Přeskočit na obsah

Wikipedista:Mr. Lvíčátko/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petrovice u Karviné - Karviná
Nádraží Karviná město
Nádraží Karviná město
Číslo (dříve 29a)
Technické informace
Délka 5 (dříve 11,4) km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Průběh trati
Legenda
trať do Polska
0 Petrovice u Karviné(dříve Petrovice u Bohumína)
trať do Bohumína
vlečka sídliště Stalingrad
3,3 Karviná-Stalingrad
5 Karviná město(dříve Fryštát)
6,2 Karviná-Ráj
7,1 Karviná-Darkov lázně
most přes Olši
8,4 V Lipinách
trať do Luk nad Olší
11,4 Karviná-Doly(dříve Karvinná hl. n.)
trať do Bohumína

Železniční trať Petrovice u Karviné – Karviná město je jednokolejná normálněrozchodná železniční trať používaná pravidelně pouze pro nákladní dopravu.[1] Jedná se o pozůstatek trati Petrovice u Bohumína (dnes Petrovice u Karviné) – Karviná hlavní nádraží (dnes Karviná-Doly), která od roku 1898 spojovala Severní dráhu císaře Ferdinanda a Košicko-bohumínskou dráhu.[2] Trať v úseku Karviná město – Karviná hlavní nádraží (nynější Karviná-Doly) byla zrušena po roce 1959 v rámci výstavby přeložky trati Bohumín - Louky nad Olší s novou stanicí Karviná hlavní nádraží, jejíž trasa se s lokálkou z Petrovic křížila. Na zachovaném úseku Petrovice u Karviné – Karviná město byla pravidelná osobní doprava zastavena 26. května 1962.[3]

Zbývající trasa je pak zcela zrušena a snesena. Na mnoha místech v Karviné lze nalézt hektometrovníky, náspy, v lázeňském parku je zachovaný most přes Mlýnku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dráhu postavila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda jednak pro rozvíjející se fryštátský průmysl a jednak pro dopravu lázeňských hostů. Byla 11,4 km dlouhá a nacházely se na ní čtyři zastávky a jedna mezilehlá železniční stanice. Provoz na trati zajišťovala nejprve parní lokomotiva řady 310, poté motorový vůz řady 130 vyrobený ve vagónce Kopřivnice.[4] V Darkově vedla trať po dlouhém ocelovém mostě přes řeku Olši a končila ve stanici Karvinná hlavní nádraží železniční trati KBD. Její petrovické nástupiště bylo naproti výpravní budově KBD a pro přestup byl pro cestující postaven dřevěný most nad kolejemi stanice. Pro potřeby cestujících byla postavena staniční budova, která později byla začleněna pod stanici Karvinná. Propojení kolejí s KBD bylo provedeno později (asi 1909).[5][6]

Podle jízdního řádu 1918/1919 byla trať 259a a nacházela se na ní stanice Fryštát (dnes Karviná město) a zastávky Roj (později Ráj) a Darkov Lázně (později Karviná-Darkov lázně).[7] V roce 1951 přibyly zastávka Karviná-Stalingrad a V Lipinách.[8]

V roce 1944 německé úřady sloučily okresní město Fryštát s okolními obcemi v jedno město s názvem Karwin-Freistadt. Po druhé světové válce bylo toto sloučení obnoveno, ale již pod názvem Karviná. V květnu 1945 při osvobozování města Rudou armádou byla tato místní dráha dějištěm bitev. Německá armáda v blízkosti městské části Vagónka trhala koleje pomocí speciálního vlaku taženého parní lokomotivou.[zdroj⁠?]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Koncové nádraží Karviná město v centru města

Na zrušené části trati se do současnosti zachovala se řada objektů, které bývalou místní dráhu připomínají. Ze zastávky Karviná-Darkov lázně v na ulici Lázeňská je dnes rodinný domek, zastávka Ráj na ulici Fryštátská je prodejnou květin, z části tratě v Lázeňském parku, včetně bývalého železničního mostu přes říčku Mlýnku, je chodník. Po celé trati, ať už zrušené či stávající části, jsou dochovány samostatně stojící hektometrovníky. Asi nejviditelnějším je hektometrovník s údajem 66. Nachází se v těsné blízkosti bývalého železničního mostu přes Mlýnku v Lázeňském parku a udává vzdálenost od stanice Petrovice u Karviné – 6,6 km. Stanice Fryštát (dnes Karviná město) včetně historické továrničky (Blumenthalova šroubárna), která je na nádraží napojena vlečkovou kolejí, je v zachovalém stavu. V roce 2013 byl podán podnět k zapsání výpravní budovy na seznam kulturních památek, avšak Magistrátem města Karviné zavrhnutý. Rovněž se zvažovalo v budově zřídit malé muzeum této významné místní dráhy.

Původní drážní stavba na železnici Petrovice–Fryštát–Karviná. Místo křížení bývalé železniční dráhy a silnice vedoucí z Fryštátu na Český Těšín.

V současné době je nádraží Karviná město koncové, trať bývalé karvinské místní dráhy končí asi 200 m za stanicí. Nádraží je spojeno zachovalou částí tratě do stanice Petrovice u Karviné. Denně zde projíždí několik párů manipulačních vlaků. Několikrát se vedla diskuze o opětovném zavedení osobní dopravy na trati, jako prodloužené tratě č. 326 Dětmarovice – Petrovice – Karviná město, což by výrazně oživilo frekvenci cestujících, a také jako výhodnější varianta cestování do Karviné ve směru od Prahy/Brna/Ostravy s přestupem v Dětmarovicích. Stanice je totiž situovaná v centru města, nedaleko památkové zóny a zámku Fryštát a v dosahu pro cca 30 tisíc obyvatel do 10 minut pěší chůze od nádraží. Jeden den v roce, v den konání městského svátku (červen) se na trati konají jízdy parního vlaku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVOBODA, Jiří. Železniční trať Petrovice u Karviné – Karviná město - optimalizace provozu. dspace.vsb.cz. 2012. Dostupné online [cit. 2023-07-02]. 
  2. KRZYŽANEK, Radek. Po kolejích moravy a slezska: PKMS. SZOSTOK, Martin. Http://pkms.webzdarma.cz/ [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://pkms.webzdarma.cz/petrovice.html
  3. GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 37. 
  4. Koleje Śląska Cieszyńskiego. kolejcieszyn.pl [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  5. Koleje Śląska Cieszyńskiego. kolejcieszyn.pl [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  6. Vlakové nádraží jako přepravní tepna, a to nejen černého zlata. Oficiální stránky statutárního města Karviná [online]. 1513751400 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  7. Vilímkův jízdné řád republiky československé, zima 1918/1919. Praha: R. Vilímek, 1918. Dostupné online. Kapitola trať 259a.  Archivováno 10. 4. 2013 na Wayback Machine.
  8. GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 55–67. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]