Wikipedista:NoJin/Pískoviště 4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Tomalík
Antonín Tomalík foto Karel Kuklík, 60. léta
Antonín Tomalík
foto Karel Kuklík, 60. léta
Narození9. května 1939
Jablunkov Polsko
Úmrtí28. února 1968 (ve věku 28 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
VzděláníVŠUP (nedokončil)
Povolánívýtvarník
Hnutíinformel

Antonín Tomalík (9. květen 1939, Jablunkov28. únor 1968, Praha) byl český výtvarník, jeden z hlavních tvůrců radikálního Informelu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1939 v Jablunkově. V roce 1954 začal studovat na Škole uměleckých řemesel v Brně, na začátku 3. ročníku byl ze studia vyloučen kvůli špatné docházce. Doma v Jablunkově pracoval v propagačním oddělení Třineckých železáren[1] a neúspěšně se pokoušel o přijetí na AMU. V roce 1957–1958 navštěvoval přípravný ročník ke studiu na AVU u profesora Jaroslava Vodrážky, ale ani pokus o přijetí v roce 1958 nebyl úspěšný.

Po dalším neúspěšném pokusu v roce 1959 byl konečně v roce 1960 přijat na VŠUP. Studoval v ateliéru Aloise Fišárka. V zimě 1962 byl ale ze studia vyloučen. Krátce pracoval v Teplicích jako propagační grafik a byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. Bydlel v různých provizoriích a u přátel a teprve v roce 1964 se mu podařilo získat vlastní ateliér v Praze 5 – Radlicích. V roce 1965 se oženil s Janou Vykoukalovou a podrobil se protialkoholní léčbě. V roce 1966 se jim narodila dcera Barbora. V roce 1967 se manželé rozvedli. V roce 1968 tragicky zahynul, když se po alkoholickém večírku udusil zvratky.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V počátcích své tvorby byl ovlivněn expresionismem a dílem Bohumila Kubišty a Georgese Rouaulta. V roce 1959 opustil figurální témata a věnoval se abstraktní svébytné malbě. Zde byl ovlivněn osobnostmi jako byli Vladimír Boudník, Mikuláš Medek, Josef Istler a Jan Koblasa. V roce 1960 se zúčastnil přelomových výstav Konfrontace I a Konfrontace II, kde se formoval český informel. Na výstavě Konfrontace I vystavil pouze fotografie svých maleb ve stylu gestické abstrakce a fotografie různých struktur.[1] Po přijetí na VŠUP a návratu do Prahy začal do svých obrazů zasahovat mechanicky a doplňoval je různými materiály (například asfalt). Tato díla vystavil na Konfrontaci II.

Díla vystavená na Konfrontacích reflektují generační pocit z katastrofického společenského vývoje, spojeného s naprostou devalvací hodnot a ztrátou jistot, noetickou skepsí a relativismem poznání. Naléhavost děl byla výsledkem psychických stavů, v nichž dominoval pocit opuštěnosti, samoty, strachu, nejistoty, vykořeněnosti a metafyzické úzkosti.[2]

Práce, které vystavil na společné výstavě s Miloslavem Hotovým v roce 1966 byly kritikou označeny jako anachronické. Pokusil se vrátit k figurální tematice (obraz sv. Šebestián), ale tuto cestu již nedokončil.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Národní galerie v Praze
  • Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
  • Galerie středočeského kraje v Kutné hoře
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
  • Galerie Benedikta Rejta v Lounech
  • Galerie Zlatá husa, Praha
  • Galerie Dolmen, Praha
  • soukromé sbírky

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1966 Galerie mladých, Mánes, Praha (s Miloslavem Hotovým)
  • 1991 Antonín Tomalík : Výběr z díla 1957 - 1968, Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice,
  • 2023 Antonín Tomalík mezi svými, Galerie výtvarného umění v Ostravě

Účast na skupinových výstavách[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nešlehová M, 1997, s. 47
  2. František Šmejkal, strojopis, in: Nešlehová M, 1997, s. 48

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Mahulena Nešlehová, Antonín Tomalík mezi svými, 152 s., GVU v Ostravě 2023, ISBN 978-80-87405-84-0
  • Mahulena Nešlehová, Antonín Tomalík: Výběr z díla 1957 - 1968, 52 s., Praha 1991

