Wikipedistka:MAKY.OREL/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Biologický význam[editovat | editovat zdroj]

Železo patří mezi tzv. mikrobiogenní prvky, které tvoří obvykle méně než 0,005% hmotnosti. V lidském těle se nachází asi 3–4 gramy železa. Z tohoto množství:

Příjem a výdej[editovat | editovat zdroj]

Anémie z nedostatku železa patří mezi nejčastější nutriční deficienci na světě. V rozvojových zemích se vyskytuje u 30–40 % populace, zatímco v obecné populaci je to něco okolo 1–3 %.[2]

Ztráty železa jsou asi 0,5–1 mg za den, u žen větší ztráty 1,5–2 mg mají příčinu v menstruaci. Podíl vstřebaného železa je pouze 3–6%. Doporučená denní dávka je 20 mg.[1] Minimální denní příjem železa nezbytný pro červenou krvetvorbu je 10–15 mg. Hlavním zdrojem železa v potravě je maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Zdrojem železa jsou ale i luštěniny, listová zelenina, houby a některé ovoce jako například jahody[3].

Příjem železa v iontové formě (Fe2+ a Fe3+) není pokládán za optimální, především ion Fe3+ je značně rizikový. Celkový maximální obsah v pitné vodě je normativně omezen na maximálně 0,2 ppm (mg/l)[4][5] č. 252/2004 Sb..

Faktory, které zvyšují riziko nízkého stavu železa[editovat | editovat zdroj]

  • špatně vyvážená vegetariánská strava, chronické nízkoenergetické diety a další stravovací zvyklosti, kde je vzácný příjem červeného masa a zároveň nedostatečné nahrazení adekvátními potravinami
  • atletky (menstruace), dospívající sportovci, těhotné sportovkyně, sportovci, kteří se přizpůsobují nadmořské výšce, anebo se připravují v horkém podnebí
  • zvýšené ztráty železa v důsledku krvácení do gastrointestinálního traktu (např. vředy), nadměrná hemolýza kvůli zvýšenému namáhání a jiné krevní ztráty (např. krvácení z nosu, kontaktní sporty)
  • špatné vstřebávání železa v důsledku klinických poruch, jako je celiakie

Železo v hemoglobinu[editovat | editovat zdroj]

hemová skupina

Organokovová komplexní sloučenina hemoglobin hraje totiž klíčovou roli v transportu kyslíku z plic do tělesných tkání a je proto nezbytná pro dýchání.

Chemicky je hemoglobin tvořen porfyrinovým skeletem složeným ze 4 pyrrolových jader, jejichž dusíkové atomy směřují do středu kruhu a komplexně váží atom železa. Porfyrinová struktura je v přírodě velmi běžná, zelené rostlinné barvivo chlorofyl s porfyrinovým skeletem má za centrální atom hořčík a s jeho pomocí produkují rostliny kyslík (fotosyntéza) a současně přeměňují energii slunečního záření na energeticky využitelné organické sloučeniny sacharidy.

Hlavním nositelem hemoglobinu v krvi jsou červené krvinky, které fungují jako přenašeč kyslíku z plic do organizmu. Důležitý je fakt, že vazebná energie mezi atomem železa a molekulou kyslíku je relativně značně nízká a tak může hemoglobin v tkáních s nízkým obsahem kyslíku uvolňovat jeho molekulu a naopak v plicních sklípcích bohatých kyslíkem molekulu kyslíku vázat a transportovat dále.

Porucha přenosu kyslíku nastává v případě, že se do plic dostane molekula s podobnými vazebnými charakteristikami jako kyslík. Nejběžnějším případem je zde oxid uhelnatý CO, který se váže na hemoglobin stejně ochotně jako kyslík. Energie této vazby je však větší a dochází tak k zablokování přenosu kyslíku v důsledku nevratného obsazení molekul hemoglobinu oxidem uhelnatým. Protože komplexní sloučenina CO s hemoglobinem má intenzivně červenou barvu, projevuje se otrava oxidem uhelnatým zčervenáním sliznic postižené osoby.

