Přeskočit na obsah

Václav Wittner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Wittner
Narození11. října 1861
Krušovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. října 1912 (ve věku 50 let) nebo 8. října 1912 (ve věku 50 let)
Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Olomouci-Neředíně
BydlištěOlomouc
Národnostčeská
Povoláníarchitekt, stavitel
PodpisVáclav Wittner – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Vlastní nájemní dům Václava Wittnera, sídlo jeho stavební firmy, Olomouc, 1897

Václav Wittner (11. října 1861 v Krušovicích8. října 1912 v Olomouci) byl český architekt a stavitel, autor a spoluautor mnoha obytných i veřejných budov na Moravě, především v Olomouci.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval stavební průmyslovou školu v Praze, poté působil jako asistent na Moravě u stavitelů Čeňka Venclíka v Prostějově a Otto Zemana v Bystřici pod Hostýnem. Od roku 1892 přesídlil do Olomouce, kde provozoval stavební firmu se společníkem inženýrem Vladimírem Kabeláčem, od roku 1896 samostatně. Byl aktivním členem českých vlasteneckých spolků, mj. navrhoval a spolufinancoval mateřské a obecné školy pro Matici školskou a finančně podporoval chudé české studenty.[1] Díky osobní známosti s P. Antonínem Cyrilem Stojanem řadu let realizoval stavby pro katolickou církev, mj. při opravách a dostavbě poutního areálu na Svatém Hostýně.[1]

Významně se podílel na zakládání českých družstevních podniků na Hané, mj. Hanáckého akciového pivovaru rolnického v Holici, rolnické družstevní mlékárny v Dubu nad Moravou, hanácké sladovny v Brodku u Přerova ad., byl v těchto podnicích také akcionářem.

Zemřel v 50 letech na encefalitidu. Je pohřben v rodinné hrobce na hlavní aleji Ústředního hřbitova v Olomouci-Neředíně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Navrhl a postavil velké množství obytných, užitných, průmyslových, školních a sakrálních staveb ve stylu historismu. Poznávacím znamením Wittnerových staveb byly zejména neobarokní, bohatě dekorované fasády, často zdůrazněné nárožní okrouhlou věží. U školních staveb a nájemních domů často opakovaně používal stejný projekt, lišící se pouze v detailech a dekoraci fasád.[1]

Soupis realizací[editovat | editovat zdroj]

Veškeré údaje čerpají ze soupisu díla podle Jana Jeništy.[1]

Olomouc[editovat | editovat zdroj]

  • 1892 – škola Matice školské na Bělidlech, Táboritů 25
  • 1893 – rekonstrukce velkého dřevěného mostu před býv. Kateřinskou branou (nedochováno)
  • Gymnázium ve Vyškově, 1901–1902
    Kostel Navštívení Panny Marie s farní budovou v Trnavě u Zlína, 1904–1911.
    1894 – přestavba a rozšíření sladovny Hermanna Bracha v Olomouci-Bělidlech, Divišova 2
  • 1895–1896 – přestavba domu Občanské záložny, Dolní nám. 29 (nedochováno)
  • 1895 – Nájemní dům Floriána Kašlika, Palackého 15
  • 1895–1896 – Nájemní dům Hermanna Bracha (návrh Jakob Gartner), Žižkovo nám. 3
  • 1896–1897 – Hanácký akciový pivovar rolnický v Holici, Sladkovského 32
  • 1897 – Nájemní dům Ignatze Fleischera, Ztracená 7
  • 1897 – Nájemní dům Václava Wittnera, Žižkovo nám. 2, Tř. J. z Poděbrad 7, 9
  • 1897 – Nájemní dům Julia Molitora, Tř. J. z Poděbrad 5
  • 1897–1898 – Nájemní dům Františka Matušky, Tř. J. z Poděbrad 3 (stavěl Karel Starý podle Wittnerova návrhu)
  • 1898 – Úpravy zahrady Hanáckého pivovaru v Holici pro pivovarskou restauraci, Sladkovského 32 (nedochováno)
  • 1898–1899 – Nájemní vila Aloise Hávy, Mozartova 8
  • 1899–1900 – Nájemní dům Václava Wittnera, Nešverova 4 a Vídeňská 11
  • 1901 – Nájemní dům Václava Wittnera, Javoříčská 5
  • 1903–1904 – Nájemní domy Anny a Václava Wittnerových, Komenského 15 a 17
  • 1905 – Dostavba východního křídla české reálky, Sokolská 19
  • 1906 – Nájemní dům Václava Wittnera, Masarykova 8
  • 1909 – stavba kamenického závodu Jaroslava Leo Urbana, Olomouc-Hodolany, Tovární ul. (nedochováno)
  • 1910–1911 – Mateřská škola (opatrovna) Matice školské – Blahoslavova 2

Mimo Olomouc[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d JENIŠTA, Jan. Aulegk – Wittner: Zrcadlové osudy. 1. vyd. Olomouc: Burian a Tichák, 2021. 47 s. ISBN 978-80-87274-65-1. S. 46–47. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JENIŠTA, Jan. Aulegk - Wittner: zrcadlové osudy. Olomouc: pro Molitorovu knihovnu, z.s., vydalo nakladatelství Burian a Tichák, 2021. ISBN 9788087274651.