Wikipedie:Arbitrážní výbor/volby leden 2016/Vachovec1

Archivovaná stránka

Nacházíte se na stránce, která byla archivována. Neměla by tedy být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.

---

Vachovec1

Vachovec1 (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty)

• žádost podána: 10. 1. 2016, 21:41 (CET)

Hlasovalo 42 wikipedistů. Podmínka nejméně 20 hlasujících tak byla splněna.

Hlasování skončilo výsledkem 28:9:5 (pro : proti : zdrželi se). Podmínka nejméně dvou třetin z hlasů pro+proti byla splněna.

Wikipedista Vachovec1 byl zvolen do arbitrážního výboru. --Jan.Kamenicek (diskuse) 5. 2. 2016, 19:34 (CET)

Zdůvodnění

Vážení kolegové, opět nadešel čas voleb do Arbitrážního výboru. Po krátkém zvažování jsem se rozhodl opět kandidovat.

Poprvé jsem kandidoval přede dvěma roky, tehdy jsem šel do voleb tak trochu „naslepo“, ve chvíli, kdy byl nedostatek kandidátů a hrozilo, že výbor bude ochromen. Již tehdy jsem zmiňoval, že Arbitrážní výbor považuji za velmi důležitý nástroj řešení sporů mezi wikipedisty a nezbytné kolečko ve velkém soukolí české Wikipedie. Za uplynulé dva roky jsme myslím s kolegy užitečnost a prospěšnost Arbitrážního výboru jednoznačně dokázali, i když jsme za tu dobu neřešili žádnou velkou arbitráž, ale jen několik žádostí o opatření. Rád bych, aby nastoupený trend pokračoval, a dá-li mi k tomu komunita důvěru, budu se opět snažit v rámci svých možností co nejlépe přispět.

Na Wikipedii jsem od přelomu let 2011 a 2012, „na kontě“ mám téměř 20 000 editací. Rád zodpovím případné dotazy.

Vzhledem k níže vedené diskusi pro větší transparentnost přídávám dodatek k původnímu prohlášení:

Nejsem zastáncem "anarchistického" pohledu kolegy Okina. Závazné pravidlo Wikipedie:Co Wikipedie není říká, že Wikipedie není anarchie. Anarchie je absence autority. Touto autoritou by v případě Wikipedie měl být Arbitrážní výbor. Komunita volí jeho členy a dává jim prostředky k výkonu jejich pravomocí v podobě schválených pravidel a doporučení. Nemůže ale zároveň zasahovat do výkonu těchto pravomocí. To by byl zásadní konflikt zájmů a stejně zásadní ohrožení nezávislosti AV, který by tímto ztrácel svůj smysl.

Hlasování

Pro

1. Pro Pro Dle mého kvalitní wikipedista, kvalitní opora výboru. OJJ, Diskuse 22. 1. 2016, 19:34 (CET)
2. --Silesianus (diskuse) 22. 1. 2016, 20:07 (CET)
3. --Horst (diskuse) 22. 1. 2016, 20:14 (CET)
4. Pro Pro Odvedena kvalitní práce. Karel61 (diskuse) 22. 1. 2016, 23:18 (CET)
5. Na základě minulého hlasu jsem činnost kolegy v AC více sledoval. Musím říci, že jsem s působením ve výboru velmi spokojen. Argumentačně dobře podložená stanoviska. Budu rád za pokračování.--Kacir 23. 1. 2016, 00:46 (CET)
6. Pro Pro Myslím, že kolega bude dobrý arbitr.--Mirek256 23. 1. 2016, 08:34 (CET)
7. Bez jakýkoliv pochyb. --Vlout (diskuse) 23. 1. 2016, 11:07 (CET)
8. Pro, kandidát odvádí ve výboru dobrou práci. --Jan Kovář^BK (diskuse) 23. 1. 2016, 11:11 (CET)
9. S dosavadním působením kolegy v AV nemám problém. --Jiekeren (diskuse) 23. 1. 2016, 16:28 (CET)
10. --Juandev (diskuse) 23. 1. 2016, 19:44 (CET)

    Pro Kolegy si vážím, a myslím, že svou práci v AV dělá dobře. Názory na pravomoci komunity nejsou v rozporu s postupy, kterými se AV musí řídit a v mých očích ho to tedy předem nediskvalifikuje.--Rosičák (diskuse) 24. 1. 2016, 19:04 (CET) S poslední odpovědí jsem byl velmi spokojen a myslel jsem, že hlas ponechám. Pro zrušení svého hlasu jsem se rozhodl poté, co jsem aplikoval kolegův přísný přístup ke kandidátovi v ŽOPSu v této kandidátce v souvislosti s difem, který uvádí Jowe u svého hlasu proti.--Rosičák (diskuse) 5. 2. 2016, 05:23 (CET)

11. Herigona (diskuse) 27. 1. 2016, 19:06 (CET)
12. Nevšiml jsem si, že za uplynulé období udělal něco špatně. Matěj Suchánek (diskuse) 27. 1. 2016, 19:28 (CET)
13. Pro, odvedl hodně dobré práce.--Yopie (diskuse) 28. 1. 2016, 01:15 (CET)
14. --Remaling (diskuse) 30. 1. 2016, 18:52 (CET)
15. Pro. Gumideck (diskuse) 31. 1. 2016, 22:26 (CET)
16. Platný člen AV, který se dokáže dobře zorientovat v problému a pomoci nalézt řešení. Znejistilo mne sice jeho vyjádření, že rozhodnutí AV jsou nadřazena názoru komunity, ale na druhou stranu se nedomnívám, že by to nějak ovlivnilo kvalitu jeho rozhodování ve sporech, které AV řeší. Rozhodnutí komunity jsou samozřejmě nejvyšší instancí a pokud by komunita někdy chtěla nějaké rozhodnutí AV přezkoumávat, tak to stejně půjde mimo AV a případný nesouhlas konkrétního arbitra na to stejně nebude mít žádný vliv. Po zvážení pro a proti, tedy nakonec hlasuji pro. Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 1. 2016, 23:54 (CET)
17. Pro --Nadkachna (diskuse) 1. 2. 2016, 14:06 (CET)
18. --Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 2. 2016, 14:53 (CET)
19. Pro.--RPekař (diskuse) 1. 2. 2016, 15:27 (CET)
20. --Ladin (diskuse) 1. 2. 2016, 19:07 (CET)
21. Pro. --Mates (diskuse) 1. 2. 2016, 19:27 (CET)
22. Pro. V diskuzích vystupuje korektně, sice má svůj názor ale jedná v souladu s Wikipedií. Jeho názor na kauzu Zbrnajsem je mi volný, tato věc už je rozlezlá po všech lípách, volbách do výborů, nástěnce správců a všemožných stránkách. Jestli bylo rozhodnuto špatně, aspoň se poučil. Chrzwzcz (diskuse) 1. 2. 2016, 19:35 (CET)
23. --Saltzmann (diskuse) 3. 2. 2016, 12:31 (CET)
24. Pro. --Verosusa (diskuse) 4. 2. 2016, 09:48 (CET)
25. --Petr1888 (diskuse) 4. 2. 2016, 10:07 (CET)
26. --Zákupák (diskuse) 5. 2. 2016, 05:29 (CET)
27. Opatrně pro, vysvětlení přidávám kdesi do diskuse k JuanDev.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) DeeMusil (diskuse • příspěvky • bloky) 5. 2. 2016, 11:54‎ (CE(S)T)
28. S prací kolegy Vachovce nemám problémy. Myslím, že jako arbitr prokázal dobrou znalost pravidel a rozhled v pravidlech i mimo českojazyčené projekty, což jsem u ostatních členů výboru nezaregistroval. Vidím v tom výhodu, nabízí možnost jiného úhlu pohledu. Jeho odpovědi na dotazy níže pro mě nejsou vodítkem k tomu, abych hlasoval proti. Jeho pohled na koncept výboru, ač s ním spíše nesouhlasím, je podle mě obhajitelný. Asi bych nechtěl, aby tento názor zastávali všichni arbitři. Myslím, že to ale v této míře neškodí a nemyslím si, že by se kvůli tomu Vachovec dopouštěl chybných rozhodnutí nebo vynucoval absolutní svrchovanost výboru. --Miďonek (diskuse) 5. 2. 2016, 14:25 (CET)

