Přeskočit na obsah

Wikipedista:Zolwikcz/Pískoviště3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[1][2][3] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Liechtensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny nebo manželé liechtensteinských princezen. Červeně jsou vyznačena knížata. Přestože jsou předkové Liechtensteinů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Jindřicha I. z Liechtensteinu († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Seznam po roce 1887 nemusí být úplný.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
Před vybudováním nové hrobky
1. Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory
1575 Vídeň Jan Šembera z Boskovic[pozn. 1]
kolem 1543 – 30. 4. 1597		 1592:
Karel I. z Liechtensteinu (č. 2)		 Pohřbena v kostele Narození Panny Marie v Opavě, v roce 1641 její tělo převezeno do Vranova.[4] 1. kněžna z Liechtensteinu (1608–1625), vévodkyně opavská (1613–1625) a krnovská (1622–1625).

Porodila 7 dětí,[4] mezi nimi:

  • 1. Anna Marie Františka, provd. z Dietrichsteinu (1597–1640; pohřbena v Dietrichsteinské hrobce v Mikulově)
  • 2. Františka Barbora, provd. Tilly (1604–1655)
  • 3. Jindřich († mladý po roce 1612)
  • 4. Karel Eusebius (1611–1684)
6. 6. 1625 Plumlov Anna Krajířová z Krajku
2. Karel I. z Liechtensteinu
30. 7. 1569 Hartman II. z Liechtensteinu
6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice		 1592:
Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1)		 Pohřben v cínové rakvi s nápisem.[4] 1. kníže z Liechtensteinu (20. 12. 1608), vladař domu liechtensteinského,[pozn. 2] vévoda opavský (28. 12. 1613) a krnovský (5. 3. 1622), tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, místodržící Českého království. Konvertoval ke katolictví (1599). Zakladatel Karlovy linie.
12. 2. 1627 Praha Anna Marie z Ortenburgu
1547 – 16. 12. 1601
3. Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory Jan Šembera z Boskovic
kolem 1543 – 30. 4. 1597		 1597:
Maxmilián z Liechtensteinu (č. 4)		 Zdědila Nový hrad, Pozořice a Bučovice.[5] Spoluzakladatelka kostela. Bezdětná.
24. 1. 1637 Bučovice Anna Krajířová z Krajku
4. Maxmilián z Liechtensteinu
1578 Hartman II. z Liechtensteinu
6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice		 1597:
Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 3)		 Pohřben v paulánském rouchu.[6] Kníže z Liechtensteinu (1623). Polní maršál. Nechal přestavět kostel a při něm založil klášter paulánů.
23. 4. 1643 Györ Anna Marie z Ortenburgu
1547 – 16. 12. 1601
5. František Dominik z Liechtensteinu (Karlova linie) 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pochován v malé cínové rakvi se svým dvojčetem Karlem Josefem.[7]
6. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
6. Karel Josef z Liechtensteinu (Karlova linie) 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pochován v malé cínové rakvi se svým dvojčetem Františkem Dominikem.[7]
8. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
7. Marie Anna z Liechtensteinu (Karlova linie) 23. 5. 1648 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Zemřela na neštovice.[7]
14. 3. 1654 Vídeň Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
8. František Eusebius Václav z Liechtensteinu (Karlova linie) 30. 5. 1654 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pohřben v cínové rakvi.[7]
25. 6. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
9. Cecílie z Liechtensteinu (Karlova linie) 6. 8. 1655 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
24. 11. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
10. Johana Beatrix z Dietrichsteinu asi 1625 Maxmilián z Dietrichsteinu
27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov		 4. 8. 1644:
Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)		 2. kněžna z Liechtensteinu (1644–1676).

Narodilo se jí devět dětí:

