Diskuse:Laločník ostrozobý

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 4 lety od uživatele OJJ v tématu „WP:Q

První téma[editovat zdroj]

@Hnetubud: Díky za založení článku, snad poprvé, kdy chci psát o vyhynulém druhu a už tu je! :) Hodlám si dát za úkol přeložit článek podle enwiki, kde je v současnosti FA. Zároveň jsem při porovnání s anglickou Wiki objevil zjevně nějakou nepřesnost: en:Huia#Feeding_and_ecology. Podle našeho článku si pohlaví při získávání potravy pomáhala, podle enw jde o omyl a odlišný tvar zobáků mezi pohlavími měl snižovat vnitrodruhovou konkurenci. Moc nevím, kde je pravda, tak to zatím dávám sem. OJJ, Diskuse 16. 8. 2019, 14:27 (CEST)Odpovědět

Tak to si tedy vůbec nevzpomínám, že jsem něco takového psal. Jestli ano, muselo to být už velice dávno, takže s nějakými zdroji asi těžko pomůžu. Ale o tom společném sběru potravy jsem našel zmínku třeba tady: https://www.nzgeo.com/stories/huia-the-sacred-bird/ (pokud opravdu žili v celoživotních párech, nezdá se mi to až tak nepravděpodobné, ale nějaký odborný terénní výzkum žijících ptáků asi neproběhl). Každopádně huia si určitě zaslouží kvalitnější článek, tak se budu těšit.--Hnetubud (diskuse) 18. 8. 2019, 20:33 (CEST)Odpovědět
@Hnetubud: Jo, je to dlouho. :) Tak jsem to opravil a zatím trochu doplnil dle knížky, mrkněte se. Pokud mi pošlete mail, můžu Vám tu knížku i poslat, 1000 stránek o různých vyhynulých druzích, je to docela hezky dělané. Ale doufejme, že se časem k podobným knihám nebudou vydávat rozšíření. --OJJ, Diskuse 19. 8. 2019, 12:30 (CEST)Odpovědět
Ano, myslím, že by to tak být mohlo (ovšem u tak rychle vyhubených druhů se úplná pravda asi těžko někdy zjistí). Tak snad se podaří článek dotáhnout na DČ, i když s anglickou wikipedií je těžké se měřit – obávám se, že rozdíl nebude ani tak v počtu editorů, jako spíš v jejich přístupu.--Hnetubud (diskuse) 20. 8. 2019, 22:53 (CEST)Odpovědět
@Hnetubud: A vcelku hotovo. :) Dalo to práci, ale vypadá to hezky. Teď to celé znovu přečíst, projít, opravit, zkontrolovat reference. :D --OJJ, Diskuse 22. 10. 2019, 10:26 (CEST)Odpovědět
Ano, článek se povedl, přeji úspěšnou nominaci. Ale jak jsem se díval, převážná většina zoologických DČ a NČ pojednává o exotických druzích, které málokterý laik zná. Tak mě napadá, jestli by čtenáři neocenili spíš kvalitní článek o nějakém zvířeti, s nímž se běžně setkávají (třeba takový ježek východní, ten by vylepšení určitě potřeboval…)--Hnetubud (diskuse) 23. 10. 2019, 10:17 (CEST)Odpovědět
@Hnetubud: Děkuji. Ano, to je dobrý nápad. Kdysi jsem sepsal čolka dravého, ježek mi chodí na zahradu, takže ten by šel taky. :) OJJ, Diskuse 23. 10. 2019, 10:28 (CEST)Odpovědět

WP:Q[editovat zdroj]

Vachovec1[editovat zdroj]

Krátce na úvod.