Proti

1. Nesouhlas s rozšiřováním pravomocí arbitrážního výboru, které dosud nikdy nemělo vyslovenou podporu, ale kolega Vachovec1 je považuje za nepochybné a automaticky podle nich jedná. Tak se to projevilo už u rozšíření rámce tvořivosti výboru v žádostech o opatření, nově to též vyjadřuje u otázky přezkoumatelnosti rozhodnutí výboru, kde zastává názor, že rozhodnutí výboru jsou dále mimo výbor nepřezkoumatelná, a tak je podle něj výbor svrchovaným a nejvyšším orgánem Wikipedie. Tuto zásadu ani zdaleka nezastávám, za svrchovaný a nejvyšší orgán Wikipedie považuji celé společenství aktivních wikipedistů. --Okino (diskuse) 22. 1. 2016, 19:23 (CET)
2. V zásadě souhlasím s kolegou Okinem, takže hlasuji proti kandidátovi. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 1. 2016, 19:41 (CET)
3. --Chalupa Důvodem je to, že byl členem předcházejícího AV, který udržuje při životě nesmyslné opatření proti kolegovi Zbrnajsem, které se nedá objektivně vyhodnocovat. (diskuse) 22. 1. 2016, 21:27 (CET)
4. viz Okino, Urbanecm. --Protestant (diskuse) 23. 1. 2016, 00:46 (CET)
5. viz Okino, tentokrát rozdíly mezi tímto kandidátem a dalšími kandidáty jsou v neprospěch wikipedie, její komunity a koneckonců i její funkčnosti a kontinuity s původní vizí projektu. --Kusurija (diskuse) 23. 1. 2016, 14:02 (CET)
6. Dosavadní AV podle mého osobního názoru rozhodně nepřispíval k lepšímu fungování Wikipedie. Účast v minulém AV tedy uchazeče jednoznačně diskvalifikuje.--Leotard (diskuse) 24. 1. 2016, 09:42 (CET)
7. --Jjirka (diskuse) 25. 1. 2016, 00:55 (CET)
8. Ten, kdo si po několika letech na Wikipedii stále plete závazné pravidlo s doporučením, těžko může být dobrým arbitrem. --Jowe (diskuse) 4. 2. 2016, 17:37 (CET)
9. Jako Jowe. Kolega se za neznalost omluvil, ale nevidím, že by jakkoli změnil postoj ve výše zmíněné diskusi o smazání. Rozdíl mezi závazným pravidlem a doporučením je významný a přijde mi, že kolega zastává předem vytvořený názor a není ochoten postoj změnit.--Tomas62 (diskuse) 5. 2. 2016, 12:43 (CET)

Zdržuji se

1. Momentálně se zdržuji, protože mě skutečně překvapila myšlenka, že komunita nemá oprávnění zrušit/opravit rozhodnutí AV. Komunita je v rámci české Wikipedie nejvyšším orgánem a podobně, jako WMF může vetovat/pozměnit rozhodnutí komunity, komunita má právo vetovat/pozměnit rozhodnutí AV. --Urbanecm (diskuse) 22. 1. 2016, 20:11 (CET)
2. TLDR. JAn (diskuse) 22. 1. 2016, 22:33 (CET)
3. Některé představy (už u více hlasů zmíněná svrchovanost AV) mě znejišťují, i když to momentálně není natolik závažné, abych se rozhodl jednoznačně proti. Ale nemůžu říct ani jednoznačné pro, takže zlatá střední cesta. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2016, 23:26 (CET)
4. --Auvajs (diskuse) 26. 1. 2016, 06:54 (CET)
5. Je schopen řešení problému s pozitivním vlivem, jakmile si vytvoří jasnou představu řešení, je schopen ji prosadit. Byl by dobrým vůdcem malé akční skupiny v které jsou ostatní členové submisivní. --I.Sáček, senior (diskuse) 1. 2. 2016, 08:05 (CET)

Komentáře

Kusurija 1

Rád bych se zeptal na totéž, jako se ptal kolega Protestant u kandidátky kolegy Rosičáka. (Mezitím blok kvůli Commonwealthu). --Kusurija (diskuse) 10. 1. 2016, 22:36 (CET)

Pokud jde o editaci článku Jan Sokol – [1], můj názor je, že k porušení opatření nedošlo. Editace, kterou kolega revertoval, podle mě porušuje WP:ČŽL, a revert tudíž považuji za oprávněný a za výjimku z opatření. Pozdější zablokování za editaci článku Commonwealth je podle mě zcela v pořádku, tady je porušení opatření zcela zjevné – těžko navíc předpokládat dobrou vůli dle WP:PDV, Commonwealth je zcela nepochybně politický subjekt, čehož si kolega Zbrnajsem musel být vědom. Kromě editace článku Commonwealth jsem při pohledu do nedávné historie editací kolegy postřehl i další porušení opatření, a to editaci článku Německo, konkrétně [2]. Opět jednoznačně politika. --Vachovec1 (diskuse) 11. 1. 2016, 17:35 (CET)

@Vachovec1: Z čeho vychází argument, že editaci (zřejmě) porušující pravidla může wikipedista pod opatřením, které mu takovou editaci zakazuje, udělat výjimku a přes zákaz článek editovat. Tedy, na čem je ta výjimka „neporušení opatření“ postavena?--Kacir 12. 1. 2016, 17:23 (CET)

Revert zjevného vandalismu či porušení WP:ČŽL nepovažuji za porušení opatření, nemá-li tuto činnost wikipedista opatřením explicitně zakázánu. Jinými slovy, platí zde praeter legem. Kolega Zbrnajsem jednal tak, jak požadují obecná pravidla a doporučení Wikipedie. --Vachovec1 (diskuse) 12. 1. 2016, 18:07 (CET)

V tomto případě má kolega explicitně zakázáno editovat články politiků, takže se IMO nejednalo o praeter legem. Ten zákon zde existuje v podobě opatření a kolega jednal proti němu (contra legem). Jinou věcí je pak okolnost, která dává takové editaci pochopení, když se jednalo o pozitivní akt – odstranění difamace (např. jako když nezletilý řídí auto, aby záchranil život). To je ovšem něco jiného, než že k „porušení opatření/zákona nedošlo“. Došlo. Neexistují zde výjimky, kdy může opatření porušovat. Vždy se lze hypoteticky odvolat na IAR, což je ale u wikipedistů editujících pod opatřením vždy diskutabilní.--Kacir 12. 1. 2016, 19:21 (CET) / --Kacir 12. 1. 2016, 19:26 (CET)

@Kacir: IAR je Industria Aeronautică Română? O tom, že je to v této souvislosti použito, silně pochybuji. Mohl byste tedy upřesnit, co jste měl touto zkratkou na mysli Vy? Děkuji. --Kusurija (diskuse) 13. 1. 2016, 15:46 (CET)

Tady nemůžu nerozporovat tvrzení, že nedošlo k porušení opatření v případě odstranění (údajného/domnělého) vandalismu. Na reverty zjevných (!) vandalismů se vztahuje výjimka explicitně uvedená v prvním opatření. K ustanovení druhého opatření však taková výjimka neexistuje (a IMHO opodstatněně). Z toho dovozuji, že „skutková podstata“ byla naplněna a k porušení opatření v takovém případě došlo, zcela v souladu se zněním opatření však správcové mohou konkrétní povahu takového porušení vzít v úvahu a od zablokování upustit podle vlastního uvážení nebo neudílet blok v nejvyšší možné délce. V prvním nahlášeném případě tedy nebyl blok udělen vůbec, ve druhém případě byl udělen blok o délce 50 % maximální možné doby. V obou správcovských rozhodnutích tedy došlo k nějaké vlastní úvaze a ke zmírnění dopadů. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2016, 16:17 (CET)

Bazi

Když jde do toho kandidát poprvé naslepo, nemůže předem dokonale odhadovat, co přesně ho čeká nebo jak to bude zvládat atd., napodruhé už je to snazší, když ví, do čeho jde. Vyvinuly se od minulých voleb nějak třeba časové možnosti? Nebo jiné okolnosti, které by měly vliv třeba na motivovanost? Nějaká reflexe těch dosavadních zkušeností oproti minulým volbám, z hlediska reálného fungování výboru a vlastního podílu na tom fungování? --Bazi (diskuse) 10. 1. 2016, 23:01 (CET)

Co se týče časových možností, od minulých voleb k zásadním změnám nedošlo, na Wikipedii bývám téměř denně, většinou pozdní odpoledne či večer. Motivace mě zatím neopustila, věřím, že další dva roky zvládnu, pak se uvidí. Výbor podle mě v současnosti funguje dobře, všichni členové jsou aktivní a příspívají svým dílem. Doufám, že tomu tak bude i nadále a budu jen rád, pokud k tomu budu moci přispět. --Vachovec1 (diskuse) 12. 1. 2016, 17:44 (CET)

Juandev

Mám 3 dotazy:

1. Proč vznikl arbitrážní výbor?
2. Jaký je rozdíl mezi arbitráží a žádosti o opatření?
3. Jaký máte názor rozhodnutí zákazu editace Dannymu B. a následném zrušení tohoto zákazu?