  • 1. Eleonora Marie, provd. z Eggenbergu (1647–1704)
  • 2. Marie Anna (1648–1654; č. 7)
  • 3. Marie Tereza, provd. Leslieová, poté z Wagensörg-Sonnegu (1649–1716)
  • 4. Johana Beatrix, provd. z Liechtensteinu (1650–1672)
  • 5. František Dominik (*/† 1652; č. 5)
  • 6. Karel Josef (*/† 1652; č. 6)
  • 7. František Eusebius (1654–1655; č. 8)
  • 8. Cecílie (*/† 1655)
  • 9. Jan Adam I. Ondřej (1662–1712; č. 12)
26. 3. 1676 Anna Maria z Liechtensteinu
7. 12. 1597 – 26. 4. 1640
11. Karel Eusebius z Liechtensteinu
(Karlova linie)		 12. 9. 1611 Karel I. z Liechtensteinu (č. 2) 4. 8. 1644:
Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)		 Ostatky převezeny na Vranov v roce 1699.[8] 2. kníže z Liechtensteinu (1627–1684), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, pán na Valticích, v Paumgartenu, Lednici, Plumlově, Prostějově, Úsově, Černé Hoře ad.
5. 4. 1684 Kostelec nad Černými lesy Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1)
12. František Antonín z Liechtensteinu (Karlova linie) 1. 9. 1689 Jan Adam I. z Liechtensteinu (č. 13)
Onemocněl v Bučovicích, zemřel v hostinci cestou do Vídně.[9]
19. 3. 1711 Volkersdorf Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu (č. 18)
13. Jan Adam I. z Liechtensteinu
(Karlova linie)		 30. 11. 1656 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) 16. 2. 1681 Vídeň:
Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu (č. 18)		 3. kníže z Liechtensteinu (1684–1712), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, skutečný tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna. Koupil Šternberk, Karlsberg a Hodonín, dále Čechy (1707) a Červený Hrádek. Koupil také říšské panství Schellenberg (1699) a Vaduz (1712).[10] Založil obrazárnu ve Vídni. Nechal postavil Liechteinsteinský palác ve Vídni-Rossau. Poslední mužský člen karlovské větve.
16. 6. 1712 Vídeň Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
14. Antonín Florián z Liechtensteinu (Gundakarova linie) 28. 5.1656 zámek Wilfersdorf Hartman III. z Liechtensteinu
9. 2. 1613 Vídeň – 11. 2. 1686 Wilfersdorf		 15. 10. 1679 Graupen:
Eleonora Barbora z Thun-Hohensteinu
4. 5. 1661 – 10. 2. 1723 Vídeň		 5. kníže z Liechtensteinu (1718–1721), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna, španělský grand I. třídy, skutečný tajný rada, nejvyšší císařský hofmistr (1711–1721). V roce 1711 zdědil Moravský Krumlov po strýci Maxmiliánovi a v roce 1712 většinu statků po knížeti Janu Adamovi z Karlovy linie. V roce 1681 koupil panství Rumburk, ale se synovcem Josefem Václavem (č. 21) ho směnil v roce 1718 za panství Schellenberg a Vaduz.[11] V roce 1719 bylo panství Vaduz a Schellenberg povýšeno na říšské knížectví Lichtenštejnsko a stalo se 343 státem Svaté říše římské. Císař Karel VI. přenesl název titulárního knížectví, které vzniklo v roce 1633 pro lichtenštejnskou sekundogenituru a tvořilo ho Moravský Krumlov a Uherský Ostroh, na svrchované říšské území.[12]

Manželka byla pohřbena v paulánském kostele ve Wiedenu (od roku 1850 součást Vídně).

Narodily se mu následující děti:

11. 10. 1721 Vídeň Zdeňka Alžběta ze Salm-Reifferscheidtu
6. 9. 1623 – 23. 9. 1688 Vídeň
15. Jan Antonín z Liechtensteinu (Gundakarova linie) 1699 Filip Erasmus z Liechtensteinu
1664 – 1704 Castelnuovo (padl)
Původně pohřben v Miláně, zde uloženo 30. 6. 1725 pouze jeho srdce.[13] Tělesné ostatky byly převezeny z Vévodské kaple hradu Sforzů v Miláně do Vranova a v hrobce uloženy 6. 10. 1897.[14] Rytíř Maltézského řádu.[13]
24. 3. 1724 Milán Kristýna Terezie z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu
1665–1730
16. Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu
21. 9. 1693 Vídeň František Albrecht z Oettingen-Spielbergu
10. 11. 1663 Oettingen – 3. 2. 1737 Oettingen		 3. 8. 1716 Vídeň:
Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu (č. 17)		 Pochována v dřevěné rakvi. Její srdce bylo uloženo zvlášť ve stříbrné nádobě s nápisem.[15] 5. kněžna z Liechtensteinu (1721–1729). Zemřela ve věku 35 let na neštovice.[15] Narodily se jí následující děti:
15. 4. 1729 Hlohov Johana Markéta ze Schwendi 27. 6. 1672 – 25. 4. 1727 Oettingen
17. Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu
(Gundakarova linie)		 25.[zdroj?] nebo 27. 5.[16] 1690 Vídeň Antonín Florián z Liechtensteinu (č. 14) I. 1. 12. 1712 Gabriela z Liechtensteinu (Karlova linie)
12. 7. 1692 Vídeň – 7. 11. 1713 Brno		 6. kníže z Liechtensteinu (1721–1732), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1721), španělský grand I. třídy, skutečný císařský komorník a tajný rada.[16] V roce 1723 byl přijat do říšské knížecí rady a na knížecí lavici Švábského kraje. Zároveň byl říšský knížecí titul rozšířen na všechny členy rodiny.[12] Zemřel na mrtvici.[17]