Metabolické příčiny snížené tvorby červeného krevního barviva jsou obvykle vyvolány nedostatkem železa v přijímané potravě, ale nízké množství hemoglobinu může být způsobeno i vysokou ztrátou krve při úrazu, porodu apod. Navenek se tento stav projevuje chorobnou bledostí a zvýšenou únavou postiženého, medicínsky je tento stav označován jako chudokrevnost neboli anémie. Zvýšené riziko anémie nastává především u žen při porodu, ale částečně i při běžné menstruaci.

Železo v rostlinách[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako ostatní minerály, i železo rostlina přijímá s vodou z půdy. Fe3+ ionty v půdě jsou obtížně rozpustné, proto rostlina vylučuje do svého okolí organické látky, které s železem reagují a tvoří cheláty. Tyto cheláty se vážou na membránu, na které se železo redukuje z Fe3+ na Fe2+ Fe3+ chelátreduktasou. Fe2+ pak vstupuje do buňky. U lipnicovitých (trav, Poaceae) se vylučované látky nazývají fytosiderofory a skrz membránu procházejí neredukované Fe3+ ionty. Fytosiderofory jsou případem fytometaloforů, neboť takto lze přijímat i jiné kovy. Železo se dále transportuje xylémem. Skladováno je ve fytoferitinu, což je proteinový obal, obalující 5000–6000 iontů železa. Nedostatek železa způsobuje světlé skvrny na listech, přebytek jejich bronzový nádech.


- převést do článku o železu ----

Nejvíc železa je v krvi asi 70% citace [6]

Denní příjem železa by měl být kvůli jeho nízké vstřebatelnosti 10-15 mg - z tohoto množství tělo skrz trávicí trakt přijme jen asi 1-2 mg.[6] Zároveň se absorpce železa ve střevě zvyšuje při jeho nedostatku v těle (např. při těhotenství) a naopak snižuje při jeho dostatku.[7][8]

Potraviny bohaté na železo jsou... Při získávání železa ze stravy je třeba rozlišovat mezi tzv. hemovým železem, které je odvozené od krevního barviva hemoglobinu a vyskytuje se tudíž v živočišných produktech, a nehemové železo, které se vyskytuje jak v živočišných produktech, tak rostlinách a fortifikovaných potravinách.[9][10][11] Hemového železa se vstřebá kolem 15-35 %, u nehemového železa je vstřebatelnost asi 10 %, což lze ale kompenzovat příjmem potravin bohatých na vitamín C (kyselina askorbová), který absorpci napomáhá.[7][10][6] Už 50 mg kyseliny askorbové (zhruba 100 g syrového pomeranče) zvyšuje vstřebatelnost železa až o 164 %.[8] Naopak vstřebání železa inhibují při příjmu ve větším množství vápník, kyselina šťavelová, kyselina fytová, polyfenoly (např. taniny v čaji[8]) a některé proteiny jako kasein nebo bílkoviny vaječného bílku.[10][6] Negativní vliv kyseliny fytové, vyskytujících se v potravinách jako semena, ořechy, luštěniny nebo obilniny, lze snížit fermentací, máčením nebo klíčením.[8] Různé vlivy na absorpci železa jsou navíc omezené a navzájem se můžou vyrušit, neboť typicky jíme značně různorodou potravu.[11][10][6]

Hladiny železa v potravinách může ovlivnit i způsob jejich skladování. Např. při porovnání červených fazolí namočených a 5 minut blanšírovaných s konzervovanými byl obsah železa v sušině u konzervovaných nižší zhruba o třetinu,[12] ačkoli v jiné studii po scedění konzervovaných vyšel obsah železa stejný jako u vařených.[13] Typ nádoby ale může způsobit i nárůst množství železa v konzervovaných ptoravinách.[14] Mražení naopak vliv na obsah železa mít nemusí.[15] Množství hemového železa v mase je zase ovlivněno způsobem jeho tepelné úpravy.[16][17]