--Juandev (diskuse) 11. 1. 2016, 11:35 (CET)

1. Arbitrážní výbor je poslední instancí v řešení sporů na Wikipedii. Považuji za velmi důležité, že kromě správců zde existuje ještě další instance, ke které se Wikipedista může dovolat. Co se může dít na projektu, kde neexistuje Arbitrážní výbor a správci/byrokrati jsou tak víceméně "všemocní", bylo názorně vidět ještě nedávno na Wikislovníku. Členy Arbitrážního výboru by měli být zkušení wikipedisté, dobře obeznámení s pravidly, kteří dokaží nezaujatě posoudit protikladné argumenty a rozseknout "gordické uzly" složitějších problémů.

   A kdyby AV na Wikislovníku existoval, jak by problémy vyřešil?--Juandev (diskuse) 12. 1. 2016, 10:20 (CET)

   Nabízí se hned několik věcí, kde by AV mohl pomoci: problematické chování uživatelky Dubicko, problematické chování některých správců (Danny B.); situace kolem Vašeho sporného indef bloku za "zveřejňování osobních údajů" by také nemusela být tak vyostřená, pokud by existovala možnost arbitráže. --Vachovec1 (diskuse) 12. 1. 2016, 17:44 (CET)

2. Tuto otázku víceméně jednoznačně zodpovídají stránky WP:Žádost o arbitráž a WP:Žádost o opatření. Arbitráž je určena pro složitější případy, kdy je nutno zkoumat a vyhodnocovat činnost/chování více wikipedistů a nelze předjímat, jaký by měl být výstup. Žádost o opatření vyžaduje konkrétní, řádně odůvodněný návrh opatření vůči konkrétnímu wikipedistovi. AV pak tuto žádost může podle svého uvážení schválit, odmítnout nebo schválit vlastní alternativní verzi opatření. V obou případech (opatření/arbitráž) mají zainteresované strany dostatek prostoru na poskytnutí svého vyjadření. U komplikovanějšího procesu, kterým je arbitráž, je času pochopitelně třeba více, jak na vyjádření jednotlivých stran, tak na jednání arbitrů, proto arbitráž obvykle trvá výrazně déle.
3. Tady odpověď rozdělím na části.
   • Zákaz editace pro Dannyho B. v situaci, kdy prokazatelně podnikal právní kroky vůči jinému wikipedistovi kvůli jeho činnosti na projektu, byl zcela na místě a v souladu se závazným pravidlem WP:Právní kroky a právní výhrůžky. Co se týče druhého opatření, kterým se ruší to první, nejsem příliš spokojen s průběhem, neboť mám dojem, že výbor tehdy "vařil z vody". Není tam ani vyjádření Dannyho B., ani Aktrona. Pro zrušení zákazu editace bych osobně požadoval za nezbytné buď ujištění Dannyho B., že žádné právní kroky již nepodniká, nebo ujištění Aktrona (případně dalších postižených), že proti němu (nim) žádné právní kroky již nejsou podnikány.
   • Druhou věcí je samotné zveřejnění/zveřejňování osobních údajů. Postižená osoba samozřejmě má právo požadovat "revdel" a "oversight", v tomto případě to správci evidentně vyhodnotili tak, že ke zveřejnění došlo, a údaje byly skryty. Potud OK. Ovšem u toho to mělo skončit. Následné podnikání právních kroků ze strany Dannyho B. bylo již překročením mezí "nutné obrany" a Danny B. se tímto postupem sám načas diskvalifikoval z wikikomunity.
   • Třetí věcí je ochrana wikipedistů před obtěžováním (= harassmentem) ze strany kolegů. To je pochopitelně také důležitá věc, ovšem ani v této souvislosti nelze chápat postup Dannyho B. jako korektní. V případě, že je nějaký wikipedista terčem obtěžování ze strany jiného wikipedisty (to se může týkat i činnosti mimo Wikipedii, pokud tato činnost s Wikipedií přímo souvisí – příklad: osoba X ve svém blogu nevybíravě útočí na osobu Y, kteroužto spojuje s jejím wikiúčtem a rozebírá její wikieditace) správný postup zahrnuje následující možnosti:
     • 1) požádat o "revdel" a "oversight" osobních útoků a nevhodných editací, především takových, které obsahují osobní údaje (v této fázi pomohou správci, byrokrati či stevardi)
     • 2) podat ŽoO či ŽoA s tím, že důkazy týkající se případné činnosti mimo Wikipedii či obsahující osobní údaje je nutno zaslat e-mailem AV, nikoli je otevřeně uvést na stránkách ŽoO/ŽoA (AV na jejich základě může přijmout odpovídající opatření vůči útočníkovi, včetně indef banu, tj. zákazu editace na neurčito)
     • 3) nahlásit obtěžování příslušnému oddělení WMF (s tím mohou pomoci správci či AV)
     • 4) obrátit se na policii a požádat o zásah (s tím může pomoci právě WMF)
   • Body 1) až 4) jsou řazeny podle závažnosti obtěžování, bod 1) řeší nejmírnější případy (např. pár urážek ve shrnutí editace), bod 4) pak nejzávažnější případy (např. výhružky smrtí s uvedením konkrétní adresy). Není nutné začít bodem 1) a skončit bodem 4). Povšimněte si, že nic z výše uvedeného nezahrnuje podnikání právních kroků vůči jinému wikipedistovi.

--Vachovec1 (diskuse) 11. 1. 2016, 17:35 (CET)

Já jen upřesním, že Danny B. se tehdy obrátil na policii a že tehdejší AV (jehož jsem byl členem) to vyhodnotil jako právní kroky vůči jinému wikipedistovi. Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 1. 2016, 20:26 (CET)

Tady je třeba rozlišit, proč se Danny B. na policii obrátil. Jedna věc je kyberšikana a požadavek na ochranu při zjevném či předpokládaném ohrožení vlastní osoby či osob blízkých. Druhá věc je snaha zjistit identitu nějakého wikipedisty za účelem podání občanské žaloby. Z textu opatření jsem měl dojem, že šlo spíše o to druhé. --Vachovec1 (diskuse) 12. 1. 2016, 17:44 (CET)

::: Tuto Vaši reakci velmi oceňuji, neboť jsem se sám stal jak terčem stalkingu, tak jsem byl i dle mého nespravedlivě cílem obvinění z údajného zveřejňování osobních údajů (tímtéž uživatelem) a to prý tím, když jsem napsal že nějaká IPadresa je s největší pravděpodobností z určitého města a okolí vzhledem k poskytovateli (ISP). A to vše při sporech s dnes již wikizesnulým uživatelem jehož wikijméno jsem se rozhodl již nikdy nevypustit z klávesnice. Nedovedu si představit, jaký poprask by se strhl, kdybych šel (podobně jako Juan) na fízlárnu s důvodným podezřením z ohrožování mé osoby, mé ženy a mých dětí s videozáznamem téhož uživatele v ruce, jak si prohlíží naší zahrádku, jelikož pokračujíce v mém stalkingu nakonec zjistil, že bydlím opravdu velmi blízko - a to vše mimochodem přibližně ve stejné době, kdy zanechal všech editací a kdovíproč wikizmizel bez wikistopy, díky čemuž si opravdu mnoho wikipedistů oddechlo. Ti, které odradil od přispívání, krom mého občasného wikizmrtvýchvstání, však již z wikihřbitova nikdy nevstanou. Já navíc fízlům nevěřím ani maják na střeše - u nás se totiž v případě narušení domovní svobody Policie nevolá - tedy právní výhrůžky z mé strany rozhodně nikdy nehrozily a já se následně rozhodl, že to celé prostě nebudu dál řešit. Takže abych to shrnul: vidím, že i v takovýchto hraničních případech Vám litera pravidel nezastírá úsudek a proto máte tak potenciál (na rozdíl od jiných) na jejich úspěšné arbitrování - a jsem tedy opatrně pro.--DeeMusil (diskuse) 5. 2. 2016, 12:03 (CET)