Jeho první manželka zdědila Úsov, Šternberk a Karlsberk. Druhá manželka zemřela tři týdny po svatbě. V prvním manželství se narodil syn:

  • 1. Karel Antonín (1713–1715)

Druhé a čtvrté manželství bylo bezdětné.

Čtvrtá manželka byla pohřbena v kostele Navštívení Panny Marie ve (Vídni-)Mariabrunnu.

II. 3. 2. 1716 Hofburg: Marie Anna z Thun-Hohensteinu
27. 9. 1698 – 23. 2. 1716 Vídeň
17. 12 1732 Valtice Eleonora Barbora z Thun-Hohensteinu
4. 5. 1661 – 10. 2. 1723 Vídeň		 III. 3. 8. 1716 Vídeň:
Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu (č. 16)
IV. 22. 8. 1729: Marie Anna Kottulinská[pozn. 3]
12. 5. 1707 – 6. 2. 1788
18. Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu
17. 4. 1662 Ferdinand Josef z Dietrichsteinu
25. 9. 1636 Vídeň – 28. 11. 1698 Vídeň		 16. 2. 1681 Vídeň:
Jan Adam I. z Liechtensteinu (č. 13)		 Do Vranova převezena 20. 3. 1737 a v hrobce pohřbena 21. 3.[18] 3. kněžna z Liechtensteinu (1684–1712), dvorní dáma a komornice císařovny Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské.

Narodily se jí následující děti (dvě chybí):

15. 3. 1737 Vídeň Marie Alžběta z Eggenbergu
26. 9. 1640 Štýrský Hradec – 19. 5. 1715 Vídeň
19. Jan Nepomuk Karel z Liechtensteinu
(Gundakarova linie)		 6. 7. 1724 Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu (č. 17) 19. 3. 1744:
Marie Josefa z Harrachu[pozn. 4]
20. 11. 1727 Vídeň – 15. 2. 1788 Roudnice nad Labem		 Pochován 24. 12. 1748 ve vranovské kryptě.[15] 7. kníže z Liechtensteinu (1732–1748; v letech 1732–1745 za něho vládl jako regent Josef Václav z Liechtensteinu), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, španělský grand I. třídy, královský komorník Marie Terezie.[15] Jako devítiletý získal všechny majoráty Liechtensteinů.[15] Zemřel ve věku 24 let.

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Marie Anna (1745–1752)
  • 2. Josef Jan (*/† 1747)
  • 3. Marie Antonie, provd. z Paaru (pohrobek; 1749–1813)

Manželka byla pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Roudnici nad Labem.

22. 12. 1748 Vyškov Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu (č. 16)
20. Emanuel z Liechtensteinu
(Gundakarova linie)		 3. 2. 1700 Vídeň Filip Erasmus z Liechtensteinu
11. 9. 1664 Wilfersdorf – 13. 1. 1704 Castelnuovo-Bormida, padl		 14. 1. 1726 Vídeň:
Marie Antonie z Dietrichsteinu
10. 9. 1706 – 7. 6. 1777 Vídeň		 Pohřben v ořechové rakvi s nápisem na cínové cedulce.[19] Císařský komorník a tajný rada, nejvyšší hofmistr ovdovělé císařovny Amálie Vilemíny (1735–1742), rytíř Řádu zlatého rouna (1749), majitel panství Moravský Krumlov.

Narodilo se mu 13 dětí:

