Wikipedista:Jirka Dl/Uhlíková neutralita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Uhlíková neutralita, nebo čistá nulovou uhlíková stopa, znamená dosažení čistých nulových emisí oxidu uhličitého, tedy vyvážení emisí uhlíku a jeho pohlcováním nebo úplným vyloučením emisí uhlíku (přechodem na „post-uhlíkovou ekonomiku“). Používá se v souvislosti s procesy uvolňování oxidu uhličitého spojenými s dopravou, výrobou energie, zemědělstvím a průmyslovými procesy. Uhlíkově neutrální stav lze dosáhnout dvěma způsoby:

  • Vyrovnáváním emisí oxidu uhličitého s jeho pohlcováním nad rámec přírodních procesů, často prostřednictvím kompenzace uhlíku nebo procesu odstraňování nebo sekvestrace oxidu uhličitého z atmosféry.[1] Některá uhlíkově neutrální paliva fungují téměř stejným způsobem tím, že jsou vyrobena ze samotného oxidu uhličitého, ať už z přírodního nebo umělého.[2] Mohou být také použity mnohem extrémnější formy odstraňování oxidu uhličitého.
  • Snížením emisí uhlíku (nízkouhlíková ekonomika) změnou zdrojů energie a průmyslových procesů. Posun směrem k využívání obnovitelné energie (např. větrné a solární) vykazuje snížení emisí oxidu uhličitého.[3] Přestože jak obnovitelná, tak neobnovitelná energie produkují emise uhlíku, obnovitelná energie má emise uhlíku výrazně nižší či téměř nulové.[4] Pokud se uskuteční změny v současných průmyslových a zemědělských procesech za účelem snížení emisí uhlíku (například změny ve stravě hospodářských zvířat, jako je skot), může dojít ke snížení produkce metanu o 40 %.[5] K snižování emisí uhlíku se často používají tzv. "uhlíkové projekty" a obchodování s emisemi a v některých případech lze zabránit přímo vstupu oxidů uhlíku do atmosféry (např. v pračkách oxidu uhličitého).

Koncept uhlíkové neutrality může být rozšířen tak, aby zahrnoval i další skleníkové plyny (GHG) započítávané z dle jejich ekvivalentu oxidu uhličitého. Výraz uhlíková neutralita se poprvé objevil v americkém Novém Oxfordském slovníku (New Oxford America Dictionary) v roce 2006.[6] Výraz klimaticky neutrální odráží širší začlenění dalších skleníkových plynů do změny klimatu, i když CO2 je nejhojnější. Výrazy bývají často zaměňovány.

Proces[editovat | editovat zdroj]

Uhlíková neutralita se obvykle dosahuje kombinací následujících kroků (ačkoli se mohou lišit v závislosti na tom, zda je strategie prováděna jednotlivci, firmami, organizacemi, městy, regiony nebo státy):

Závazek[editovat | editovat zdroj]

V případě jednotlivců bude rozhodování jednoduché, ale pro složitější uspořádání (firmy, obce, státy) je potřeba celospolečenskou dohodu, aby mělo úsilí smysl.

Počítání a analýza[editovat | editovat zdroj]

Počítání a analýza emisí, které je třeba eliminovat, a možnosti, jak toho dosáhnout, jsou nejdůležitějším krokem v procesu přípravy uhlíkové neutrality. Tato část přípravy umožňuje stanovit priority – od výběru produktů po využití energie a dopravu a v budoucnu kritéria, stanovená v této fázi umožní sledovat plnění pokrok v plnění závazku.Toho lze dosáhnout prostřednictvím inventáře skleníkových plynů, jehož cílem je odpovědět na otázky, jako například:

  • Které operace, činnosti, jednotky by měly být zahrnuty?
  • Které zdroje by měly být zahrnuty (viz sekce Přímé a nepřímé emise)?
  • Kdo je zodpovědný za které emise?
  • Které plyny by měly být zahrnuty?

Kalkulačky uhlíku pro jednotlivce zjednodušují sestavování přehledu. Vstupní data do těchto kalkulaček obvykle bývají spotřeba elektřiny v kWh, množství a typ paliva používaného k ohřevu vody a topení v domě a kolik kilometrů jednotlivec najezdí a nalétá v jednotlivých dopravních prostředcích. Jednotlivci mohou také stanovit různé limity systému, kterého se týkají, např. osobní emise skleníkových plynů, emise z domácnosti nebo emise společnosti, pro kterou pracují. K dispozici je mnoho on-line kalkulátorů uhlíkové stopy, které se výrazně liší v jejich užitečnosti a parametrech, které měří. Některé například zohledňují pouze spotřebu energie pro automobily, letadla a domácnost. Jiné zahrnují také domácí spotřebu nebo volný čas.