Nedostatek železa je jednou z nejběžnějších deficiencí spojenou se stravou ve světě, v západních zemích je méně častý, ale je nejčastější příčinou anémie.[18][19][6] Desítky procent evropských dětí v období druhého půl roku života mají vyčerpané zásoby železa v těle. U teenagerů jsou pak výrazně více ohrožené dívky než chlapci kvůli dopadu menstruace.[20] Zatímco v USA pouze necelá 3 % dětí mezi 6-11 lety věku vykazují nedostatek železa, bezpříznaková anémie narůstá mezi 12-16 rokem až k téměř 9 %.[21] Nedostatkem železa je ohrožena i významná část dospělé populace. U žen se vyskytuje častěji, postihuje zhruba 10-30 % evropských žen, které menstruují. Druhým významným faktorem je těhotenství, které celkově vyžaduje výrazně zvýšený příjem vitamínů a minerálů.[20][22] Naopak u 15-20 % mužů v Evropě je příjem železa vyšší než doporučený,[9] což může vést k poškození jater, srdce a endokrinních orgánů.[10]

Je tak důležité pravidelně sledovat hodnoty hemoglobinu, sérového ferritinu a hladin vitamínů B12 a kyseliny listové v krvi a na základě výsledků teprve začít případnou suplementaci.[23]

-- do članku o železu -- musí se editovat skrz kod - blbnou tam šablony



Dětská výživa[editovat | editovat zdroj]

Dětská výživa je obecné označení stravy dětí ve všech fázích vývoje od narození po dospělost. V potravinářství se termín užívá k označení výrobků se specifickým složením určených ke konzumaci hlavně pro kojence a batolata. Takovými výrobky jsou umělá mléka (počáteční i pokračovací), přesnídávky a příkrmy ve formě pyré nebo dětské kaše. Výrobky tohoto typu jsou v mnoha zemích upravovány legislativou, která reguluje jejich obsah a stanovuje nároky kvalitu, které jsou přísnější než u potravin určených pro dospělé.

Dětská výživa v pediatrii[editovat | editovat zdroj]

Obecná doporučení pro výživu dětí od 2 let věku vycházející ze závěrů American Heart Association cílící na prevenci kardiovaskulárních chorob v populaci jsou:[24]

  • kalorický příjem adekvátní fyzické aktivitě, přičemž dítě by mělo vykonávat alespoň 60 minut středně náročného pohybu/hry denně
  • denní příjem ovoce a zeleniny ideálně ke každému jídlu a preferování celozrnných produktů
  • snížení příjmu soli a doslazovaných nápojů a potravin (včetně džusů), spojené s vyhýbáním se ultrazpracovaným potravinám
  • nekonzumovat na denní bázi potraviny se sníženým obsahem tuku a odtučněné mléčné výrobky
  • zavést v jídelníčku pravidelně ryby a luštěniny

Pediatrie rozlišuje různé typy dětské výživy podle vývojových fází dítěte, během kterých se nároky na složení stravy různí stejně jako problémy s ní spojené.[25]

Novorozenec[editovat | editovat zdroj]

Výluční potravou by mělo být mateřské mléko nebo náhradní mléčná výživa (umělé mléko, formule), neměl by přijímat žádné jiné potraviny ani tekutiny.

