Fotografie je proces získávání a uchování obrazu za pomocí specifických reakcí na světlo, a také výsledek tohoto procesu. Zahrnuje získání záznamu světla tak, jak jej odrážejí objekty, na světlocitlivé médium pomocí časově omezené expozice. Proces je uskutečněn mechanickými, chemickými nebo digitálními přístroji – fotoaparáty.
Slovo fotografie pochází z řeckých slov φως (fós – světlo) a γραφις (grafis – štětec, psací hrot) nebo γραφη (grafé), což dohromady dává „kreslení světlem“ nebo „zprostředkování pomocí obrysů“ nebo zkrátka „kreslení“. Fotografie se už od svých počátků těší velkému zájmu vědců i umělců. Brzy ji začala využívat také armáda, policie a bezpečnostní složky. Fotografie je dnes přístupná široké veřejnosti a je nepřehlédnutelně zastoupena téměř ve všech hromadných sdělovacích prostředcích.
Jan Šilpoch (* 1957Beroun) je český reportážní a dokumentární fotograf. V roce 1981 vyhrál konkurs na místo fotografa časopisu Mladý svět a od tohoto roku se věnuje fotografii profesionálně. Pro tento časopis fotografoval dvanáct let. V roce 1993 pracoval jako obrazový redaktor časopisu Reflex. V roce 1994 přešel do časopisu Týden, kde později pracoval jako vedoucí fotooddělení a obrazový redaktor. Dlouhodobě se věnuje fotografování folklórních hudebníků a událostí z Horňácka.
Nejstarší dochovanou fotografickou reprodukci zhotovil francouzský vynálezce Nicéphore Niépce v roce 1825heliografickou technikou. Niépce experimentoval s fotochemickou cestou kopírování již od roku 1813. Vzhledem k nízké trvanlivosti získaného obrazu se však jeho dřívější fotografie nezachovaly.
Eadweard Muybridge (9. dubna1830, Londýn – 8. května1904, Kingston) byl anglický fotograf a vynálezce. Zabýval se stereofotografií krajiny, ale proslavil se především svými studiemi pohybu, používáním několika fotoaparátů zároveň a také vynálezem zoopraxiskopu a kinematoskopu – což byla zařízení na promítání pohyblivých obrázků o mnoho let dříve, než přišel na trh celuloidový kinofilm. Považuje se za zakladatele chronofotografie. O pohyb se začal zajímat v roce 1873, kdy se Leland Stanford, železniční magnát a chovatel koní, vsadil o 25 000 USD, že v určitém stadiu koňského klusu se ani jedna ze čtyř nohou nedotýká země. Muybridge se rozhodl dokázat, že Stanford má pravdu a s jeho finanční podporou vytvořil sérii snímků na mokrých kolódiovýchdeskách, které tento výrok potvrdily.
V dřevěné budově postavil 24 fotografických přístrojů, na jeden okraj závodiště zavěsil bílý horizont a na druhý umístil v pravidelných intervalech řadu fotoaparátů. Přes dráhu položil provázky, které v okamžiku, kdy je běžící kůň přetrhl, postupně uvolnily pružinové závěrky fotoaparátů. Práce na důkazu mu trvala šest let (1873–1878), vytvořil řadu fotografických přístrojů a nafotografoval přes 20.000 snímků. Již tenkrát Muybridge použil expoziční doby až 1/6000 sekundy. Většinu snímků exponoval 1/1000 sekundy, na tu dobu také velmi krátkým expozičním časem. Ve vydání z května 1882 byl v časopisu Nature zveřejněn Muybridgeův článek, ve kterém napsal, že „v blízké budoucnosti, budou výsledky důležitých závodů záviset na fotografii, která bude určovat vítěze“. Nedlouho poté 25. června 1890 byla při koňských dostizích v New Jersey pořízena nejstarší známá cílová fotografie.
Spolupracoval také s lékaři a fyziology a svými studiemi ženského a mužského těla se řadí mezi průkopníky fotografie aktu.
… protisvětlo se v portrétní fotografii využívá k vytvoření světlejšího obrysu u fotografovaného objektu k odlišení postavy od pozadí nebo pro lesk ve vlasech?
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Fotografie}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