Úvod
  • Laločníci ostrozobí měli silné místo v kultuře domorodých Maorů. – Silné místo? Jak může být místo silné? Spíš významné či význačné.
Systematika
  • (jen poznámka na okraj, není nutno řešit) Neomorpha je dnes vědecké jméno pro rod cvrčků – [1].
    • Vida, to jsem ani nevěděl. Za mě bych to tam nedával, protože to vyvolává pro čtenáře více otázek než odpovědí (proč to tehdy byly kukačky, když teď je to cvrček) a laločníka se přímo netýká, abychom tam rozebírali systém zcela nepříbuzných živočichů. OJJ, Diskuse 9. 12. 2019, 13:51 (CET)Odpovědět
  • Laločník ostrozobý představoval pravděpodobně pozůstatek z dob rané kolonizace Nového Zélandu zpěvnými ptáky. – Šlo by tu "ranou kolonizaci" časově upřesnit? Před kolika miliony let?
    • Asi dohledáš lepší zdroj, ale tady zmiňují, že k oddělení NZ od Gondwany došlo cca před 75-72 miliony let (str. 11 dole), a že laločníci, respektive jejich předci, tam už tehdy byli.
      • VyřešenoVyřešeno V té studii citované na enwiki přímo uvádějí New Zealand’s early split from Gondwana (82–85 Myr ago) may explain the large evolutionary split of the wrens and other speciation events within the endemic avifauna of this country, and these features provide key support for a Gondwanan origin to early passerine diversification (Barker et al., 2002, 2004; Ericson et al., 2002, 2003)., takže jsem doplnil datum shodné s tou kvalifikační prací a také odkaz na kvalifikační práci. Tu ses mimochodem asi upsal v datech, ale nevadí, já v článku taky zanechal jednu veselost. :) Jinak ten systém ptáků vypadá zjevně velmi zajímavě, až budu mít čas, tak si to zkusím přeložit celé. --OJJ, Diskuse 9. 12. 2019, 13:51 (CET)Odpovědět
  • Oprav si odkaz na rozcestník laločníkovití.
  • Coby nejbližší žijící příbuzný této čeledi vychází novozélandský pěvec medosavka hvízdavá (Notiomystis cincta), vztahy s ostatními druhy ptáků nicméně ještě zbývá určit. – Nebylo by na škodu zmínit, že medosavka je jediným zástupcem své čeledi.

Budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 18. 11. 2019, 14:08 (CET)Odpovědět

