Friedrich Friedländer

Friedrich Friedländer
Narození	10. ledna 1825; Uhlířské Janovice ; Rakouské císařství
Úmrtí	13. června 1901 (ve věku 76 let) nebo 14. ledna 1901 (ve věku 76 let); Vídeň ; Rakousko-Uhersko
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	malíř
Děti	Hedwig Friedländerová; Rudolf Friedländer
Významná díla	Bezohledný otec
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Friedländer, později Friedrich Ritter von Friedländer-Malheim (Mahlheim) (10. ledna 1825 Uhlířské Janovice – 14. ledna 1901 Vídeň) byl česko-rakouský malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval vídeňskou Akademii a později pokračoval soukromě v ateliéru profesora Ferdinanda Georga Waldmüllera. Díky podpoře svého mecenáše R. von Arthabera v roce 1850 navštívil Itálii, v a 1854 Paříž. V letech 1851-1856 pobýval v Düsseldorfu a byl členem tamního spolku Malkasten. Je řazen k düsseldorfské malířské škole. Od roku 1856 žil trvale ve Vídni, ale obesílal pražské výstavy. Jeho obrazy jsou zastoupeny v českých galeriích i soukromých sbírkách.

Roku 1865 obdržel Řád Františka Josefa a bavorský Řád sv. Michaela a následující rok se stal členem Vídeňské akademie, roku 1871 byl radou Akademie a členem komise pro přípravu Světové výstavy ve Vídni (1873). Roku 1867 byl oceněn Zlatou medailí a Řádem za zásluhy. Roku 1889 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Mahlheim. Byl jedním ze zakladatelů Vídeňského uměleckého sdružení (Wiener Künstlergenossenschaft) a členem sborů Hassia Darmstadt, Franconia Berlin a Teutonia Wien, čestným členem mnichovského uměleckého spolku (Münchener Künstlergenossenschaft).

Friedrich Friedländer konvertoval roku 1846 ke katolictví a roku 1855 se oženil s Marií, dcerou dvorního rady Václava Wacka. Nejstarší syn Rudolf (* 1858) byl soudním radou, dcery Camilla a Hedwiga a prostřední syn Alfred se rovněž věnovali malířství.^[1]^[2] Nejmladší syn Friedrich (* 1868) byl lékař, primář vídeňské nemocnice a univerzitní profesor.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl malířem historických výjevů, který vzbudil pozornost svým plátnem Smrt Tassova. Náměty hledal ve vojenském i civilním životě Vídně, po prusko-rakouské válce 1866 často ve spojitosti s válečnými veterány. Obrazy válečných vysloužilců se těšily oblibě u Friedländerových současníků.^[1] Řada jeho obrazů se nachází v císařských sbírkách vojenského muzea ve Vídni (Wiener Heeresgeschichtlichen Museums).

Později, po roce 1870 a cestě do Württemberska, maloval žánrové kompozice z venkovského života, někdy s moralizujícím podtextem.

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

Švábské děvče v kostele, 1877, Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
Invalidé ve vinném sklepě (70. léta), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Friedrich Friedländer – rozhovor veteránů (kol.1901)
Friedrich Friedländer – blick in eine Stube mit spielenden Kindern und Mutter bei der Handarbeit.(cca 1901)
Friedrich Friedländer – doktor (1870)
Friedrich Friedländer – Der Hobbymaler (cca 1901)
Friedrich Friedländer – Die Brautwerbung (cca 1901)
Friedrich Friedländer – Umtrunk der Veteranen (cca 1901)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Ritter von Friedländer-Malheim na anglické Wikipedii a Friedrich Friedländer na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Jana Moravcová, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 72
↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Friedländer-Malheim, Friedrich von

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
Sajvera Bohuslav, Osobnosti Uhlířskojanovicka, Město Uhlířské Janovice 2006
Heribert Sturm: Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. München: Oldenbourg 1974
Ulrich Thieme, Felix Becker (eds.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. 37 Bände. Leipzig: Engelmann 1907-1950

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[JM-1] Jana Moravcová, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 72

[2] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Friedländer-Malheim, Friedrich von

[1]

[2]