Wikipedista:NoJin/Pískoviště 4
Antonín Tomalík | |
---|---|
Antonín Tomalík foto Karel Kuklík, 60. léta | |
Narození | 9. května 1939 Jablunkov Polsko |
Úmrtí | 28. února 1968 (ve věku 28 let) Praha Československo |
Národnost | česká |
Vzdělání | VŠUP (nedokončil) |
Povolání | výtvarník |
Hnutí | informel |
Antonín Tomalík (9. květen 1939, Jablunkov – 28. únor 1968, Praha) byl český výtvarník, jeden z hlavních tvůrců radikálního Informelu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1939 v Jablunkově. V roce 1954 začal studovat na Škole uměleckých řemesel v Brně, na začátku 3. ročníku byl ze studia vyloučen kvůli špatné docházce. Doma v Jablunkově pracoval v propagačním oddělení Třineckých železáren[1] a neúspěšně se pokoušel o přijetí na AMU. V roce 1957–1958 navštěvoval přípravný ročník ke studiu na AVU u profesora Jaroslava Vodrážky, ale ani pokus o přijetí v roce 1958 nebyl úspěšný.
Po dalším neúspěšném pokusu v roce 1959 byl konečně v roce 1960 přijat na VŠUP. Studoval v ateliéru Aloise Fišárka. V zimě 1962 byl ale ze studia vyloučen. Krátce pracoval v Teplicích jako propagační grafik a byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. Bydlel v různých provizoriích a u přátel a teprve v roce 1964 se mu podařilo získat vlastní ateliér v Praze 5 – Radlicích. V roce 1965 se oženil s Janou Vykoukalovou a podrobil se protialkoholní léčbě. V roce 1966 se jim narodila dcera Barbora. V roce 1967 se manželé rozvedli. V roce 1968 tragicky zahynul, když se po alkoholickém večírku udusil zvratky.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
V počátcích své tvorby byl ovlivněn expresionismem a dílem Bohumila Kubišty a Georgese Rouaulta. V roce 1959 opustil figurální témata a věnoval se abstraktní svébytné malbě. Zde byl ovlivněn osobnostmi jako byli Vladimír Boudník, Mikuláš Medek, Josef Istler a Jan Koblasa. V roce 1960 se zúčastnil přelomových výstav Konfrontace I a Konfrontace II, kde se formoval český informel. Na výstavě Konfrontace I vystavil pouze fotografie svých maleb ve stylu gestické abstrakce a fotografie různých struktur.[1] Po přijetí na VŠUP a návratu do Prahy začal do svých obrazů zasahovat mechanicky a doplňoval je různými materiály (například asfalt). Tato díla vystavil na Konfrontaci II.
Díla vystavená na Konfrontacích reflektují generační pocit z katastrofického společenského vývoje, spojeného s naprostou devalvací hodnot a ztrátou jistot, noetickou skepsí a relativismem poznání. Naléhavost děl byla výsledkem psychických stavů, v nichž dominoval pocit opuštěnosti, samoty, strachu, nejistoty, vykořeněnosti a metafyzické úzkosti.[2]
Práce, které vystavil na společné výstavě s Miloslavem Hotovým v roce 1966 byly kritikou označeny jako anachronické. Pokusil se vrátit k figurální tematice (obraz sv. Šebestián), ale tuto cestu již nedokončil.
Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]
- Národní galerie v Praze
- Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
- Galerie středočeského kraje v Kutné hoře
- Galerie moderního umění v Hradci Králové
- galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
- Galerie Benedikta Rejta v Lounech
- Galerie Zlatá husa, Praha
- Galerie Dolmen, Praha
- soukromé sbírky
Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]
- 1966 Galerie mladých, Mánes, Praha (s Miloslavem Hotovým)
- 1991 Antonín Tomalík : Výběr z díla 1957 - 1968, Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice,
- 2023 Antonín Tomalík mezi svými, Galerie výtvarného umění v Ostravě
Účast na skupinových výstavách[editovat | editovat zdroj]
- Konfrontace I, ateliér Jiřího Valenty, Praha-Libeň, 16.3.1960, účastníci: Zdeněk Beran, Vladimír Boudník, Čestmír Janošek, Jan Koblasa, Antonín Málek, Antonín Tomalík, Jiří Valenta, Aleš Veselý
- Konfrontace II, ateliér Aleše Veselého, Praha, 30.10.1960, účastníci: Vladimír Boudník, Čestmír Janošek, Jan Koblasa, Karel Kuklík, Antonín Málek, Jiří Putta, Antonín Tomalík, Jiří Valenta, Aleš Veselý
- Rychnov 1964, Rychnov nad Kněžnou, 1964