  • 1. František Josef I. (1726–1781; č. 22), zakladatel primogenitury
  • 2. Karel Boromej Josef (1730–1789), zakladatel sekundogenitury – karlovské linie
  • 3. Filip Josef František (1731–1757)
  • 4. Emanuel Josef Bartoloměj (1732–1738)
  • 5. Jan Josef Simplicius (1734–1781)
  • 6. Antonín Josef Jan (1735–1737)
  • 7. Josef Václav Ladislav (1736–1739)
  • 8. Marie Amálie Zuzana, provd. Khevenhüller-Metsch (1737–1787)
  • 9. Marie Anna Terezie, provd. z Waldstein-Wartenbergu (1738–1814)
  • 10. Františka Xaverie Marie, provd. de Ligne (1739–1821)
  • 11. Marie Kristina Anna, provd. Kinská (1741–1819; pohřbena v hrobce Kinských v Mlékosrbech)
  • 12. Marie Terezie Anna, provd. Pálffyová (1741–1766)
  • 13. Leopold Josef (1743–1771)
15. 1. 1771 Vídeň Kristýna Terezie z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu
1665–1730
21. Josef Václav I. Vavřinec z Liechtensteinu
(Gundakarova linie)		 9. 8. 1696 Praha Filip Erasmus z Liechtensteinu
11. 9. 1664 Wilfersdorf – 13. 1. 1704 Castelnuovo-Bormida, padl		 9. nebo 19. 4. 1718:
Anna Marie z Liechtensteinu[pozn. 5]
11. 9. 1699 Vídeň – 20. 1. 1753 Vídeň		 4. kníže z Liechtensteinu (1712–1718 a znovu 1748–1772; v letech 1732–1745 vládl jako regent za nedospělého Jana Nepomuka Karla z Liechtensteinu), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1721), držitel velkokříže uherského Řádu sv. Štěpána, španělský grand I. třídy, skutečný císařský komorník a tajný rada, polní maršál, majitel dělostřeleckého pluku a pluku dragounů.[20] V roce 1718 vyměnil hornorýnská panství Schellenberg a Vaduz se svým strýcem Antonínem Floriánem (č. 14) za výnosnější severočeské panství Rumburk.[11]

Narodilo se mu pět dětí:

  • 1. Filip Antonín (1719–1723)
  • 2. Filip Antonín (1720–1723)
  • 3. Filip Arnošt (1722–1723)
  • 4. Marie Alžběta (*/† 1724)
  • 5. Marie Alexandra (*/† 1727)

Manželka byla pohřbena v paulánském kostele ve Wiedenu (od roku 1850 součást Vídně).

10. 2. 1772 Vídeň Kristýna Terezie z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu
1665–1730
22. 15. František Josef I. z Liechtensteinu
19. 11. 1726 Milán Emanuel z Liechtensteinu (č. 20) 6. 7. 1750 Valtice:
Marie Leopoldina ze Sternbergu
11. 12. 1733 Vídeň – 27. 6. 1809 Valtice		 8. kníže z Liechtensteinu (1772–1781), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1771), skutečný císařský komorník a tajný rada.[13]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Josef František (1752–1754)
  • 2. Marie Leopoldina Adelgunda, provd. Hesensko-Rotenburská (1754–1823)
  • 3. Marie Antonie (1756–1821)
  • 4. František de Paula Josef (1758–1760)
  • 5. Alois I. Josef (1759–1805; č. 24)
  • 6. Jan I. Josef (1760–1836; č. 28)
  • 7. Filip Josef (1762–1802; č. 23)
  • 8. Marie Josefa Hermengilda, provd. Esterházyová (1768–1845)

Manželka byla pohřbena ve farním kostele sv. Ondřeje v Hütteldorfu (od roku 1891 součást Vídně).

Františkův bratr Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (1730–1789) byl zakladatelem sekundogenitury – karlovské linie na Moravském Krumlově, která vymřela v roce 1908.