Popis
  • Pokusil jsem se vylepšit poněkud neobratné formulace v této sekci.
  • U jiných druhů živočichů, jež využívají sexuálně dimorfní fyzické rysy k přilákání partnera, také obyčejně tyto znaky silně kontrastují se zbarvením těla.WP:VSVS. Jakých živočichů? Příklad/příklady?
Výskyt
  • Vzácně nebo vůbec jsou nicméně nalézány pozůstatky laločníků v centrálních oblastech Severního ostrova a také v Hawke's Bay. - Vůbec jsou nalézány? Nesrozumitelné, přeformulovat.
    • KomentářKomentář To je zajímavá věta, vím. Co chápu podle enwiki, tak ta uvádí něco následovného: they are also rare or absent in fossil deposits in the central North Island and Hawke's Bay; it seems to have preferred habitats that are not well sampled by the deposits known at present Pokud tomu rozumím dobře (nechal jsem si to ještě strojově přeložit (oni jsou také vzácní nebo chybí ve fosilních ložiskách na centrálním Severním ostrově a Hawkeově zátoce; zdá se, že má preferovaná stanoviště, která nejsou dobře vzorkována v současnosti známými ložisky) tak tam zřejmě žili ve stanovištích, kde se nenacházela současná fosilní ložiska (?). Ale s tímto si vůbec nejsem jistý, takže jsem to raději pouze pokrátil, že to třeba dořešíme tu. --OJJ, Diskuse 9. 12. 2019, 14:10 (CET)Odpovědět
  • Společně s jejich příchodem totiž došlo k odlesňování, zavedení nepůvodních predátorů i samotnému lovu ptáků. – Nepůvodních predátorů? Jakých? Kdyby šlo o Evropany, tak to není třeba rozvádět (kočky, krysy a tak dále). Ale u Polynésanů?
  • Byl pozorován v původní vegetaci… – Z kontextu soudím, že pouze v původní vegetaci?
Potrava
  • Laločník svou potravu získával především z rozkládajícího se dřeva. – Myslím, že u dřeva se používají spíše adjektiva trouchnivějící či tlející.
  • …ten je v původním jazyce pojmenován huhu… – Původní jazyk je co? Maorština?
  • Samci používali svůj tlustý zobák k sekání a trhání vnějších vrstev rozpadajícího se dřeva… – Sekání a trhání? To si nějak neumím představit. Spíš půjde asi o něco jako dlabání a odtrhávání?
  • …delší zobák samic byl naopak vynikající pro vytahování larev hmyzu z nor v živých stromech, kam se samec nedostal.Nora je obydlí vyhrabané v zemi. Zde půjde spíše o komůrky či chodbičky ve dřevě.
  • Všechny zprávy o tom, že členové páru získávali potravu společně, pocházejí ze špatného pochopení pozorování ornitologa Waltera Bullera, který popisoval, jak pár chovaný v zajetí získával larvy brouků ze dřeva. – Vyvrátil to někdo jinými konkrétními pozorováními v terénu? Pro teoretiky je snadné něco odmítnout, když v praxi nelze dokázat, kdo má pravdu.
    • Nevím. Díval jsem se ale na zdroje, jako byl abstrakt té studie v Notornisu nebo na Humeho a oba uvádí, že šlo spíše o snížení konkurence mezi druhy. A pozor, otevřel jsem per mail toho Fullera (modří už vědí :)), píše o huiovi pět hustě popsaných stránek, tož jsem zvědav, co tam najdu. :) --OJJ, Diskuse 9. 12. 2019, 14:10 (CET)Odpovědět

Budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 19. 11. 2019, 01:00 (CET)Odpovědět

V kultuře
  • Názory na chuť masa laločníka ostrozobého se v dobových záznamech liší. – V dobových záznamech koho? Evropských přistěhovalců nebo Maorů?
  • Prostřednictvím tohoto obchodu se peří laločníka ostrozobého dostalo i na daleký sever a daleký jih Nového Zélandu, i když v těchto oblastech se laločníci nevyskytovali. – To by chtělo upřesnit. "Daleký sever" : dle sekce výskyt se tam v minulosti laločník ostrozobý vyskytoval. "Daleký jih" : míněn Jižní ostrov, kde se laločník ostrozobý pravděpodobně nevyskytoval?
  • V červnu 2010 bylo jedno ocasní peří na aukci v Aucklandu vydraženo za rekordních 8000 novozélandských dolarů. – Míněno jedno pero nebo soubor ocasních per z jednoho laločníka?
Vyhubení
  • Obrázek muže vpravo: podle popisu na Commons to vypadá, že pera laločníka má pouze ve vlasech. Tunika je sice ptačí, ale asi ne z peří laločníků. Takže nikoli "oděn do peří laločníka".
  • Následkem osídlení Nového Zélandu Maory ve 14. století s dalším příchodem evropských osadníků ve 40. letech 19. století (který byl spojen s ničením stanovišť, lovem a zavedením nepůvodních predátorů) byl pták vytlačen pouze do jižních oblastí Severního ostrova. – Šlo by to nějak rozdělit? Nejdřív vzít ty Maory, pak Evropany? Podle mapky v iboxu se v roce 1840 laločník vyskytoval už pouze v JV polovině ostrova. k introdukci krys, koček a dalších nepůvodních predátorů mohlo ovšem docházet již daleko dříve, k intenzivním kontaktům s evropskou civilizací docházelo již od konce 18. století.
    • To už máme v tom výskytu, osobně bych toto i celé pokrátil jako duplicitní (zas ale chápu, že někdo si může přečíst jen to vyhynutí). A ty krysy tam už byly snad s těmi Maory. OJJ, Diskuse 23. 12. 2019, 07:53 (CET)Odpovědět
  • Mnoho tehdejších lidí chtělo následně tuto módu napodobit. – To je míněno jak? Na Novém Zélandu? V Británii? V celém Britském impériu?
  • Poslední oficiální pozorování laločníka ostrozobého pochází z 28. prosince roku 1907, když W. W. Smith viděl v lesích pohoří Tararua Range tři ptáky. – W. W. Smith byl kdo?
    • K tomuto doporučuji přečíst si [2]. Cituji: William Walter Smith (1852-1942) was a Scottish-born gardener who worked at country estates and municipal parks in Canterbury, while also becoming known as an expert in natural history and an advocate for the conservation of native flora and fauna. A zdá se, že to pozorování není tak nesporné, za jaké bývá vydáváno.
      • Tak to je skutečně zajímavé a zaslouží si hlubší prostudování. Všechny zdroje uváděly datum 1907 tak jistě, že jsem neviděl důvod to zpochybňovat. OJJ, Diskuse 12. 12. 2019, 13:56 (CET)Odpovědět
        • VyřešenoVyřešeno Doplnil jsem, že ta studie to datum pozorování zpochybňuje a uvádí, že Smith ptáky pozoroval spíše roku 1905. Vzhledem k tomu, že je ale datum 1907 v komplet všech knihách a uvádí ho i IUCN, zatím bych zůstal u něj. Stejně ale lze těžko určit, kdy nějaký druh vyhyne, protože několik málo jedinců mohlo stále přežívat a ta neověřená pozorování mohla být zřejmě pravdivá. Životaschopné populace už ale přestaly existovat dávno před tím, to už bylo takové čekání na smrt. OJJ, Diskuse 23. 12. 2019, 07:53 (CET)Odpovědět
  • Vyskytly se v posledních desetiletích nějaké organizované expedice s cílem vypátrat živé laločníky?