Kusurija 2

Další dotaz: Jaké jsou podle Vás opravné prostředky proti opatření, vyneseného Arbitrážním výborem pro případ, že někdo (ale nikoliv ten, koho se AV (vy)řešený případ přímo týkal), má dojem, že to opatření neplní původně zamýšlenou úlohu - ochránit komunitu wikipedie proti nepatřičným sporům (což je pro mnohé synonymem pro možnost svobodného vylepšování obsahu wikipedie bez zbytečných rušivých okolností), ale naopak ochuzuje wikipedii o přínos omezovaného kolegy na vylepšování obsahu (ať už proto, že ten někdo má dojem, že přínos postiženého by měl podstatně větší váhu, než „nepříjemnosti“, způsobené jeho stylem interakce s kolegy, nebo proto, že důvody pro omezení již pominuly/ztratily na důležitosti/byly shledány nesprávně odůvodněným, či dokonce proto, že v důsledku vyřazení jedné ze stran původního sporu to vedlo k nerušenému „řádění“ druhé strany sporu). Vidíte-li takových opravných prostředků více, proberte je všechny, včetně osobního názoru na pravděpodobnost úspěchu takového postupu. (Omlouvám se, částečně odpověď v těchto volbách již jaksi „mimochodem“ zazněla v jiné souvislosti, chtěl bych poprosit o případné zopakování a komentář přímo pro tuto konkrétní souvislost). Děkuji. --Kusurija (diskuse) 19. 1. 2016, 17:11 (CET)

Možnosti jsou v podstatě dvě. Rozhodnutí AV může změnit buď opět Arbitrážní výbor nebo WMF (na globální úrovni). Stevardi i globální sysopové respektují rozhodnutí lokálních AV a na příslušných projektech do výkonu rozhodnutí AV nezasahují.

• V případě AV změna rozhodnutí probíha formou revize opatření. Návrh revize by měl podat wikipedista, kterého se opatření přímo dotýká. Pro AV je zásadní postoj "postižené" strany, zda si změnu opatření přeje sám "postižený" wikipedista a s jakým odůvodněním. Přání třetí strany nejsou pro AV nijak směrodatná. Samozřejmě názory dalších wikipedistů na stránce revize jsou vítány, AV je neignoruje, ale ve svých úvahách k nim také přihlíží. To však neznamená, že se jimi musí řídit. Pro AV jsou závazná platná pravidla a doporučení a AV na jejich základě jedná tak, aby co nejlépe ochránil projekt a jeho účastníky.
• V případě WMF by muselo jít o skutečně vážnou záležitost a závažné pochybení lokálního AV. Například ignorování závažného obtěžování, spojeného například s "outingem". Opět platí, že "přání" třetí strany nejsou pro WMF nijak směrodatná. V případě "banálního" topic banu jako u kolegy Zbrnajsema by WMF celou záležitost rovnou "smetla ze stolu".

Pokud by šlo pouze o upřesnění výkladu nějakého bodu opatření, za tím účelem je zde Odpovědna arbitrážního výboru, kde může kdokoli podat dotaz se žádostí o objasnění/upřesnění.

Ještě doplním, že komunita jako taková nemá právo měnit či dokonce vetovat rozhodnutí svého AV, jak se ve své odpovědi na tuto otázku domnívá kolega Rosičák. K tomu je samozřejmě dobrý důvod, a to ten, že komunita na rozdíl od AV často nemá k dispozici všechny informace, jelikož informace soukromého charakteru nelze komunitě veřejně zpřístupnit. Totéž ostatně platí například i pro rozhodnutí CheckUserů.

--Vachovec1 (diskuse) 19. 1. 2016, 20:29 (CET)

Ještě doplnění. Pokud se přijaté opatření jeví jednostranné, je samozřejmě možné podat návrh na opatření vůči "nepostižené" straně. V takovém případě je ovšem nevhodné, aby návrh podávala "postižená" strana z původní ŽoO, jelikož tento by se mohl jevit jako odveta někoho, kdo se cítí ukřivděný. AV by se pochopitelně i takovouto žádostí zabýval, pokud by ovšem žadatel podáním žádosti například neporušil uložený zákaz editace. --Vachovec1 (diskuse) 19. 1. 2016, 21:20 (CET)

Pardon, opravdu jste to myslel tak, že komunita nemá žádné právo revidovat rozhodnutí arbitrážního výboru nikdy, a to dokonce ani v případě, kdy jsou nepochybně všechny informace veřejně dostupné? Otevřeně předznamenávám, že je to v naprostém rozporu s tím, co jsem vždy - v době svého působení v arbitrážním výboru - zdůrazňoval (a koneckonců když komunita rozhodla o zrušení zákazu editace pro Z, arbitrážní výbor s tím nijak zvlášť nesouhlasil, ale respektoval to, pouze následně formalizoval). Neměla by být tato možnost vždy komunitě jako nejvyšší autoritě na Wikipedii (s omezenou, ale nutnou výjimkou provozovatele) dostupná a v určitých případech - kupř. tehdy, kdy by arbitrážní výbor cítil potřebu upozornit na existenci určitých komunitě neznámých okolností, zvlášť, pokud se nedají zveřejnit - by třeba společně přijatým stanoviskem před takovým revidováním varoval? Děkuji za odpověď. --Okino (diskuse) 19. 1. 2016, 21:48 (CET)

Ano, komunita nemá sama o sobě právo měnit rozhodnutí AV. To je podobné, jako by lid ze své vůle chtěl měnit soudní rozsudek. Komunita má právo vyjádřit svůj názor (tak jak to učinila v případě Z) a AV by tento názor měl vzít v úvahu. Konečné rozhodnutí však musí provést AV. AV ovšem nemá povinnost názor komunity respektovat, podobně jako soud nemusí respektovat názor veřejnosti (kdyby se soud ohlížel na názor veřejnosti, takový Kajínek by již dávno běhal po svobodě). Stejně tak, jako když lidé volí poslance, po ustavení sněmovny mohou následně sepisovat petice, ale neexistuje žádný zákon, podle kterého by zvolení poslanci na tyto petice museli brát ohled. Samozřejmě, budou-li poslanci na lidi "kašlat", nebudou pravděpodobně na příští období zvoleni. Podobně zde. Ve volbách do AV komunita dává důvěru určitým lidem, kteří po zvolení získají významné pravomoci, do jejichž výkonu ale komunita následně již nemůže přímo zasahovat. Lid také nemůže přímo zasahovat do výkonu moci soudní či zákonodárné (jinak by neexistoval stát, ale anarchie). Říka se tomu dělba moci. Komunita vytváří "zákony" (závazná pravidla, doporučení), je tedy mocí zákonodárnou. Správci na dodržování těchto zákonů dohlížejí, jsou tedy mocí výkonnou, AV je pak obdobou moci soudní. Jak známo, tyto tři složky mají fungovat odděleně. Komunita "zákony" vytváří, nemůže proto být jejich ultimátním vykonavatelem. Arbitři se zodpovídají komunitě v procesu voleb do AV, podobně jako poslanci se zodpovídají voličům při volbách do Poslanecké sněmovny. Zvoleni znamená, že komunita dává určité osobě důvěru, se kterou se pojí příslušné pravomoci, do jejichž výkonu ale komunita již nemůže nezasahovat. Proto osobně považuji volby do AV za jednu z nejdůležitějších (ne-li vůbec nejdůležitější) událostí roku na Wikipedii. Zvolení vhodných osob může Wikipedii velmi pomoci, zvolení špatných osob naopak může přinést velké probémy. Wikipedisté by proto měli věnovat volbám do AV maximální pozornost. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 04:17 (CET)

S prominutím, toto až přílišné připodobnění k dělbě moci v reálném světě mi přijde neopodstatněné. Nejen že je v rozporu s názorem Okinovým i mým, ale především je také v rozporu s psaným doporučením české Wikipedie Wikipedie:Řešení sporů#Přímé rozhodování komunity. Jakkoli považuji přímé rozhodování komunity za nestandardní prostředek, který by znamenal nemalé organizační úsilí a po kterém by se mělo sahat jen v mimořádných situacích, nemůžeme tuto možnost úplně vynechat. Když už bychom chtěli zůstat u toho přirovnání, tak i v reálném světě existuje přinejmenším možnost rozhodování o mimořádných otázkách v referendu.