Kojenec[editovat | editovat zdroj]

Hlavní stravou dítěte je stále mateřské mléko nebo náhradní mléčná výživa (na trhu obvykle jako "kojenecké mléko"). Mléka kravské, kozí, ovčí nebo sojové nejsou vhodnou náhradou a představují zdravotní riziko.[26]

--- více ve článku náhradní mléčná výživa / kojenecká strava ---

V postupně rostoucím množství se zavádí další potraviny ve formě tzv. příkrmu (neboli komplementární výživy). Děti do 6 měsíců věku by měly být podle doporučení WHO výhradně kojené, zahájení přikrmování je možné nejdříve od ukončeného 4. měsíce věku a nikdy dříve hlavně z důvodů rizika vzniku alergií a onemocnění trávicího traktu.[27][28][29][30] V tomto období si také dítě zvyká na nové chutě a konzistence jídla a formují se tím i jeho budoucí preference, proto je důležitá pestrost stravy a opakované nabízení i zprvu odmítaných potravin. Důležitý je také dostatečný příjem tuků, který u kojenců a batolat tvoří 30-45 % denního příjmu energie[31] (naopak nízkotučné potraviny jsou zcela nežádoucí).[25]

--- více ve článku příkrmy ---

Batole[editovat | editovat zdroj]

Dítě v tomto věku postupně přechází ze stravy smíšené na stravu rodinnou. Strava by měla být lehce stravitelná a snadná na rozkousání, i nadále je důležitá pestrost stravy a učení se (opakované podávání méně preferovaných jídel), stejně jako prevence dušení realizovaná skrz vhodnou formu a konzistenci jídla.[25] S prořezáním prvních zubů je také důležitá prevence zubního kazu, jehož riziko roste nejen s nedostatečnou ústní hygienou, ale také s vysokou frekvencí nočního kojení u starších batolat.[32] Prevalence časného zubního kazu je přitom v ČR vysoká, zdravý chrup měla pouze polovina dětí mezi 3-6 lety ve studii z roku 2010/2011.[32]

Předškolák[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli dítě přechází na rodinnou stravu (jí to co rodiče), je i nadále nutné dodržovat zásady správné zdravé výživy a nepodávat potraviny pro děti nevhodné nebo přímo nebezpečné jako smažená jídla, uzeniny, fast food atd.[25] Je zásadní aby nejen dítě ale rodina jako celek adoptovala zásady správné výživy a byla ochotná své stravovací návyky změnit.[33]

Školák[editovat | editovat zdroj]

Školní stravování může tvořit významnou část denního jídelníčku dítěte a reguluje ho Vyhláška č. 107/2005 Sb., která stanovuje i "Výživové normy pro školní stravování" tak, aby splňovalo nároky na pestrou a zdravou stravu.[34] Problematický byl v minulosti ale doplňkový prodej realizovaný často přímo ve školách (např. automaty na kávu nebo jiné nápoje s vysokým obsahem cukru a kofeinu, pochutiny s vysokým obsahem soli nebo i bufety nabízející fast food atd.).[35][36] Proto je takový prodej ve školních zařízeních od roku XX regulován tzv. "pamlskovou vyhláškou",

https://eds.p.ebscohost.com/eds/detail/detail?vid=0&sid=4a4011ec-56df-4f39-a2d7-624616f82e51%40redis&bdata=Jmxhbmc9ZW4tZ2Imc2l0ZT1lZHMtbGl2ZSZzY29wZT1zaXRl#AN=111670172&db=s3h

Dospívající[editovat | editovat zdroj]

U starších dětí je nutné dbát i na rozdílné nároky v příjmu některých makronutrientů jako např. větší riziko anémie z nedostatku železa u dívek v důsledku nástupu menstruace. Zároveň se v tomto období mohou rozvinout poruchy příjmu potravy (týká se obou pohlaví) a naopak adolescentní obezita až v 50 % případů přetrvá do dospělosti.[36] Je proto důležité u dětí podporovat správnou životosprávu, hlavně racionální přístup ke stravě a fyzické aktivitě.[36]

https://www.wikiskripta.eu/w/Rozd%C4%9Blen%C3%AD_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_v%C4%9Bku

Komerční dětská výživa[editovat | editovat zdroj]

Na trhu je v současnosti množství různých produktů předpřipraveného jídla pro děti. Mezi ně patří jak přesnídávky určené jako první příkrmy, tak i umělá mléka (kojenecké formule). Obecně je doporučováno krmit děti doma připraveným čerstvým jídlem, čímž se zajistí jednak větší výživová hodnota vlivem kratšího skladování a šetrnějšího zpracování, ale také se tímto způsobem dá vyhnout např. konzervantům, barvivům, aromatům a hlavně přidanému cukru a soli.

