Wikipedista:Jjjelly26/Pískoviště

Havarijním plánováním se rozumí soubor činností a postupů uskutečňovaných ministerstvy a jinými správními úřady, dotčenými právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k plánování opatření za účelem provádění záchranných a likvidačních prací, při vzniku mimořádných událostí. Výstupem havarijního plánování jsou havarijní plány, ve kterých jsou popsány činnosti a opatření, které vedou ke zmírnění nebo odstranění následků v případě vzniku mimořádné události. Havarijní plán je dokument, ve kterém jsou popsány činnosti a opatření, vedoucí ke zmírnění nebo odstranění následků mimořádné události nebo případné havárie.

Mimořádná událost - povodeň v Písku

Typy havarijních plánů

Havarijní plán kraje

Zpracovává HZS ČR kraje pro řešení mimořádných událostí, které zpravidla vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu, dle poplachového plánu.

Vnější havarijní plán

Zpracování plánu zabezpečuje HZS ČR kraje ve spolupráci s jednotlivými provozovateli objektů a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky nebo také pro jaderné zařízení a pracoviště s jaderným zařízením IV. kategorie. Je to dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací, k odvrácení nebo omezení bezprostředních účinků důsledků mimořádné události a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí v zóně havarijního plánování.

Vnitřní havarijní plán

Zpracovávají ho provozovatelé objektu a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie a kteří jsou zařazeni do skupiny B, dle zákona o prevenci závažných havárií. Jejich povinnosti je vypracovat bezpečnostní zprávu. Vnitřní havarijní plán má význam zejména pro provozovatele jednotlivých objektů a zařízení.

Havarijní plán kraje

Havarijní plán kraje je dokument, který mimo jiné obsahuje opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního ohrožení mimořádnou událostí, k odstranění následků vzniklých vlivem mimořádné události a opatření v systému ochrany obyvatelstva. Je zaměřen na ochranná opatření při živelních pohromách, haváriích způsobených činností člověka nebo jiných nebezpečích ohrožujících životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Stanovuje úkoly obcím, správním úřadům a fyzickým i právnickým osobám při přípravě na tyto události a v jejich průběhu. Podporuje plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému.

Havarijní plán kraje zpracovává Hasičský záchranný sbor kraje za použití:

• Analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje.
• Podkladů poskytnutých právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami.
• Podkladů poskytnutých dotčenými správními úřady, obecními úřady, jednotlivými složkami.

Analýza se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti, jejich obsahem jsou

• přehled zdrojů mimořádných událostí;
• přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně jejich vzniku, rozsah a ohrožení pro území kraje;
• předpokládané záchranné a likvidační práce.

Havarijní plán kraje se zpracovává minimálně ve dvou vyhotoveních, jedno vyhotovení se ukládá jako součást krizového plánu kraje, pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje. Druhé vyhotovení se ukládá na operační a informační středisko HZS ČR kraje. HZS ČR kraje předá složkám, správním úřadům a obcím, které plní úkoly z havarijního plánu kraje výpisy, pro rozpracování jejich činností, pro případ vzniku mimořádných událostí. Havarijní plán kraje obsahuje textové dokumenty, doplněné grafickou dokumentací, kterou tvoří mapové podklady, grafy a schémata. Havarijní plán má kromě úvodu, tři základní části.

Základní části havarijního plánu:

• Informační část
• Operativní část
• Plány konkrétních činností

Z pohledu zdolávání konkrétní mimořádné události mají význam především plány konkrétních činností. Zde uvádíme seznam plánu konkrétních činností včetně informace o obsahu jednotlivých plánů.

Seznam plánů konkrétních činností:

Plán vyrozumění

Plán technických a organizačních opatření k zabezpečení předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události orgánům krizového řízení a dalším právnickým a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním plánem.

Traumatologický plán

Plán úkolů a způsobů řízení ve zdravotnictví, se zaměřením na činnost při hromadných neštěstích. Popis činnosti operačních středisek poskytovatele ZZS v režimu traumatologického plánu a kontakty na zdravotnické služby a zařízení.

Plán varování obyvatelstva

Plán o způsobu varování obyvatelstva při vzniku nebezpečí. Mimo jiné specifikuje určení jediného existujícího varovného signálu „Všeobecná výstraha“ (kolísavý tón sirény po dobu 140 sekund). Seznamuje s úlohou vyrozumívacích center a koncových prvků varování (sirény, obecní rozhlasy). Informuje o náhradním způsobu varování, o způsobu předání tísňových informací, o způsobu informování, o ukončení nebezpečí ohrožení a o rozdělení odpovědnosti za provedení varování obyvatelstva. Plán reflektuje požadavky na maximální pokrytí území kraje technickými prostředky varování.

Plán ukrytí obyvatelstva

Plán k zásadám zabezpečení ochrany ukrytím. Obsahuje zásady improvizovaného ukrytí, informuje o odpovědnosti za provedení opatření k ukrytí.