Dovedu si představit využití takových prostředků nejen v situaci, kdy by nějaké konkrétní rozhodnutí AV mělo být natolik kolizní s pravidly nebo principy, případně s širokým komunitním názorem, že by vyžadovalo bezpodmínečnou nápravu, ale třeba i v případě, kdy by se v nějakém konfliktu vyloučilo z rozhodování pro podjatost tolik arbitrů, že by výbor nebyl usnášeníschopný. Taková situace přece nemůže zůstat nevyřešená jen kvůli nedostatku standardních nástrojů. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2016, 10:10 (CET)

Nesouhlasím s Vámi a - také v souvislosti s Vaším extenzivním výkladem pravomocí AV ohledně opatření, na které jsme narazili dříve - to je jasný důvod, proč budu hlasovat proti.

Jen pro jistotu dodám z minulosti, z odkazovaného případu - tehdy arbitrážní výbor zahájil řízení v zásadě pouze proto, že komunita vyjádřila pouze svou vůli, ale nezměnila nebo nezrušila výslovně příslušná rozhodnutí. Arbitrážní výbor pak tedy provedl tuto formální úpravu. Už samotné otevření arbitráže k tomuto účelu přitom vyvolalo pohoršení části komunity, že arbitrážní výbor bude o věci teprve jednat, jelikož tito rozhořčení editoři považovali za dostatečné, aby arbitrážní výbor svá dotčená rozhodnutí prostě vyškrtl bez jakéhokoli dalšího jednání.

Komunitu jsem vždy respektoval jako nejvyššího rozhodce Wikipedie (opět s výjimkou zásadních myšlenek, které definují samotnou podstatu Wikipedie a které jsou zakotvené v nezměnitelných předpisech Wikimedia Foundation). Arbitrážní výbor jsem vždy vnímal jako jí podřízený a vždy jsem upozorňoval, že v případě, že jsou někteří jednotlivci s rozhodnutím arbitráže nespokojení, mají právo obrátit se na celou komunitu, s tím, že arbitrážní výbor by jasný konsenzus komunity vždy respektoval. Odklonu od tohoto pojetí budu svým hlasem bránit. --Okino (diskuse) 20. 1. 2016, 11:28 (CET)

@Bazi: To je trochu nedorozumění. Vámi odkazovené doporučení Wikipedie:Řešení sporů#Přímé rozhodování komunity umožňuje komunitě ze své vůle provádět řešení sporů. To je v pořádku, komunita se může ze své vůle usnést například na zákazu editace nebo udělit topic ban. Například na en-wiki je něco takového běžné. Tato rozhodnutí však podléhají přezkumu arbitrážního výboru, je-li tento o přezkum požádán. Ne naopak. Tam dělbu moci respektují. Na české Wikipedii by to mělo fungovat obdobně: V případě, že by byl Arbitrážní výbor z nějakého důvodu ochromen, může komunita rozhodnout místo něj. Komunita také může přijít s vlastním řešením sporu, to však může být předmětem přezkumu AV, bude-li tento o přezkum zúčastněnou stranou požádán. Ne naopak. Je-li tedy AV funkční a nějak rozhodne, nemá komunita právo jej "přehlasovat". --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 12:27 (CET)

@Okino: To je ovšem naprosto chybné pojetí. Nejvyšší/Ústavní soud slouží lidu, ale není mu z principu podřízen. Stejně jako není podřízen Poslanecké sněmovně. Jinak by soud nebyl nezávislý a jeho rozhodnutí by neměla žádný účinek. Nikoliv že Arbitrážní výbor by měl respektovat rozhodnutí komunity, ale naopak komunita by měla respektovat rozhodnutí Arbitrážního výboru. Svou vůli či nevůli v těchto věcech komunita vyjadřuje prostřednictvím voleb do AV. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 12:27 (CET)

Za sebe prohlašuji, že AV v Okinově pojetí bych nemohl respektovat a členem takového AV bych být nechtěl. AV považuji za obdobu Ústavního soudu, jehož rozhodnutí jsou obecně respektována, a který musí být nezávislý. Nemůže být jen loutkou v cizích rukou. Kdyby se v Česku dělo totéž co teď v Polsku a někdo se pokoušel ovládnout/ochromit Ústavní soud, byl bych jeden z prvních, kdo by šli demonstrovat. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 12:27 (CET)

Přirovnání AV k justici má v principu jakýsi smysl, ale přirovnání konkrétně k Ústavnímu soudu smysl postrádá. ÚS zejména dbá na ústavnost podústavní legislativy, což v principu AV nedělá ani dělat nemůže, nerozhoduje o pravidlech Wikipedie ani o tom, jsou-li v souladu s principy, nanejvýš poskytuje svůj výklad a řeší konkrétní spory, takže když už, tak by se spíš dal připadobnit k soudu prvoinstančnímu. Odvíjet proto své postoje a očekávání vůči AV od jeho příliš doslovného přirovnání k ÚS by bylo skutečně nepříhodné. Oprosťme se prosím od takovýchto výkladů, které nemají opodstatnění ani žádnou oporu v pravidlech a ve fungování Wikipedie. Nevidím ani žádnou oporu k přesvědčení, že komunita nemá mít žádnou možnost změnit rozhodnutí AV. Neznám pravidla ani praxi německé Wikipedie, ale její pravidla ani praxe nemůžou být ani dostatečným argumentem, proč bychom to měli mít stejně. Naše pravidla arbitrážnímu výboru takovou svrchovanost nezaručují. Místo limitování komunitní vůle jen volbami do AV máme tu vůli limitovanou jinak, třeba právě tím, že zorganizovat nějaké „přehlasování“ výboru není úplně triviální a získat vyjádření zřetelné většinové vůle celé aktivní komunity nemůže být jednoduché.

Jinak ovšem souhlasím s tím, že by komunita měla obecně rozhodování arbitrážního výboru ctít, jednotlivá opatření by měla respektovat a případné výhrady k nim řešit formou žádostí o revizi, nikoli třeba svéhlavým nedodržováním a nekonstruktivním napadáním. Zároveň by měl AV respektovat vůli komunity, je-li opravdu zřetelná a je-li v souladu s pravidly a principy Wikipedie (ty má ovšem ctít přednostně). Nejhorší, co by nás (v tomto ohledu) mohlo potkat, by bylo válčení arbitrů proti skutečně zřetelné komunitní vůli. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2016, 12:54 (CET)

To není úplně přesné, ba spíše naopak. Drtivou většinu agendy českého Ústavního soudu tvoří ústavní stížnosti, tedy přezkum konkrétních aktů a nikoli abstraktních norem, v důsledku čehož se de facto stal soudem nejvyšším. To tedy na upřesnění. --Vlout (diskuse) 21. 1. 2016, 13:13 (CET)

K prvnímu bodu: Ja zase nevidím žadné pravidlo, které by zaručovalo komunitě nadřazenost nad Arbitrážním výborem. Naopak i ve Vámi odkazovaném doporučení se tvrdí: Takový postup je vnímán jako nestandardní a vyžadující energii příliš mnoha wikipedistů, ale může být nezbytný, zejména pokud standardní mechanismy dosud neexistují nebo se projevily jako nefunkční nebo neúčinné. To není případ řádně fungujícího AV. Umožňuje to však komunitě řešit Vámi výše zmiňovanou situaci, kdyby AV nefungoval nebo byl z nějakého důvodu ochromen.

