Wikipedista:JanSuchy/Pískoviště2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Plastic Kits Revue, později Aero Plastic Kits Revue, byl český měsíčník vydávaný Františkem Šmýrou. Zpočátku vycházel s podtitulem "Česká a slovenská nezávislá historicko-společenská revue pro zájemce o leteckou historii a plastikové modelářství". První číslo vyšlo v květnu 1991, poslední časopis s pořadovým číslem 71 v roce 1999.

Jiří Osolsobě, první vydání 1989, druhé vydání 1990, Moose Jaw, Nassau (Bahamy)

Z armády byl na vlastní žádost propuštěn v hodnosti nadporučíka letectva, absolvoval sedm semestrů Právnické fakulty Masarykovy univerzity a po únoru 1948 emigroval do USA, kde pracoval jako bankovní úředník.[1] http://www.fronta.cz/dotaz/tisicovy-nalet-operace-millenium


  1. O té velké čtyřicetileté cestě vpřed
  2. O zradě Hudba a text: Slávek Janoušek
  3. Curriculum vitae
  4. Znamení zvěrokruhu
  5. Vojenská
  6. Pětidenní šňůra
  7. Rozhovor s nádražákem
  8. Plechová slepice
  9. Já namaloval dům
  10. Myšlenka na blízkost
  11. 17. 11.
  12. Z mého života
  13. Pochodové cvičení


  1. Naděje a touhy Hudba: Jaroslav Samson Lenk Text: Jaroslav Samson Lenk, Pavel Žalman Lohonka
  2. Tak jsem tady Hudba a text: Vlasta Redl
  3. Zase jedou jiní Hudba a text: Slávek Janoušek
  4. Cestou do Strážnice Hudba a text: Jaroslav Samson Lenk
  5. Kdy už to bude
  6. Ještě chvilku mi zpívej
  7. V půl osmé Hudba: Vlasta Redl Text: Vlasta Redl, Jaroslav Samson Lenk
  8. Večer s čínskými motivy Hudba a text: Slávek Janoušek
  9. Vánoční Hudba a text: Jaroslav Samson Lenk
  10. Zase nic Hudba a text: Vlasta Redl
  11. To je pohoda Hudba a text: Slávek Janoušek
  12. Zůstali jsme doma Hudba: Jaroslav Samson Lenk Text: 1.sloka Jaroslav Samson Lenk 2.sloka Vlasta Redl 3.sloka Slávek Janoušek

V únoru 1991 založil s Petrem Joudalem společnost ANO[2] a s teplickým podnikatelem Milanem Vinklerem společnost WIKA.[3]

V září 1991 byla založena společnost Správa prvního privatizačního fondu se sídlem v Teplicích.[4] Kellner, Vinkler a Joudal se stali členy představenstva, základní kapitál společnosti činil sto tisíc Kčs.[4] Pro účast v připravované kuponové privatizaci potřebovala PPF miliony korun na reklamní kampaň. Kapitál poskytla státní společnost Sklo Union, jejíž manažeři Jaroslav Přerost a Štěpán Popovič se stali členy představenstva PPF.[4] Celkem se jednalo o 40 milionů Kčs ve formě kapitálového vkladu a půjčky.[5][6] Kellner se stal členem představenstva ve dvou z pěti založených fondů.[7]

Reklamní kampaň, ve které herec Josef Dvořák přesvědčoval majitele kuponových knížek k investici do fondů PPF, byla úspěšná. Fondy PPF získaly v předkole první vlny kuponové privatizace 1.4 % všech investičních bodů, což PPF zařadilo na jedenácté místo mezi správcovskými společnostmi.[8]

V dozorčí radě jednoho z fondů zasedla i Kellnerova manželka Iva,[9][10] která měla v PPF na starosti nabírání nových zaměstnanců.[11] V únoru 1993 se stal jediným jednatelem společnosti BART, ve které měl majoritní podíl Igor Ledecký.[12] V srpnu 1993 se Kellner účastnil navýšení kapitálu Chemapolem ovládané společnosti Capital Market Consulting.[13] Nominální hodnota jeho podílu činila 700 tisíc korun, PPF upsala dalších 1,8 milionu korun.[13] O rok později oba podíly odkoupil Chemapol a Investiční společnost EXPANDIA.[13]