Plán individuální ochrany obyvatelstva

Plán využití prostředků individuální ochrany pro stanovené kategorie obyvatelstva, pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu - dětské ochranné vaky, dětské ochranné kazajky, ochranné masky pro děti a dospělou populaci, včetně ochranných filtrů a ochranné oděvy. Prostředky jsou primárně určeny k ochraně před toxickými, radiačními a infekčními účinky bojových otravných, radioaktivních a biologických látek. Ochrana jednotlivce, jeho dýchacích cest, očí a povrchu těla, je prioritně zabezpečována použitím improvizovaných prostředků ochrany, např. pláštěnky, gumové boty apod.

Plán evakuace obyvatelstva

Plán opatření pro organizované přemístění osob, hospodářských zvířat a věcných prostředků z prostorů ohrožení mimořádnou událostí do nových míst dislokace. V jednotlivých krajích může být prioritně orientován např. na ohrožení přirozenou a zvláštní povodní - zásady evakuace lze využít i pro jiná ohrožení. Osnovu plánu tvoří zásady provádění evakuace, rozsah evakuačních opatření, orgány evakuace a rozdělení odpovědnosti za provádění evakuace. Je specifikováno zdravotnické, dopravní, bezpečnostní a informační zabezpečení evakuace. Opatření plánu organizačně předcházejí opatřením plánu nouzového přežití obyvatelstva.

Plán nouzového přežití obyvatelstva

Plán překonání kritické zátěže z působení mimořádné situace na zdraví a životy obyvatelstva. Obsahuje řešení nouzového zabezpečení ubytování, zásobování potravinami a vodou, nouzové základní služby obyvatelstvu, nouzové dodávky energií, organizování humanitární pomoci a další přípravu podmínek nouzového přežití. Opatření plánu organizačně navazují na opatření plánu evakuace.

Plán monitorování

Plán způsobů a postupů soustavného sledování, měření a vyhodnocování veličin z pohledu hydrologické, meteorologické, klimatické, radiační a chemické situace včetně přepravy nebezpečných látek. Dále čistoty ovzduší a vod, úniku metanu, výskytu epidemie a epizootie.

Pohotovostní plán veterinárních opatření

Plán pro případ vzniku nebezpečných nákaz u zvířat. Z veterinárního hlediska řeší případy výskytu slintavky a kulhavky, moru prasat, ptačí chřipky, BSE a dalších nákaz.

Plán veřejného pořádku a bezpečnosti

Plán zajištění plnění úkolů Policie ČR jako základní složky integrovaného záchranného systému při vzniku a řešení mimořádné události (krizové situace). Obsahuje postup řízení Policie ČR, její síly, prostředky a součinnost v rámci IZS ve smyslu udržení (obnovení) veřejného pořádku a bezpečnosti.

Plán ochrany kulturních památek

Plán účelového řešení ochrany kulturních památek na území kraje před negativními vlivy mimořádných událostí. Ochrana se týká jak movitých, tak nemovitých kulturních památek.

Plán hygienických a protiepidemických opatření

V plánu jsou uvedena a analyzována hygienicko-protiepidemická opatření a vyjmenovány síly a prostředky pro tato opatření. Součástí je pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných infekčních nemocí, s řešením rozdělení odpovědnosti. Postupu při ohlášení mimořádné události a využití pohotovostních skupin krajské hygienické stanice.

Plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky

Plán řešení komunikace s hromadnými informačními prostředky včetně předem připravených textů televizních a rozhlasových relací. Seznamuje s formami, způsoby a postupy při poskytování informací obyvatelstvu o aktuálním ohrožení mimořádnou událostí. Informuje o tiskovém středisku, a o odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky.

Plán odstranění odpadů

Plán specifikace odpadů, včetně odpadních vod po dekontaminaci, s výčtem skládek, spaloven a jiných zařízení na odstranění odpadů. V závěru je rozdělení odpovědnosti a stanovení dozoru při odstranění odpadů.

Některé kraje rozšířily své havarijní plány o další plány konkrétních činností, využitelných při řešení mimořádných událostí. Může se jednat např. o plán postupů a opatření při hromadném úmrtí osob, v důsledku vzniku a trvání mimořádné události, plán odstranění odpadů vzniklých při mimořádné události, plán dekontaminace, plán psychologické a duchovní pomoci nebo plán dobrovolné pomoci. Tyto dokumenty mohou vycházet také z oblasti krizových plánů.

Zdroje

• Zákon č. 239/2000 Sb., O Integrovaném záchranném systému. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
• Vyhláška č. 328/2001 Sb., O některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. In: Sbírka zákonů. 2001. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
• Zákon č. 350/2011 Sb., O chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
• Zákon č. 224/2015 Sb., O prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. In: Sbírka zákonů. 2015. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
• Zákon č. 263/2016 Sb., Atomový zákon. In: Sbírka zákonů. 2016. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
• Galerie Pisek povoden na Wikimedia Commons

Externí odkazy

• KRIZOVÝ PORTÁL - Portál pro řešení krizových situací
• Hasičský záchranný sbor - oficiální stránky
• KRIZPORT - veřejný portál krizového řízení v Jihomoravském kraji
• SÚJB - Státní úřad pro jadernou bezpečnost