S druhým bodem v principu souhlasím. AV by měl respektovat vůli komunity, nemůže jí ale být vázán. Už proto, že tato vůle nemusí být vždy v souladu s pravidly a principy Wikipedie, jak opatrně naznačujete. A souhlasím, že válka mezi komunitou a AV by byla tím nejhorším, co by mohlo Wikipedii potkat. Proto jsou volby do AV tak důležité. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 13:14 (CET)

Pokud se ty standardní mechanismy „projevily jako neúčinné“ IMHO zahrnuje i případy, kdy výbor nepřijal taková opatření, které by situaci (z pohledu komunity) řešily nebo že přijal opatření situaci neřešící. Samozřejmě by pak měl dostat příležitost k vlastní revizi, ale pokud komunita jako celek shledá, že to není dostatečné k řešení situace, že to „není účinné“, pak může nastoupit jako ten nejzazší nástroj řešení. A to i při zachování toho, že výbor sám o sobě „nemůže“ být komunitou „vázán“. Výbor není vázán, ale komunita ho prostě může obejít, resp. zastoupit. Pokud komunita v dané věci přijme vlastní rozhodnutí, vlastní opatření (třeba i takové, které zruší nebo de facto naruší účinnost rozhodnutí AV), tak není důvod, aby rozhodnutí AV mělo vyšší váhu. Nedává to mimo jiné smysl kvůli tomu, že by totéž mohla komunita snadno obejít prostě zrušením AV a zavedením jiného nástroje, kterému by v pravidlech udělila pravomoc veškerá rozhodnutí výboru anulovat. Takovým postupem by se IMHO dosáhlo téhož, ovšem se zbytečným vyhrocením celé věci, proto mi přijde méně dramatické připustit prostě mimořádná rozhodnutí komunity v těch jednotlivých věcech. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2016, 13:40 (CET)

Ano, komunita může AV zrušit. To je součástí jejich "legislativních" pravomocí. Například z důvodu, že by byl dlouhodobě nefunkční. Ovšem pokud by tak komunita učinila pouze za účelem obejití nějakého rozhodnutí AV, velmi pravděpodobně by následovala velmi ostrá reakce z "vyšších míst" (WMF). Obával bych se klidně i (minimálně dočasného) uzavření projektu, dokud nedojde k nápravě. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 14:11 (CET)

┌───────────────────────────┘ Hypotetický příklad: AV uloží zákaz editace oblíbenému editorovi, jelikož tento se dopustil činnosti neslučitelné s Terms of Use dle WMF. Důkazy jsou soukromého charakteru, AV byly poskytnuty e-mailem. Komunita je rozzuřená, zákaz považuje za neopodstatněný. AV nemůže poskytnout bližší informace kvůli jejich soukromému charakteru. Komunita odhlasuje zrušení zákazu. Má podle Vás AV takovéto rozhodnutí respektovat? Kdo má podle Vás mít v takovémto případě poslední slovo? --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 13:30 (CET)

Mimochodem, nic z toho co jsem výše napsal, nezakazuje komunitě přijmout vlastní opatření. Tato opatření však nesmí být v rozporu s dříve příjatými opatřeními AV. Mohou tato opatření rozšiřovat či doplňovat, nesmí je však rušit ani měnit jejich význam. I tato opatření však podléhají přezkumu AV, bude-li tento o přezkum požádán.

Další hypotetické příklady:

• Příklad 1: AV udělí topic ban uživateli X. Komunitě to přijde nedostatečné a schválí vůči uživateli X zákaz editace. To je OK, jelikož to není v rozporu s rozhodnutím AV. Uživatel X se odvolá k AV. Ten by měl vůli komunity respektovat, neshledá-li opravdu pádné argumenty pro opak (například falšování hlasů v diskusi o zákazu, loutkaření tamtéž apod.). Formálně tak rozhodnutí komunity potvrdí. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 14:30 (CET)
• Příklad 2: AV udělí zákaz ediatce uživateli Y. Komunita se domnívá, že opatření je zbytečně tvrdé a schválí zmírnění zákazu na topic ban. Aby však rozhodnutí komunity v tomto případě vstoupilo v platnost, je třeba souhlasu AV. Do té doby je rozhodnutí komunity nulitní. AV by měl takovéto rozhodnutí brát za žádost o revizi opatření a podle toho jednat. Nemá ovšem povinnost komunitě vyhovět. Právě proto, že mohou existovat důvody známé AV, ale nezveřejnitelné před komunitou, a tudíž komunitě neznámé. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 14:30 (CET)

Opakovaně tu zaznělo, a teď znovu v příkladech, jako argument ve prospěch svrchovanosti AV obdržení skrytých podkladů a znalost nesdělitelných informací. V praxi to ale nejsou úplně obvyklé případy, většinou AV rozhodoval prostě podle editační historie, a to většinou na základě veřejných editací. Arbitři sice po nedávných změnách můžou nahlížet i do skrytých editací, aby nebyli odkázaní jen na součinnost správců, ale nemyslím, že by to bylo natolik zásadní, aby to zvrátilo ten základní princip. Podobně ostatně i CheckUseři mají přístup k některým informacím, které nesmí celé komunitě sdělovat.

Pokud by měla o něčem komunita rozhodovat a abitři by k tomu měli soukromé informace, pak by mohli za jejich pomoci komunitu přesvědčovat, argumentovat, zmínit je ve svých vyjádřeních, aniž by je přímo odhalili a sdíleli. Ostatně se tak stalo, když Toma646 žádal o revizi, AV přihlédl k podkladům zaslaným mailem a když se někteří wikipedisté podivovali nebo protestovali, tak bylo vysvětleno, zhruba na základě čeho výbor věc posuzoval. Ve výsledku pak je na jednotlivých hlasujících (nebo jakkoli se rozhodujících) wikipedistech, jestli vezmou vyjádření arbitrů v potaz. Protože by zřejmě šlo o případ, kdy by komunita měla rozhodovat o případném zvrácení rozhodnutí výboru, dá se sice předpokládat, že by důvěra ve vyjádření arbitrů mohla být obecně nižší, ale pokud by to bylo v zájmu některé z dotčených stran, pak by jistě měla možnost tytéž podklady poskytnout i třeba vybraným správcům nebo byrokratům nebo jiným wikipedistům, kteří by měli důvěru (komunity i té strany). To ale stále mluvíme o dost mimořádných případech. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2016, 16:38 (CET)

(s e.k.) Pokud se dopustí činnosti neslučitelné s Terms of Use a komunita na toto upozornění nebude brát zřetel, nezbyde AV (nebo třeba jednotlivcům) nic jiného, než věc předat WMF.

Na nižším stupni, tedy na úrovni nikoli zásad daných WMF, ale pravidel či doporučení české Wikipedie, může být případů konfliktu mezi ad hoc rozhodnutím komunity (BTW: to slovo se mi moc nelíbí, ale zažilo se) a zněním pravidla víc - a nemusejí se týkat jen rozhodnutí AV. Takové případy se nemají řešit tak, že dotčená druhá strana (ať je to správce nebo arbitrážní výbor nebo kdokoli) "podle pravidla" názor komunity zvrátí. Naopak. Je tehdy potřeba zajistit, aby si komunita byla tohoto rozporu vědomá (navíc může jít jen o různý výklad pravidla, nikoli o skutečný rozpor! - a i na výklad pravidla má v konečném důsledku hlavní mandát opět komunita). Pokud si ho vědoma je, má být dostatečně formulováno, že tento rozpor vědomě akceptuje z nějakého důvodu pro tento jeden konkrétní případ, anebo že ho hodlá akceptovat dlouhodobě - a tehdy je pak třeba zahájit proceduru úpravy pravidla. Záleží samozřejmě na síle hlasu komunity (diskuse pěti lidí nemá žádnou váhu, diskuse padesáti má váhu zásadní), na závažnosti rozporu atd. Komunita ale má mít na Wikipedii poslední slovo, jen komunita rozhoduje o obsahu, komunita má mít právo rozhodnout i proti vůli arbitrážního výboru. Nic na této zásadě nemění ani to, že obecně si myslím, že komunita obecně nemá vyostřené nebo dlouhodobé spory mezi wikipedisty rozhodovat, protože jí na to při její početnosti chybí potřebná jemnost a citlivost, tj. že je to až to nejkrajnější řešení, ale řešení, které má pro mne nezpochybnitelnou sílu.

A že píšete, že nikde není žádné pravidlo, které by zaručovalo nadřazenost komunity nad arbitrážním výborem: Ano, to sice napsáno není, ale proto, že je to ta nejzákladnější zásada, na které Wikipedie funguje: Komunita je nadřazena čemukoli (s výjimkou WMF jako provozovatele).

