Sixt z Ottersdorfu
| Sixt z Ottersdorfu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1500 Rakovník |
| Úmrtí | 5. srpna 1583 (ve věku 82–83 let) nebo 25. srpna 1583 (ve věku 82–83 let) Praha |
| Povolání | překladatel |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sixt z Ottersdorfu (kol. 1500, Rakovník – 5. srpna 1583, Praha) byl český překladatel, politik, právník, humanista a přední pražský patricij 16. století.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Studoval nejprve na pražské univerzitě a poté ve Wittenberku. V Praze vlastnil řadu nemovitostí, například Sixtův dům na Staroměstském náměstí. Od roku 1546 byl kancléřem Starého Města pražského. Stal se mluvčím stavovského odboje vůči panovníku Ferdinandovi I.
Po porážce odboje v létě roku 1547 byl zbaven úřadu a na dva měsíce dokonce zajat v Černé věži[1] na Pražském hradě. Po propuštění se věnoval sepisování „samizdatových“ Akt aneb knih památných čili historie oněch dvou nepokojných let v Čechách 1546 a 1547, které byly polemikou s oficiálními Akty těchto všech věcí, které jsou mezi nejjasnějším knížetem a pánem, panem Ferdinandem (etc.) a jistými osobami z panského, rytířského a měšťanského stavu království Českého léta tohoto XLVII zběhly. Kromě toho provedl revizi a částečně i nový překlad (3. kniha Makabejská) Bible podle latinského a řeckého textu pro nové připravované vydání Bible Jiřím Melantrichem. Vydání, které je dnes známé jako Bible Melantrichova, vyšlo v roce 1549 a pak ještě šestkrát. První vydání této bible se paradoxně tisklo v téže Netolického tiskárně, jako oficiální prohabsburská Akta těchto věcí, s nimiž Sixt ve svém spisku polemizoval. Sixtova překladatelská a literární činnost je však daleko širší a dokládá nejen výbornou znalost jazyků, ale také široký humanistický rozhled.
V šedesátých a sedmdesátých letech se Sixt opět vrátil do veřejného života. Jako zástupce měst se například účastnil jednání o České konfesi. Svědectví o těchto jednáních opět zpracoval formou psaného textu, tzv. Diaria. Podobně jako Historie oněch dvou nepokojných let je i Diarium důležitým pramenem historického poznání.
Jan Blahoslav jej roku 1570 právem nazval „nejlepším Čechem ze všech přítomných pražských doktorů a mistrů“. Sixtovo jméno bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími (srov. Dvaasedmdesát jmen české historie).
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Jeho nevlastním bratrem byl Ambrož z Ottersdorfu, původně písař Starého Města pražského, později brněnský městský písař a moravský prokurátor.[2] Synem Sixta byl Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu, staroměstský měšťan a člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Eva. Věže v dějinách stověžaté Prahy. 1. vyd. Praha: Rozmluvy a Leda, 2008. 287 s. S. 39–40.
- ↑ Ambrož z Ottersdorfu v Encyklopedii dějin města Brna
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEŠEK, Jiří: Jiří Melantrich z Aventýna – Příběh pražského arcitiskaře. Časopis Slovo k historii č. 32, Melantrich, Praha, 1991, s. 6–8.
- TEIGE, Josef: Z Ottersdorfu, in: Ottův slovník naučný, svazek XXVII, Praha, 1908. Dostupné online.
- SMITKA, Luboš. Rakovnické pomníky v lesku a bídě. 1. vyd. Rakovník: Státní oblastní archiv, 2008. 196 s. Kapitola Humanistickému právníkovi a spisovateli (Sixt z Ottersdosrfu).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sixt z Ottersdorfu na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sixt z Ottersdorfu
- Sixt z Ottersdorfu v databázi encyklopedie Kdo byl kdo Archivováno 30. 5. 2014 na Wayback Machine.
z Ottersdorfu ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