To bude ode mě asi všechno. Smutný příběh. Zlatý puclík bude určitě článku slušet. --Vachovec1 (diskuse) 20. 11. 2019, 01:24 (CET)Odpovědět

@OJJ: pokud máš k dispozici plné znění těch dvou taxonomických studií z Molecular Phylogenetics and Evolution (momentálně ref 6,7), rád bych se na to podíval. --Vachovec1 (diskuse) 20. 11. 2019, 01:44 (CET)Odpovědět

Další zdroje nalezené skrz Google Scholar:

Co se týče vnitřní taxonomie čeledi Callaeidae, genetickou studii podporující těch 5 druhů se mi najít nepodařilo. Je ale fakt, že 5 druhů ve 3 rodech uvádí jak IUCN Red List, tak IOC World Bird List. IUCN se odkazuje na tištěnou publikaci del Hoyo, J., Collar, N.J., Christie, D.A., Elliott, A., Fishpool, L.D.C., Boesman, P. and Kirwan, G.M. 2016. HBW and BirdLife International Illustrated Checklist of the Birds of the World. Volume 2: Passerines. Lynx Edicions and BirdLife International, Barcelona, Spain and Cambridge, UK.

--Vachovec1 (diskuse) 20. 11. 2019, 19:29 (CET)Odpovědět

@Vachovec1: Děkuji Ti za obsáhlou recenzi. Očekávám, že během prosince se dostanu k řešení připomínek a studiu dalších zdrojů, za něž rovněž děkuji. --OJJ, Diskuse 26. 11. 2019, 16:47 (CET)Odpovědět
@Vachovec1: Tak jdu na to. Já jsem teď velmi příjemně naladěn, dnes se mi podařilo ztratit USB klíčenku, kde jsem měl ca 50 napsaných stran A4. Bohužel jsem si to nezazálohoval jinam. No nevadí. OJJ, Diskuse 9. 12. 2019, 13:51 (CET)Odpovědět
@Vachovec1: Hele, tak už ji shodou okolností mám, povedlo se mi ji vyprat v pračce, když jsem tam večer házel gatě. :) Tak uvidím, jestli to bude fungovat. Mám tam mimochodem i všechny knihy, ze kterých píšu články, ty ale snad mám zálohovány i někde jinde. --OJJ, Diskuse 9. 12. 2019, 14:10 (CET)Odpovědět
@Vachovec1: Hotovo. Ještě projdu Fullera a šiklo by se založit NP Te Urewera. Ahoj a hezké svátky. OJJ, Diskuse 23. 12. 2019, 07:53 (CET)Odpovědět

