra indického, levharta indického, medvěda pyskatého a indických divokých psů dhoulů.[3]

  1. Na bordeláře číhají fotopasti, 12. 11. 2015, dostupné online: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/na-bordelare-cihaji-fotopasti-20151111.html
  2. ONDRÝSEK, Roman. Zákonné užívání fotopastí v honitbě. Časopis Myslivost [online]. Myslivost, s.r.o., 2024-11-1 [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
  3. Champion, F.W. (1927) With a Camera in Tiger Land. Chatto & Windus, London.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]