Provedení[editovat | editovat zdroj]

Podniky a místní správy mohou začít pracovat na klimatické neutralitě pomocí systému environmentálního (nebo udržitelného) řízení nebo EMS zavedeného mezinárodní normou ISO 14001 (vyvinutou Mezinárodní organizací pro normalizaci). Dalším možností je systém EMAS – Evropský systém pro ekologické řízení a audit, který používá mnoho společností v celé EU. Mnoho místních úřadů používá systém řízení v určitých sektorech své správy nebo certifikuje všechny své činnosti.

Omezení emisí[editovat | editovat zdroj]

Jedním z nejsilnějších argumentů pro snížení emisí skleníkových plynů je to, že často ušetří peníze. Ceny energie po celém světě rostou, takže je stále obtížnější cestovat, vytápět a svítit domy a továrny a udržovat moderní ekonomiku vitální. Z tohoto důvodu je výhodné snižovat spotřebu energií:

  • Omezení spotřeby energie a emisí z dopravy (chůze, používání jízdních kol nebo veřejné dopravy, omezení létání, používání vozidel s nízkou spotřebou energie), jakož i budov, zařízení, zvířat a procesů.
  • Získávání elektřiny a jiné energie z obnovitelných zdrojů energie, buď přímo jejich výrobou (například instalace solárních panelů na střechu), nebo výběrem schváleného poskytovatele zelené energie a použitím nízkouhlíkových alternativních paliv, jako jsou udržitelná biopaliva.

Kompenzace[editovat | editovat zdroj]

Účelem použití kompenzací uhlíku je neutralizovat určitý objem emisí skleníkových plynů financováním projektů, které by měly způsobit ekvivalentní absorpci emisí skleníkových plynů někde jinde, například výsadbou stromů. V rámci předpokladu „Nejprve omezte, co můžete, poté vyrovnejte zbytek“, lze kompenzaci provést podporou zodpovědného projektu s uhlíkem nebo nákupem uhlíkových kompenzací.

Kompenzace uhlíku je nástrojem i pro místní samosprávy ve světě.[7]

V roce 2015 UNFCCC. na základě mandátu Výkonné rady CDM, spustila specializovanou webovou stránku, na které mohou organizace, společnosti, ale i soukromé osoby, vyrovnat svou stopu (https://offset.climateneutralnow.org/ ) s cílem usnadňování účasti všech na procesu podpory udržitelnosti.

Kompenzace jsou někdy vnímány problematicky. Například James Hansen popisuje kompenzace jako „moderní odpustky, prodávané veřejnosti s rostoucími emisemi uhlíku, aby se zbavila svých klimatických hříchů“.

Vyhodnocení a opakování[editovat | editovat zdroj]

Tato fáze zahrnuje vyhodnocení výsledků a sestavení seznamu navrhovaných vylepšení s výsledky zdokumentovanými a nahlášenými, takže zkušenosti získané z toho, co funguje (a co ne), se sdílejí s těmi, kteří je také mohou dobře využít. A konečně, se vším, co bylo dokončeno, cyklus začíná znovu a znovu, pouze tentokrát s využitím získaných zkušeností. Věda a technologie postupují dál, regulace se zpřísňují, normy, které lidé požadují, rostou. Druhý cyklus tedy půjde dále než první a proces bude pokračovat, každá následná fáze bude stavět na tom, co šlo dříve, a co je třeba zlepšovat.

Být uhlíkově neutrální je stále více vnímáno jako dobrá firemní či státní sociální odpovědnost a rostoucí seznam podniků a států oznamují roky, kdy mají v úmyslu stát se zcela neutrální. Události, jako je summit G8[8] a organizace, jako je Světová banka[9] využívají také kompenzační schémata, aby se staly neutrálními z hlediska uhlíku. Umělci jako The Rolling Stones[10] a Pink Floyd[11] vydali alba nebo uskutečnili zájezdy na uhlíkově neutrální.

