Wikipedistka:Jitka Vozandychová/Pískoviště

Katedrála svatého Ducha

Katedrála svatého Ducha Hradec Králové

Katedrála Svatého Ducha je hlavním kostelem Královéhradecké diecéze a tedy také sídelním kostelem současného biskupa Královéhradecké diecéze Jana Vokála. Jedná se o pozdně gotickou cihlovou baziliku, jejíž dvě věže tyčící se v jihozápadním rohu Velkého náměstí tvoří charakteristické panorama Hradce Králové již po více než sedm století.

Historie

Historie Katedrály Svatého Ducha je obestřena tajemstvím. Zakládající listina výstavby kostela se nedochovala, proto je dán prostor celé řadě teorií, kdy byla výstavba kostela zahájena. Historie katedrály je obvykle dle tradice popisována až od roku 1307, kdy měla výstavbu kostela zahájit česká královna Eliška Rejčka, manželka Václava II. a posléze Rudolfa Habsburského, po jehož smrti v roce 1307 obdržela svá věnná města včetně Hradce Králové, který si mezi lety 1308 a 1318 zvolila jako své sídelní město. V poslední době se však mění zažitá tradice a více pozornosti je věnováno historii katedrály již od 10. století, kdy se na místě výstavby současné Katedrály svatého Ducha udály první historické skutečnosti, které pozdější stavbu katedrály výrazným způsobem ovlivnily.

10. až 13. století

V 10. století se v areálu dnešního historického jádra města nacházelo slovanské hradiště, které bylo v následujícím století přebudováno na královský hrad. Pod tímto hradem bujel čilý středověký život a úspěšně se rozvíjela trhová osada, která se ještě před rokem 1225 změnila na plnohodnotné středověké město. Prvním farním kostelem tohoto města se stal kostel svatého Klimenta, který stál na místě dnešní barokní kaple svatého Klimenta, která se nachází v bezprostředním sousedství katedrály. První nepřímé zmínky o Katedrále Svatého Ducha pochází již z roku 1238, kdy se těsně u hradeb města usadil Řád německých rytířů. Ten se mezi lety 1238 a 1250 rozhodl vybudovat ve městě svůj vlastní farní kostel, který vyrostl na místě dnešní Katedrály Svatého Ducha. Jeho podoba nám však dnes není známa. Nedochovaly se jeho stavební plány ani popis. Roku 1339 postihl město rozsáhlý požár, který zničil město do základů, a to včetně někdejšího farního kostela německých rytířů. Výstavba nového kostela se tak stala nezbytností.

Počátek 14. století

Projekt výstavby nového farního kostela počítal s vystavěním bazilikálního trojlodí se dvěma věžemi v rozích presbytáře, které by disponovaly vnějším opěrným systémem. Výstavba kostela však byla neplánovaně rozdělena do několika fází, které ohraničovaly opětovné požáry města, které poškodily i vznikající kostel.

První fáze

První fáze výstavby probíhala mezi lety 1339 a 1342 a byl během ní vybudován presbytář, který byl v závěru první fáze zaklenut, aby již mohl sloužit církevním účelům. V této fázi byly postaveny také obě věže presbytáře, piscinium a sanktuárium.

Druhá fáze

Druhá fáze výstavby byla spjata s působením královny Elišky Pomořanské. Eliška Pomořanská se tak stala v pořadí druhou královnou, která významně ovlivnila historii kostela, ale také historii celého města. Její vliv byl dán zejména skutečností, že se stala druhou manželkou krále Karla IV. V této souvislosti jí byla roku 1363 připsána věnná města,mezi nimi i Hradec Králové. Je však nezbytné podotknout, že ačkoliv se Eliška Pomořanská pozitivně podílela na rozvoji města a jeho architektury, jsou jí připisovány také značné dluhy, které městu během její vlády narůstaly. Přímo ve vztahu s Katedrálou Svatého Ducha je Elišce připisováno zahájení dostavby kostela v druhé polovině 14. století, která byla dokončena v 60. letech téhož století.

Cílem této fáze bylo dokončit stavbu trojlodí a připojit k presbytáři děkanskou sakristii. Ani tato podoba kostela se nám však nezachovala, protože roku 1407 byl kostel poškozen dalším městským požárem. Kostel tedy vyžadoval rozsáhle opravy. Vlivem husitských válek však došlo k protažení oprav na dlouhá desetiletí. Opravy tak byly dokončeny až v roce 1463 a zajistily kostelu nový pseudobazilikální vzhled bez zachování vnějšího opěrného systému. Západní strana trojlodí byla obohacena o novou kruchtu, která sloužila hudebníkům a literátskému bratrstvu, které zajišťovalo během bohoslužby zpěv.

