Pavel Matvějevič Olchin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Matvějevič Olchin
Narození19. ledna 1830 nebo 1830
Pejpija
Úmrtí1. srpna 1915 nebo 1915 (ve věku 84–85 let)
Petrohrad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pavel Olchin (uprostřed) s rodiči – Matvěj Dmitrievič a Anna Antonovna, 1851

Pavel Matvějevič Olchin (19. ledna 1830 Pejpija – 1. srpna 1915 Petrohrad) byl ruský popularizátor vědy a techniky, stenograf, redaktor a překladatel. Stenografická učebnice, kterou sestavil, se dočkala tří vydání.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 19. ledna 1830 ve vesnici Pejpija Jamburgskovo ujezda v Petrohradské gubernii. Jeho otec byl Žid Matvěj Dmitrievič Olšvang (německy Olschwang; 1806–1853), rodák z Mitau a poté co byl pokřtěn pravoslavným obřadem, přijal příjmení Olchin. Byl známým knihkupcem a vydavatelem v Petrohradě, ale zkrachoval. Jeho matka Anna Katarina, rozená Poll (1810–1853), se narodila v Narvě ve švédsko-německé rodině.

Od pěti let studoval němčinu jako svůj mateřský jazyk. V roce 1836 začal studovat na Petrišule, kde se na středním stupni pod vedením vědce a popularizátora vědy Osipa Senkovského (a později A. V. Starčevského) zabýval překlady a psaním článků pro časopis Knihovna na čtení (Библиотека для чтения). Ve stejné době na škole B. S. Jacobiho zvládl specializaci galvanoplastiky. V letech 1850–1851 studoval na Petrohradské akademii umění jako architekt, ale z rodinných důvodů výuku přerušil.

V letech 1853–1858 studoval Olchin na lékařské a chirurgické akademii, vytvořil si blízký vztah k profesorům jako byli například N. N. Zinin, V. L. Gruber nebo P. J. Němměrt. Jeho přítelem byl chemik a skladatel Alexandr Porfirjevič Borodin. Během studia si přivydělával překladem lékařské literatury. Byl členem Ruské technické společnosti.

V roce 1860 vydavatel M. O. Wolf pozval Olchina, aby působil jako redaktor v novém časopisu Vokrug světa (Okolo světa)[1] (1861–1868) a jeho příloze Příroda a geografie (1862–1867). Během těchto let žil Olchin a jeho rodina v Norimberku, kde se zabýval překlady a sestavováním článků pro časopis. Zvládl a přizpůsobil německý těsnopis ruskému jazyku podle Gabelsbergerovy metody. V roce 1864 se zúčastnil soutěže o zavedení těsnopisu v Rusku. Po schválení ministerstvem školství organizoval v Petrohradě stenografické kurzy (vedl je v letech 1865–1877).

Vášeň pro chemii a technologii vedla Olchina k profesionální práci ve fotografii, k těmto tématům napsal 8 knih a brožur.[2]

V 80. letech 19. století jej napadla myšlenka vydávat v zemi první časopis věnovaný fotografii. Časopis se jmenoval Фотографический вестник (Fotografický věstník) a pojednával o metodách fotografování, zpracování fotografických materiálů, o teorii a praxi ve fotografii a další.

Zemřel 1. srpna 1915 v Petrohradě, bylo mu 85 let.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • Byl ženatý (od roku 1858) se Sofií Karlovnou, roz. Marcuse.
  • Děti:
    • Elena Pavlovna (1859–1936), provdaná za německého občana Eduarda Wiesenthala, žila v Berlíně a poté v Petrohradě.
    • Konstantin Pavlovič (1862–1891), operní zpěvák, založil první divadelní operu v divadle v Saratově.
    • Alexander Pavlovič (1864–1931), absolvent Vojenské lékařské akademie, pracoval jako lékař.

Zásluhy[editovat | editovat zdroj]

  • Řádný člen Společnosti pro přírodní vědy v Norimberku (186?)
  • Člen Polytechnické společnosti v Petrohradě (1869, později – Ruská technická společnost), od roku 1906 – čestný člen.
  • Řádný člen Ruské geografické společnosti (1901).
  • Člen Společnosti Friedricha Fröbela (1871).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ольхин, Павел Матвеевич na ruské Wikipedii.

  1. Статьи о фотографии : Павел Матвеевич Ольхин и русская фотография, Как родился «Вокруг света». www.photospace.ru [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 
  2. Статьи о фотографии : Павел Матвеевич Ольхин и русская фотография. www.photospace.ru [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]