Přímé a nepřímé emise[editovat | editovat zdroj]

Aby byla organizace považována za uhlíkově neutrální, musí snížit svou uhlíkovou stopu na nulu. Určení toho, co je třeba zahrnout do uhlíkové stopy, závisí na organizaci a standardech, které dodržuje.

Obecně platí, že přímé zdroje emisí musí být zásadně omezeny a kompenzovány, zatímco nepřímé emise z nakupované elektřiny mohou být sníženy nákupem obnovitelné energie.

Přímé emise zahrnují veškeré znečištění způsobené výrobou, vozidly vlastněnými společností a proplacenými cestami, hospodářskými zvířaty a jakýmkoli jiným zdrojem, který je přímo ovládán vlastníkem. Nepřímé emise zahrnují všechny emise, které jsou výsledkem používání nebo nákupu produktu. Například, přímé emise letecké společnosti jsou tvořeny veškerým spáleným leteckým palivem, zatímco nepřímé emise zahrnují výrobu a likvidaci letadel, veškerou elektřinu používanou k provozu kanceláře letecké společnosti a denní emise z cestování zaměstnanců do práce a z práce. V jiném příkladu má energetická společnost přímé emise skleníkových plynů, zatímco úřad, který ji nakupuje, ji považuje za nepřímé emise.

Zjednodušení standardů a definic[editovat | editovat zdroj]

Uhlíková neutrální paliva jsou paliva, která nezvyšují ani nesnižují množství uhlíku v atmosféře. Než než je nějaká organizace certifikována jako uhlíkově neutrální, je důležité určit, zda jsou do výpočtu uhlíkové stopy zahrnuty nepřímé emise.[12] Většina dobrovolných certifikovaných uhlíkových schémat požaduje započítávání jak přímých, tak nepřímých zdrojů aby byly sníženy a kompenzovány přímé i nepřímé zdroje.

Mnoho zmatku v uhlíkově neutrálních normách lze přičíst počtu dobrovolných uhlíkových norem, které jsou k dispozici. Pro organizace, které hledají, které uhlíkové kompenzace použít, je při výběru správných kompenzací uhlíku a projektů, do nichž se mají zapojit, nezbytné vědět, jaké standardy jsou robustní, důvěryhodné a trvalé. V USA fungují například následující organizace, zajíšťující uhlíkové kompenzace:

  • The Verified Carbon Standard[13],
  • The Gold Standard,[14]
  • The American Carbon Registry,[15]
  • The Climate Action Reserve,[16] a
  • Plan Vivo[17]

Je také možnost kompenzovat uhlíkové emise pomocí projektu UN FCCC.

Závazky[editovat | editovat zdroj]

Závazek být uhlíkově neutrální je stále více vnímán jako dobrá sociální nebo státní sociální odpovědnost a rostoucí seznam společností, města a zemí oznamují data, kdy mají v úmyslu stát se zcela uhlíkově neutrální.

Společnosti a organizace[editovat | editovat zdroj]

Původní Climate Neutral Network byla nezisková organizace založená v Oregonu s cílem přesvědčit společnosti, že být klimaticky neutrální znamená potenciální úsporu nákladů a také udržitelnost z hlediska životního prostředí. Vyvinula značku Climate Neutral Certification a Climate Cool ve spolupráci s klíčovými agenturami jako je Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států, The Nature Conservancy, Rocky Mountain Institute, Conservation International a World Resources Institute a podařilo se jí zaregistrovat zimní olympijské hry v roce 2002 jako uhlíkově neutrální.[18]

Jen málo společností skutečně získalo certifikaci neutrálních klimatických změn, přičemž se ucházelo o důsledný přezkum a prokázalo, že dosáhly absolutního čistého nulového nebo lepšího dopadu na světové klima. Společnost Shaklee Corporation se v dubnu 2000 stala první společností certifikovanou společností Climate Neutral. Společnost zaměstnává řadu investic a ofsetových aktivit, včetně výsadby stromů, využití sluneční energie, zachycování metanu v opuštěných dolech a výrobních procesů.[19] Climate Neutral Business Network uvádí, že certifikovala koncertní turné Dave Matthews Band jako Climate Neutral. Christian Science Monitor kritizoval použití NativeEnergy, ziskové společnosti, která prodává kompenzační úvěry podnikům a celebritám, jako je Dave Matthews.[20]