18. 8. 1781 Mety Marie Antonie z Dietrichsteinu
10. 9. 1706 – 7. 6. 1777 Vídeň
23. Filip Josef z Liechtensteinu
2. 7. 1762 František Josef I. z Liechtensteinu (č. 22)
Pohřben 21. 5. 1802. C. k. komoří,[13] důstojník. Zemřel na mrtvici.[21]
18. 5. 1802 Marie Leopoldina ze Sternbergu
11. 12. 1733 Vídeň – 27. 6. 1809 Valtice
24. Alois I. Josef z Liechtensteinu
14. 5. 1759 Vídeň František Josef I. z Liechtensteinu (č. 22) 16. 11. 1783:
Karolína z Manderscheid-Blankenheimu[pozn. 6]
3. 11. 1768 Kolín nad Rýnem – 11. 6. 1831 Vídeň		 Ostatky přivezeny do Vranova 30. 3. 1805.[23] 9. kníže z Liechtensteinu (1781–1805), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1790), skutečný císařský komorník a tajný rada, c. major.[21] Nechal upravit lednický park, v parku nechal vysadit mnoho exotických stromů z Ameriky a postavit minaret. Dal také výrazně přestavět Liechtensteinský palác ve Vídni a v něm zřídit reprezentativní klasicistní knihovnu. Zemřel na zápal plic.[21]
24. 3. 1805 Vídeň Marie Leopoldina ze Sternbergu
11. 12. 1733 Vídeň – 27. 6. 1809 Valtice
25. Marie Klotilda z Liechtensteinu 19. 8. 1804 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)
27. 1. 1807 Vídeň Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
26. Marie Leopoldina z Liechtensteinu 11. 9. 1793 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)
28. 7. 1808 Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
Po vybudování nové hrobky
27. Vincenc Esterházy de Galantha 25. 10. 1787 Prešpurk Karel Esterházy de Galantha
1756 – 9. 7. 1828 Prešpurk		 4. 8. 1817:
Marie Žofie z Liechtensteinu (č. 37)		 C. k. komorník, generálmajor.[24] Rytíř Vojenského řádu Marie Terezie, rytíř Vojenského řádu Kristova, rytíř hesenského Řádu zlatého lva a komandér belgického Řádu lva.[24] Zemřel na vodnatelnost srdce.[24]
19. 10. 1835 Lednice Alžběta Festeticsová de Tolna
1760 – 9. 2. 1832
28. Jan I. Josef z Liechtensteinu
Wien 27. 6. 1760 Vídeň František Josef I. z Liechtensteinu (č. 22) 12. 4. 1792 Vídeň:
Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)		 Tělo bylo uloženo ve dvou rakvích a srdce ve stříbrné urně.[25] 10. kníže z Liechtensteinu (1805–1836), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1806), nositel velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie, c. k. polní maršál, majitel pluku husarů a c. k. císařský komorník.[23] Zakladatel nové hrobky ve Vranově.
20. 4. 1836 Vídeň Marie Leopoldina ze Sternbergu
11. 12. 1733 Vídeň – 27. 6. 1809 Valtice
29. Josefína z Fürstenberg-Weitry
21. 6. 1776 Vídeň Jáchym Egon z Fürstenberg-Weitry
22. 12. 1749 Ludwigsburg – 26. 1. 1828 Vídeň		 12. 4. 1792 Vídeň:
Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)		 Její srdce je uloženo ve stříbrné urně.[26] 11. kněžna z Liechtensteinu (1805–1836). Dáma Řádu hvězdového kříže.[26] Zemřela na ochrnutí plic.[26]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Leopoldina Marie Josefa (1793–1808)
  • 2. Karolína (*/† 1795)
  • 3. Alois II. (1796–1858; č. 34)
  • 4. Žofie Marie Josefa, provd. Esterházyová z Galanty (1798–1869; č. 37)
  • 5. Marie Josefína (1800–1884)
  • 6. František de Paula Jáchym Josef (1802–1887; č. 45), majitel 2. majorátu (Dolní Štýrsko)
  • 7. Karel Jan Nepomuk Antonín (1803–1871), majitel 3. majorátu (Dolní Rakousko)
  • 8. Klotylda (1804–1807; č. 25)
  • 9. Jindřiška, provd. Hunyadyová de Kethély (Henrietta; 1806–1886)
  • 10. Bedřich Adalbert (1807–1885; č. 43), majitel 4. majorátu (Korutany a Horní Štýrsko)
  • 11. Eduard František Ludvík (1809–1864; č. 35)
  • 12. August Ludvík Ignác (1810–1884; č. 41)
  • 13. Ida Leopoldina Žofie, provd. Paarová (1811–1884)
  • 14. Rudolf (1816–1848; č. 30)
23. 2. 1848 Vídeň Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu
9. 12. 1751 Wallerstein – 21. 5. 1835 Vídeň
30. Rudolf z Liechtensteinu 5. 10. 1816 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)
Pohřben v dómu ve Vicenze, 21. 12. 1848 převezen do Vranova a 29. 12. pohřben v kryptě.[27] Rytmistr 8. kyrysnického pluku, rytíř osmanského Záslužného řádu.[26] Bojoval proti povstalcům v Itálii v roce 1848, byl zraněn u Vicenzy 10. června, o devět dní později zemřel.[26]
19. 6. 1848 Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
31. Josefína Marie Juliána z Liechtensteinu 22. 4. 1844 Vídeň František de Paula Jáchym z Liechtensteinu (č. 45)
Zemřela na úplavici.[28]
10. 10. 1854 Vídeň Julie Potocká (č. 
32. Marie Josefa Coelestina Melanie z Liechtensteinu 25. 2. 1844 Eduard František z Liechtensteinu (č. 35)
Pohřbena 21. 1. 1858. Zemřela na tyfus.[29]
8. 1. 1858 Krakov Honoria Chołoniewska (č. 38)
33. Františka z Liechtensteinu 30. 12. 1841 Alois II. Josef z Liechtensteinu (č. 34)
Pohřbena v měděné rakvi.[24]
13. 5. 1858 Vídeň Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)
34. Alois II. Josef z Liechtensteinu
26. 5. 1796 Vídeň Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 8. 8. 1831 Vídeň:
Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)		 11. kníže z Liechtensteinu (1836–1858), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1836), nositel velkokříže hannoverského Řádu Guelfů.[27] Nechal přestavět zámek v Lednici v novogotickém stylu a dal vystavět kostely v Adamově a Otnicích.[27]
12. 11. 1858 Lednice Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
35. Eduard František z Liechtensteinu
22. 2. 1809 Vídeň Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 16. 10. 1839 Chorostków:
Honoria Chołoniewska (č. 38)		 C. k. polní podmaršál, majitel pěšího pluku č. 5, nositel Řádu železné koruny 3. třídy a ruského Řádu sv. Anny.[30] Zemřel ve věku 55 let na mrtvici.[30]
27. 6. 1864 Karlovy Vary Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
36. bezejmená princezna z Liechtensteinu 25. 1. 1868 Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
Narychlo pokřtěna, zemřela hned po porodu.[31]
25. 1. 1868 Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
37. Marie Žofie z Liechtensteinu 5. 9. 1798 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 4. 8. 1817:
Vincenc Esterházy de Galantha (č. 27)		 Bezdětná, věnovala se dobročinnosti. Zemřela ve věku 70 let na ochrnutí plic.[30]
27. 6. 1869 Vídeň Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
38. Honoria (Honorina,[30] Honorata) Chołoniewska 1. 8. 1813 Ochlopo Jan Chołoniewski