Jelikož v batolecím věku dítě postupně přechází na tzv. rodinnou stravu, tedy jí stejné potraviny jako zbytek rodiny, nevyžaduje již výrobky s velmi specifickým složením odlišným od běžné zdravé stravy dospělého. Výrobci nicméně cílí specifickými produkty i na starší kojence a batolata, na trhu jde o potraviny jako různé nápoje (čaje, ovocné šťávy), krekry nebo křupky. Kromě toho na trhu existují produkty označené jako "pro děti", které cílí i na starší děti (ať už vizuálem produktu, na dětí cílenou reklamou, zavádějícím prezentováním obsahových látek nebo přidanými hračkami atd.). Takové produkty ale již ???nespadají pod legislativní regulace pro kojeneckou a dětskou výživu??? a mohou být pro děti nutričně i velmi nevhodné. Jedná se např. o mléčné nebo masné výrobky, cukrovinky a slazená pití.[25]

Produkty komerční dětské výživy

Umělá mléka (počáteční a pokračovací)

Přesnídávky (pyré ovoce/zelenina/ masozeleninové příkrmy / kapsičky vs sklo)

Kaše (rýžové ovesné, fortifikace)

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

Produkty dětské výživy jsou ošetřeny jak na úrovni evropského tak i českého práva.[37] V ČR je upravuje Vyhláška č. 54/2004 Sb., která vymezuje mikrobiologickou nezávadnost, maximální kontaminaci pesticidy a povolené přídatné látky.[38] Přísnějším normám než jiné potraviny je podrobena kojenecká výživa - jak umělá mléka tak příkrmy.[39] Kontrolu potravin pro kojence a malé děti provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce.[37] Z výsledků kontrol z roku 2013 vyplynulo, že pravidelné kontroly ani podněty zjistily pouze minimum pochybení.[39]

Historie dětské výživy[editovat | editovat zdroj]

Náhradní kojenecká výživa (překlad jen jako Kojenecká výživa)[editovat | editovat zdroj]

Náhradní kojenecká výživa, také jako umělá mléčná kojenecká výživa nebo zkráceně kojenecká výživa, kojenecká formule či umělé mléko je průmyslově vyráběná náhražka mateřského mléka, která zajišťuje adekvátní pokrytí nutričních potřeb dítěte do věku 12 měsíců. Užívána je v případě, že dítě nemůže být kojeno nebo jinak krmeno mateřským mlékem (např. odstříkaným). Bezpečnost těchto výrobků je vědecky ověřena a kvalita přísně kontrolována.

Kojenecká výživa nebo tzv. formule se dělí na

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/01/06.pdf

počáteční a pokračovací

https://www.solen.cz/pdfs/lek/2009/02/08.pdf

Historie


Kojení a laktace

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22044894/ - proti kolostru v indii

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3061316/ - vliv kojení na prevenci alergií, blití a průjmů...