Salt Spring Coffee se stala uhlíkově neutrálním snížením emisí snížením dálkové přepravy a využíváním bio-nafty v dodávkových vozech,[21] modernizací zařízení na energeticky efektivní a nákupem uhlíkových kompenzací. Společnost tvrdí, že má první uhlíkově neutrální kávu prodávanou v Kanadě.[22] Salt Spring Coffee bylo oceněno nadací Davida Suzukiho ve své zprávě z roku 2010 Podnikání v novém klimatu.[23]

Mezi korporátní příklady samostatně prohlášených uhlíkově neutrálních a klimaticky neutrálních iniciativ patří společnost Dell,[24] Google,[25][26] HSBC,[27] ING Group,[28] PepsiCo,[29] Sky,[30] a Tesco,[31][32]

Organizace spojených národů se pod vedením generálního tajemníka Ban Ki-muna zavázala v prosinci 2007 usilovat o klimatickou neutralitu. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) oznámil, že se v roce 2008 stal klimaticky neutrální a v prosinci zahájil program Climate Neutral Network na podporu uhlíkové neutrality.

Události, jako je summit G8 a organizace, jako je Světová banka, využívají také kompenzační schémata, aby se staly uhlíkově neutrálními. Také umělci jako The Rolling Stones a Pink Floyd vyrobili alba nebo uspořádali turné uhlíkově neutrální, a série koncertů Live Earth konaných 7. července 2007 byla největší uhlíkově neutrální veřejnou událostí v historii.

Olympijské a paralympijské zimní hry ve Vancouveru 2010 byly první uhlíkově neutrální hry v historii.[33]

Budovy jsou největším samostatným přispěvatelem k produkci skleníkových plynů. Závazek AIA 2030 Amerického institutu architektů (American Institute of Architects) je dobrovolný program pro členské organizace AIA a další subjekty v urbanizovaném prostředí, který se snaží aby se členské organizace zavázaly navrhovat do roku 2030 všechny své budovy jako uhlíkově neutrální.[34]

Státy[editovat | editovat zdroj]

Dva státy dosáhly uhlíkové neutrality:

Několik zemí přislíbilo uhlíkovou neutralitu, například:[37][38][39][40]

Stát/území Rok Status Člen CNC
BrazílieBrazílie Brazílie
ChileChile Chile 2050 zákonem Ano
DánskoDánsko Dánsko 2050 politické rozhodnutí + 70 % redukce do roku 2030 Ano
EtiopieEtiopie Etiopie Ano
Evropská unieEvropská unie Evropská unie 2050 s výjimkou Polska politické rozhodnutí
FidžiFidži Fidži 2050 závazek dle Pařížské dohody
FinskoFinsko Finsko 2035 rozhodnutí koalice Ano
FrancieFrancie Francie 2050 zákonem Ano
IslandIsland Island 2040 politické rozhodnutí Ano
IrskoIrsko Irsko 2050
ItálieItálie Itálie Ano
JaponskoJaponsko Japonsko 2100 Ano
KanadaKanada Kanada 2050 Ano
KolumbieKolumbie Kolumbie Ano
KostarikaKostarika Kostarika 2050 politické rozhodnutí Ano
LucemburskoLucembursko Lucembursko Ano
Marshallovy ostrovyMarshallovy ostrovy Marshallovy ostrovy 2050 závazek dle Pařížské dohody Ano
MexikoMexiko Mexiko Ano
NěmeckoNěmecko Německo 2050 politické rozhodnutí Ano
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Ano
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland 2050 zákonem Ano
NorskoNorsko Norsko 2030 zákonem Ano
PortugalskoPortugalsko Portugalsko 2050 politické rozhodnutí Ano
RakouskoRakousko Rakousko Ano
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 2050

Skotsko

2045

zákonem Ano
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Ano
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 2045 zákonem Ano
Východní TimorVýchodní Timor Východní Timor Ano
UruguayUruguay Uruguay 2030 závazek dle Pařížské dohody

Kanada[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2011 oznámila kanadská provincie Britská Kolumbie, že se oficiálně stala první provinční/státní jurisdikcí v Severní Americe k dosažení uhlíkové neutrality v operacích veřejného sektoru: [41] každá škola, nemocnice, univerzita a vládní úřad, hlásí a kupujíuhlíkové kompenzace pro všechny emise skleníkových plynů od roku 2010, jak vyžadují právní předpisy.[42] Místní vlády napříč BC také začínají vyhlašovat uhlíkovou neutralitu.[43]