Tadeusz Kownacki		 Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[29]

V druhém manželství se jí narodily dvě děti:

  • 1. Maria Jan Alois (1840–1885; č. 42)
  • 2. Marie Josefa Coelestina (1844–1858; č. 32)
1. 9. 1869 Brno Josefa Rzyszczewska
16. 10. 1839 Chorostków:
Eduard František z Liechtensteinu (č. 35)
39. Františka Kinská z Vchynic a Tetova
8. 8. 1813 Vídeň František de Paula Josef Kinský z Vchynic a Tetova
22. 3. 1784 Vídeň – 17. 11. 1823 Vídeň		 8. 8. 1831 Vídeň:
Alois II. Josef z Liechtensteinu (č. 34)		 12. kněžna z Liechtensteinu (1836–1858), dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[32]

Narodilo se jí 11 dětí:

5. 2. 1881 Vídeň Tereza Bruntálská z Vrbna
13. 9. 1789 Vídeň – 12. 12. 1874 Vídeň
40. bezejmenný princ z Liechtensteinu 16. 8. 1881 Hohenegg Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
Zemřel při porodu.[31]
16. 8. 1881 Hohenegg Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 
41. August Ludvík z Liechtensteinu 22. 4. 1810 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)
Pochován v knížecí hrobce 31. 5. 1884.[37] C. k. major.[37] Zemřel ve věku 74 let na zánět plic.[37]
27. 5. 1884 Vídeň Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
42. Maria Jan Alois z Liechtensteinu 25. 6. 1840 Lvov Eduard František z Liechtensteinu (č. 35) 26. 11. 1870 Prešpurk:
Anna z Degenfeld-Schönburgu
13. 5. 1849 Ramholz – 17. 9. 1933 Schwarzach im Pongau		 Pohřben 4. 4. 1885.[29] C. k. plukovník a velitel 14. pluku dragounů.[29] Zemřel ve věku 44 let na zápal plic.[29]

Narodili se mu dva synové:

  • 1. Friedrich Aloys Johannes Maria (1871–1959)
  • 2. Eduard Viktor Maria (1872–1951)
29. 3. 1885 Kőszeg (Güns) Honoria Chołoniewska (č. 38)
43. Bedřich z Liechtensteinu
21. 9. 1807 Vídeň Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 15. 9. 1848:
Sophie Löwe[pozn. 7]
24. 3. 1815 – 29. 11. 1866		 C. k. generál jízdy, tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna (1867), rytíř Vojenského řádu Marie Terezie, majitel husarského pluku č. 13,[37] vrchní velitel v Uherském království (1865–1869), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (od 1872),[38] majitel IV. fideikomisu v Korutanech a v Horním Štýrsku.[37] Zemřel na zápal plic.[37]
1. 5. 1885 Vídeň Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
44. bezejmenná princezna z Liechtensteinu 16. 11. 1885 Vídeň Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
Zemřela při porodu.[31]
16. 11. 1885 Vídeň Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
45. František de Paula Jáchym z Liechtensteinu
25. 2. 1802 Vídeň Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 3. 6. 1841 Vídeň:
Julie Potocka (č. 46)		 Tělo bylo vykropeno ve Votivním kostele ve Vídni, převezeno do Vranova 2. 4. 1887 a pochováno v rodinné knížecí kryptě 3. 4.[39][28] C. k. generál jízdy (1859), doživotní (1861) a od roku 1871 dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady,[40] rytíř Vojenského řádu Marie Terezie, nositel Řádu železné koruny 1. třídy (s válečným vyznamenáním),[37] rakouského Leopoldova řádu (s válečným vyznamenáním), majitel husarského pluku č. 9, majitel II. majorátu (Deutschlandsberg) v Horním Štýrsku.[28] Zemřel na sešlost věkem ve věku 85 let.[39][pozn. 8]
31. 3. 1887 Vídeň[39] Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
46. Julie Potocka[41] 10. 8. 1818 Paříž Alfréd Vojtěch Potocki
4. 3. 1785 Paříž – 23. 12. 1862 Łańcut		 3. 6. 1841 Vídeň:
František de Paula Jáchym z Liechtensteinu (č. 45)		 Sestra Alfréda Potockého (1822–1899), předsedy vlády Předlitavska v letech 1870–1871. Narodily se jí následující děti:
21. 5. 1895 Vídeň Josefina Marie Czartoryska
14. 6. 1787 n. 1788 Korzec – 27. 1. 1862 Vídeň
47. Alfréd z Liechtensteinu[41]
11. 6. 1842 Praha František de Paula Jáchym z Liechtensteinu (č. 45) 26. 4. 1865 Vídeň:
Henriette z Liechtensteinu (č. 54)		 C. k. major, poslanec rakouské Říšské rady (1879–1886), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (od roku 1877). Majitel II. rodového majorátu (1887–1907).
8. 10. 1907 Frauenthal Julie Potocka (č. 46)
48. Klara Sermage[41] 19. 9. 1836
28. 5. 1859 (rozvedeni 1877):
Rudolf z Liechtensteinu
28. 12. 1833 – 23. 5. 1888		 Narodila se jí dcera:
  • Klára (*/† 1861)
8. 4. 1909
49. Jindřich z Liechtensteinu[41] 6. 11. 1853 Budapešť František de Paula Jáchym z Liechtensteinu (č. 45)
16. 2. 1914 Vídeň Julie Potocka (č. 46)
50. Jindřich z Liechtensteinu[41] 21. 6. 1877 Hollenegg Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
Zemřela při porodu.[31]
16. 8. 1915 Varšava Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
51. Jan II. z Liechtensteinu[41]
5. 10. 1840 Lednice Alois II. z Liechtensteinu (č. 34)
12. kníže z Liechtensteinu (1858–1929), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu.
11. 2. 1929 Valtice Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)
52. František z Liechtensteinu[41] 25. 1. 1868 Hollenegg Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
26. 8. 1929 Štýrský Hradec Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
53. Alfréd Roman z Liechtensteinu[41] 6. 4. 1875 Vídeň Alfréd z Liechtensteinu (č. 47) 19. 2. 1912 Mnichov:
Theresia Maria z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu
1. 6. 1887 Mnichov – 29. 5. 1971 Waldstein bei Peggau		 Narodily se mu následující děti:
  • E1. Maria Benedikta Henriette (1913–1992; č. 57)
  • 2. Johann Baptist Moritz (1914–?)
  • 3. Heinrich Karl Vincenz (1916–1991)
  • E4. Eleonore Henriette Maria (1920–2008)
25. 10. 1930 Waldstein bei Peggau, Štýrsko Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
54. Henriette Maria z Liechtensteinu[41]
6. 6. 1843 hrad Liechtenstein Alois II. z Liechtensteinu (č. 34) 26. 4. 1865 Vídeň:
Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)		 Narodily se jí následující děti:
  • 1. Františka Marie Johana (1866–1939; č. 56)
  • 2. František de Paula Maria (1868–1929; č. 52)
  • 3. dcera (Julie; */† 1868; č. 36)
  • 4. Alois Adolf (1869–1955)
  • 5. Marie Terezie Julie (1871–1964)
  • 6. Jan František Alfréd (1873–1959)
  • 7. Alfréd Roman (1875–1930)
  • 8. Jindřich Alois (1877–1915; č. 50)
  • 9. Karel Alois (1878–1955)
  • 10. Jiří Hartman Josef (1880–1931)
  • 11. syn (*/† 1881; č. 40)
  • 12. dcera (*/† 1885; č. 44)
24. 12. 1931 Frauenthal Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)
55. František I. z Liechtensteinu
28. 8. 1853 hrad Liechtenstein Alois II. z Liechtensteinu (č. 34) 22. 7. 1929 Vídeň:
Elsa von Gutmann
6.1.1875 Vídeň – 28. 9. 1947 Vitznau, Švýcarsko		 13. kníže z Liechtensteinu (1929–1938). Bezdětný.
25. 7. 1938 Valtice Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)
56. Franziska z Liechtensteinu[41] 21. 8. 1866 Vídeň Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
23. 12. 1939 Frauenthal Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
57. Maria Benedikta z Liechtensteinu[41] 21. 3. 1913 Mnichov Alfréd Roman z Liechtensteinu (č. 53)
10. 1. 1992 Štýrský Hradec Theresia Maria z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu
1. 6. 1887 Mnichov – 29. 5. 1971 Waldstein bei Peggau