Pro druhou vlnu založila PPF v říjnu 1993 dva investiční fondy.[14] Členkou představenstva jednoho z nich se stala Renáta Hacklová, se kterou se později Kellner oženil.[15] V předkole získaly fondy PPF 2,1 % všech investičních bodů, což znamenalo deváté místo mezi investičními společnostmi.[8] V březnu 1994 se Kellner a Vinkler stali členy představenstva nově založené akciové společnosti 100+1, která vydávala stejnojmenný časopis.[16] Vinkler byl v polovině června 1994 zatčen za údajné padělání směnky vystavené jeho obchodním partnerem Tarekem Becharou.[17][18] Nebyl odsouzen a po dvou letech byl propuštěn na svobodu. Nato obvinil Kellnera z toho, že jej z firmy vystrnadil.[19] V roce 2006 byl Vinkler odsouzen na 7,5 roku za organizování podvodných obchodů s lihem.[20]

V srpnu 1994 byla schválena fůze tří fondů z první vlny do jednoho, který byl v červnu 1996 transformován na PPF investiční holding a.s.[14] Stalo se tak jen několik dnů před 1. červencem 1996, kdy se na základě zákona 142/1996 Sb. transformace na standardní akciovou společnost nepodléhajícím pravidlům regulace investičních fondů výrazně zkomplikovala.[21] K protlačení transformace fondu na holding využila PPF tzv. kruhové vlastnictví. PPF například v únoru 2006 získala kontrolní podíl v Telekomunikačních montážích Praha, které v březnu téhož roku nakoupily akcie fondu, aby je po schválení transformace mimořádnou valnou hromadou se ztrátou 96 milionů korun prodaly.[22]

Datovaným zlomem v historii PPF je rok 1996, kdy nakoupil 20 % akcií České pojišťovny na volném trhu (od Interbanky a České spořitelny) a díky tomu získal jedno místo v dozorčí radě. Poté již Kellner se svojí PPF postupně získával větší vliv v České pojišťovně, až nakonec v roce 2001 získal od státu poslední část akcií. V roce 2008 vytvořila PPF pojišťovací holding s italskou Generali, do kterého vložila svá pojišťovací aktiva. V minulosti také PPF ovládala společnosti televize Nova a eBanka.

V červnu 1997 byl Kellner zvolen do představenstva strojírenské společnosti ZPS, ve které působili také další manažeři z PPF.[23] Po miliardových ztrátách v letech 1997 a 1998 byl na společnost v říjnu 1999 prohlášen konkurs,[24] miliardové dluhy u českých bank zaplatili daňoví poplatníci.[23]