Kostarika[editovat | editovat zdroj]

Cílem Kostariky je být do roku 2050 plně uhlíkově neutrální.[44] Plánuje to ještě rychleji, konkrétně do roku 2021 (200. výročí jeho nezávislosti).[45] V roce 2004 pocházelo 46,7 % primární energie Kostariky z obnovitelných zdrojů [46] zatímco 94 % její elektřiny v roce 2006 bylo vyrobeno z vodní energie, větrných farem a geotermální energie v roce 2006.[47] Daň z benzínu ve výši 3,5% se používá k platbám za účelem kompenzace vlastníků půdy za pěstování stromů a ochranu lesů a její vláda připravuje další plány na snížení emisí z dopravy, zemědělství a průmyslu.

Evropská unie[editovat | editovat zdroj]

Od května 2019 má EU střednědobé cíle a 13. prosince 2019 schválila Evropská rada uhlíkovou neutrality EU do roku 2050.[48][49]

Francie[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. června 2019 hlasovalo Francouzské národní shromáždění v zákoně první článek klimaticko-energetického balíčku, který stanoví Francii cíle snížit emise skleníkových plynů a do roku 2050 dosáhnout uhlíkově neutrální hodnoty v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu z roku 2015.[50] Toto bylo schváleno francouzským senátem dne 18. července 2019.[51]

Island[editovat | editovat zdroj]

Island také směřuje ke klimatické neutralitě. Více než 99 % výroby elektřiny a téměř 80 % celkové výroby energie pochází z vodní energie a geotermální energie. Žádný jiný národ nevyužívá tak vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie.[52] V únoru 2008 byly Kostarika, Island, Nový Zéland a Norsko prvními čtyřmi zeměmi, které se připojily k síti neutrálních klimatických změn, což je iniciativa vedená v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), která katalyzuje globální kroky směřující k nízkouhlíkovým ekonomikám a společnostem.[53]

Maledivy[editovat | editovat zdroj]

Bývalý prezident Malediv se zavázal učinit svou zemi uhlíkově neutrální do deseti let přechodem na větrnou a sluneční energii. Maledivy, země skládající se z velmi nízko položených ostrovů, by byly kvůli vzestupu hladiny moře jednou z prvních zemí, které byly ponořeny. Maledivy předsedaly založení fóra pro ochranu klimatu .

Nový Zéland[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. listopadu 2019 schválil Nový Zéland zákon, který požaduje, aby země do roku 2050 byla uhlíkově neutrální (s výjimkou biogenního metanu, s plány snížit do roku 2050 o 24 %–47 % pod úroveň roku 2017).[54][40][55]

Norsko[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2008 norská vláda deklarovala cíl, aby do roku 2030 bylo Norsko uhlíkově neutrální. Vláda však nepřijala konkrétní opatření; plán byl založen na nákupu kompenzací uhlíku z jiných zemí a ve skutečnosti bylo provedeno jen velmi málo pro snížení norských emisí, kromě velmi úspěšné politiky pro elektrická vozidla.[56]

Švédsko[editovat | editovat zdroj]

Cílem Švédska je stát se uhlíkem neutrálním do roku 2045.[57] Vize je taková, že čisté emise skleníkových plynů by měly být nulové.[58]

Vatikán[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2007 oznámilo město Vatikán plán stát se prvním uhlíkově neutrálním státem na světě, v návaznosti na politiku papeže bojovat proti globálnímu oteplování. Cíle mělo být dosaženo podporou vatikánského klimatického lesa v Maďarsku. Les by měl být dimenzován tak, aby kompenzoval roční emise oxidu uhličitého.[59] Od roku 2008 však nebyly vysazeny žádné stromy.[60] Společnost KlimaFa již neexistuje a nesplnila své sliby.[61] V listopadu 2008 také městský stát nainstaloval a uvedl do provozu 2 400 solárních panelů na střeše audienční síně Centra Pavla VI.[62]

Spojené království[editovat | editovat zdroj]

