Velká demolice v Masarykově ulici
Velká demolice v Masarykově ulici v Ústí nad Labem byly součástí rozsáhlého plánu přestavby centra města v 70. a 80. letech 20. století. Jednalo se ve své době o největší odstřely obytných domů v tehdejším Československu.[1] Je považována za ukázku necitlivé přestavby měst v období existence komunistického režimu.
Průběh[editovat | editovat zdroj]
K události došlo dne 8. prosince 1979 (dle jiných zdrojů dne 23. února 1980). Odstřel uskutečnila společnost Vodohospodářské stavby Ústí nad Labem ve spolupráci s obdobným závodem z Brna.[2] Bylo provedeno několik tisíc vrtů a použito přes 350 kilogramů trhaviny. Byl vyroben unikátní systém pro odpálení veškeré trhaviny najednou. Jednalo se o zařízení (prototyp roznětnice HBF-1[3]), které převyšovalo několikanásobně obdobná dostupná v ČSSR a za úkol měla odpálit dvacet tisíc náloží.
Negativním rysem bylo rozbití několika oken na druhé straně ulice a v jednom obchodu s rybami.
Celý odstřel byl pro účely historické dokumentace natočen.
Prostor[editovat | editovat zdroj]
Bouráno bylo 12 (dle jiných zdrojů 19) domů v tzv. Malé Paříži.[1] Jednalo se o celou východní stranu dnešní Masarykovy ulice (tehdejší Fučíkova).[4] K zemi bylo strženo celkem 12 budov.[1] Zničeny byly mimo jiné restaurace Pražačka a Lověna.
Důvod[editovat | editovat zdroj]
Modernizace města Ústí nad Labem dle tehdejších plánů předpokládala přestěhování obyvatel z nevyhovujících domů[4] blízko historického centra na nová sídliště (např. Stříbrníky nebo Severní Terasa) a demolici původních domů, případně jejich nahrazení úředními budovami, obchody a dalšími službami. Proto domy v této lokalitě nebyly dlouhodobě opravovány, než se dostaly do stavu, kdy bylo jediným řešením pro tehdejší dobu možným je srovnat se zemí.[4] Tuto skutečnost stvrzoval územní plán města, který byl přijat v 60. letech 20. století.[3]
Dalším důvodem pro likvidaci rezidenčních oblastí z centra města a především demolici zde byla vysoká koncentrace smogu v blízkosti Labe, zatímco v kopcích nad městem (kde vznikala nová sídliště) byla situace příznivější.
Výsledek[editovat | editovat zdroj]
Uvolněná plocha byla následně využita pro vznik nových obchodních domů, hotelu Vladimír, Centrum služeb a obchodu v Ústí nad Labem a několika panelových domů. Výstavba nových objektů probíhala až do roku 1985. Některé proluky ale zůstaly nezastavěné a využívány byly např. pro cirkus apod.
Plánovány byly i další demolice, nicméně kvůli nedostatku finančních prostředků nebyly provedeny. Jinde po Ústí nad Labem byly bourány domy až do roku 1989.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c VORLÍČEK, Janni. Demoliční mánii padly za oběť celé bloky historických domů. ustecky.denik.cz [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Na odstřel dvanácti objektů padlo 362 kilogramů trhaviny. ustecky.denik.cz [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústecká NEJ: nejnesmyslnější asanace centra města. sever.rozhlas.cz [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Odstřel dvanácti historických domů před 40 lety změnil centrum Ústí. www.idnes.cz [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online.