Období husitských válek

Dějiny města Hradce Králové i samotné katedrály byly výrazným způsobem ovlivněny Husitskými válkami. Zde lze hovořit o štěstí, od roku 1420 patřil Hradec Králové k významným husitským centrům a tehdejší kněz Ambrož od Svatého Ducha byl významnou vůdčí osobností tohoto hnutí. Díku tomu nebyla Katedrála Svatého ducha poničena a rabována. O významu města a kostela hovoří také skutečnost, že zde roku 1424 proběhl pohřeb Jana Žižky, významného husitského vojevůdce. Dle pověsti byly ostatky Jana Žižky uloženy do jedné ze čtyř krypt, které se nacházejí pod katedrálou. Je tedy nesporné, že hradečtí stáli na počátku kultu Jana Žižky, který byl později rozvíjen zejména v Čáslavi, kam mělo být jeho tělo později převezeno.

Třetí fáze

Roku 1484 město opět zasáhl rozsáhlý požár, který poničil celé město i kostel a který zapříčinil další opravy a rekonstrukce kostela. Požár zasáhl zejména obě věže, které shořely a jejich zvony se roztavily. Opravami tak musely být zajištěny zejména nové věže a instalace nových kostelních zvonů, které se dochovaly až dodnes. Tyto zvony jsou dokladem vysoké úrovně, jaké dosahovalo v tehdejší době hradecké zvonařství, a to zejména zvonařská dílna Ondřeje Žáčka. Požár zcela zničil také sanktuárium. V tomto případě však můžeme hovořit o štěstí, protože hradečtí měšťané si pořídili nový pozdně gotický typ sanktuáře označovaný jako pastoforium. Toto pastoforium údajně vzniklo roku 1497 v dílně slavného pražského kameníka a stavitele Matěje Rejska. Nalézt ho můžeme v levé severní straně presbytáře. Jedná se o zdařilý kousek zhotovený z pískovce, který se patří ke klenotům Katedrály Svatého Ducha. Od konce 15. století lze tedy hovořit o současné podobě katedrály Svatého Ducha, alespoň po exteriérové stránce.

Současný stav

Kostel byl několikrát opravován, roku 1639 vyrabován a vypálen švédskými vojáky. Roku 1664 založením biskupství se kostel stal katedrálou a byl pak barokně upraven, další úpravy následovaly koncem 18. století. V letech 1864-1876 byl kostel radikálně regotizován F. Schmoranzem st. a věže roku 1901 L. Láblerem. V letech 1980-1990 dostal kostel měděnou krytinu.

Interiér

Interiér kostela procházel různými změnami, které byly ovlivněny zejména královnami, jejichž byl Hradec Králové věnným městem. Asi nejvýznamněji se do interiéru Katedrály Svatého Ducha promítl vliv druhé manželky Václava IV. Žofie Bavorské, která získala věnné město kolem roku 1400 po smrti Elišky Pomořanské. Ta věnovala svým městům náležitou péči a snažila se o jejich architektonický rozvoj. Toho dosahovala zejména prostřednictvím své stavební hutě, kterou vedli tehdejší Pražští mistři. Katedrála Svatého Ducha tak byla obohacena o celou řadu prvků, které se podobají pražským vzorům.

Trojlodí

Kostel je opatřen bílou výmalbou s barevně podtrženými žebry jednoduché křížové klenby. Žebra hranolovitého profilu s výžlabkem jsou svedena do svazků, které v prostoru hlavní lodi končí převážně na konzolách s maskaronem nebo floristickým motivem. Ve vrcholcích klenby jsou žebra spojena jednoduchým kruhovým svorníkem, ve kterém je tematická malba. Nad mezilodní lomenou arkádou jsou malovaná vyobrazení svatých patronů. Podkruchtí je výzančné síťovou klenbou na středním poli, zdobenou krajkovým kružbovým na spodní části žeber. Žebra se sbíhají do kruhového svorníku se znakem G (Gradec).

Presbyterium

Presbyterium, označované také jako kněžiště, je místem, kde se odehrává mysterium církevních obřadů. Tento prostor je výrazným způsobem oddělen od zbytku kostela. Tohoto oddělení je dosahováno zejména vyvýšením nad okolní prostory. Typickým znakem presbyteria v Katedrále Svatého Ducha je jeho protažení do délky, které je oproti jiným kostelům zřetelné. Žebrové svazky presbyteria jsou převážně dotaženy až k zemi. Kromě malovaných svorníků zdobí strop presbyteria malované erby diecézních biskupů, arcibiskupů a Svatého otce Jana Pavla II., které jsou umístěné v klenebních pláštích.

