Václav Martínek
Václav Martínek | |
---|---|
Narození | 12. září 1903 Domanín; Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. února 1948 (ve věku 44 let) Litvínovice; Československo |
Příčina úmrtí | sebevražda zastřelením |
Vzdělání | maturita na gymnáziu; vojenská škola |
Alma mater | Vojenská akademie v Hranicích na Moravě |
Povolání | důstojník (voják z povolání) |
Zaměstnavatel | československá armáda |
Titul | podplukovník |
Příbuzní | bratr |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Martínek (12. září 1903 Domanín – 29. února 1948 Litvínovice) byl československý voják působící za druhé světové války u letectva v zahraničním odboji, který kvůli poválečné perzekuci ze strany komunistického režimu spáchal sebevraždu.
Život[editovat | editovat zdroj]
V letech 1915 až 1923 navštěvoval gymnázium v Třeboni, poté studoval dva roky Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Následně působil jako důstojník dělostřelectva, a to v Rokycanech, Kroměříži, Bratislavě a od roku 1932 v Josefově. Roku 1938 byl povýšen na štábního kapitána a stal se velitelem baterie.[1]
Po vzniku protektorátu mu byla nařízena nucená dovolená, během níž se zapojil v Jaroměři do odboje, pravděpodobně ve skupině související s ilegální vojenskou odbojovou organizací Obrana národa.[1]
Dne 16. prosince 1939 překročil v Beskydech hranici na Slovensko a přes Užhorod se dostal do Budapešti, kde byl odmítnut na francouzském konzulátu. Proto pokračoval do Bělehradu a tam se spojil s dalšími československými dobrovolníky. S nimi putoval přes Řecko, Turecko a Sýrii do Bejrútu, odkud se přeplavil do Francie. Tam se 26. ledna 1940 přihlásil u československé zahraniční armády. Byl zařazen mezi dělostřelce, bojů ve Francii se ale nezúčastnil a byl evakuován do Anglie, kam se dostal 7. července 1940.[1]
V Anglii Martínek pokračoval v československé zahraniční armádě u dělostřelců, v únoru 1942 však přešel k letectvu a po specializovaném kurzu se stal velitelem letištní obrany u 311. čs. bombardovací perutě RAF. Od července 1943 působil na inspektorátu československého letectva, v březnu 1945 byl povýšen do hodnosti podplukovníka.[1]
Do Československa se vrátil po druhé světoví válce 16. srpna 1945. Pracoval na velitelství letectva na ministerstvu národní obrany v Praze, v březnu 1947 byl přeložen na velitelství letectva v Českých Budějovicích.[1]
Osudným se mu staly výroky zaměřené proti tehdejší vládnoucí vrstvě, které pronesl 17. října 1947 v důstojnické jídelně. V době komunistického puče na něj bylo s odkazem na tyto výroky podáno již 25. února 1948 trestní oznámení a o den později (26. února 1948) bylo rozhodnuto, že bude postaven mimo službu. To se stalo o dva dny později (28. února 1948). Den nato, 29. února 1948, se Martínek na hrázi Prostředního litvínovického rybníka zastřelil vlastní služební pistolí. V dopise na rozloučenou, který adresoval svému bratrovi, označil za důvody sebevraždy události posledních dní a svoji perzekuci.[1]
Připomínka[editovat | editovat zdroj]
Na hrázi Prostředního litvínovického rybníka, nacházejícího se mezi Litvínovicemi a Šindlovými Dvory, je umístěna informační cedule. Prostor slouží také jako pietní místo.
-
Insignie 311. čs. bombardovací perutě RAF, u níž za druhé světové války sloužil
-
Prostřední litvínovický rybník, na jehož hrázi ukončil svůj život (při velkém přiblížení je na hrázi patrná informační tabule)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Martínek na Wikimedia Commons
- Českoslovenští vojáci
- Absolventi Vojenské akademie v Hranicích
- Osobnosti Obrany národa
- Příslušníci československé zahraniční armády
- Příslušníci 311. československé bombardovací perutě RAF
- Oběti komunistického režimu v Československu
- Sebevrazi
- Narození 12. září
- Narození v roce 1903
- Narození v Domaníně
- Úmrtí 29. února
- Úmrtí v roce 1948
- Úmrtí v okrese České Budějovice