Vincenc Hlavinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Ing. Vincenc Hlavinka
Vincenc Hlavinka
Vincenc Hlavinka
Narození5. dubna 1862
Vincencov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. února 1934 (ve věku 71 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzdělánívysoká škola zemědělská a technická Vídeň
Povolánístavební inženýr
Titulprofesor, Ing.
OceněníŘád svatého Sávy řss
ChoťAnna Hlavinková-Mladinco[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc Hlavinka (5. dubna 1862 Vincencov[2]25. února 1934 Brno[3]) byl český inženýr, odborník v oboru vodárenství, meliorací, kanalizací a čištění odpadních vod.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na reálce v Prostějově v roce 1882 absolvoval v roce 1886 Vysokou školu zemědělskou a technickou ve Vídni, obor kulturní inženýrství (meliorace). Do roku 1888 byl státním úředníkem v Praze, poté odešel do Chorvatska a pracoval pro vládu v Záhřebu. V roce 1899 se stal profesorem geodézie a inženýrských věd na lesnické akademii v Záhřebu. Po návratu na Moravu se stal v roce 1911 mimořádným, od roku 1917 řádným profesorem meliorací, vodárenství a kanalizace na brněnské technice. Mezi lety 1919 a 1920 byl jejím rektorem, v letech 1912–1913 byl děkanem jejího odboru kulturního inženýrství a v letech 1916–1917 a 1929–1930 děkanem odboru stavebního inženýrství.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V Záhřebu projektoval odvodnění velkých močálovitých nížin, navrhoval vodojemy pro město a pracoval na využití vodní síly řeky Sávy. Podílel se na projektování městského vodovodu v Ostravě, průmyslového vodovodu pro firmu Baťa Zlín, kanalizace v Třebíči a čistíren odpadních vod z cukrovarů, celulózek či z Baťovy továrny.

Byl zakladatelem spolku Mensa akademická, Moravsko-slezského svazu pro ochranu přírody, Československo-jihoslovanské ligy v Brně, redaktorem Technického obzoru SIA, člen Masarykovy akademie práce a Československé akademie zemědělské.

Je autorem knih "Vodárenství, stokování měst a čištění odpadních vod" a "O hydrologii, melioracích a úpravě toků a hrazení bystřin".

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za práci pro vládu v Záhřebu mu byl udělen Řád svatého Sávy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biografický slovník českých zemí, 25. svazek Hl–Hol. Academia, Historický ústav AV ČR. 2022. ISBN 978-80-200-3385-7.
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. Matrika 17190, sn. 117 [online]. MZA [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]