Kolektivní katalogy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Kříž, František Šmejkal, Konfrontace III, Český fond výtvarných umění, Praha 1965
  • Miloslav Hotový, Antonín Tomalík, Svaz československých výtvarných umělců, Praha 1966
  • Czech Art 1900-1990 from the collections at the Prague City Gallery, Praha 1998, ISBN 80-7010-065-6
  • Zdenek Primus, Český informel ve „Ztichlé klice“ 1958-1965 / Czech Informel at “Ztichlá klikaˮ 1958-1965, Praha 1998
  • Alena Potůčková, Ivan Neuman, Umění zrychleného času (Česká výtvarná scéna 1958-1968), ČMVU v Praze, SGVU v Chebu 1999, ISBN 80-7056-068-1
  • Vlastimil Tetiva, České umění XX. století: 1940-1970, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou 2006, ISBN 80-86952-01-0
  • 155 uměleckých děl 20. století z Národní galerie v Praze, 2009, ISBN 978-80-7035-407-0
  • Modern and Contemporary Czech Art 1890-2010, Part two (L'Art Informel in the Czech Lands), pp. 62-73, Národní galerie v Praze 2010, ISBN 978-807035-448-3

Souborné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Stanislav Drvota, Osobnost a tvorba, Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p., Praha 1973
  • Mahulena Nešlehová, Český informel (Průkopníci abstrakce z let 1957 - 1964), Praha 1991
  • Jindřich Chalupecký, Nové umění v Čechách, Nakladatelství a vydavatelství H&H, s.r.o., Jinočany 1994
  • Mahulena Nešlehová, Poselství jiného výrazu (Pojetí informelu v českém umění 50. a první poloviny 60. let), 286 s., ARTetFACT, Praha 1997, ISBN 80-902481-0-1 (BASE), ISBN 80-902160-0-5 (ARTetFACT)
  • Petr Štěpán, Ozvěny kubismu / Echoes of cubism (Návraty a inspirace kubismu v českém umění 1920 - 2000 / Returns and Inspirations of Cubism in Czech Art 1920 - 2000, České muzeum výtvarných umění Praha 2000, ISBN 80-7056-079-7
  • Zdenek Primus, Art is Abstraction (Czech Visual Culture of the Sixties), 328 s., Muzeum umění Olomouc 2003, ISBN 80-86217-28-0 (Kant), ISBN 80-86300-31-5 (Arbor vitae)
  • Piotr Piotrowski, Awangarda w cieniu Jałty (Dztuka w Europie Środkowo-Wschodniej w latach 1945-1989), 502 s., Dom Wydawniczy REBIS Sp. z o.o., Poznaň 2005, ISBN 83-7301-422-5
  • Magdalena Juříková, Vladimír Železný, Šedesátá / The sixties, 414 s., Galerie Zlatá husa, Praha 2004, ISBN 80-239-3406-6
  • Zářivý krystal: Bohumil Kubišta a české umění 1905 - 2013: Průniky, Střety, Přesahy (Vlny 1957-1959, Morálním imperativem za uměleckou svobodu, text Jiří Jůza), s. 36-49, GVU Ostrava, Arbor vitae, Řevnice 2014, ISBN 978-80-7467-072-5 (Arbor vitae)
  • Kristýna Jirátová, Samota uprostřed davu: Charles Baudelaire a české umění, 295 s., Arbor vitae, Řevnice 2021, ISBN 978-80-88256-17-5 (AV), ISBN 978-80-7056-229-1 (GASK)

Encyklopedie[editovat | editovat zdroj]

  • Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění N–Ž. Academia, Praha 1995, ISBN 80-200-0536-6
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2007 (XVIII. Tik – U), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2007, ISBN 978-80-86171-28-9

Články (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Burda, Tonda a Thanakos (In memoriam malíře Antonína Tomalíka (lyrická mixáž), Revue K, 1985, nestránkováno
  • Milan Knížák, Dvě výstavy, Ateliér č. 5, 1991/03/07, s. 5
  • Milan Knížák, Tomalíkův návrat, Ateliér č. 5, 1991/03/07
  • Valentýna Ondřejová, Mnohotvárnost v proměnách času, Artikl 10, č. 12, 2023

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]