Třída Bayandor
| Třída Bayandor | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Íránské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 4 |
| Osud | 2 potopeny 2 aktivní (2019) |
| Technické údaje po dokončení | |
| Výtlak | 900 t (standardní) 1135 t (plný)[1] |
| Délka | 83,8 m |
| Šířka | 10 m |
| Ponor | 3 m |
| Pohon | 4 diesely |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Dosah | 3000 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 140 |
| Výzbroj | 2× 76mm kanón (2×1) 2× 40mm kanón (1×2) 1× Hedgehog 4 vrhače, 2 skluzavky 60 min |
| Radar | SPS-6C, SPG-34, Raytheon 1650 |
| Sonar | SQS-17 |
| Technické údaje po modernizaci | |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 2× 20mm kanón (2×1) 2× 12,7mm kulomet 4× C-802 (2×2) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
Třída Bayandor je třída protiponorkových korvet íránského námořnictva. Některé prameny je řadí mezi fregaty.[2] Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě jsou od roku 1964. Dvě byly potopeny za íránsko-irácké války roku 1982.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly postaveny čtyři korvety této třídy. Jde o verzi hlídkových fregat typu PF-103, ke kterému patří ještě thajské korvety třídy Tapi. V letech 1962–1969 je postavila americká loděnice Levingston Shipbuilding v texaském Orange. Stavba byla financována z amerického programu vojenské pomoci MDAP. Do služby byly přijaty v letech 1964 a 1969.[1]
Jednotky třídy Bayndor:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Bayandor (81, ex F25) | 1962 | 1963 | 18. května 1964[3] | Aktivní. |
| Naghdi (82, ex F26) | 1962 | 1963 | 22. července 1964 | Aktivní. |
| Milanian (83, ex F27) | 1967 | 1968 | 13. února 1969 | Roku 1982 potopena. |
| Kahnamuie (84, ex F28) | 1967 | 1968 | 13. února 1969 | Roku 1982 potopena. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Korvety nesly vzdušný vyhledávací radar SPS-6C, hladinový vyhledávací radar Raytheon 1650, střelecký radar SPG-34 a sonar SQS-17. Byly vyzbrojeny dvěma dvouúčelovými 76mm kanóny Mk.34, dvojitým 40mm kanónem, salvovým vrhačem hlubinných pum Hedgehog, dále čtyřmi vrhači a dvěma skluzavkami hlubinných pum. Unesly až 60 min. Pohonný systém tvořily čtyři diesely Fairbanks-Morse o výkonu 6000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů. Dosah je 3000 námořních mil při 15 rychlosti uzlů.[1]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
V 80. letech byl odstraněn vrhač Hedgehog. Výzbroj posílil 23mm dvojkanón ZU-23-2. V 90. letech byly 23mm kanóny a hlubinné pumy nahrazeny dvěma 20mm kanóny GAM-B-01 a dvěma 12,7mm kulomety. Později byl odstraněn rovněž záďový 76mm kanón a naopak výzbroj posílily čtyři čínské protilodní střely C-802 a dva trojité 324mm torpédomety.[1]
Služba[editovat | editovat zdroj]
Korvety se účastnily íránsko-irácké války, ve které byly dvě roku 1982 potopeny. Milanian potopila puma a Kahnamuie protilodní střely vypuštěné vrtulníky.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e BAYANDOR frigates (1964-1969) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 368.
- ↑ Bayandor Class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Bayandor na Wikimedia Commons