(doplněno po zjištění e.k.) Opakuji, že Váš celkový výklad je podle mne v příkrém rozporu s dlouholetou praxí a dlouholetou editory i dosavadními arbitry sdílenou představou o roli arbitrážního výboru a jeho vztahu ke komunitě. Domnívám se, že na upozornění na takový rozpor nemůžete reagovat pouze předkládáním či opakováním vlastního výkladu a osobního postoje ("takový arbitrážní výbor bych nemohl respektovat a členem takového AV bych být nechtěl"), ale že byste ho měl podložit získáním podpory. Jinak bych se nebál formulovat to tak, že jste po svém minulém zvolení do výboru tato práva pro sebe uzurpoval, aniž byste pro to onu nezbytnou podporu měl. --Okino (diskuse) 20. 1. 2016, 15:11 (CET)

Ne, ne, a ještě jednou ne. Závazné pravidlo Wikipedie:Co Wikipedie není jasně říká, že Wikipedie není anarchie. To, co vy popisujete, je absence autority, tedy právě anarchie. Komunita má poslední slovo v případě obsahu stránek a v případě stanovování pravidel. Nemůže ale mít poslední slovo při výkonu těchto pravidel. Větší konflikt zájmů si těžko ve zdejších podmínkách lze představit. A zda můj názor má či nemá podpotu, myslím ukáže hlasování. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 15:43 (CET)

Mimochodem, právě tato "opatrnost" ve vztahu k arbitrům krásně ukazuje pokřivenou povahu současného českého člověka, který každého podezřívá z nekalých úmyslů a věří jen sám sobě (a někdy ani to ne). Na jiných Wikipediích obyčejní členové komunity svým zvoleným zástupcům důvěřují, necítí potřebu provádět kroky, kterými by naopak tuto důvěru podminovávali. Je to také důvod, proč nemají námitky proti souběhu funkcí arbitr-správce. Takový souběh totiž klade na příslušnou osobu značné nároky, musí totiž jednoznačně oddělovat kroky v rámci obou funkcí, jinak by pochopitelně byl obviněn z konfliktu zájmů. Oni však takovému člověku důvěřují, že to zvládne. My evidentně ne. Já obě funkce nepovažuji za neslučitelné, nicméně vzhledem k náročnosti takového souběhu funkcí bych velmi zvažoval, zda takovému wikipedistovi dát ve volbách hlas. Tím ovšem nevylučuji, že bych to nakonec udělal. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 17:16 (CET)

No, tak teď jste to korunoval: Já jsem anarchista, a kdo zastává jinou představu, má nejspíš "pokřivenou povahu současného českého člověka". I tento citát zdůrazním ve zdůvodnění, až budu hlasovat proti Vám, tím spíš, že jste tenhle komentář již cítil potřebu napsat z vlastní vůle, nikoli jako reakci na předtím řečené... --Okino (diskuse) 20. 1. 2016, 17:32 (CET)

@Okino, Vachovec1: Zkusil bych toho „současného českého člověka“ nebrat moc osobně, je to (snad) míněno jako to srovnání českého nastavení oproti německému, přičemž z vlastních zkušeností musím potvrdit, že se tu opakovaně setkávám s lidmi, kteří projevují opravdu silnou nedůvěru k různým „klikám“, ostatně začátek této sekce už to tak trochu předeslal (jiná aktuální ilustrace třeba zde). Na menších sesterských projektech je situace ještě horší (do jaké míry na tom nesou vinu samy osobnosti správců, do úvah o tom nechci zabředávat). Chápu, že pokud je německá wikikomunita zřetelně větší, což znamená jednak, že se jednotliví lidé mezi sebou hůř znají a hůř domluví, jednak že by byla organizace celokomunitního rozhodování řádově náročnější a dotřetice taky že by mohl být větší výběr kandidátů na správce i arbitry, což by samo o sobě mohlo poskytovat lepší oporu pro důvěru ve zvolené lidi, tak se to může projevit i na trochu odlišných postupech. V tomto kontextu bych třeba nemluvil o malém českém člověku, ale řekněme o malé české komunitě.

Každopádně bych upozornil na jeden zásadní aspekt tohoto výkladu. Pokud tu v pravidlech nemáme výslovnou oporu k nadřazenosti komunitního rozhodování nad rozhodováním AV a nemáme tu ani výslovnou oporu k nadřazenosti opačné, pak tu v podstatě dochází k tomu, že takto neurčitou situaci si arbitr (a kandidát na arbitra) chce vykládat ve prospěch výboru, tedy (z hlediska té dělby moci) ve prospěch svůj. Není to úplně šťastný přístup, řekl bych.

Jinak obecně je ovšem chvályhodné zvyšovat respekt a důvěru komunity vůči správcům i arbitrážnímu výboru. Vůbec nemyslím, že by bylo nutné běžně přezkoumávat rozhodnutí výboru komunitou, to její poslední slovo by se mělo týkat opravdu jen velmi mimořádných případů, kdy existuje vážné přesvědčení o silné závadnosti rozhodnutí, ne jen že se jedné ze stran nelíbí nebo o něm několik jednotlivců pochybuje. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2016, 18:25 (CET)

@Okino: Mezi námi jde o principální střet dvou odlišných pohledů na roli Arbitrážního výboru. Důrazně se ale ohrazuji proti přenášení sporu do osobní roviny. Ve všech svých příspěvcích kritizuji výhradně Vaší koncepci, nikoli Vaší osobu. Výraz „pokřivená povaha současného českého člověka“ nebyl možná ideální, ale jak poznamenává i kolega Bazi, zdejší komunita je na rozdíl třeba od německé či anglické neobvykle nedůvěřivá.

Abych to nějak uzavřel. Domnívám se že koncepce kolegy Okina nemůže fungovat. Problémy této koncepce ostatně naznačil i kolega Bazi výše, když se složitě, ale (dle mého názoru) marně pokoušel vymyslet způsob, jakým by něco takového mohlo fungovat. Tvrdím, že Arbitrážní výbor podřízený ve svých rozhodnutích komunitě bude nefunkční a ve své podstatě zbytečný. Aby Arbitrážní výbor mohl řádně fungovat, potřebuje být na komunitě nezávislý. Pokud komunita není spokojena s nějakým opatřením Arbitrážního výboru, může to dát najevo dvěma způsoby: buď změní pravidla, kterými se Arbitrážní výbor při svém rozhodování řídil a na základě změněných pravidel zažádá o revizi příslušného opatření nebo v příštích řádných volbách zvolí jiné arbitry. Arbitrážní výbor se v prvé řadě musí řídit právidly a doporučeními, které sama komunita (případně WMF) stanovila. Přání komunity je pro Arbitrážní výbor vždy podstatné, nemůže ale pro něj být závazné. --Vachovec1 (diskuse) 21. 1. 2016, 14:50 (CET)

S dovolením se musím ohradit proti takové interpretaci mých výroků a údajně „marných“ snah, které nikdo ani nerozporoval, natož aby dokázal marnost. Naopak jsem jasně popsal, jak to bez problémů může a má standardně fungovat. Pokud snad měla být jediným skutečným argumentem pro nezpochybnitelnost rozhodnutí AV dostupnost nějakých soukromých informací, toto jsem, myslím, vcelku přesvědčivě vyvrátil. Je v pořádku a žádoucí, aby AV měl respekt komunity, která si arbitry zvolila a vymezila pro jejich působení pravidla, není v pořádku, aby neexistoval komunitní opravný prostředek (nadaci v to nepočítám), který by vyloženě závadné rozhodnutí nemohl napravit.

K už dříve předloženým argumentům, proč by to tak mělo být, přidávám ještě ten, že to přirozeně vyplývá i z „evoluce“ wikiprojektů, kdy ty malé nemají ustavené podobné orgány jako AV, a tak je vrcholným rozhodovacím procesem právě nějaké usnesení komunity. S růstem projektů pochopitelně dochází k ustavování různých procesů, kdy tuto pravomoc deleguje na nějaké orgány, ale nevidím důvod, proč by jejich rozhodnutí měla být nezvratná, pokud to komunita takto v pravidlech nenastavila. Kdybych to hodně volně připodobnil, tak AV coby „orgán veřejné moci“ může konat jen „secundum legem“, zatímco wikipedisté, resp. komunita jako celek může konat jaksi „praeter legem“, když se tak skutečně organizovaně a zřetelně domluví. Nepředpokládám sice, že by tak měla činit, ale pokud někdo, tak spíš ona, než sám AV. Výbor si nemůže sám nárokovat svrchovanost, která mu nebyla komunitou zřetelně udělena (což nebrání tomu, aby se tak v pravidlech výslovně stalo, když k tomu bude vůle, ale to by se mělo řešit návrhem na změnu pravidel). --Bazi (diskuse) 21. 1. 2016, 15:32 (CET)

@Vachovec1: K Vaší a Baziho poznámce, že ...zdejší komunita je na rozdíl třeba od německé či anglické neobvykle nedůvěřivá. To naprosto nemohu takto potvrdit. Mám zkušenosti s editováním článků a diskusemi na obou těchto velkých národních verzích Wikipedie. Nedůvěřivost a osočování z politické či jiné zaujatosti je tam již několik let na denním pořádku. Nadto tam velice bují zákulisní boje o moc. Jsou tam skupiny, které doslova ovládly určitá témata a názorové protivníky vůbec nepustí ke slovu, naopak je soustavně tlačí ke zdi. U nás by to tak daleko nemělo dojít. Mohl bych vyjmenovat příklady z obou národních verzí - a každý by se mohl přesvědčit, že nemluvím do větru, protože jsem se určitých diskusí velmi opatrně sám zúčastnil. V jedné z nich byl ostře napaden dokonce samotný Jimmy Wales, který se tam zasadil za větší názorovou svobodu. Kolega Bazi sám přiznal v diskusi se mnou, že němčinu prakticky vůbec neovládá, tak sotva mohl z de:wiki něco konkrétního vypozorovat. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 1. 2016, 15:38 (CET)