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2243179/ . kojení proti průjmům a smrti

https://eds.p.ebscohost.com/eds/detail/detail?vid=0&sid=efb95e52-637a-44ff-bf2d-3ca29ef86708%40redis&bdata=Jmxhbmc9ZW4tZ2Imc2l0ZT1lZHMtbGl2ZSZzY29wZT1zaXRl#AN=100415398&db=a9h - nutriční progrmaování /

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Příkrmy u zvířat:

Strava kojenců:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Ganong, Wiliam F.: Přehled lékařské fysiologie, Nakladatelství a vydavatelství H&H, Jinočany 1999.s.402.
  2. ↑ MAUGHAN & BURKE. Výživa ve sportu: Příručka pro sportovní medicínu. [s.l.]: Galén, 2006. 
  3. ↑ Potraviny obsahující železo
  4. ↑ Iron in Model and Natural Compounds. Metal Ions in Biological Systems (Sigel H. Ed.) Vol. 7. Marcel Dekker, New York 1978, str. 417
  5. ↑ Perutz M. F.: Stereochemistry of Cooperative Effects in Hemoglobin. Nature 228, 726 (1970)
  6. ↑ a b c d e f PISKIN, Elif; CIANCIOSI, Danila; GULEC, Sukru. Iron Absorption: Factors, Limitations, and Improvement Methods. ACS Omega. 2022-06-21, roč. 7, čís. 24, s. 20441–20456. Dostupné online [cit. 2024-03-03]. ISSN 2470-1343. DOI 10.1021/acsomega.2c01833. PMID 35755397. (anglicky) 
  7. ↑ a b DOMELLÖF, Magnus; BRAEGGER, Christian; CAMPOY, Cristina. Iron Requirements of Infants and Toddlers. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2014-01, roč. 58, čís. 1, s. 119. Dostupné online [cit. 2024-03-03]. ISSN 0277-2116. DOI 10.1097/MPG.0000000000000206. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d ATKINS, Linda A.; SPENCE, Alison C.; SZYMLEK-GAY, Ewa A. Iron Nutrition of Pre-Schoolers in High-Income Countries: A Review. Nutrients. 2023-01, roč. 15, čís. 11, s. 2616. Dostupné online [cit. 2024-04-27]. ISSN 2072-6643. DOI 10.3390/nu15112616. (anglicky) 
  9. ↑ a b MILMAN, Nils Thorm. Dietary Iron Intakes in Men in Europe Are Distinctly Above the Recommendations: A Review of 39 National Studies From 20 Countries in the Period 1995 - 2016. Gastroenterology Research. 2020, roč. 13, čís. 6, s. 233–245. Dostupné online [cit. 2024-03-03]. ISSN 1918-2805. DOI 10.14740/gr1344. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d e EMS, Thomas; ST LUCIA, Kayla; HUECKER, Martin R. Biochemistry, Iron Absorption. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing Dostupné online. PMID: 28846259. 
  11. ↑ a b Office of Dietary Supplements - Iron. ods.od.nih.gov [online]. [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ LOPEZ, Anthony; WILLIAMS, Harriet L. Essential Elements in Dry and Canned Kidney Beans ( Phaseolus vulgaris L.). Journal of Food Protection. 1988-01, roč. 51, čís. 1, s. 39–42. PMID: 30978868. Dostupné online [cit. 2024-03-06]. ISSN 1944-9097. DOI 10.4315/0362-028X-51.1.39. PMID 30978868. 
  13. ↑ MICHAEL, Zanovec; CAROL E., O' Neil; THERESA A., Nicklas. Comparison of Nutrient Density and Nutrient-to-Cost Between Cooked and Canned Beans. Food and Nutrition Sciences. 2011-04-26, roč. 2011. Dostupné online [cit. 2024-03-06]. ISSN 2157-9458. DOI 10.4236/fns.2011.22009. (anglicky) 
  14. ↑ Effects of cooking and canning on the mineral content of selected seafoods. Journal of Food Composition and Analysis [online]. 1989 [cit. 2024-03-06]. Roč. 2, čís. 3. Dostupné online. DOI https://doi.org/10.1016/0889-1575(89)90024-0. 
