Přeskočit na obsah

Bubnová brzda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bubnová brzda z nákladního vozidla z konce 60. let
Struktura bubnové brzdy

Bubnová brzda je brzda, u níž brzdové elementy působí na vnitřní povrch válcové plochy tělesa (bubnu) spojeného s brzděnou součástí. Bubnové brzdy používané v motorových vozidlech jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. Bubnová brzda se skládá z brzdového bubnu, brzdové čelisti, štítu brzdy, rozpěrného mechanismu a vratných pružin.

Princip činnosti

[editovat | editovat zdroj]

Brzdový buben je pevně spojen s rotující brzděnou součástí (u motorových vozidel s nábojem kola). Při brzdění jsou brzdové čelisti přitlačovány rozpěrným ústrojím na vnitřní plochu bubnu a tím vzniká tření, čímž se přeměňuje kinetická energie na energii tepelnou a vytváří se brzdná síla. Přítlačná síla může být vytvořena dvěma způsoby:

Bubnová brzda - popis

Rozdělení

[editovat | editovat zdroj]
  • Simplex (jednonábežná brzda)
  • Duplex (dvounábežná brzda)
  • Servo (brzda se spřaženými čelistmi)
  • Duo - Duplex (dvounábežná obousměrná brzda)
  • Duo - servo (brzda se spřaženými čelistmi obousměrná)

Brzdový buben

[editovat | editovat zdroj]

Brzdové bubny se vyrábějí z šedé litiny, ocelolitiny nebo slitiny pevných kovů aby měl vysokou odolnost proti otěru. Bubny musí být tvarově i tepelně stálé a musí dobře odvádět teplo vznikající při brzdění. Brzdné plochy musí být jemně a přesně opracované aby se zajistil co nejlepší styk s brzdnými čelistmi.

Brzdové čelisti

[editovat | editovat zdroj]

Brzdové čelisti bývají vyrobeny z ocelového plechu a jsou konstruovány do tvaru půlměsíce s profilem "T" aby se při brzdění nekroutily. Na brzdových čelistech je nalepeno případně přinýtováno brzdové obložení. Brzdové obložení je kompozitní materiál vyráběný práškovou metalurgií z pilin různých kovů a pojidel.

Rozpěrné zařízení

[editovat | editovat zdroj]

Rozpěrným zařízením jsou podle konstrukce brzdy jeden nebo dva rozpěrné válečky a čep. Rozpěrný váleček může mít jeden nebo dva pístky. Sešlápnutím brzdového pedálu se tlak kapaliny přenese na plochu pístku, ten se vysune a přitlačí brzdovou čelist k bubnu.

  • Celé ústrojí brzdy je umístěno uvnitř bubnu a tak je chráněno proti nepříznivým vlivům nečistot z okolí
  • Oproti kotoučovým brzdám mají brzdy bubnové delší životnost obložení
  • Snadné spojení s parkovací brzdou
  • Při zahřátí vlivem delšího brzdění klesá brzdný účinek. Při přílišném přehřátí může dojít k deformaci brzdového bubnu a nerovnoměrnosti brzdění
  • Náběžná brzdová čelist je třecím momentem přitlačována k bubnu, čímž se stále zvyšuje brzdná síla a při překročení určité hranice může dojít k tzv "zakousnutí" brzdy a vyvolání smyku vozidla.
  • Naopak úběžná čelist je třecím momentem ze záběru vytlačována, čímž se snižuje její brzdná síla a dochází k nerovnoměrnému opotřebení brzdových čelistí.

Bubnová brzda byla používána během 20. století v osobních automobilech, dnes je na ústupu, ale u strojů pracujících v těžkých podmínkách (například zemědělské nebo lesnické stroje) se pro svou odolnost proti nečistotám používá stále.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]