1973

Demografický vývoj v Česku
1973
Střední stav obyvatel	9 919 519
Narození	182 953
Zemřelí	124 437
Přirozený přírůstek	57 313
Přírůstek stěhováním	4 615
Celkový přírůstek	61 928
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1973
	Doprava;
	1973 v loďstvech; 1973 v dopravě; 1973 v letectví;
	Kultura;
	1973 ve filmu; 1973 v hudbě; 1973 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1972 \| 1974 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 ► ►►

1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události[editovat | editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1973

Československo[editovat | editovat zdroj]

Papež Pavel VI. zveřejnil jmenování biskupa Trochty kardinálem.
1. ledna – Československá pošta zavedla poštovní směrovací čísla, která slouží pro strojovou identifikaci dodací pošty, a která zjednodušila a urychlila poštovní služby.
16. ledna – Na Ministerstvu spravedlnosti Slovenské socialistické republiky v Bratislavě spáchal invalidní důchodce Ondrej Chámovský bombový útok. Po vstupu do budovy se pachatel dožadoval jednání s ministrem spravedlnosti ohledně průtahů při soudním jednání o výši odškodného za utrpěný pracovní úraz. Pracovník sekretariátu ministerstva se s pachatelem snažil vyjednávat, avšak po neprofesionálním zásahu Veřejné bezpečnosti a samotného ministra spravedlnosti vyjednávání selhalo a Chámovský odpálil s sebou přinesenou výbušninu. Na místě zahynul pachatel a pracovník sekretariátu, další pracovník ministerstva spravedlnosti byl těžce zraněn.^[1]
19. února – Na letišti v Praze – Ruzyni havarovalo ruské letadlo Tupolev Tu-154 na lince Moskva–Praha. Po dopadu na dohled od haly letiště se stroj vzňal. Katastrofu nepřežilo 66 lidí vč. několika členů doprovodné kapely zpěvačky Evy Pilarové.^[2]
22. února – Jako součást dokončované Severojižní magistrály v Praze byl uveden do provozu Nuselský most, tehdy pod názvem Most Klementa Gottwalda. Jeho dokončení výrazně usnadnilo spojení oblasti Krče a Pankráce s centrem města, odlehčilo přetížené dopravě v Nuselské ulici a zároveň do Prahy zaústilo šestiproudovou kapacitní komunikaci pokračující od Spořilova jako dálnice D1. V tubusu mostu pod vozovkou je vedena trasa metra C.
28. února – Při letecké havárii u Štětína v Polsku zahynul federální ministr vnitra Radko Kaska.
16.–18. března – V Sokolově se pod patronací Socialistického svazu mládeže konal první ročník festivalu Politická píseň – nesoutěžní přehlídka interpretů angažovaných písní uspořádaná při příležitosti 25. výročí Vítězného února.
22. března – Federální shromáždění zvolilo podruhé prezidentem republiky Ludvíka Svobodu.
9. května – Československá televize zahájila pravidelné barevné vysílání ze studia Jezerka v Nuslích.
10. července – Psychicky narušená dvaadvacetiletá Olga Hepnarová úmyslně najela nákladním vozem Praga RN do skupiny osob čekajících na tramvajovém ostrůvku v Praze 7 na Strossmayerově náměstí (přesněji na chodníku ve stanici Kamenická na třídě dr. Milady Horákové). Následkům zranění podlehlo celkem 8 osob. Jako motiv svého činu uvedla Hepnarová touhu po pomstě společnosti. V roce 1974 byla Městským soudem v Praze odsouzena k trestu smrti a v roce 1975 popravena.
23. července – Ozbrojený vojín základní služby Antonín Daněk zběhl v nočních hodinách ve značně podnapilém stavu z kasáren v Kroměříži a ukradeným vojenským transportérem vyrazil značnou rychlostí směrem na Zdounky, Střílky, Bučovice a Rousínov. V obcích způsobil materiální škody. Z Rousínova, kde vykradl trafiku, pokračoval ve směru Vyškov, Bohdalice a Bučovice. V zatáčce u Bohatých Málkovic se transportér převrátil. Ozbrojený vojín se vydal pěšky směrem k obci. Po cestě se střetl s vozidlem Útvaru civilní obrany Bučovice, jehož posádku pod pohrůžkou zastřelením přinutil vystoupit. Na křižovatce u obce Kojátky ho dostihla další vozidla bučovické posádky s nedostatečně vyzbrojenými a informovanými vojáky. Daněk zahájil proti vozidlům ostrou palbu, při níž usmrtil 3 osoby. Poté pod pohrůžkou zastřelení přinutil vystoupit osádku okolo projíždějícího osobního auta, které uloupil a vrátil se domů, do Cvrčovic u Zdounek. Za spáchané činy byl dne 13. září 1973 Vyšším vojenským soudem v Táboře na veřejném líčení v Brně odsouzen (opětovně potvrzeno dne 26. října 1973) k trestu smrti^[3] a dne 21. prosince 1973 popraven.^[4]
21. září – Na vrcholu Ještědu nad Libercem byl slavnostně otevřen televizní vysílač a hotel s restaurací ve tvaru rotačního hyperboloidu, dílo libereckého architekta Karla Hubáčka. Stavba je od roku 2005 Národní kulturní památkou.
25. září – V reakci na vojenský puč a nástup k moci fašistického diktátora Augusta Pinocheta přerušilo Československo diplomatické styky s Chile.
28. září – V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha sloužil tehdejší světící biskup pražský František Tomášek a světící biskup litoměřický kardinál Štěpán Trochta za účasti více než desetitisíc věřících jubilejní mši k tisícímu výročí založení pražského biskupství.
1. října – Byl ukončen provoz na poslední úzkorozchodné trati na Ostravsku.
16. listopadu – V československých kinech měla premiéru filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka natočená v koprodukci s NDR. V hlavních rolích vystoupili Libuše Šafránková a Pavel Trávníček.
24. listopadu – V prostoru železniční stanice Kolín vybuchla odstavená cisterna Spolany Neratovice uchovávající pravděpodobně kapalný chlór (nicméně druh plynu není dodnes zcela zřejmý, existují i domněnky, že se jednalo o některý z bojových plynů). Přibližně 3 tuny plynu unikly do ovzduší a zamořily i přilehlý objekt nádraží. 138 osob se přiotrávilo, 8 lidí následkům otravy podlehlo.^[5] K nehodě došlo okolo 18. hodiny, kdy se v prostoru nádraží pohybovalo již menší množství lidí.
11. prosince – V Praze byla podepsána Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR. Nejvýznamnějším bodem jejího obsahu bylo uznání Mnichovské dohody z roku 1938 za neplatnou. Smlouva přispěla alespoň k částečnému zlepšení vztahů obou států, byly obnoveny diplomatické styky.
13. prosince – V ubytovně n. p. Plastimat na sídlišti Východ v Tachově došlo v nočních hodinách k výbuchu svítiplynu a k rozsáhlému požáru, kterému podlehlo 47 lidí.