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ultimus familiae.
  2. ↑ Latinsky Sacri Romani Imperii Princeps et Gubernator Domus de Liechtenstein.
  3. ↑ Podruhé se provdala za Ludvíka Ferdinanda ze Schulenburg-Oyenhausenu (1701–1754).[17]
  4. ↑ Podruhé se provdala 28. listopadu 1752 ve Vídni za Josefa Mariu Karla z Lobkowicz, knížete z lobkowiczké knížecí sekundogenitury.
  5. ↑ Poprvé se provdala v roce 1716 za Jana Arnošta hraběte z Thunu (1694–1717). Anna Marie byla dcerou Antonína Floriána z Liechtensteinu, byla tudíž sestřenicí Josefa Václava Vavřince.
  6. ↑ Karolína Engelberta Felicitas přežila manžela o 26 let. Svému dlouholetému milenci Franzi von Langendonc porodila dceru a syna Karla Ludvíka (1793–1868), vikomta von Fribert, který se v roce 1813 oženil s Everildou Esterházyovou (1791–1874).[22]
  7. ↑ Jednalo se o morganatický sňatek, manželka byla operní pěvkyní.
  8. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Alter[s]schwäche.[39]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Liechtensteinů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-04-11 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Liechtensteinů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Liechtensteinů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-10-14 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c WEINLICH, Antonín. Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově. 2. vyd. Brno: [s.n.], 1890. 55 s. Dostupné online. S. 23. Dále jen Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově. 
  5. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 25
  6. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 26
  7. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 29
  8. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 28
  9. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 33
  10. ↑ HORČIČKA, Václav; SUCHÁNEK, Drahomír; ŽUPANIČ, Jan. Dějiny Lichtenštejnska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 234 s. ISBN 978-80-7422-111-8. S. 46–47. Dále jen Dějiny Lichtenštejnska. 
  11. ↑ a b Dějiny Lichtenštejnska, s. 48
  12. ↑ a b Dějiny Lichtenštejnska, s. 49
  13. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 42
  14. ↑ Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1887, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 209 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c d e Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 37
  16. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 35
  17. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 36
  18. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 31
  19. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 41
  20. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 38
  21. ↑ a b c Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 43
  22. ↑ JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6. S. 89. 
  23. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 44
  24. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 50
  25. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 46
  26. ↑ a b c d e Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 47
  27. ↑ a b c Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 48
  28. ↑ a b c Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 54
  29. ↑ a b c d e Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 52
  30. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 51
  31. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 55
  32. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 49
  33. ↑ Bad Ischl Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Großheubach. Kloster Engelberg [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Stützenhofen Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Munich / München Theatinerkirche St. Kajetan [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ a b c d e f g Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 53
  38. ↑ Liechtenstein, Friedrich Prinz [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  39. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1887, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 191 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  40. ↑ Liechtenstein, Franz Prinz (1802-1887) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  41. ↑ a b c d e f g h i j k Wranau / Vranov Wallfahrtskirche [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Wien / Vienna Zentralfriedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • []


Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1.
–

–
1.
–

–

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/4561?image=216000010-000253-003369-000000-002090-000000-00-B01489-01040.jp2

Trauttmansdorff Friedrich 1905 https://www.portafontium.eu/iipimage/30062406/horsovsky-tyn-58_2060-z?x=501&y=207&w=351&h=215

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Zolwikcz/Pískoviště3&oldid=23982410“