Epi (sopka)
| Epi | |
|---|---|
 Reliéfní mapa kaldery. | |
| Vrchol | -34 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Oceánie |
| Stát |  Vanuatu |
| Souřadnice | 16°40′48″ j. š., 168°22′12″ v. d. |
  Epi | |
| Typ | podmořská kaldera / vulkanický komplex |
| Erupce | únor 2023 |
| Hornina | andezit, dacit, čedič |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Epi je aktivní podmořská kaldera v jihozápadní části Tichého oceánu. Rozkládá se východně od ostrova Epi, náležící do souostrovního státu Vanuatu.[1][2] Poslední erupce sopky se odehrála 1. února 2023.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Podmořská kaldera leží přibližně 6 km východně od ostrova Epi. Nejbližšími sousedními sopkami v přilehlém okolí jsou: Lopevi (15 km severně) a podmořské kaldera Kuwae (25 km jihovýchodně). Podél severního okraje Epi se ze západu na východ rozkládá trojice sopečných kuželů (Epi A, Epi B a Epi C), skrz níž probíhá sopečná aktivita. Epi A se skládá ze širokého kráteru s nejvyšším bodem umístěným 124 metrů pod hladinou moře. Nejmělčím kuželem je Epi B. Jeho vrchol je situován v hloubce pouhých 34 metrů. Naopak nejhlubší je Epi C, ležící 169 metrů pod hladinou. Při výzkumu provedeném v roce 1988 se nalezly čedičové a dacitové produkty, emitované z první dvojice sopek.
Eruptivní historie[editovat | editovat zdroj]
Kaldera Epi má evidováno devět erupcí: 1920, 1953, 1958, 1960, 1979, 1999, 2002, 2004 a 2023. Nejsilnější byla ta z roku 1953, která na indexu vulkanické aktivity dosáhla hodnoty VEI 3. Nejisté erupce, u nichž se nedokázalo potvrdit, zda skutečně proběhly, se objevily v letech: 1953 (listopad), 1971, 1972, 1973, 1974 a 1988.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku East Epi (volcano) na anglické Wikipedii.