Utar[editovat zdroj]

Ahoj, mám jen:

Výskyt

  • VyřešenoVyřešeno některé Bullerovy zprávy – komu?

Potrava

  • představovaly larvy tesaříka Prionoplus reticularis – nejsem si jist, jestli takto může být, nebo to raději zjemníme na něco jako „tesaříkovitého brouka“, ale když jich existuje taková spousta druhů, myslím, že malé upřesnění se hodí
  • Novozélandské lesy se při rozptylování semen silně spoléhají na plodožravé ptáky. Asi 70 % tamějších dřevin má plody, které jsou (nebo byly) pravděpodobně roznášeny ptáky (včetně laločníka ostrozobého). – zdroj?
    • KomentářKomentář Ten tam máme (Clout, 1989). Konkrétně uvádí v abstraktu About 70 % of the woody plants in New Zealand forests have fruits suited for vertebrate dispersal and, of these, most are probably dispersed by birds. The recent extinction of several frugivorous forest birds (e.g., moas, piopio Turnagra capensis, huia Heterolocha acutirostris) and the decline of others (e.g., kokako) has reduced the number of potential seed dispersers, especially for large-fruited species, some of which now depend almost entirely on kereru for seed dispersal. A similar recent loss of potential seed dispersers has occurred throughout Polynesia, but consequent effects on patterns of forest regeneration are unknown., já mám akrze academia.edu přístup k celé té studii, více tam uvádí na str. 31. OJJ, Diskuse 16. 1. 2020, 12:21 (CET)Odpovědět

Hlas

  • Mláďata se ozývala „žalostnými výkřiky, příjemnými pro uši“, jenom zřídka odpovídala lidskému napodobování zpěvu – raději „odpovídala _na_ lidské napodobování zpěvu“? takhle to čtu nejdříve jako, že jejich reakce se málokdy _shodovala_ s původní melodií

Rozmnožování

V kultuře

  • Vysoce ceněnou ozdobu představovalo takzvané pōhoi, které sestávalo z kůže ptáků, z níž nebyla odstraněna hlava se zobákem. Končetiny a křídla byly odříznuty, opatrně vysušeny a výsledný ornament sloužil jako náušnice nebo náhrdelník – jestli to měla být kůže s hlavou, tak se po odříznutí nepotřebných končetin (mimochodem, křídla nejsou u ptáků končetiny?) a křídel měl sušit ten zbytek, ne?

S pozdravem --14. 1. 2020, 23:45 (CET), Utar (diskuse)

@Utar: Hotovo, díky. Příště prosím spíše do hlasování, zatím je tam smutno. :-) A nechtěl by ses teď vydat asi 740 km severozápadně od Nového Zélandu? :-) OJJ, Diskuse 16. 1. 2020, 12:21 (CET)Odpovědět
Výhledově rád, ale ještě radši bych se vrátil k té řadě neukončených recenzí z loňska a zkusil některé z těch článků dotáhnout. --19. 1. 2020, 00:08 (CET), Utar (diskuse)
@Utar: Může být, ani nevím, že to maorštinu podporuje. Souběžně jsem ještě upravil ozdobu pohoi, i podle kresby Tukukina to vypadá, že to nosili za krkem a ušima a ne jako náušnici nebo něco podobného. OJJ, Diskuse 19. 1. 2020, 10:06 (CET)Odpovědět