Přeskočit na obsah

Wikipedista:Jana Lánová/Pískoviště5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Filmový festival je organizovaná veřejná událost, kde se prezentují filmy v jednom či více kinech či promítacích plátnech, obvykle v jednom městě či regionu.[1] Festival se může zaměřovat na jedno období, současnou tvoru, zahraniční či domácí snímky, žánry či krátké filmy. Obvykle se konají ročně. Mezi nejznámější filmové festivaly patří Benátky, Cannes, Toronto, Sundance film festival, Berlín.[2][3] Benátský festival je nejstarší hlavní festival. Festival v Melbourne je největší filmový festival na jižní polokouli a. Podle studie z roku 2013 se toho roku konalo 3 000 aktivních filmových festivalů.

V roce 1932 vznikl jako první hlavní filmový festival ten v [fBenátský filmový festival|Benátkách]]. V roce 1935 vznikl festival v Moskvě, roku 1946 pak festivaly v Cannes, Locarnu a [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|Karlových Varech, o rok později byl založen festival v Edinburghu. Berlínský mezinárodní filmový festival vznikl v roce 1951.

Filmové festivaly bývají založeny na neziskové bázi, jejich rozpočet je hrazen z prodeje vstupenek, členských poplatků, sponzorství či příspěvků z veřejných rozpočtů. Některé z festival požadují za uvedení filmů zaplacení vstupních poplatků, jde především o ty velké jako Cannes, Toronto, Sundance Film Festival či South by Southwest. Ostatní, většinou ty menší, poplatky nevyžadují.

Mezi nejprestižnější jsou považovány festivaly v Cannes, Berlíně a Benátkách,[4] často se jim proto říká velká trojka.[5][6][7] Mezi nejznámější festivaly v severní Americe patří Sundance Film Festival, Tribeca Film Festival, Austin Film Festival, New York Film Festival, Montreal World Film Festival, Regina international film festival and awards (RIFFA) a Vancouver International Film Festival.

FIAPF mezi soutěžní filmové festivaly akreditovala ty v Berlíně, Káhiře, Cannes, Goa, Karlových Varech, Locarnu, Mar del Plata, Montrealu, Moskvě, San Sebastiánu, Šanghaji, Tallinu, Tokiu, Benátkách a Varšavě.[8] Do kategorie nezávislých filmových festivalů patří Sundance Film Festival,[9][10] Austin Film Festival,[11] austinský South by Southwest, Tribeca Film Festival v New Yorku a Slamdance Film Festival. Na animovanou tvorbu se zaměřují festivaly Festival international du film d'animation, Animafest Zagreb, Ottawa International Animation Festival, Hiroshima International Animation Festival, KROK International Animated Films Festival, Anima Mundi, Chritrakatha a Animac.

Áčkové festivaly[editovat | editovat zdroj]

Mezi áčkové festivaly s mezinárodní soutěžní sekcí patří ty, které akreditovala FIAPF. K roku 2015 se sem řadí 15 festivalů.[12]

Místo Název Vznik Datum konání Hlavní cena
Berlín Berlínský mezinárodní filmový festival 1951 únor Zlatý medvěd
Cannes Filmový festival v Cannes 1946 květen Zlatá palma
Šanghaj Mezinárodní filmový festival v Šanghaji 1993 červen Zlatý pohár
Moskva Mezinárodní filmový festival v Moskvě 1935 červen/červenec Goldener St. Georg
Karlovy Vary Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 1946 červen/červenec Křišťálový globus
Locarno Mezinárodní filmový festival v Locarnu 1946 srpen Zlatý leopard
Montreal World Film Festival 1977 srpen/září Grand Prix of the Americas
Benátky Benátský filmový festival 1932 srpen/září Zlatý lev
San Sebastián Mezinárodní filmový festival v San Sebastiánu 1953 září Zlatá mušle
Tokio Tokyo International Film Festival 1985 říjen Tokyo Grand Prix
Varšava Varšavský mezinárodní filmový festival 1985 říjen Warsaw Grand Prix
Goa International Film Festival of India 1952 listopad Zlatý páv
Mar del Plata Festival Internacional de Cine de Mar del Plata 1954 listopad Astor de Oro
Tallinn Tallinn Black Nights Film Festival 1997 listopad Tallinn Grand Prix
Káhira Cairo International Film Festival 1976 listopad/prosinec Zlatá pyramida

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Open air cinemas [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ Venice Film Festival [online]. Britannica.com [cit. 2012-11-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ film festival [online]. Britannica.com [cit. 2012-11-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Encyclopedia of Global Studies. Redakce Anheier, Helmut K. and Mark Juergensmeyer. [s.l.]: Sage Publications, 2012. ISBN 9781412994224. S. 566. 
  5. ↑ Bordwell, David. Figures Traced in Light: On Cinematic Staging. [s.l.]: University of California Press, 2005. ISBN 9780520241978. S. 144. 
  6. ↑ WONG, Cindy Hing-Yuk. Film Festivals: Culture, People, and Power on the Global Screen. [s.l.]: Rutgers University Press, 2011. ISBN 9780813551104. S. 5. 
  7. ↑ BALIO, Tino. The Foreign Film Renaissance on American Screens, 1946–1973. [s.l.]: University of Wisconsin Press, 2010. ISBN 9780299247935. S. 250. 
  8. ↑ International Federation of Film Producers Associations. Competitive Feature Film Festivals [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Redford Says Sundance Maintains Essence
  10. ↑ Filmmakers look to Sundance buying spree
  11. ↑ The Plot Thickens For 2009 Austin Film Festival [online]. Film Threat, 2009-02-24 [cit. 2012-11-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ Šablona:Internetquelle

ve 13 letech se rozhodl ukončit hereckou kariéru

studoval právo, chodil s Lucií Bílou

[1]

strýc Tomáše Holého pracoval jako rekvizitář v barrandovských ateliérech ve štábu režiséra Oldřicha Lipského, který natáčel Marečku, podejte mi pero! a hledal náhradu za dětského herce, který náhle onemocněl. Osmiletý Holý scénu s Františkem Filipovským zahrál tak dobře, že mu dal nabídku na malou roli v Ať žijí duchové!