Jak doporučil Výbor pro změnu klimatu (CCC), vláda se právně zavázala k čistým nulovým emisím skleníkových plynů ve Spojeném království do roku 2050[63] a Energetická a klimatická zpravodajská jednotka (ECIU) uvedla, že tento cíl je reálný. K vyvážení emisí ze zemědělství a letectví bude zapotřebí řada technik, včetně propadů uhlíku (odstraňování skleníkových plynů). Mezi tyto propady uhlíku může patřit zalesňování, obnova stanovišť, sekvestrace uhlíku v půdě, bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku a dokonce i přímé zachycování vzduchu.[64]

Skotsko[editovat | editovat zdroj]

Skotsko si stanovilo cíl do roku 2045.[65]

Certifikace[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli v současné době neexistuje žádný mezinárodní certifikační systém pro uhlíkovou nebo klimatickou neutralitu, některé země zavedly národní certifikační systémy. Příklady zahrnují norský ekologický pilotní program a National Carbon Offset Standard (NCOS) australské vlády.

Certifikace jsou k dispozici také od CEB,[66] BSI (PAS 2060) a The CarbonNeutral Company (CarbonNeutral).[67]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon neutrality na anglické Wikipedii.

  1. ↑ REVKIN, Andrew C. Global Warming - Carbon Dioxide - Environment - Climate Change - Air Pollution. The New York Times. 2007-04-29. Dostupné online [cit. 2019-12-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. ↑ MARTIN, L. J. Carbon Neutral - What Does It Mean?. www.eejitsguides.com [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ ADAMS, Samuel; NSIAH, Christian. Reducing carbon dioxide emissions; Does renewable energy matter?. Science of The Total Environment. 2019-11, roč. 693, s. 133288. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. DOI 10.1016/j.scitotenv.2019.07.094. (anglicky) 
  4. ↑ Renewable and Non-Renewable Energy | EM SC 240N: Energy and Sustainability in Contemporary Culture. www.e-education.psu.edu [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ The race is on to cultivate a seaweed that slashes greenhouse emission from cows, other livestock. phys.org [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Carbon Neutral: Oxford Word of the Year. OUPblog [online]. 2006-11-13 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Kebe A., V. Bellassen & A. Leseur (2011) "Voluntary carbon offsetting by local authorities: practices and lessons" Climate report n.29, CDC Climate
  8. ↑ How do you live a carbon-neutral lifestyle?. news.bbc.co.uk. 2005-06-07. Dostupné online [cit. 2019-12-22]. (anglicky) 
  9. ↑ GreenBiz News | World Bank Group Goes Carbon-Neutral. web.archive.org [online]. 2008-03-29 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ GreenBiz News | Rolling Stones Pledge Carbon-Neutral U.K. Tour. web.archive.org [online]. 2006-05-08 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ Rock & Ecology. rockandecology.blogspot.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ ADMIN. Carbon footprints will decrease in the Future » Standard Carbon [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Verra. Verra [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ The Gold Standard. www.goldstandard.org [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  15. ↑ Homepage — American Carbon Registry. americancarbonregistry.org [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ Climate Action Reserve. www.climateactionreserve.org [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  17. ↑ Plan Vivo Foundation. www.planvivo.org [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ Burn Oil, Then Help a School; It All Evens Out - July 8, 2002. money.cnn.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ STAFF, ClimateBiz. Shaklee Heats Up Environmental Commitment By Going Climate Cool. GreenBiz [online]. 2002-05-16 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Is Dave Matthews' carbon offsets provider really carbon neutral?. Christian Science Monitor. 2010-04-20. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0882-7729. 
  21. ↑ Biodiesel Revolution Gathering Momentum. The Georgia Straight [online]. 2004-09-09 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Green goes mainstream. web.archive.org [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  23. ↑ Doing Business in a New Climate: A Guide to Measuring, Reducing and Offsetting Greenhouse Gas Emissions | Publications | David Suzuki Foundation. web.archive.org [online]. 2012-07-29 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ GROSS, Grant. Dell to go 'carbon neutral' by late 2008. www.washingtonpost.com. 2007-09-26. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  25. ↑ Google's drive for clean future. news.bbc.co.uk. 2007-06-19. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  26. ↑ Official Google Blog [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ HSBC bank to go carbon neutral. news.bbc.co.uk. 2004-12-06. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  28. ↑ CHINA DAILY CEO ROUNDTABLE, China's Exclusive Network of Movers and Shakers in Business. web.archive.org [online]. 2013-05-07 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ PepsiCo takes top spot in global warming battle - USATODAY.com. usatoday30.usatoday.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  30. ↑ Sky - carbon neutral, emissions reduction and carbon offsets | The CarbonNeutral Company. web.archive.org [online]. 