Královská předsíň

Královská předsíň se nalézá mezi jižní věží a děkanskou sakristií. Přívlastek „královská“ byl této předsíni přidělen zejména díky její vysoké estetické hodnotě a díky jejímu netypickému zaklenutí, ze kterého je možné usuzovat, že její výstavby se účastnil Michal Parléř, bratr slavnějšího Petra Parléře. Předsíň má unikátní použití žeber doplněných kružbami. Střet žeber ve vrcholu klenby je hladký bez svorníku, ukončení žeber ve stěně je opatřeno konzolami s florálními a zvířecími prvky.

• 
  Královská předsíň
• 
  Eliška Pomořanská a Eliška Rejčka
• 
  Busty královen

Zařízení

Zařízení je většinou z 19. století, reliéfy na pískovcové kazatelně jsou raným dílem J. V. Myslbeka. Na oltáři v severní lodi je obraz sv. Antonína Poustevníka od Petra Brandla, na oltáři v jižní lodi je pozdně gotický mariánský triptych z roku 1494. Cínová křtitelnice z roku 1406 je nejstarší v ČR.

Exteriér

Při pohledu na tuto dominantu Hradce Králové pozorovatele zaujme zejména kontrast červeného cihlového zdiva a bílého pískovce použitého na vyhotovení portálů, oken a říms chrámu. Tento vzhled je do značné míry dán náhodou. V období, kdy byla katedrála stavěna, bylo ve východočeských městech běžnou praxí využívat jako hlavní stavební materiál pískovec. Stavitelé Katedrály Svatého Ducha se však museli vypořádat s jeho nedostatkem v blízkém okolí, a proto zvolili jako hlavní stavební materiál pro tehdejší dobu ne tak běžné cihly. Trojlodní bazilikální kostel má převýšenou hlavní loď a dlouhý východní chór, který kterým katedrála směřuje do náměstí. Na středu chóru je před kostelem umístěn kříž a po stranách jsou symetricky umístěné dvě věže. K severní straně katedrály přiléhá barokní kapitulní sakristie, z jižní strany děkanská sakristie a Královská předsíň. Na vnějších stěnách kostela se nalézá několik renesančních náhrobků. Do exteriéru se propisují mohutné nosné pilíře členěné na tři části.

• 
  Náhrobek měšťanky

Zajímavosti

Kromě unikátní architektury a vzhledu přispívá k jedinečnosti Katedrály Svatého Ducha také skutečnost, že se dochovala jako jediný středověký gotický kostel v celém městě i předměstí. Ostatní kostely se staly obětí výstavby vojenské pevnosti v 18. století, která si vyžádala rozsáhlé stavební úpravy a která významným způsobem ovlivnila vzhled tehdejšího Hradce Králové.

26. dubna roku 1997 navštívil věřící Královéhradecké diecéze tehdejší papež Jan Pavel II. Na památku návštěvy Svatého otce byla na východní stěnu kostela připevněna pamětní deska.

Dne 3. dubna 2015 byly uloženy ostatky sv. Jana Pavla II. do niky kaple severní lodi.

Ve věžích katedrály jsou zavěšeny 4 historické zvony, v severní věži: Dominik (zvaný též Leopold) z r.1485 a Orel (zvaný též Michal) z r.1480, v jižní věži Žebrák (zvaný Václav) z r.1509 (přelit r.1538) a Nový zvon (zvaný Klement) z r.1510.

Rozměry: délka 56m, šířka 25m, výška 48m

• 
  Pamětní deska připomínající návštěvu papeže
• 
  Relikvie sv. Jana Pavla II.
• 
  Okenní vitráž se svatým Václavem, svatým Petrem, svatým Pavlem a svatou Ludmilou

Odkazy

http://www.dekanstvihk.cz/historie/historie_katedrala/historie_katedrala.htm

http://www.hradeckralove.org/urad/katedralni-kostel-sv-ducha

http://www.hradeckralove.org/urad/velke-namesti-hradec-kralove-archeologie

Dr. HUBKOVÁ, H.: Středověká architektura katedrály Sv. Ducha v Hradci Králové, diplomová práce, FF PU Olomouc

KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 1997, 938 s. ISBN 80-85983-12-5., str.451,452