Svět[editovat | editovat zdroj]

1. ledna – Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Velkou Británii, Irsko a Dánsko.
27. ledna – Vietnamská válka: Byly podepsány mírové Pařížské dohody.
23. ledna – Vybuchla sopka Eldfell na islandském ostrově Heimaey.
29. března – Vietnamská válka: USA stáhly svá vojska z Vietnamu.
4. dubna – Bylo otevřeno Světové obchodní centrum na Dolním Manhattanu v New Yorku.
18. června – Americký prezident Richard Nixon se v Bílém domě setkal s Leonidem Iljičem Brežněvem.
10. července – Byla vyhlášena nezávislost Bahamských ostrovů na Spojeném království.
17. srpna – Záplavy v Pákistánu.
11. září – Generál Augusto Pinochet převzal vojenským převratem moc v Chile.
15. září – Karel XVI. Gustav korunován švédským králem.
6. října – Začala Jomkipurská válka. Koalice Egypta a Sýrie za podpory dalších arabských zemí zahájila o nejvýznamnějším židovském svátku Jom kipur překvapivý útok na Izrael v oblasti Suezského průplavu a na Golanských výšinách.
20. října – Královna Alžběta II. oficiálně otevřela operu v Sydney. První divadelní představení bylo odehráno již 28. září 1973.
22. října – Jomkipurská válka: Ve večerních hodinách vyjádřila Sýrie souhlas s podmínkami příměří přednesenými RB OSN.
23./28. října – Byl proveden pokus o loupež v bance Kreditbank na stockholmském náměstí Norrmalmstorg – později popsán tzv. stockholmský syndrom.
25. října – Jomkipurská válka: V platnost definitivně vstoupilo příměří a válka na sinajské frontě skončila.
4. listopadu – První větší ropný šok po letech poválečného hospodářského rozkvětu.
8. listopadu – Tresčí války: Velká Británie se zavázala omezit rybolov jen na některé oblasti u Islandu a snížit objem úlovků.
12. prosince – Ve Francii byl do veřejně sítě poprvé zapojen rychlý množivý reaktor Phénix s výkonem 250 MW chlazený sodíkem.
15. prosince – Americká psychiatrická společnost (APA) odstranila homosexualitu ze svého seznamu DSM-II.
Norsko odmítlo členství v EU (referendum).
Byla spuštěna Eurodicautom – databáze obsahující terminologii EU.
Vznikla World Taekwondo Federation (WTF).
Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč v Afghánistánu.
Ekvádor členem Organizace zemí vyvážejících ropu.
Nový Zéland členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

James Gordon Farrell dostal Man Bookerova cenu za Obléhání Krišnapuru.
7. března – Byla poprvé pozorována Kohoutkova kometa.
6. dubna – NASA vypustila vesmírnou sondu Pioneer 11.
14. května – NASA vypustila svoji první družicovou stanici – Skylab.
1. listopadu – Premiéra česko-německého filmu Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka.
Pro počítače vytvořeno grafické uživatelské rozhraní WIMP v laboratořích firmy Xerox.
Zdeněk Podskalský natáčí filmový muzikál Noc na Karlštejně.
Světovou módu mezi mládeží již po několik let ovládají džínsy a džínové komplety.
V Praze se uskutečňuje mezinárodní módní přehlídka zemí RVHP.