  15. ↑ LISIEWSKA, Zofia; KMIECIK, Waldemar; GȨBCZYŃSKI, Piotr. Effect of maturity stages on the content of ash components in raw, frozen and canned broad beans. Food Chemistry. 1999-11-01, roč. 67, čís. 2, s. 155–162. Dostupné online [cit. 2024-03-06]. ISSN 0308-8146. DOI 10.1016/S0308-8146(99)00112-0. 
  16. ↑ LOMBARDI‐BOCCIA, G.; MARTINEZ‐DOMINGUEZ, B.; AGUZZI, A. Total Heme and Non‐heme Iron in Raw and Cooked Meats. Journal of Food Science. 2002-06, roč. 67, čís. 5, s. 1738–1741. Dostupné online [cit. 2024-03-03]. ISSN 0022-1147. DOI 10.1111/j.1365-2621.2002.tb08715.x. (anglicky) 
  17. ↑ SCHRICKER, B. R.; MILLER, D. D. Effects of Cooking and Chemical Treatment on Heme and Nonheme Iron in Meat. Journal of Food Science. 1983-07, roč. 48, čís. 4, s. 1340–1343. Dostupné online [cit. 2024-03-06]. ISSN 0022-1147. DOI 10.1111/j.1365-2621.1983.tb09225.x. (anglicky) 
  18. ↑ BAKER, Robert D.; GREER, Frank R.; COMMITTEE ON NUTRITION AMERICAN ACADEMY OF PEDIATRICS. Diagnosis and prevention of iron deficiency and iron-deficiency anemia in infants and young children (0-3 years of age). Pediatrics. 2010-11, roč. 126, čís. 5, s. 1040–1050. PMID: 20923825. Dostupné online [cit. 2024-03-03]. ISSN 1098-4275. DOI 10.1542/peds.2010-2576. PMID 20923825. 
  19. ↑ Assessing the iron status of populations: including literature reviews. www.who.int [online]. [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b HERCBERG, Serge; PREZIOSI, Paul; GALAN, Pilar. Iron deficiency in Europe. Public Health Nutrition. 2001-04, roč. 4, čís. 2b, s. 537–545. Dostupné online [cit. 2024-03-03]. ISSN 1475-2727. DOI 10.1079/PHN2001139. (anglicky) 
  21. ↑ HALTERMAN, J. S.; KACZOROWSKI, J. M.; ALIGNE, C. A. Iron deficiency and cognitive achievement among school-aged children and adolescents in the United States. Pediatrics. 2001-06, roč. 107, čís. 6, s. 1381–1386. PMID: 11389261. [chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/http://www.med.mcgill.ca/epidemiology/Hanley/c678/iron_deficiency_IQ.pdf Dostupné online] [cit. 2024-04-27]. ISSN 1098-4275. DOI 10.1542/peds.107.6.1381. PMID 11389261. 
  22. ↑ MILMAN, Nils Thorm. Dietary Iron Intakes in Men in Europe Are Distinctly Above the Recommendations: A Review of 39 National Studies From 20 Countries in the Period 1995 - 2016. Gastroenterology Research. 2020, roč. 13, čís. 6, s. 233–245. Dostupné online [cit. 2024-03-03]. ISSN 1918-2805. DOI 10.14740/gr1344. (anglicky) 
  23. ↑ Proveg Česko. (2021). Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy. https://proveg.com/cz/wp-content/uploads/sites/10/2022/04/Veganska-strava_pro-deti-1.pdf
  24. ↑ GIDDING, Samuel S.; DENNISON, Barbara A.; BIRCH, Leann L. Dietary Recommendations for Children and Adolescents: A Guide for Practitioners: Consensus Statement From the American Heart Association. Circulation. 2005-09-27, roč. 112, čís. 13, s. 2061–2075. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. ISSN 0009-7322. DOI 10.1161/CIRCULATIONAHA.105.169251. (anglicky) 
  25. ↑ a b c d e BERKOVÁ, Kamila. Obecné zásady výživy dětí a dorostu. Pediatrie pro praxi. 2005-12-13, roč. 3, čís. 6, s. 301–302. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. (anglicky) 