Na castingu na komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku, kterého se zúčastnilo 140 uchazečů, a Holý zapadl a upozornil na sebe, až při rozloučení. [2]

upravoval si dialogy,[3] vymyslel frázi "točit střihově", které pak začala používat režisérka Marie Poledňáková. [4]

režisér Gajer po filmech Upír ve věžáku a Tajemství Ocelového města plánoval pro Holého velkou roli v seriálu My všichni školou povinní, avšak před začátkem natáčení Holý ukončil kariéru. [5]

Původně chtěl odmítnout roli Pepíka v televizním filmu Anna proletářka, ale věděl, co by riskoval, kdyby se protivil komunistickému režimu. [6]

jaromil Jireš byl jediný režisér, který Tomáše Holého obsadil do spíše nesympatické role ve filmu Útěky domů. [7]

Uvažoval o profesích veterináře či diplomata, nakonec zvolil studium práv. [8]

Na počátku 80. let chtěla Poledňáková natočit třetí díl příhod Lubuše, Anny a Vaška, avšak Holý ukončil kariéru a tak nápad odložila. Na konci 80. let přišla s nabídkou znovu, Holý souhlasil, že se krátce objeví. Poledňáková proto napsala malou roli, kdy by vystupoval v karnevalové masce, avšak diváci by věděli, kdo se za ní skrývá. Před napsáním scénáře na film Jak se krotí krokodýli Holý zemřel a scénář proto přetvořila v knihu Jak Anděla potkala anděla. [9] Čebol je velký korejský výrobní konglomerát

V praxi to znamená, že velké rodinné firmy tzv. čeboly či konglomeráty, které z více než 75 % ovládají jihokorejskou ekonomiku, budou muset do budoucna oddělit své průmyslové aktivity od finančních činností a současně omezit křížené vlastnictví akcií v rámci čebolů (tj. vláda hodlá regulovat nadměrnou akumulaci vlastnictví akcií jednotlivými fyzickými osobami v dceřiných firmách v rámci jednoho konglomerátu holdingového typu). Navíc se budou muset více „otevřít“ spolupráci s malými a středními podniky a více se s nimi dělit o své ohromné zisky (v KR existuje zhruba7,2 mil. malých podnikatelů, což je téměř třetina veškeré aktivní populace země, jejichž příjmy či platové možnosti jsou zhruba jen na třetinové úrovni čebolů). [10]

[11]


Soroban je japonské počítadlo.

Oproti ostatním počítadlům obsahuje větší počet sloupců, což umožňuje počítání s velkými čísly.[12]

V 16.–17. století Japonci si upravili čínské počítadlo suan-pan k jejich potřebám.[12] Nejvíce se používal v období Edo (1600-1867 n. l.). Od roku 1938 je součástí výuky matematiky na základních školách. Vyučuje se dva rok, žáci absolvují 24 hodin. Používá se i ve výuce počtu pro zrakově postižené.[13]

Slouží k rozvoji aktivního přístupu ke studiu a matematického myšlení. Pomáhá vytvořit hlubší smysl pro čísla a jejich intuitivnímu porozumění. Rozvíjí schopnost duševního počítání oběma hemisférami.[13]

V Osace se pro lepší poznání japonské kultury pořádá výuka počítání na sorobanu. Pořádají se soutěže v počítání na tomto počítadle – National Federation of Abacus Operators. V roce 1944 japonská komora průmyslu a obchodu zavedla oficiální zkoušku z počítání na sorobanu. Uděluje se licence ve třech stupních dle výsledku zkoušky. Často podmiňuje přijetí do zaměstnání.[13]

Dietologie je podobor vnitřního lékařství zabývající se prevencí, diagnostikou a léčbou poruch výživy [14] [1]

  1. ↑ BRDIČKA, Jan. Tomáš Holý : kluk, který nikdy nezestárl. Řitka: Čas, 2012. 101 s. ISBN 978-80-87470-89-3. S. 6-7. 
  2. ↑ Brdička. S. 8–9.
  3. ↑ Brdička. S. 18.
  4. ↑ Brdička. S. 20.
  5. ↑ Brdička. S. 29.
  6. ↑ Brdička. S. 33.
  7. ↑ Brdička. S. 38–39.
  8. ↑ Brdička. S. 48.
  9. ↑ Brdička. S. 60–61.
  10. ↑ Korejská republika. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2015 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ FINKOVÁ, Lucie. Transformace ekonomiky Korejské republiky. , 2009 [cit. 2015-12-21]. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Petr Pavlík. Dostupné online.
  12. ↑ a b BŘEČKOVÁ, Jana. Počítadla (abakus, finger abacus aj.) ve výuce matematických operací na prvním stupni ZŠ. Návrh pracovních listů s využitím počítače.. , 2011 [cit. 2016-02-05]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Helena Binterová, Ph.D.. Dostupné online.
  13. ↑ a b c STEHLÍKOVÁ, Věra. Počítadla a jejich význam pro primární matematické vzdělávání. , 2013 [cit. 2016-02-05]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Novák, CSc.. Dostupné online.
  14. ↑ KALNÁ, Zuzana. Specifika stravování v nemocnicích. , 2009 [cit. 2016-02-17]. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Lena Mlejnková. Dostupné online.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Jana_Lánová/Pískoviště5&oldid=13451131“