  1. ↑ http://www.vhu.cz/exhibit/pozustalost-jiriho-osolsobe/
  2. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 15271153, ANO, spol. s r. o., společenská smlouva uzavřena 12. února 1991, zápis do obchodního rejstříku proběhl 5. března 1991, v roce 1995 prodal Petr Kellner třetinu svého podílu Josefu Kellnerovi
  3. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 14868423, společenská smlouva uzavřena 28. února 1991, ke stejnému datu proběhl zápis do obchodního rejstříku
  4. ↑ a b c Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 43222277
  5. ↑ Martin Jašminský, Nejbohatší z Čechů má rád Hamleta, Mladá fronta DNES, 2 července 2003
  6. ↑ Milan K. Osvaag, Štěpán Popovič: Vyberte si lidi chytřejší, než jste vy, Mladá fronta DNES, 16 července 2004
  7. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ: První Český Privatizační Fond 44222424, První Moravskoslezský Privatizační Fond 44118899, První Severočeský Privatizační Fond 43222111, První jihočeský Privatizační Fond 14503107 a Regionální Investiční Fond 40232727
  8. ↑ a b Michal Mejstřík, The Privatization Process in East-Central Europe: Evolutionary Process of Czech Privatizations, Kluwer Academic Publishers, Norwell, Massachusetts, 1997, strana 158–161
  9. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, Výnosný investiční fond a.s. (původně Regionální Investiční Fond, a.s.), IČ 40232727
  10. ↑ AHA!, Kellner: Muž, který má 95 miliard! - Koupil si i ostrov!, 11. března 2006 ("S první manželkou Ivou má jedno dítě")
  11. ↑ Scarlett Wilková, Petr Kellner, Mladá fronta DNES, 25. července 2002
  12. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, BART, spol. s r.o., IČ 48585319, od založení v lednu 1993 až do července 2003 byl jediným jednatelem Petr Kellner. Tehdy prodali společníci Igor Ledecký (60%), Marián Vaňo (20%) a Peter Rafay (20%) své podíly společnosti PPF Capital Management a.s. a Kellnera na pozici jednatele nahradil Zbyněk Štěrba. O několik měsíců později vstoupila společnost BART do likvidace.
  13. ↑ a b c Obchodní rejstřík na justice.cz, Capital Market Consulting, s.r.o., IČ 45273049, jedním ze spolumajitelů byl Václav Junek
  14. ↑ a b Obchodní rejstřík na justice.cz, PPF český investiční fond a.s. (IČ 60192330) a PPF moravskoslezský investiční fond a.s. (IČ 60192666)
  15. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, PPF moravskoslezský investiční fond a.s., IČ 60192666 (od září 2001 nese společnost název Home Credit International a.s.)
  16. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 60196441
  17. ↑ jav, Podnikatelé připravili banky o miliardu, iDNES, 19. února 2002
  18. ↑ Reportéři ČT, Skutečná minulost Tareka Assafa Bechary, 16. srpna 2004, Bechara: "Měl směnku šedesátimilionovou a tu směnku zfalšoval na čtyři sta šedesát milionů, přidal tam čtyřku, a pak ji, pak podal na mě trestní oznámení na policii, ale policie potom zjistila, že zfalšoval směnku, tak on šel na vazbu."
  19. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/eko_profily.asp?r=eko_profily&c=A020317_224048_eko_profily_klu
  20. ↑ Petr Ježek, Stejný soud, ale po letech skrývání jiná tvář souzeného, Mladá fronta DNES, 29.10.2010, titulní strana sešitu Kraj Plzeňský
  21. ↑ http://kuponova-privatizace.michalhaltuf.cz/4-2-treti-vlna-kuponove-privatizace/
  22. ↑ Mojmír Hampl, Jan Macháček, Ni zisk, ni slávu, Respekt, 2. června 1997 ("Nabízí se samozřejmě otázka, k čemu může být podobná majetková míchanice dobrá. Šéfové PPF na ni odpovídají se zarážející upřímností: prostě prý zrovna potřebovali získat většinu hlasů na mimořádné valné hromadě zmíněného fondu, neboť tam chtěli odsouhlasit jeho přeměnu na holding.")
  23. ↑ a b motejlek.com, Před deseti lety zbankrotovala strojírenská skupina ZPS, 5. října 2009
  24. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 00009393, Závody přesného strojírenství, Zlín a.s., od ledna 1998 ZPS, a.s.

Let’s Make a Bar Chart, II


  1. Škoda 120 LS
  2. Tyrrell Projekt 34
  3. Galeona ze 16. století
  4. Roubené chalupy z Čičman
  5. Papírový fotoaparát Dirkon
  6. Sněžný Rolls-Royce
  7. Vozy pražského metra
  8. Silniční válec BOMAG BW 210
  9. Stavení z Podkrkonoší a sroubek ze středních Čech
  10. BOBR 11,5 - 2,1
  11. Vysokozdvižná požádní plošina PP 27-1
  12. Zájezdní hostinec ze Slezska
  13. Chalupa z Jizerských hor
  14. Staré nádraží
  15. Kosmická loď Galaxia
  16. Honda NS 500 GP
  17. Mlýn z Veselého Kopce
  18. Tatra 815 VE (rallye Paříž-Dakar)
  19. Ponorka Alvin
  20. Tramvaj ČKD Tatra KT 8 D 5
  21. Londýnský patrový autobus K-AEC
  22. Lokomotiva 442.025 Arcivévoda Karel
  23. Lunar Roving Vehicle (mise Apollo)
  24. Astronauti (mise Apollo)
  25. Franský dvorec
  26. F 117A
  27. Caterpillar 428 B
  28. Panská rychta z Frýdlantska
  29. Autoveterán Hispano-Suiza
  30. Ruský tank T-34/76
  31. Indiánský bojovník
  32. Izraelský tank Merkava
  33. Důstojník Unie z války Severu proti Jihu
  34. Německý polopásový transportér SdKfz 251/1 provedení D
  35. Kostel sv. Ondřeje v Borgundu (Norsko)
  36. Hrad Točník
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:JanSuchy/Pískoviště2&oldid=20786247“