  26. ↑ Doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat: kapitola 4 - Kojenecké formule (náhradní kojenecká výživa). str. 37-40. Dostupné online: https://www.1000dni.cz/wp-content/uploads/2014/07/4.pdf
  27. ↑ JEŽEK, Pavel. Komplementární výživa - zavádění příkrmů. Pediatrie pro praxi. 2021-04-29, roč. 22, čís. 2, s. 147–150. Dostupné online [cit. 2024-01-04]. DOI 10.36290/ped.2021.029. (anglicky) 
  28. ↑ FRÜHAUF, Pavel. Nemléčné příkrmy kojenců(komplementární výživa). Pediatrie pro praxi. 2018-09-01, roč. 19, čís. 4, s. 206–207. Dostupné online [cit. 2024-01-04]. DOI 10.36290/ped.2018.041. (anglicky) 
  29. ↑ HRSTKOVÁ, Hana, Simona Bělohlávková, Jiří Bronský, Iva Burianová, Pavel Frühauf, Martin Fuchs, Radana Kotalová, Jan Malý, Anna Mydlilová, Jiří Nevoral, Oldřich Pozler, Josef Sýkora. Doporučení pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat. Česko-slovenská pediatrie [online]. 2014 [cit. 2024-02-10]. Roč. 69, čís. 4. Dostupné online. 
  30. ↑ WHO Guideline for complementary feeding of infants and young children 6-23 months of age. www.who.int [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ MIKŠOVÁ, Zdeňka. Kapitoly z ošetřovatelské péče. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 246 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-1442-4. Google-Books-ID: JPScApVZySYC. 
  32. ↑ a b SALAH, Nabil. Kaz raného dětství: role dětských lékařů v jeho prevenci: Czecho-Slovak Pediatrics / Česko-Slovenská Pediatrie. Czecho-Slovak Pediatrics / Česko-Slovenská Pediatrie. 2016-07, roč. 71, čís. 4, s. 236–240. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. 
  33. ↑ HLAVATÝ, P.; HLAVATÁ, K. Správný výběr potravin v prevenci a léčbě obezity. DĚTSKÁ VÝŽIVA A OBEZITA V TEORII A PRAXI 2014: 9. ročník konference odborníků zabývajících se výživou a obezitou dětí a dorostu. Dostupné online. 
  34. ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 107/2005 Sb. Vyhláška o školním stravování. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  35. ↑ PILNÁČKOVÁ, Jana, Matouš Pilnáček, Jarmila Rážová, Hana Střítecká. Monitoring nabídky stravování ve vybraných základních školách a zařízeních školního stravování v roce 2011.. DĚTSKÁ VÝŽIVA A OBEZITA V TEORII A PRAXI 2014: 9. ročník konference odborníků zabývajících se výživou a obezitou dětí a dorostu. Dostupné online. 
  36. ↑ a b c TLÁSKAL, P. Vliv výživy na rozvoj obezity v různých obdobích vývoje dítěte: Czecho-Slovak Pediatrics / Česko-Slovenská Pediatrie. Czecho-Slovak Pediatrics / Česko-Slovenská Pediatrie. 2019-02, roč. 74, čís. 2, s. 88–92. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. 
  37. ↑ a b KRŠKOVÁ, Sylvie. Potraviny pro kojence a malé děti – aktuální informace z hlediska legislativy a výsledky kontrol SZPI. DĚTSKÁ VÝŽIVA A OBEZITA V TEORII A PRAXI 2014: 9. ročník konference odborníků zabývajících se výživou a obezitou dětí a dorostu. Dostupné online. 
  38. ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 54/2004 Sb. Vyhláška o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b Počáteční a pokračující kojenecká výživa – složení a informace | EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedistka:MAKY.OREL/Pískoviště&oldid=23907680“