Přeskočit na obsah

Džauhar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Džauhar je válečný zvyk rádžpútů, prováděný v případě nevyhnutelné porážky při obraně pevnosti. Spočívá v sebeupálení vlastních žen a malých dětí a vždy jej doprovází tzv. saka, výpad mužů z pevnosti a boj do jejich úplného vybití.

Džauhar a saka se provádějí za těchto podmínek:

  1. Rádžpútská armáda se brání v pevnosti, obležené nepřítelem.
  2. Obránci si uvědomí, že jejich porážka může bezprostředně nastat nebo je nevyhnutelná a neexistují možnosti, jak ji odvrátit.
  3. Obránci si uvědomí, že nepřátelské síly zajmou a zneuctí jejich ženy.

Džauhar byl proveden například při pádu Čitauru v roce 1568.[1]

Džauhar nemá žádný vztah k jinému hindskému zvyku, tzv. satí - upálení vdovy na pohřební hranici zemřelého muže.

Džauhar v pevnosti Čitaur zobrazil indický režisér Sanjay Leela Bhansali ve svém filmu Padmaavat (2018).

  1. Strnad a kol. (2003), str. 454

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Strnad, Jaroslav, Filipský, Jan, Holman, Jaroslav, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Indie, Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, ISBN 80-7106-493-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]