Zbrnajsem

Poté, co jsem si přečetl Vaše odpovědi kolegovi Kusurijovi, mám k Vám dotaz k Vašemu příkladu 2. Existuje zde snad teoretická podobnost s případem mým? Topic ban jsem od AV dostal - a nebylo z mého pohledu možno zcela pochopit proč a zač. Komunita se sice jako celek doposud nevyjádřila, to ale není pro můj dotaz rozhodující. Otázka zní takto: Existovaly v případě mého konkrétního banu (Vy víte přesně, co bylo rozhodnuto) důvody, které byly AV známé, avšak byly nezveřejnitelné před komunitou? Já coby postižený je neznám. Vaše odpověď může být jenom ano nebo ne. V případě odpovědi „ano“ žádám, abyste mi ty důvody sdělil, kolego Vachovče1. Pokud mi nebudete ochoten dát žádnou odpověď, tak se může stát, že vznikne v komunitě jakási atmosféra, kterou si určitě ani Vy ani já nepřejeme. --Zbrnajsem (diskuse) 20. 1. 2016, 15:08 (CET)

Odpověď na vaší otázku: Ne. O žádných takovýchto důvodech v případě Vašeho topic banu nevím. Podobnost mého příkladu 2 s Vaší situací je náhodná, je to reverzní situace k příkladu 1. I když připouštím, že "topic ban" jsem do obou příkladů mohl zvolit podvědomě z důvodu, že jde o v poslední době zde na Wikipedii (i na těchto volebních stránkách) hojně probírané téma. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2016, 15:24 (CET)

Děkuji Vám za odpověď, kolego. --Zbrnajsem (diskuse) 20. 1. 2016, 15:30 (CET)

Rosičák

Přiznám se, že mě některé odpovědi zviklaly a nejsem si svým hlasem už jistý. Než se definitivně rozhodnu, rád bych se zeptal. Považujete některé/některá rozhodnutí arbitrážního výboru za chybné/á? Pokud ano, které/á. Pokud nechcete konkrétně odpovědět zde, můžete podrobněji mailem. Neptám se přirozeně na rozhodnutí o kterých jste hlasoval Vy.--Rosičák (diskuse) 29. 1. 2016, 09:13 (CET)

Prosím o trpělivost, odpověď na tuto otázku si vyžádá podrobnější studium starších případů. Odpovím během nadcházejícího víkendu. --Vachovec1 (diskuse) 29. 1. 2016, 19:28 (CET)

Prošel jsem případy arbitráží. Par výhrad bych měl, vždy je to spíše k nějakému konkrétnímu opazření než k celému případu.

• Wikipedie:Žádost o arbitráž/Adam Hauner versus Danny B.

  Neúměrně protahováno, vzhledem k tomu, že se diskutovalo jen minimálně. Závěr je OK – poté, co se Danny B. práv sám vzdal, nemohl AV již nic moc dalšího dělat. Snad Dannymu B. jen přikázat, aby v případné budoucí žádosti o práva aprávce uvedl odkaz na proběhnuvší arbitráž.

• Wikipedie:Žádost o arbitráž/Cinik versus správci

  Miracetiho bych (i vzhledem k nálezu) rovnou zbavil práv správce s tím, že případně někdy v budoucnu může požádat o znovuzvolení (s odkazem na proběhnuvší arbitráž), nikoliv jen přikázat mu potvrzení a přehodit tak rozhodnutí na komunitu.

• Wikipedie:Žádost o arbitráž/mM versus Aktron

  Jestliže AV uznal, že ze strany Aktrona šlo o neoprávněné zveřejnění osobních údajů, což je velmi závažný prohřešek vůči pravidlům Wikipedie, nechápu, proč vůči Aktronovi nebylo přijato žádné opatření.

• Wikipedie:Žádost o arbitráž/Guy Peters v. Daniel Baránek (zamítnuto)

  Zamítnutí OK, ale co se týče zdůvodnění, viděl bych to bodobně jako Beren (viz sekce Stanovisko arbitrážního výboru).

• Wikipedie:Žádost o arbitráž/Destinero versus DeeMusil

  Výsledek příliš jednostranný. Vzhledem k nálezu se domnívám, že mělo být přijato opatření i vůči DeeMusilovi, minimálně pro případ osobních útoků.

• Wikipedie:Žádost o arbitráž/G3ron1mo versus DeeMusil

  Tady se domnívám, že je opět správný názor Berena, že každé opatření by mělo být podpořeno relevantními nálezy. Proto souhlasím s pozdější úpravou rozhodnutí vycházející z Berenova návrhu. Chápu, že "wikihounding" se neprokazuje snadno, ale jestliže se neshodnu na nálezu, nemohu na základě neschváleného nálezu přijímat opatření.

--Vachovec1 (diskuse) 31. 1. 2016, 22:12 (CET)

Odpovědi si velmi cením. Děkuji.--Rosičák (diskuse) 1. 2. 2016, 03:09 (CET)

Okino

Vypadá to, že budete zvolen, k čemuž Vám předběžně (snad ne předčasně) gratuluji. Nicméně v návaznosti na výše uvedenou diskusi, na tam uvedené vyjádření setrvávajícího arbitra Baziho a také např. na zdůvodnění hlasu končícího arbitra Jana Kameníčka jsem se rozhodl ještě jednou do voleb vstoupit, nikoli se zájmem je zvrátit, ale vyjasnit, zda po svém zvolení opravdu budete chtít být členem arbitrážního výboru.

Vycházím z Vaší věty: Za sebe prohlašuji, že AV v Okinově pojetí bych nemohl respektovat a členem takového AV bych být nechtěl.

V odpovědně AV jsem položil dotaz arbitrům, jestli má arbitrážní výbor povinnost respektovat rozhodnutí komunity. Nechci nijak předjímat jejich názor, a ať už bude v souladu s mým, nebo v protikladu, nechci se asi nijak přehnaně angažovat ani v jeho případném prosazování do podoby doporučení či pravidla, na které se tam také ptám. Palčivě ale cítím rozpor s minulostí, kdy arbitrážní výbor hlas komunity vyslyšel, přestože měl potřebu schválit prohlášení, ve kterém se od rozhodnutí distancoval, a proto mne ta otázka nenechává klidným.

V té souvislosti prosím i Vás o vyjádření, ale jiného typu: Trváte na tom, že pokud by ostatní arbitři vyjádřili připravenost následovat tehdejší příklad a tedy respektovat i proti své vlastní vůli rozhodnutí komunity - ovlivní to skutečně Váš respekt k arbitrážnímu výboru a Vaše rozhodnutí být jeho členem? Myslím, že odpovědět na tuto otázku by bylo čestné ještě před skončením voleb a za sebe se omlouvám, že jsem ji nepoložil ihned, kdy jste svou výhradu 20. ledna vložil. --Okino (diskuse) 1. 2. 2016, 21:45 (CET)

Názory stávajících členů AV budou jistě zajímavé. Jak jsem poznamenal v Odpovědně, názor tehdejšího AV na tuto věc rozhodně nebyl jednotný (alespoň podle toho, co v přiložených odkazech vidím). Moje vyjádření neznamená, že bych v případě, že většinový názor členů AV na tuto věc bude odlišný, práci v AV nějak bojkotoval. Řádně bych podle svého nejlepšího vědomí a svědomí odsloužil své období (uvědomuji si a respektuji svojí odpovědnost vůči kolegům, kteří mě volí a vůči celému projektu) a za dva roky bych pravděpodobně již znovu nekandidoval. Možná bych ale sám přišel s návrhem na doplnění/upřesnění pravidla Wikipedie:Pravidla arbitráže (samozřejmě o případné změně pravidla by musela rozhodnout komunita, jelikož tvorba pravidel je výhradní záležitostí komunity). --Vachovec1 (diskuse) 1. 2. 2016, 23:37 (CET)

---

Tato stránka byla archivována a neměla by být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.