- Konfrontace III, Galerie mladých – Alšova síň, Praha, 1965
- Výstava mladých v rámci kongresu AICA, Brno, 1966
- Danuvius – mezinárodní bienále mladých výtvarníků, Bratislava, 1968
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Monografie[editovat | editovat zdroj]
- Mahulena Nešlehová, Antonín Tomalík mezi svými, 152 s., GVU v Ostravě 2023, ISBN 978-80-87405-84-0
- Mahulena Nešlehová, Antonín Tomalík: Výběr z díla 1957 - 1968, 52 s., Praha 1991
Kolektivní katalogy (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Jan Kříž, František Šmejkal, Konfrontace III, Český fond výtvarných umění, Praha 1965
- Miloslav Hotový, Antonín Tomalík, Svaz československých výtvarných umělců, Praha 1966
- Czech Art 1900-1990 from the collections at the Prague City Gallery, Praha 1998, ISBN 80-7010-065-6
- Zdenek Primus, Český informel ve „Ztichlé klice“ 1958-1965 / Czech Informel at “Ztichlá klikaˮ 1958-1965, Praha 1998
- Alena Potůčková, Ivan Neuman, Umění zrychleného času (Česká výtvarná scéna 1958-1968), ČMVU v Praze, SGVU v Chebu 1999, ISBN 80-7056-068-1
- Vlastimil Tetiva, České umění XX. století: 1940-1970, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou 2006, ISBN 80-86952-01-0
- 155 uměleckých děl 20. století z Národní galerie v Praze, 2009, ISBN 978-80-7035-407-0
- Modern and Contemporary Czech Art 1890-2010, Part two (L'Art Informel in the Czech Lands), pp. 62-73, Národní galerie v Praze 2010, ISBN 978-807035-448-3
Souborné publikace[editovat | editovat zdroj]
- Stanislav Drvota, Osobnost a tvorba, Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p., Praha 1973
- Mahulena Nešlehová, Český informel (Průkopníci abstrakce z let 1957 - 1964), Praha 1991
- Jindřich Chalupecký, Nové umění v Čechách, Nakladatelství a vydavatelství H&H, s.r.o., Jinočany 1994
- Mahulena Nešlehová, Poselství jiného výrazu (Pojetí informelu v českém umění 50. a první poloviny 60. let), 286 s., ARTetFACT, Praha 1997, ISBN 80-902481-0-1 (BASE), ISBN 80-902160-0-5 (ARTetFACT)
- Petr Štěpán, Ozvěny kubismu / Echoes of cubism (Návraty a inspirace kubismu v českém umění 1920 - 2000 / Returns and Inspirations of Cubism in Czech Art 1920 - 2000, České muzeum výtvarných umění Praha 2000, ISBN 80-7056-079-7
- Zdenek Primus, Art is Abstraction (Czech Visual Culture of the Sixties), 328 s., Muzeum umění Olomouc 2003, ISBN 80-86217-28-0 (Kant), ISBN 80-86300-31-5 (Arbor vitae)
- Piotr Piotrowski, Awangarda w cieniu Jałty (Dztuka w Europie Środkowo-Wschodniej w latach 1945-1989), 502 s., Dom Wydawniczy REBIS Sp. z o.o., Poznaň 2005, ISBN 83-7301-422-5
- Magdalena Juříková, Vladimír Železný, Šedesátá / The sixties, 414 s., Galerie Zlatá husa, Praha 2004, ISBN 80-239-3406-6
- Zářivý krystal: Bohumil Kubišta a české umění 1905 - 2013: Průniky, Střety, Přesahy (Vlny 1957-1959, Morálním imperativem za uměleckou svobodu, text Jiří Jůza), s. 36-49, GVU Ostrava, Arbor vitae, Řevnice 2014, ISBN 978-80-7467-072-5 (Arbor vitae)
- Kristýna Jirátová, Samota uprostřed davu: Charles Baudelaire a české umění, 295 s., Arbor vitae, Řevnice 2021, ISBN 978-80-88256-17-5 (AV), ISBN 978-80-7056-229-1 (GASK)
Encyklopedie[editovat | editovat zdroj]
- Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění N–Ž. Academia, Praha 1995, ISBN 80-200-0536-6
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2007 (XVIII. Tik – U), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2007, ISBN 978-80-86171-28-9
Články (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Vladimír Burda, Tonda a Thanakos (In memoriam malíře Antonína Tomalíka (lyrická mixáž), Revue K, 1985, nestránkováno
- Milan Knížák, Dvě výstavy, Ateliér č. 5, 1991/03/07, s. 5
- Milan Knížák, Tomalíkův návrat, Ateliér č. 5, 1991/03/07
- Valentýna Ondřejová, Mnohotvárnost v proměnách času, Artikl 10, č. 12, 2023
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu NoJin/Pískoviště 4 na Wikimedia Commons
- Informační systém abART: Antonín Tomalík
- Antonín Tomalík na stránkách Artlist.cz