2013-11-02 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  31. ↑ Tesco boss unveils green pledges. news.bbc.co.uk. 2007-01-18. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  32. ↑ Tesco wants to be carbon neutral by 2050. How will the retailer do it? | CIO Insights | silicon.com. web.archive.org [online]. 2012-04-03 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  33. ↑ Offsetters » Advisory Services » Vancouver 2010 Olympic and Paralympic Games. www.offsetters.ca [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  34. ↑ AIA Introduces 2030 Commitment Program to Reach Goal of Carbon Neutrality by 2030. www.dexigner.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Visit the World's Only Carbon-Negative Country. Travel [online]. 2017-10-17 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Heard Of This Small But Hugely Carbon Negative Country? Suriname In Amazonian Rain Forest - From Today's Talanoa Story Dialogs | Science 2.0. www.science20.com [online]. 2014-08-27 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Carbon Neutrality Coalition [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Which countries have a net zero carbon goal?. Climate Home News [online]. 2019-06-14 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Justin Trudeau's narrow victory lays path for net zero carbon Canada. Climate Home News [online]. 2019-10-22 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ a b ‘Zero Carbon Bill’ aims for clarity around New Zealand’s climate change goals - New Zealand Parliament. www.parliament.nz [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Dostupné online. 
  42. ↑ Carbon Neutral Government Regulation. www.bclaws.ca [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  43. ↑ B.C. Climate Action Charter | BC Climate Action Toolkit. www.toolkit.bc.ca [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  44. ↑ REUTERS. Costa Rica unveils plan to achieve zero emissions by 2050 in climate change fight. The Guardian. 2019-02-25. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  45. ↑ IRFAN, Umair. Costa Rica has an ambitious new climate policy — but no, it’s not banning fossil fuels. Vox [online]. 2018-07-17 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Share of Total Primary Energy Supply in 2004, International Energy Agency, published 2006, accessed 2007-08-06
  47. ↑ The Tico Times Costa Rica [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ BOFFEY, Daniel. Von der Leyen pledges climate focus as MEPs back new commission. The Guardian. 2019-11-27. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  49. ↑ Do roku 2050 budeme klimaticky neutrální, shodli se lídři EU na summitu. iDNES.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  50. ↑ France sets 2050 carbon-neutral target with new law. Reuters. 2019-06-27. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  51. ↑ French senate approves carbon neutrality law by 2050. RFI [online]. 2019-07-19 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ ALDRED, Jessica. Iceland's energy answer comes naturally. The Guardian. 2008-04-22. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  53. ↑ HUB, IISD's SDG Knowledge. UNEP Announces Climate Neutral Network | News | SDG Knowledge Hub | IISD [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ New Zealand Commits To Being Carbon Neutral By 2050 — With A Big Loophole. NPR.org [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ New Zealand passes 'zero carbon' law in fight against climate change. The Independent [online]. 2019-11-07 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ ROSENTHAL, Elisabeth. Lofty Pledge to Cut Emissions Comes With Caveat in Norway. The New York Times. 2008-03-22. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  57. ↑ Sweden passes law to become carbon neutral by 2045 [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ 2050 Ett koldioxidneutralt Sverige. Naturvårdsverket [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (švédsky) 
  59. ↑ The Vatican to go carbon neutral. phys.org [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Carbon Discredit. Popular Science [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Carbon offsets: How a Vatican forest failed to reduce global warming. Christian Science Monitor. 2010-04-20. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0882-7729. 
  62. ↑ Pope's first "green audience" - CathNews. web.archive.org [online]. 2008-12-08 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  63. ↑ ‘This report will change your life’: what zero emissions means for UK. the Guardian [online]. 2019-05-01 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Net Zero: CO2 removal technology could make UK carbon neutral by 2050. http://www.businessgreen.com [online]. 2018-09-12 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ KEANE, Kevin. Greenhouse gas emissions target missed. www.bbc.com. 2019-06-11. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  66. ↑ VER registry. www.en.ver.kbb.sk [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  67. ↑ CarbonNeutral® Certification | The CarbonNeutral Company US. web.archive.org [online]. 2012-07-18 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[[Kategorie:Obnovitelné zdroje energie]] [[Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady]]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Jirka_Dl/Uhlíková_neutralita&oldid=17969375“